Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Jiří Grygar Ostatní

Zemřel Miroslav Plavec

Podle sdeleni Dr. Z. Sekaniny [JPL]zemrel 23. ledna 2008 v Kalifornii cestny clen Ceske astronomicke spolecnosti Miroslav J. Plavec [*1925], emer. profesor astronomie UCLA.

František Martinek Kosmonautika

SpaceShipTwo se představuje

Doplněno video (20,7 MB) SpaceShipTwo
SpaceShipTwo - celková sestava.
SpaceShipTwo - celková sestava.

Podnikatel Richard Branson ve středu 23. ledna 2008 představil model raketoplánu, který, jak doufá, bude jako první dopravovat platící cestující při pravidelných startech za hranice zemské atmosféry. Raketoplán SpaceShipTwo ponese na své palubě 6 cestujících a 2 piloty během suborbitálního letu do výšky přes 100 km. Celková délka letu se bude pohybovat kolem 2,5 hodiny, z toho necelých 5 minut stráví cestující v beztížném stavu. Cena letenky bude 200 000 dolarů. Startovat se bude z kosmické základny v Novém Mexiku (USA) a zkušební starty by měly být zahájeny v průběhu roku 2008.

Petr Horálek Úkazy

Blíží se konjunkce Venuše s Jupiterem

Konjunkce Venuše s Jupiterem v roce 2004
Konjunkce Venuše s Jupiterem v roce 2004
Na ranní obloze by vás mohl posledních několik dní překvapit pár skutečně jasných objektů. Těm pozornějším pak jistě neuniklo, že oba objekty jsou den co den u sebe blíže. A není daleko od pravdy, že se schyluje k poměrně zajímavé nebeské podívané – konjunkci dvou nejjasnějších planet na obloze, tedy Venuše a Jupitera.

Ivo Míček Ostatní

Moje vánoční kometa... 2007

Motto:
"a přede mnou se otevřely hlubiny,
kterým se říká nebe.
(Jaroslav Seifert – Halleyova kometa)

Společnost pro meziplanetární hmotu (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) a Sekcí pro mládež ČAS vyhlašuje vítěze 3. ročníku výtvarné a fotografické soutěže „Moje vánoční kometa...“ se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.

František Martinek Sluneční soustava

Odhalil Messenger na Merkuru lávové proudy?

Část povrchu planety Merkur.
Část povrchu planety Merkur.
Fotografie, pořízené americkou sondou Messenger, ukazují na přítomnost ztuhlých lávových proudů na povrchu planety Merkur. Jestli se tento předpoklad potvrdí, měly by tyto informace poskytnout rozhodující vodítko k poznání dávné historie této Slunci nejbližší planety.
Pavel Suchan Ostatní

Astronomická observatoř v Ondřejově si 21. 1. 2008 připomíná 110. výročí založení

prvnihvezdarna.jpg
V roce 1750 založil páter Stepling při jezuitské koleji v Klementinu pražskou hvězdárnu, která se na dlouhá léta stala astronomickým centrem naší země. Věž Klementina sice záhy přestala vyhovovat astronomickým pozorováním pro své nevýhodné umístění uprostřed města, avšak všechny snahy o založení nové observatoře ztroskotaly. Hvězdárna ale pracovala nadále a stala se důležitým centrem časové služby, meteorologickou stanicí a první geofyzikální observatoří. Zásluhou profesora Seidlera se česká univerzita postarala o zřízení univerzitní hvězdárny v Praze na Letné, později přemístěné na Smíchov do Švédské ulice.

František Martinek Multimédia

Nové fotografie planety Merkur

Jeden z prvních snímků planety Merkur, pořízený sondou Messenger.
Jeden z prvních snímků planety Merkur, pořízený sondou Messenger.
Donedávna byla jedinou kosmickou sondou, zkoumající Merkur – nejbližší planetu od Slunce – americká sonda Mariner 10. Byla vypuštěna 3. 11. 1973. Po gravitačním manévru při průletu kolem Venuše (5. 2. 1974) sonda absolvovala tři průlety kolem Merkuru (29. 3. 1974, 21. 9. 1974 a 16. 3. 1975). Průlety se uskutečnily vždy nad stejnou polokoulí Merkuru, takže sonda mohla vyfotografovat méně než jednu polovinu povrchu planety.
František Martinek Exoplanety

Srážka dvou planet v souhvězdí Kentaura?

Srážka dvou protoplanet 2M1207B v souhvězdí Kentaura.
Srážka dvou protoplanet 2M1207B v souhvězdí Kentaura.
Astronomové oznámili, že záhadný objekt, obíhající kolem hvězdy vzdálené od Země 170 světelných let, mohl vzniknout při vzájemné srážce a následném splynutí dvou protoplanet. Objekt známý jako 2M1207B byl pro astronomy hádankou již od jeho objevu, protože se zdálo, že jeho spektrum nezapadá do základních fyzikálních předpokladů. Jeho teplota, svítivost, stáří a poloha neodpovídala žádným teoriím.
Michal Václavík Kosmonautika

MESSENGER hlásí Merkur v dohledu

Merkur s rozlišením 44 km/px
Merkur s rozlišením 44 km/px
Americká sonda MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry and Ranging) [1], která odstartovala 3. srpna 2004, se nezadržitelně blíží ke svému cíli Merkuru. Bude tak po dlouhých 33 letech dalším, lidmi vytvořeným, kosmickým návštěvníkem Slunci nejbližší planety. Na zajisté detailní a krásné obrázky se můžeme těšit již v pondělí 14. ledna 2008.
František Martinek Kosmonautika

Poslední oprava Hubblova kosmického dalekohledu

HST na oběžné dráze kolem Země.
HST na oběžné dráze kolem Země.
Pracovníci NASA a posádka raketoplánu přestavili detaily náročné kosmické mise, jejímž cílem je oprava a modernizace Hubblova kosmického dalekohledu HST v roce 2008. Tato servisní mise s označením STS-125 podstatně zvýší schopnosti kosmického dalekohledu při výzkumu vesmíru – jeho stavby a vývoje.
Petr Sobotka Multimédia

Astronomie na ČRo Leonardo – prosinec 2007

ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Na vědecké stanici ČRo Leonardo se v prosinci astronomie objevila v 6 pořadech, 4 rozhovorech a 7 článcích. Poslechněte si speciální vydání Nebeského cestopisu o možnosti srážky Země s planetkou, kde hovoří 9 odborníků, autorské čtení prof. Jana Palouše nebo hodnocení kosmonautiky roku 2007 dr. Antonínem Vítkem. Přečtěte si rozhovor s Doc. Zdeňkem Mikuláškem o flekaté a bržděné hvězdě nebo dokončení trilogie článků o počátcích kosmonautiky.
Pavel Suchan Ostatní

Školní kolo Astronomické olympiády řešilo přes pět tisíc žáků

Astronomická olympiáda v kategoriích pro 6. až 9. ročníky ZŠ (a odpovídající ročníky víceletých gymnázií) zahájila ve svém pátém ročníku 2. (korespondenční) kolo. Z prvního (školního) kola do něj postoupilo 4 154 žáků. Kromě toho v letošním roce také probíhá kategorie pro studenty 1. a 2. ročníku SŠ.
Podrobnosti najdete na http://olympiada.astro.cz/.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »