Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Sluneční soustava

Saturnovy měsíce ve tvaru „létajících talířů“

Zajímavý tvar Saturnova měsíce Pan.
Zajímavý tvar Saturnova měsíce Pan.
Dva malé Saturnovy měsíce vypadají na snímcích ze sondy Cassini jako „létající talíře“. Tyto měsíce, které se nacházejí uvnitř prstenců planety, mohly získat své zvláštní tvary postupným nabalováním materiálu z prstence, čímž v oblasti jejich rovníku „vyrostla“ pozorovaná vyvýšenina.
Miroslava Hromadová Hvězdy

Obří jet u rodící se hvězdy

l1157.jpg
Spitzer Space Telescope pořídil infračervený snímek rychle rostoucího výtrysku (jetu) u právě se rodící hvězdy L1157 v souhvězdí Cephea. Hvězda je zahalena do prachové obálky, proto není ve viditelném světle pozorovatelná.
František Martinek Sluneční soustava

Byla Venuše sestrou Země?

Porovnání velikosti Země a Venuše.
Porovnání velikosti Země a Venuše.
Dnešní Venuše je doslova pekelné místo ve vesmíru díky vysoké teplotě a obrovskému atmosférickému tlaku na jejím povrchu. Evropská sonda Venus Express (start 9. 11. 2005) však zjistila, že tomu tak nebylo vždycky. Ve vzdálené minulosti byla Venuše pravděpodobně velmi podobná Zemi a obsahovala velké množství vody.
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 6/2007 a S1/2007

Vyšla nová čísla Povětroně - Královéhradeckého astronomického časopisu. V běžném čísle se mimo jiné věnujeme výjimečným kometám 17P/Holmes a 8P/Tuttle. Přinášíme reportáže z několika podzimních akcí, například ve Valašském Meziříčí úspěšně proběhlo setkání slunečních hodinářů, o čemž informuje sám organizátor Jaromír Ciesla.

Povětroň speciál "Galaktická stezka" slouží jako průvodce naučnou stezkou, kterou jsme vybudovali u hradecké hvězdárny v roce 2007. Zobrazujeme na ní jedenáct nejznámějších nebeských objektů v naší Galaxii, a navíc jednu sousední galaxii Velké Magellanovo mračno. Zvolenému měřítku 1 ku 180 biliardám odpovídají vzdálenosti zastávek i rozměry objektů znázorněné na informačních tabulích. Celková délka naučné stezky je 9,5 kilometru. Nejprve vede podél "panoramatické" silnice ke kostelu na Novém Hradci Králové a pak pokračuje hlubokými lesy do malebného Bělečka.

Petr Sobotka Multimédia

Astronomie na ČRo Leonardo – listopad 2007

ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Na vědecké stanici ČRo Leonardo se v různých pořadech objevuje astronomie nebo je hostem astronom. V následujícím přehledu najdete seznam a stručný obsah takových pořadů za měsíc listopad. Všechny pořady si můžete stáhnout pomocí přímého odkazu do mp3 archivu. V listopadu se astronomie objevila v 9 pořadech, 7 článcích a jednom speciálním projektu.
Miroslava Hromadová Exoplanety

Planety u extrémně mladé hvězdy

ux_tau_a.jpg
Astronomové jsou přesvědčeni, že hvězda stará pouhý 1 milión let, může být již obklopená mladými planetami. Hvězda podobná Slunci leží v systému nazvaném UX Tau A, ve vzdálenosti asi 450 světelných let od Země. Vědci doufají, že objev poskytne pohled do doby, kdy v naší vlastní Sluneční soustavě začaly vznikat planety.
Pavel Suchan Ostatní

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 104 ze 6. 12. 2007


Česká astronomická společnost devadesátiletá

Česká astronomická společnost byla založena 8. prosince 1917 za účasti padesáti zájemců o astronomii v posluchárně České techniky v Náplavní ulici 6. Vytkla si tři hlavní cíle: vybudovat v Praze lidovou hvězdárnu, zřídit knihovnu s čítárnou a popularizovat výsledky moderní astronomie. Toho dosáhla o 11 let později, kdy v roce 1928 byla slavnostně otevřena Lidová hvězdárna na Petříně. Členskou základnou České astronomické společnosti prošla řada dnes již světově uznávaných osobností a mnoho významných astronomů dnešní doby. V historii české, respektive československé astronomie sehrála společnost nezanedbatelnou úlohu.
Pavel Suchan Ostatní

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 103 ze 6. 12. 2007


Česká astronomická společnost udělila první čestnou Kopalovu přednášku


Česká astronomická společnost udělila historicky první Kopalovu přednášku 2007 RNDr. Pavlu Spurnému, CSc. z Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. za jeho nedávné významné výsledky při výzkumu malých těles sluneční soustavy a jejich interakce s atmosférou Země. Slavnostní předání ceny proběhne v rámci shromáždění k 90. výročí založení České astronomické společností v Zrcadlové kapli Národní knihovny v Praze 8. 12. 2007 v 11 hodin. Po předání ceny bude přednesena přednáška „Systematické sledování bolidů ve Střední Evropě a v Západní Austrálii – nové metody, přístroje a některé zajímavé výsledky.“ Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti, zdarma.
Pavel Suchan Ostatní

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 102 ze 6. 12. 2007

Česká astronomická společnost udělila Nušlovu cenu 2007

Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2007 Ing. Jana Vondráka, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i. Slavnostní předání ceny proběhne v rámci shromáždění k 90. výročí založení České astronomické společností 8. 12. 2007 v Zrcadlové kapli Národní knihovny v Praze v 15:15 hodin. Poté bude přednesena laureátská přednáška „Precese a nutace: včera, dnes a zítra“, na kterou má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma).

František Martinek Sluneční soustava

Třetí průlet sondy ULYSSES nad severním pólem Slunce

Kosmická sonda Ulysses.
Kosmická sonda Ulysses.
Evropská sonda Ulysses pokračuje ve výzkumném programu, který zatím žádná jiná kosmická sonda neprováděla. Jedná se o výzkum polárních oblastí Slunce a jeho působení na okolní kosmické prostředí. Zhruba před rokem sonda prolétala nad jižními polárními oblastmi Slunce, nyní začal její průlet nad oblastmi kolem severního pólu.
Tomáš Bezouška Ostatní

Pozvánka na shromáždění k 90. výročí České astronomické společnosti

Česká astronomická společnost
si Vás dovoluje pozvat na slavnostní shromáždění konané u příležitosti 90. výročí vzniku ČAS, které se koná v sobotu 8. prosince 2007 od 10:00 do 17:00 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v Praze.

Zváni jsou všichni členové České astronomické společnosti i vzácní hosté.


Slavnostní pozvánka je ke stažení na adrese /akce/vyroci/cas90
František Martinek Sluneční soustava

Blesky na Venuši

Blesky na Venuši.
Blesky na Venuši.
Na povrchu Venuše panují doslova pekelné podmínky vzhledem k vysoké teplotě a atmosférickému tlaku. Sonda Venus Express, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA, přidala k těmto poznatkům první svědectví o tom, že atmosféra Venuše generuje bleskové výboje. Tento objev je jen částí vědeckých poznatků, které poskytla sonda Venus Express.
Martin Vilášek Multimédia

Kosmické pixely

Kosmické pixely
Kosmické pixely
Soutěž o nejlepší digitální astronomickou fotografii

Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy vyhlašuje soutěž o nejlepší digitální astronomickou fotografii.

František Martinek Kosmonautika

Postřehy ze semináře o kosmonautice a raketové technice 2007

Účastníci víkendového semináře o kosmonautice a raketové technice.
Účastníci víkendového semináře o kosmonautice a raketové technice.
Hvězdárna Valašské Meziříčí uspořádala ve dnech 23. až 25. listopadu 2007 tradiční seminář, věnovaný novinkám ze světa kosmonautiky, raketové techniky a výzkumu vesmíru. Akce je nepřetržitě organizována hvězdárnou již více než 35 let. Reportáž ze semináře pořizoval Pavel Sedláček, redaktor Českého rozhlasu Brno, kterého mj. zajímalo, zda i v době rozšířených možností přístupu na internet máme ještě dostatek účastníků. Odpověď je nasnadě. Letošního ročníku se zúčastnilo 60 zájemců o kosmonautiku, kteří se podepsali do prezenční listiny a zaplatili konferenční poplatek.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Jsou měsíce jako náš výjimečné?

Měsíc v úplňku. Foto: T.A. Rector, I.P. Dell'Antonio.
Měsíc v úplňku. Foto: T.A. Rector, I.P. Dell'Antonio.
Měsíce podobné našemu pozemskému Měsíci – vytvořené v období velkého bombardování – jsou ve vesmíru spíše výjimečné. Vyskytují se v planetárních soustavách nejvýše v 5 až 10 %. K těmto závěrům došli astronomové na základě nových pozorování kosmického dalekohledu Spitzer Space Telescope (NASA).


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »