Mapa oblohy 20. srpna 2014 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 18. 8. do 24. 8.
Měsíc se blíží k novu, ráno projde kolem Venuše s Jupiterem. Navíc tyto planety se setkají na vzdálenost čtvrt stupně. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Slunce je stále málo aktivní. Večerní přelety stanice ISS pomalu končí.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. srpna ve 21:00 SELČ.
Valerij Viktorovič Rjumin Autor: http://www.spacefacts.deSedmdesáté páté narozeniny oslaví 16. srpna sovětský a ruský kosmonaut Valerij Rjumin. Jedná se o velmi zkušeného kosmonauta, který se na oběžnou dráhu vydal celkem čtyřikrát a v kosmickém prostoru strávil více než jeden rok - 371 dní, 17 hodin a 27 minut.
Český tým na 8. IOAA (zleva: Tomáš Gráf – doprovod, Martin Raszyk, Ondřej Theiner, Lucie Fořtová, Lukáš Knob, Petr Horvát, Jakub Vošmera – doprovod, klečící Stefan Costin Boca – průvodce týmu) Autor: Tomáš GráfČeský tým získal na 8. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice 2 bronzové medaile. S mezinárodní konkurencí 194 soutěžících z Evropy, Asie a Ameriky se naši studenti utkali v rumunském městě Suceava (region Bukovina) od soboty 2. srpna do neděle 11. srpna.
Tisková zpráva České astronomické společnosti ze 14. srpna 2014
Systém proudění plazmatu kolem průměrné unipolární sluneční skvrny (vlevo, umbra a penumbra naznačeny kružnicemi) v porovnání s prouděním v průměrné supergranuli (vpravo). Autor: Observatoř OndřejovSvrchní obálka slunečního tělesa je kvůli probíhající konvekci neuvěřitelně dynamická až chaotická. Přesto zde nalezneme určitý velkorozměrový systém proudících útvarů, granule a supergranule. Silná magnetická pole, zejména taková, která vytvářejí sluneční skvrny, tuto dynamiku značným způsobem ovlivňuje. Okolo vyvinutých slunečních skvrn s penumbrou se pak ustavuje zvláštní systém proudění plazmatu, tzv. moat. M. Švanda a M. Sobotka z AsÚ s T. Bártou, studentem MFF UK, studovali statistické porovnání vlastností proudění v moatech unipolárních skvrn a v supergranulích.
Mapa oblohy 13. srpna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 11. 8. do 17. 8.
Měsíc po úplňku je vidět téměř celou noc. Mars a Saturn jsou nejlépe vidět jen večer za soumraku, Venuše naopak jen za ranního svítání (a blíží se k ní Jupiter). Slunce pokračuje v nižší aktivitě. Vrcholí meteorický roj Perseid. Přelety stanice ISS můžeme vidět večer. Ke stanici se připojí nákladní loď ATV-5.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. srpna ve 22:00 SELČ.
letní meteory 2014 (Perseidy 2014) Autor: Martin GembecPočasí a svit Měsíce letošním Perseidám sice nepřeje, ale přesto se nějaká úspěšná pozorování a fotografie meteorů začínají scházet. Pokud máte také nějaký meteor na snímku, pošlete nám jej a pokud to náhodou nebude družice, určitě jej rádi přidáme do naší galerie.
Své snímky zasílejte přes formulář. Nezapomeňte, prosím, uvést všechny potřebné údaje podle vzoru uvedeném u jednotlivých políček formuláře. Galerie je řazená od nejnovějšího data pozorování. Kromě této galerie můžete průběžně sledovat nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz v automatizované galerii.
Profesor Zdeněk Kopal Autor: Česká astronomická společnost Letošní Konference proběhne ve dnech 12. – 14. září 2014 v prostorách Evropského školícího centra YMCA v Litomyšli. Konference navazuje na mezinárodní akci Living Together:
Planets, Host Stars and Binaries, která se koná 8.- 12. září 2014. Obě akce jsou věnovány vzpomínce na astronoma Zdeňka Kopala, v letošním roce si totiž připomínáme 100 let od jeho narození v Litomyšli.
dalekohled VST pořídil detailní záběr galaxie M 33 v souhvězdí Trojúhelníku - eso1424 Autor: ESOTisková zpráva Evropské jižní observatoře (024/2014): Dalekohled VST (VLT Survey Telescope) pracující na observatoři ESO/Paranal pořídil detailní záběr galaxie M 33. Tato blízká spirální galaxie je druhým nejbližším velkým sousedem naší Galaxie. M 33 je doslova přeplněna jasnými hvězdokupami i oblaky plynu a prachu. Nový snímek patří vůbec k těm nejpodrobnějším širokoúhlým záběrům tohoto objektu, jaké byly dosud pořízeny. Obzvlášť působivě zachycuje mnohé rudě zářící plynové oblaky ve spirálních ramenech této galaxie.
Sonda MESSENGER Autor: NASAPřed 10 roky – 3. srpna 2004 – vypustila NASA k planetě Merkur sondu s názvem MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging) na riskantní misi, při které měla být navedena nebezpečně blízko k povrchu Merkuru. Měla vydláždit cestu k ambicióznímu výzkumu nejbližší planety vzhledem ke Slunci.
Malířova představa bílého trpaslíka obklopeného polem trosek původního planetárního systému, které napadají na trpaslíka a „špiní“ jeho atmosféru Autor: Mark A. GarlickSledováním osudů jiných hvězd se učíme i o hvězdě naší, o Slunci. Adéla Kawka a Stéphane Vennes z AsÚ se systematicky věnují studiu bílých trpaslíků, kteří nám ukazují, jak bude naše Slunce vypadat v daleké budoucnosti. Ve své poslední publikované práci ukazují, že vysoké procento chladných bílých trpaslíků se zašpiněnými atmosférami vykazuje přítomnost magnetického pole. To naznačuje souvislost mezi hustými planetárními systémy hvězd na hlavní posloupnosti a jejich magnetickými poli.
Spektrograf Autor: Sylvie GorkováJak již jistě víte z předchozích článků, Hvězdárna Valašské Meziříčí je od roku 2011 se svými dvěma videokamerami na pozorování meteorů součástí sítě CEMENt, později i databáze EDMOND. Pevné stanoviště pak bylo zřízeno v listopadu 2012 na plošině jižní budovy. Jedná se o dvě kamery, východní a jižní, které jsou zde doposud.
Již nějakou dobu se plánovalo, že k těmto dvěma kamerám přibude další, která bude navíc opatřena spektrografem. Díky němu pak budeme moci zjistit daleko více informací o složení meteoritů. Veškeré potřebné zařízení bylo zakoupeno díky finančním prostředkům SMPH (Sdružení pro meziplanetární hmotu) a o montáž se postaral Ing. Jakub Koukal, předseda sítě Edmond, s pomocí pracovníků hvězdárny ve Valašském Meziříčí.
Sluneční soustava Autor: GSUspořádání naší sluneční soustavy zná každý, učí se ho už děti ve škole. Jak vypadá okolí naší planety, zná díky obrázkům z Hublleova vesmírného dalekohledu a Internetu také téměř každý. Jsou však i další planetární systémy kolem vzdálených hvězd stejné či podobné tomu našemu? Nebo jsme ve vesmíru spíše výjimka?
Fotografie cílové komety, pořízená kamerou na Rosettě v neděli 3. srpna 2014. Dobře je zde patrné dvojité jádro objektu. Autor: ESAPo více než deseti letech poutě vesmírem se evropská kosmická sonda Rosetta stane ve středu 6. srpna historicky prvním strojem, vyrobeným lidskou rukou, který dosáhne oběžné dráhy okolo komety. Ba co více – na ní přistane! Tento úkol náleží malému modulu Philae, který veze Rosetta s sebou, malý průzkumník se ale může těšit na sestup na záhadný povrch komety až v listopadu.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 201 z 5. 8. 2014
Perseidy Autor: Jakub KoukalPo roce můžeme opět pozorovat nejslavnější meteorický roj severní polokoule – Perseidy. Letošní maximum nastane v noci ze 12. na 13. srpna, tedy z úterý na středu. Mezi půlnocí a čtvrtou ráno můžeme vidět až 70 meteorů za hodinu.
Na rozdíl od loňského roku bohužel letos bude pozorování rušit svým svitem Měsíc, který se bude nacházet pár dní po úplňku. Mateřským tělesem roje je krátkoperiodická kometa 109P/Swift-Tutlle, kterou v roce 1862 nezávisle na sobě objevili Lewis Swift a Horace Parnell Tuttle.
Název roje je odvozen od souhvězdí Perseus, ze kterého meteory jakoby zdánlivě vylétají. Pozorovatelé na severní polokouli můžou tento roj začít pozorovat již od 23. července, kdy je možné vidět jeden meteor za hodinu. V průběhu následujících týdnů se pak počet zvyšuje. V době Perseid můžete pozorovat i jiné meteorické roje, Perseidu si však nemůžete s žádným jiným meteorem splést díky její rychlosti. Perseidy patří totiž mezi nejrychleji se pohybující meteory.
protoplanetární disky kolem složek mladé dvojhvězdy HK Tauri - eso1423 Autor: R. Hurt (NASA/JPL-Caltech/IPAC) Astronomové využívající dalekohled ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili u obou složek mladé dvojhvězdy podivné skloněné prachové disky s probíhající tvorbou planet. Pořízená data představují dosud nejlepší záběry protoplanetárních disků ve dvojhvězdném systému. Nové výsledky rovněž pomáhají vysvětlit, proč mnohé exoplanety – na rozdíl od planet ve Sluneční soustavě – mají protáhlé dráhy s velkým sklonem. Výsledky výzkumu byly zveřejněny 31. července 2014 ve vědeckém časopise Nature.
Je nádherná, jasná noc, hviezdy sú viditeľné až obzoru, vychádzajú priamo z mora, ktoré je sčerené len slabým vánkom. Nad východným obzorom obloha už zosvetlieva, začína hrať teplejšími farbami. Svitá.
pietní akt Autor: Pavel Štys2. 8. 2014 tomu bylo přesně na den 160 roků od narození legendárního pardubického průkopníka sportu, techniky a zakladatele první lidové hvězdárny v Čechách, pana barona Artura Krause. Den doslova neplněný připomínkou baronova jubilea, jsme započali na pardubickém hlavním hřbitově, kde proběhla krátká ceremonie a uctění památky barona Krause za přítomnosti nejbližších příbuzných rodiny Krasových zastoupených paní Evou Máchovou a panem Viktorem Máchou a mnohými významnými hosty z řad kulturních institucí jako je Krajská Knihovna v Pardubicích či Dům dětí a mládeže ALFA Pardubice a občanských sdružení a spolků jako je Klub přátel Pardubicka či Astronomická společnost Pardubice. Pozvání rovněž přijali zástupci Hvězdárny a planetária v Hradci Králové a Hvězdárny v Úpici.
Mapa oblohy 6. srpna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 4. 8. do 10. 8.
Měsíc bude v úplňku, který bude zároveň letošní největší. Mars a Saturn jsou nejlépe vidět jen večer za soumraku, Venuše naopak jen za ranního svítání. Planety Jupiter a Merkur jsou schovány v záři Slunce, jehož aktivita se zvýšila i díky návratu aktivních oblastí ze začátku července. Tento týden určitě doporučujeme také pozorování stoupající frekvence letního meteorického roje Perseid. Končí ideální ranní viditelnost komety C/2014 E2 (Jacques). Přelety stanice ISS se překlápí z ranních na večerní a blíží se k ní nákladní loď ATV-5.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. srpna ve 22:00 SELČ.
M 101 a trpasličí galaxie v okolí Autor: Allison Merritt et al. Astronomové sestavili z jednotlivých teleobjektivů “teleskop Dragonfly”, kterým mohou zkoumat větší kus oblohy najednou. Nedávno s ním například objevili sedm trpasličích galaxií doprovázejících poměrně blízkou spirální galaxii M 101 ve Velké medvědici.
Jádro komety 67P/Č-G 29. července kamerou NAVCAM sondy Rosetta Autor: ESAAby řízení letu sondy Rosetta mohlo dobře připravit přílet ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko a přistání modulu Philae na jejím povrchu (i když toto je ještě daleko), musí mít k dispozici detailní data o povrchu komety a okolním prostředí. Počítačové modely dvojitého tělesa jsou již díky přístrojům Rosetty detailní docela dost, přistání na kometě si však ještě vyžádá práce spoustu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
