Model exoplanety HD17156 b Výzva pro pozorovatele zákrytů hvězd exoplanetami. V září nastanou dva pozorovatelné zákryty (tranzity) HD17156 b Cas, což je tranzitující exoplaneta s nejdelší známou periodou (21,2 dne).
Autor: Zdeněk Navrátil. V uplynulých dnech jsme mohli pozorovat velmi netypický západ slunce. Obloha se při něm zbarvila do neobvyklé oranžové barvy. Za vším je s největší pravděpodobností výbuch sopky Kasatochi na Aljašce.
Suchan onlineVe čtvrtek 4. září od 15:00 bude na vaše dotazy odpovídat Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově, který je místopředsedou a tiskovým tajemníkem České astronomické společnosti. Své dotazy můžete směřovat nejen na Českou astronomickou společnost, ale třeba také na světelné znečištění, kterým se dlouhodobě zabývá nebo na Mezinárodní rok astronomie 2009. Pavel Suchan je místopředsedou organizačního výboru.
Charles Conrad a Surveyor 3 Nedávno jsem brouzdal po internetových stránkách NASA a prohlížel si obrázky v galerii, do které každý den přidají nějaký aktuální, např. čerstvou fotografii nějaké mlhoviny z Hubbleova teleskopu nebo pohled na Slunce z povrchu Marsu zaslaný Phoenixem. Před několika dny se tam objevila fotografie lunárního modulu Apolla 11 Orla, chvíli po oddělení od mateřské lodě Columbie, jak ho zachytil její pilot Michael Collins. Dobře to dokumentuje obecně známý fakt, že nejznámějšími lunárními expedicemi byly Apollo 11 a 13. Já se ale pokusím strefit mezi ně. Druhé přistání na Měsíci, uskutečněné při misi Apolla 12 za to jistě stojí.
Atlantis při přípravě na STS-125 ve VAB. Zdroj: NASAV kuloárech amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se spekuluje o tom, že by raketoplány ukončily aktivní službu až v roce 2015, tedy o pět let později, než hovoří současné plány. Těžko říct, zda se jedná o výstřel do tmy, související se začínajícím fiskálním rokem, prezidentskými volbami nebo o reálné zamyšlení.
Česká astronomická společnost si dovoluje Vás pozvat na tradiční setkání "Mezní hvězdná velikost". Názvem akce chceme dát najevo, že bychom se opět rádi setkali "Mezi hvězdami" a to jak ve skutečném tak i v přeneseném slova smyslu.
Oblast W5 (Cassiopeia) s intenzivní tvorbou hvězd.Na nové fotografii, kterou pořídil infračervený kosmický dalekohled Spitzer (Spitzer Space Telescope), lze vysledovat tajemství života a smrti hvězd na základě jejich "rodinné" historie. Pozoruhodný infračervený snímek ukazuje pestrý kosmický oblak pojmenovaný W5, hustě zaplněný různými generacemi zářivých hvězd. Poskytuje rovněž nové důkazy o tom, že velmi hmotné hvězdy - prostřednictvím svého intenzivního hvězdného větru a záření - mohou vyvolat tvorbu nových hvězd.
Logo České astronomické společnostiWeb České astronomické společnosti (www.astro.cz) hledá nové autory a spolupracovníky do svých řad. Redakce bohužel nemůže nabídnout odpovídající finanční ohodnocení, přesto pro vás může mít spolupráce velké množství výhod.
Mezinárodní tým astronomů v čele s astronomy z Evropy upozorňuje, že jedna nedávno pozorovaná supernova může patřit do zcela jiné kategorie, než ty běžné. Na rozdíl od nich je pozorovaný jev v současnosti popisován tak, že explodující hvězda se zhroutí do podoby černé díry a přitom vytvoří slabý jet - výtrysk, typický pro daleko bouřlivější vesmírné procesy, tzv. gama záblesky. Objekt s označením SN 2008D tak nejspíše patří k nejslabším explozím, u kterých ještě dochází ke vzniku rychle se pohybujících jetů. Objev je klíčovým milníkem na cestě k porozumění nejdivočejším explozivním jevům, které jsou ve vesmíru pozorovány. Výše zmíněné závěry byly z části učiněny na základě pozorování dalekohledy ESO/VLT a byly publikovány v Science Express, elektronické podobě časopisu Science.
José Moreno Hernández V létě příštího roku se má k Mezinárodní kosmické stanici vydat raketoplán Atlantis v rámci mise STS-128. V posádce kosmického korábu bude i José Hernández, americký astronaut mexického původu…
Kulová hvězdokupa Omega Centauri.Černé díry jsou v některých případech obrovská vesmírná monstra o hmotnostech miliardkrát vyšších, než je hmotnost Slunce (superhmotné černé díry), jindy se jedná o nepatrná tělesa co do průměru s hmotnostmi několika Sluncí (hvězdné černé díry). Avšak mohou černé díry existovat také jako objekty se střední hmotností? Nové výzkumy naznačují, že ve většině případů odpověď zní: ne.František MartinekVzdálený vesmír
Jeden z 11 nově objevených hvězdných proudů v naší Galaxii.Zatím 11 nových proudů hvězd vypátrali astronomové v naší Galaxii. A to prozkoumali pouze jednu čtvrtinu jejích hvězd. Tyto objevené proudy mohou poskytnout nové "soudní" důkazy o násilném chování naší Galaxie, která s největší pravděpodobností utrhla části trpasličích galaxií, které následně pohltila.Michal VáclavíkOstatní
Nainstalovaný nový dalekohled NewtonStejně jako námořníci dávají jména svým korábům nebo piloti svým létajícím strojům, tak občas i někteří astronomové rádi pojmenovávají své "pracovní nářadí" - dalekohledy. Na vsetínské hvězdárně je od pondělí 14. července 2008 nainstalován zbrusu nový dalekohled typu Newton, který dosud na jméno čeká. Pracovníci hvězdárny proto přichází s výzvou: "Navrhněte jméno pro náš nový dalekohled!"
Maximální fáze ve 23:17 SELČ, FrymburkI za třetím letošním zatměním, měsíčním zatměním 16. srpna 2008, jsem se vydal za jasným počasím. Tentokráte do jižních Čech. Doplňuji tak dotřetice sérii deníkových záznamů z cest za letošními "stínovými" úkazy. I tentokrát to stálo za to.
Autor: Jan MěšťanV noci na neděli 17. srpna nastalo částečné zatmění Měsíce. Přestože bylo na našem území povětšinou zataženo, dorazilo do redakce několik fotografií.
Simulační snímek částečného zatmění Měsíce 16. srpna 2008V noci ze soboty 16. na neděli 17. srpna budeme moci pozorovat částečné zatmění Měsíce. Úkaz bude pozorovatelný od 21:35 do 0:45. Nejvíce bude měsíční kotouč zakryt z 81% ve 23:10. Zatmění bude na internetu přenášet i několik webcastů.
Změny počasí na Marsu.Kanadská meteorologická stanice, která je součástí vědeckého vybavení americké kosmické sondy Phoenix, vystopovala některé zákonitosti ve změnách denního chodu počasí za prvních 61 solů (marťanských dnů) během trvání mise (26. 5. až 22. 7. 2008). Tato perioda pokrývá pozdní jaro až počátek léta na severní polokouli. Meteorologickou stanici dodala Kanadská kosmická agentura CSA (Canada Space Agency).
Pozdrav od účastníků Praktika. Autor: Petr KlimentSPPH: Po loňském vydařeném praktiku pro pozorovatele, které jsme poprvé uspořádali v Krkonoších v Peci pod Sněžkou bylo jednoznačně rozhodnuto, že se i další - letošní - ročník uspořádá na stejném místě. Pro velký zájem byl letošní ročník rozšířen o možnost vzít s sebou rodinu. Praktikum se konalo v termínu od 2. do 10. 8. 2008 a to na dvou sousedních horských chatách - Alena a Eliška. Na Aleně byli ubytovaní pozorovatelé bez doprovodu a konal se zde program praktika. Na chatě Eliška byli ubytovaní účastníci s doprovodem a pozorovatelé, kteří se hlásili na poslední chvíli.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
