Články

28.01.2015 06:00 Miloš Tichý Sluneční soustava

Není region jako region aneb mapy komety 67P

Výzkum komety 67P/Churyumov-Gerasimenko úspěšně pokračuje. Již máme i první výsledky z měření celkem sedmi přístrojů na palubě sondy Rosetta, provedených při přibližování k jádru komety.

27.01.2015 06:00 Sylvie Gorková Sluneční soustava

2015 – rok průzkumu trpasličích planet

New Horizons Autor: NASA — New Horizons
*Autor: NASA*

Dalo by se říci, že loňský rok byl ve znamení komet. Asi nejdůležitější událostí v roce 2014 bylo přistání na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Avšak také třeba průlet komety C/2013 A1 (Siding Spring) kolem Marsu byl velmi sledovanou podívanou. Již teď, na počátku roku, to vypadá, že rok 2015 bude naopak rokem trpasličích planet. Už v dubnu sonda Dawn přiletí k trpasličí planetě Ceres a v červenci nás čeká nejvíc očekávaný průlet sondy New Horizons kolem Pluta

26.01.2015 06:00 Martin Gembec Úkazy

5. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 28. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec — Mapa oblohy 28. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
*Autor: Martin Gembec*

Přehled událostí na obloze od 26. 1. do 1. 2. 2015

Měsíc bude kolem první čtvrti. Se soumrakem je nízko na jihozápadě jasná Venuše, kousek výše je večer také planeta Mars. Po osmé už můžeme pohodlně vyhlížet také Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Blízkozemní planetka nás mine v pondělí. Aktivita Slunce je nízká.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 28. ledna v 18:00 SEČ.

25.01.2015 15:00 Václav Kalaš Historie

Lednové výročí: Georg Friedrich Julius Arthur von Auwers

Georg Friedrich Julius Arthur von Auwers Autor: Wikipedia — Georg Friedrich Julius Arthur von Auwers
*Autor: Wikipedia*

Před sto lety, 24. ledna 1915, zemřel německý astronom Arthur Auwers. Mimo jiné se zabýval určováním přesných poloh hvězd a sestavil úplně první tzv. fundamentální katalog.

23.01.2015 06:00 Michal Švanda Hvězdy

Výzkumy v AsÚ AV ČR (28): Hvězdný vítr v dvojhvězdě s kompaktní složkou

(Popis obrázku v článku) Autor: AsÚ AV ČR — (Popis obrázku v článku)
*Autor: AsÚ AV ČR*

Vzájemná interakce mezi hvězdami v těsných dvojhvězdách je jedním z důležitých fyzikálních jevů, jež zásadně ovlivňují jejich vývoj. Hmotnější hvězda se vyvíjí rychleji, takže jako první přejde do stádia rudého obra, odvrhne vnější obálky a přemění se v kompaktní objekt – bílého trpaslíka, neutronovou hvězdu nebo černou díru, to v závislosti na počáteční hmotnosti. A zatímco tato hvězda svůj vývoj dokonala, z hvězdy druhé, pomaleji se vyvíjející, může přetékat látka na kompaktní složku. K tomu obvykle dochází, vyplní-li vývojově mladší hvězda svůj Rocheův lalok. Je-li však horká a uniká z ní hvězdný vítr, je tento strháván kompaktním průvodcem a hvězda ani nemusí vyplňovat Rocheův lalok. A právě taková konfigurace zajímala Jana Čechuru a Petra Hadravu z AsÚ.

22.01.2015 06:00 Sylvie Gorková Sluneční soustava

Velká jarní díra a „jarní“ bolidové překvapení

Quadrantidy Autor: Jakub Koukal — Quadrantidy
*Autor: Jakub Koukal*

Termínem „Velká jarní díra“ nazývají astronomové (a především pozorovatelé meteorických rojů) období přibližně od poloviny ledna do konce dubna. Lépe můžeme toto období vymezit pomocí meteorických rojů: „jarní díra“ začíná po skončení aktivity Quadrantid a trvá do začátku aktivity meteorického roje Lyridy.

20.01.2015 18:01 Martin Gembec Sluneční soustava

Huygens: 10 let na Titanu

Huygens přistává na Titanu, představa ilustrátora Autor: ESA–C. Carreau/Schröder, Karkoschka et al (2012) — Huygens přistává na Titanu, představa ilustrátora
*Autor: ESA–C. Carreau/Schröder, Karkoschka et al (2012)*

14. ledna 2005 se evropská sonda Huygens zapsala nesmazatelným písmem do historie vesmírného průzkumu. Znamenala mimořádný technický a vědecký úspěch. Podařilo se jí totiž přistát a vysílat z povrchu Saturnova měsíce Titanu. Tyto informace vědcům pomáhají napovědět, jak vznikl život na Zemi. Titan je totiž naší domovské planetě v mnohém podobný. Do jisté míry můžeme říci, že jsou na něm podmínky, jaké panovaly na mladé Zemi, než se na ní vyskytl život. Pojďme společně zavzpomínat a poodhalit roušku tajemství halící Saturnův měsíc jako jeho hustá atmosféra.

19.01.2015 06:00 Martin Gembec Úkazy

4. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 21. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec — Mapa oblohy 21. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
*Autor: Martin Gembec*

Přehled událostí na obloze od 19. 1. do 25. 1. 2015

Měsíc je kolem novu. Se soumrakem jsou nízko na jihozápadě Venuše a slabý Merkur, kousek výše je večer také planeta Mars. Po osmé už můžeme vyhlížet také Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Pozorujeme okem viditelnou večerní kometu Lovejoy.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. ledna v 18:00 SEČ.

15.01.2015 10:30 Sylvie Gorková Sluneční soustava

Co dělá Zemi více obyvatelnou oproti jiným planetám?

NASA/JPL-Caltech Autor: NASA/JPL-Caltech — NASA/JPL-Caltech
*Autor: NASA/JPL-Caltech*

Proč je naše Země tak výjimečná? Proč je pro planety důležité magnetické pole? A jak to, že si ho Země udržela po dobu několika miliard let až do teď? A proč ho Mars ztratil? Obzvlášť v době, kdy se velká část astronomické obce „honí“ za objevy nových obyvatelných světů, jsou tyto otázky velmi důležité. Čím je tedy Země odlišná od ostatních planet, že zrovna zde vznikl život?

13.01.2015 06:00 Michal Švanda Hvězdy

Výzkumy v AsÚ AV ČR (27): Odhalovaná tajemství hvězdy se závojem

Vzhled hvězdy MWC 137 a její mlhoviny v červené oblasti spektra z Digitalizované přehlídky oblohy (DSS2) Autor: Evropská jižní observatoř — Vzhled hvězdy MWC 137 a její mlhoviny v červené oblasti spektra z Digitalizované přehlídky oblohy (DSS2)
*Autor: Evropská jižní observatoř*

Není mnoho typů hvězd, jež jsou obestřeny takovým množstvím tajemství jako B[e] hvězdy, tedy hvězdy spektrálního typu B s emisní obálkou. Nejenže ještě ani zdaleka není vysvětlen původ této obálky, ale u mnohých z B[e] hvězd mají astronomové velké problémy i jen rozumně omezit hodnoty fundamentálních parametrů, mezi ty obtížně stanovitelné patří zejména vzdálenost a věk. Hvězda s označením MWC 137 se stala cílem jedné podrobné spektroskopické studie, na níž se podílely i astronomky ze Stelárního oddělení AsÚ.

13.01.2015 00:00 Jakub Koukal Sluneční soustava

Další jasný bolid nad Evropou 7. ledna 2015

Bolid Autor: meteorsUA — Bolid
*Autor: meteorsUA*

Necelý jeden měsíc po průletu velmi jasného bolidu nad Českou republikou (9. 12. 2014) byl zaznamenán další úkaz tohoto typu, tentokrát nad východním Rumunskem. Bohužel vzdálenost od většiny stanic sítě EDMONd byla značná a tak v současné době lze hlavní podíl informací získat z videí různých bezpečnostních kamer v rumunských městech.

12.01.2015 22:15 Marcel Bělík Multimédia

ČAM Prosinec 2014: NGC 281

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2014 získal snímek Pavla Kollarika „NGC 281“.

Rok 2014 již skončil a s ním i devátý rok soutěže „Česká astrofotografie měsíce“. V prosincovém kole zaujal porotu nejvíce snímek Pavla Kollarika ze slovenské obce Šenkvice. Jeho objektiv se zaměřil do srdce mlhoviny NGC 281, zvané též „Pacman“. To podle populární herní postavičky počítačového „pravěku“ roku 1980.

12.01.2015 06:00 Martin Gembec Úkazy

3. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 14. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec — Mapa oblohy 14. ledna 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium
*Autor: Martin Gembec*

Přehled událostí na obloze od 12. 1. do 18. 1. 2015

Měsíc je vidět v druhé polovině noci a ráno. Se soumrakem jsou nízko na jihozápadě Venuše a Merkur, kousek výše je večer Mars. Po osmé už můžeme vyhlížet také Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nižší. Pozorujeme okem viditelnou večerní kometu Lovejoy. Dragon úspěšně odstartoval k ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 14. ledna v 18:00 SEČ.

11.01.2015 07:00 Sylvie Gorková Sluneční soustava

Hvězdné kolize. Způsobí jedna z nich zánik Sluneční soustavy?

Ilustrace hvězdné kolize Autor: Dana Berry — Ilustrace hvězdné kolize
*Autor: Dana Berry*

Jedna ze složek binárního systému, známá jako HIP 85 605, je na kolizní dráze s naší Sluneční soustavou. Hvězda se nachází ve vzdálenosti 16 světelných let a ze Země ji můžeme pozorovat v souhvězdí Herkula. Tato hvězda nebyla dosud ničím výjimečná. Díky výzkumu, který provedl Dr. Coryn Bailer-Jones z Max-Planck-Institutu Astronomie u Heidelbergu, se však stala zajímavou. Nachází se totiž na kolizní dráze s naší Sluneční soustavou.

09.01.2015 20:05 redakce Ostatní

Vladimír Kovářík

Dne 27. 12. 2014 nás ve věku 67 let navždy opustil dlouholetý vedoucí a člen hvězdárny Přerov Vladimír Kovářík.

08.01.2015 10:00 Martin Gembec Vzdálený vesmír

Úchvatná M 31 i známé sloupy stvoření z HST

Mlhovina M 16 v souhvězdí Štítu, detail sloupů stvoření verze 2015 HST Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA) — Mlhovina M 16 v souhvězdí Štítu, detail sloupů stvoření verze 2015 HST
*Autor: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA)*

Hubbleův vesmírný dalekohled oslaví v dubnu 25 let od vypuštění na oběžnou dráhu. Již v těchto týdnech ovšem můžeme obdivovat nádherné obrazy, které jsou k tomuto výročí postupně pořizovány a uvolňovány na veřejnost. Dnes se zaměříme na dva úchvatné záběry. První je nové provedení detailu Orlí mlhoviny a jejích sloupů stvoření, což je vůbec jeden z nejznámějších snímků. Dále pak půjde o bezprecedentní detaily velké galaxie M 31 v Andromedě.

07.01.2015 00:00 Petr Horálek Ostatní

Video: Bojujme o hvězdy nad hlavou

Hvězdárna Valašské Meziříčí přináší v rámci projektu Brána do vesmíru krátké video upozorňující na celosvětový problém tzv. světelného znečištění. Nepříjemný fenomén je v povědomí lidí již téměř dvě dekády let a bohužel se jeho vliv stále více rozšiřuje. Neúčelné umělé svícení už zdaleka neohrožuje pouze práci astronomů, nýbrž se začíná čím dál hlouběji dotýkat i světové ekonomiky a pochopitelně má i nepříjemný ekologický dopad. Videem se přitom valašskomeziříčská hvězdárna snaží upozornit hlavně na to, o co přicházíme nad hlavou.

05.01.2015 06:00 Martin Gembec Úkazy

2. vesmírný týden 2015

Přehled událostí na obloze od 5. 1. 2014 do 11. 1. 2015

Měsíc je po úplňku. Nízko na jihozápadě zvečera Venuši doplní Merkur, večer je vidět taky Mars. Po osmé večer už vychází Jupiter. Ráno je vidět Saturn. Aktivita Slunce je nižší. Máme tu okem viditelnou večerní kometu Lovejoy. Poletí Dragon k ISS? Přistane první stupeň rakety na mořské plošině?

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 7. ledna v 18:00 SEČ.

04.01.2015 07:00 Michal Švanda Sluneční soustava

Výzkumy v AsÚ AV ČR (26): Jak rotují kometární meteoroidy?

Každý den dopadnou na zem desítku tun materiálu z kosmu. Drtivá většina z těchto tělísek zůstává astronomy neodhalena, tělíska větší pak vyvolávají známé meteory – průletové jasnění, při němž se původní tělísko vypaří. Jasnějším meteorům se říká bolidy a jen ta nejjasnější a největší tělesa mají šanci proniknout vzdušným obalem a dostat se tak k přímému výzkumu z rukou vědců. Hlavním zdrojem pro prachová zrna (meteoroidy) jsou komety, z nichž se uvolňují při sublimaci povrchového ledu. Davida Čapka z AsÚ zajímalo, jakým způsobem větší prachová zrna, která by v zemské atmosféře vyvolala jasné bolidy, po opuštění komety rotují.

02.01.2015 10:00 Jan Kondziolka Sluneční soustava

Jak jsme hledali meteorit

Dne 9. 12. 2014 nad Českem přelétl jasný bolid. Dle výpočtů byla reálná šance, aby jeho úlomky dopadly na zemský povrch. Společnost pro meziplanetární hmotu, o. s. (SMPH) ve spolupráci s Jihlavskou astronomickou společností (JAS) uspořádala expedici za nalezením jeho úlomků. Expedice vedená Janem Kondziolkou a Milošem Podařilem se konala v sobotu 20. 12., tedy 11 dnů po pádu meteoritu (časová prodleva byla dána také tím, že profesionální astronomové neuveřejnili ihned souřadnice místa pádu).

Vyhledávání v článcích