Články

27.02.2007 11:28 František Martinek Kosmonautika

ESA dala zelenou sondě BepiColombo k Merkuru

Kresba evropské kosmické sondy k planetě Merkur.

Kosmická sonda BepiColombo, projekt Evropské kosmické agentury ESA, který je určen k výzkumu planety Merkur, byl minulý pátek, tj. 23. 2. 2007 definitivně schválen k realizaci. Nyní bude zahájena realizační fáze, která by měla vyvrcholit startem sondy k Merkuru v srpnu 2013.

26.02.2007 15:42 František Martinek Exoplanety

Chybějící voda v atmosféře vzdálené exoplanety

Exoplaneta HD 189733b na základě pozorování družicí Spitzer - kresba.

Skupina astronomů, v jejímž čele jsou Carl Grillmair (Spitzer Science Center) a David Charbonneau (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics), oznámili, že se jim poprvé podařilo získat přímé spektrum exoplanety, obíhající kolem vzdálené hvězdy. Dva týmy astronomů provedly podobná měření u dvou různých exoplanet. Tato průkopnická práce otevírá nové možnosti výzkumu vzdálených exoplanet a umožňuje astronomům přímo analyzovat atmosféry planet za hranicemi naší Sluneční soustavy.

26.02.2007 13:25 Jiří Kordulák Úkazy

Úkazy na obloze v 9. týdnu

Úkazy na obloze v 9. týdnu (26.2. až 4.3. 2007).

26.02.2007 11:06 František Martinek Kosmonautika

„Vedlejšák“ evropské sondy ROSETTA

Snímek části povrchu Marsu při gravitačním manévru sondy ROSETTA.

V neděli 25. února 2007, v 03:15 SEČ, prolétla evropská kosmická sonda ROSETTA ve výšce 240 km nad povrchem planety Mars rychlostí 36 200 km/h. Astronomové si nemohli nechat ujít takovou příležitost ke krátkodobému výzkumu rudé planety, ale především k prověření vědeckého vybavení jak na samotné sondě, tak na přistávacím modulu Philae, který je součástí projektu.

25.02.2007 20:54 Miloš Podařil Ostatní

Jaké bylo první světlo nového jihlavského dalekohledu

První světlo bylo dle Cimramnových pravidel naplánováno na snadno zapamatovatelné datum 22. 2. 2007. Rok 2007 sice trochu kazí řadu dvojek v datumu, ale čekat dalších 215 let na rok 2222 se nám zdálo příliš. Nakonec vše proběhlo dle plánu a datum 22. února 2007 bylo pro astronomii v Jihlavě zcela zásadní, snad i zlomové.

22.02.2007 08:42 Petr Sobotka Hvězdy

V souhvězdí Štíra vybuchla velmi jasná nova

Kdo si ráno přivstane, může spatřit v souhvězdí Štíra novou hvězdu. Objevena byla 4. února a dosáhla takové jasnosti, že je vidět i okem bez dalekohledu. To se stává nanejvýš jednou za několik let. Pomalu slábne, ale pořád je vidět na hranici pozorovatelnosti okem.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 21. února 2007

20.02.2007 18:54 Pavel Suchan Ostatní

První světlo jihlavského dalekohledu

První světlo do nového jihlavského dalekohledu pronikne ve čtvrtek 22. února 2007. Jihlavská astronomická společnost jej slavnostně otevře pro veřejnost na Bráně Matky Boží v Jihlavě, Věžní 1, kde provozuje veřejná pozorování oblohy. Slavnostní otevření proběhne od 18 hodin a je přístupné veřejnosti.

20.02.2007 15:15 František Martinek Hvězdy

Nejrychleji rotující neutronová hvězda

Pomocí mezinárodní astronomické družice Integral byla zjištěna rychlost rotace neutronové hvězdy. Tento nepatrný hvězdný objekt rotuje rychlostí 1122krát za sekundu! Jestliže se tento objev potvrdí, pak poskytne astronomům možnost podrobněji nahlédnout do nitra již „mrtvé“ hvězdy.

19.02.2007 10:42 Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Kosmický grafitový umělec

Šestý největší Saturnův měsíc Enceladus je podle astronomů z univerzity ve Virginii i dalších institucí „kosmickým grafitovým umělcem“.

16.02.2007 14:37 František Martinek Vzdálený vesmír

Planetární mlhovina NGC 2440

Tato publikovaná fotografie, kterou pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST (NASA), představuje vybarvený „poslední výkřik“ hvězdy jako je naše Slunce. Taková hvězda na konci svého života odhodí své vnější plynné vrstvy, které vytvoří jakýsi rozpínající se chomáč (kokon) kolem obnaženého jádra. Ultrafialové záření umírající hvězdy tento materiál intenzivně zahřívá. Vyhořelá hvězda, tzv. bílý trpaslík, to je ta bílá tečka uprostřed obrázku. Podobný osud potká i naše Slunce, avšak nedojde k tomu dříve než asi za 5 miliard roků.

16.02.2007 13:26 Miroslava Hromadová Hvězdy

Nikl může za rozdíly v jasnostech supernov

Supernovy typu Ia mají na obloze postavení kosmických majáků a astronomům slouží k určování vzdáleností ve vesmíru. Astrofyzikové nyní objasnili rozdíly v jasnostech těchto supernov.

16.02.2007 13:01 František Martinek Sluneční soustava

Obrovské zásoby vody hluboko pod povrchem Země

Objev hornin bohatých na vodu v hlubinách Země díky seismologii.

Komplexní analýza výsledků seismického sondování Země umožnila skupině vědců, jejichž vedoucím je Michael E. Wysession, seismolog a profesor Washington University in St. Louis, publikovat závěr o tom, že pod východní částí euroasijského kontinentu, přesněji řečeno v jeho plášti, v hloubce kolem 1000 km, se nachází obrovský vodní rezervoár.

13.02.2007 12:19 František Martinek Vzdálený vesmír

Srážka komet v srdci mlhoviny Helix

Snímek mlhoviny Helix, který pořídil Spitzer Space Telescope.

Ke vzájemné srážce komet došlo v blízkosti „mrtvé“ hvězdy, což vedlo k uvolnění velkého množství prachu do jejího okolí. Vyplývá to z nových pozorování, uskutečněných pomocí kosmického dalekohledu Spitzer Space Telescope (NASA), který provádí sledování vesmíru v oboru infračerveného záření. Tato hvězda, která již ukončila svůj aktivní život, se nachází v centru snad nejčastěji fotografované mlhoviny Helix, svítícího oblaku plynů, který má podobu tajemného obřího oka.

12.02.2007 11:24 František Martinek Hvězdy

Mladé hvězdy v blízké galaxii

Tento snímek, který byl pořízen pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST, zachycuje jasné, modré, nedávno vzniklé hvězdy, které vytvořily dutinu uprostřed oblasti v Malém Magellanově mraku, v níž se postupně rodí hvězdy. V srdci této „hvězdné porodnice“ leží otevřená hvězdokupa NGC 602, jejíž stáří bylo určeno na 5 miliónů roků.

12.02.2007 09:52 Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

„Sloupy stvoření“ zanikly

Tři „sloupy stvoření“, které HST v roce 1995 vyfotografoval v Orlí mlhovině, možná již neexistují. Důkazy přinesl Spitzerův dalekohled.

11.02.2007 13:29 Petr Horálek Úkazy

Jaro 2007: Ani komety nezůstanou pozadu

Na letošní jaro se mnoho astronomů i laiků chystá v souvislosti se zatměním Měsíce (3./4. března) a s dvěma zákryty Saturnu (2. března ráno a 22. května večer). Vězte ale, že Měsíc není jediným středem pozornosti. Kromě každoročního roje Lyrid se nám navíc ukáží dvě komety, z nichž jedna by mohla být pozorovatelná i loveckým triedrem. Exaktní zážitek však nabízí v obou případech korńograf LASCO C3, který je součástí družice SOHO. V průběhu dubna jeho zorným polem projdou po sobě komety 96P Machholz 1 a 2P Encke.

09.02.2007 09:50 František Martinek Kosmonautika

Kosmický dalekohled JWST – pohled do hlubin vesmíru

Vždy, když astronomové získají kvalitnější pohled do hlubin vzdáleného vesmíru, tím snáze pak skládají dohromady poznatky o prostoru kolem nás. James Webb Space Telescope (JWST), což je nově připravovaný velký kosmický dalekohled, by měl umožnit díky svému velkému objektivu získávání zcela unikátních poznatků. Až bude vyleštěn a smontován v jeden celek, vznikne tak objektiv, jehož plocha bude 7krát větší než u Hubblova kosmického dalekohledu HST.

09.02.2007 09:36 Pavel Suchan Úkazy

TP94: Únorové obloze vévodí planeta Saturn

Zimní hvězdné nebe je v současné době doplněno jasnými planetami. Hned z večera je možné nad jihozápadním obzorem spatřit velmi jasnou Venuši jako večernici, načervenalý Mars najdeme na ranní obloze velmi nízko nad jihovýchodním obzorem a o něco výš je ráno pozorovatelný také jasný Jupiter. Přibližně do poloviny února je možné těsně po západu Slunce spatřit nízko nad jihozápadním obzorem i planetu Merkur, která se nikdy od Slunce nevzdaluje příliš daleko a období její pozorovatelnosti jsou tudíž vzácná. Skutečnou dominantou vrcholící zimy je ale planeta Saturn. V jedné noci tedy můžeme přehlédnout všech pět planet pozorovatelných očima!

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR č. 94 z 9. 2. 2007

08.02.2007 16:25 František Martinek Sluneční soustava

ULYSSES a pokračující výzkum Slunce

Evropská kosmická sonda ULYSSES pokračuje ve výzkumu Slunce. „Včera, tj. 7. 2. 2007, dosáhla sonda na svém dalším obletu kolem Slunce maximální jižní heliografické šířky 80° a prolétla tak téměř nad jižním pólem Slunce,“ říká Arik Posner, sluneční fyzik NASA, který se podílí na projektu sondy Ulysses.

08.02.2007 15:06 redakce Úkazy

Mimořádně jasný bolid ze 4. února zcela shořel v atmosféře

Tisková zpráva Astronomického ústavu Akademie věd České republiky,v.v.i. ze dne 8. února 2007

Těsně před půlnocí v noci z neděle na pondělí 4. února ozářil po dobu 3 sekund oblohu nad velkým územím střední Evropy mimořádně jasný meteor, tzv.bolid. Průlet bolidu vyvolal následné zvukové efekty (podobné hřmění), slyšitelné z rozsáhlého území jihovýchodní a střední Moravy, západního Slovenska a severovýchodního Rakouska. Tento vzácný a mohutný přírodní úkaz pozorovalo velké množství náhodných svědků a tudíž vzbudil mimořádný zájem veřejnosti a médií. Těmito jevy se mj. zabývá ve své profesionální náplni i Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., a protože se nám tento konkrétní úkaz podařilo plně objasnit, podáváme následující vysvětlení.
2006.02.09 doplněny fotografie

Vyhledávání v článcích