Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Tomáš Dobrovodský Úkazy

Maximilián Hell a prechod Venuše popred slnečný disk

Rok Maximiliána Hella. Autor: KHaP M. Hella v Žiaru nad Hronom
Rok Maximiliána Hella.
Autor: KHaP M. Hella v Žiaru nad Hronom
V júni tohto roku sa nám naskytne možnosť pozorovať z povrchu Zeme prechod Venuše popred slnečný disk. Ide o mimoriadne vzácny predpovedateľný astronomický úkaz, ktorého opakovanie s veľkou pravdepodobnosťou drvivá väčšina z dnes žijúcich ľudí neuvidí, lebo jeho najbližšie opakovanie nastane až v roku 2117.

Zdeněk Řehoř Ostatní

Projekt KYKLOP

Logo projektu KYKLOP
Logo projektu KYKLOP
V roce 2008 organizovala Přístrojová a optická sekce České astronomické společnosti úspěšný projekt věnovaný zpracování astronomických snímků s výstižným názvem KYKLOP. Po několikaleté pauze věnované zdokonalování rekonstrukčních algoritmů se tento projekt vrací zpět.

Možnost zapojit se do něj tak opět dostává téměř každý astronom.
Pavel Suchan Ostatní

Česká astronomická společnost udělila cenu Zdeňka Kvíze Bc. Petru Sobotkovi

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2012 Bc. Petra Sobotku, především za jeho přínos k popularizaci astronomie a také za jeho činnost v oboru proměnných hvězd.

Slavnostní předání ceny proběhne 14. dubna 2012 ve 13:00 na celostátním setkání poboček, sekcí a kolektivních členů České astronomické společnosti v Jablonci nad Nisou. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška na téma "Zákulisí popularizace" přístupná také novinářům.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 168 z 12. 4. 2012.

Aleš Majer Ostatní

Přednáška: Okna vesmíru dokořán po 30 letech

Přednáška: Okna vesmíru dokořán po 30 letech
Přednáška: Okna vesmíru dokořán po 30 letech
Kdo by neznal tento kultovní seriál Československé televize, který dozajista patří k tomu nejlepšímu, co kdy u nás na poli popularizace vědy vzniklo, a který v nejednom z nás probudil hlubší zájem o vesmír. A právě hlavní protagonista tohoto seriálu, přední český vědec, čestný předseda České astronomické společnosti, laureát řady prestižních cen a autor mnoha publikací, astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. zavítá 13. dubna 2012 do Jablonce nad Nisou.

Jana Tichá Sluneční soustava

Asteroid pro Ferdinanda Vaňka

Dráha planetky (204370) Ferdinandvaněk. Autor: Jana Tichá
Dráha planetky (204370) Ferdinandvaněk.
Autor: Jana Tichá
Mezinárodní astronomická unie (IAU) nepovoluje pojmenovávat planetky (asteroidy) po politicích dříve než 100 let po jejich smrti. Toto pravidlo IAU platí pro osobnosti napříč politickým spektrem, bez ohledu na míru podpory demokracie či jejich "sametovost". K postavám divadelních her však nebývá zásadních připomínek. Takto jedna z planetek objevených na Kleti nyní nově získala jméno Ferdinanda Vaňka, spisovatele a disidenta, postavy z proslulé divadelní hry Audience a zároveň alter ego jejího autora Václava Havla.

Jiří Dušek Ostatní

Internetový kurz základů astronomie finišuje

Mléčná dráha nad Ontariem. Autor: Kerry-Ann Lecky Hepburn
Mléčná dráha nad Ontariem.
Autor: Kerry-Ann Lecky Hepburn
Zajímá vás astronomie? Jste z Jihomoravského kraje? Chcete se něco dozvědět o vesmíru? Pak se přihlaste do bezplatného kurzu, který nabízí Hvězdárna a planetárium Brno. Máte poslední možnost!

Martin Gembec Úkazy

Canon EOS 60D pro astrofotografii?

Canon 60Da (foto Canon a Martin Gembec)
Canon 60Da (foto Canon a Martin Gembec)
Jak je uvedeno v titulku, Canon připravil pro nadšence z řad amatérů, kteří si chtějí pořídit pěkný noční snímek, novou zrcadlovku. Ta by měla být jakýmsi nástupcem Canonu 20Da, který byl také speciálem přímo od výrobce pro účely astrofotografie. Podívejme se na ni trochu blíže.

Martin Gembec Úkazy

15. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 11. dubna 2012 v 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 11. dubna 2012 v 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 9. 4. do 15. 4.

Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer jsou vidět nejlépe planety Venuše a Mars. Později večer uvidíme také Saturn, který je v neděli v opozici se Sluncem. Stanice ISS je viditelná večer.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. dubna ve 21:00 SELČ.

Martin Kákona Ostatní

Zemřel čestný člen ČAS pan Ladislav Schmied

Ladislav Schmied u svých dalekohledů (90. léta)
Ladislav Schmied u svých dalekohledů (90. léta)
Ve věku nedožitých 85 let zemřel 29. března 2012 český amatérský pozorovatel sluneční fotosféry, který této zálibě na profesionální úrovni zasvětil celý život. Pan Schmied se věnoval systematickému pozorování Slunce celých 66 roků. Za toto období pořídil 12 500 zákresů sluneční fotosféry!

Petr Sobotka Ostatní

Velké setkání České astronomické společnosti 2012

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Pozvánka na velké setkání vedení složek a kolektivních členů ČAS a dalších astronomických institucí v Jablonci nad Nisou 14. dubna 2012. Součástí programu jsou např. laureátské přednášky Kvízovy ceny a Astrofotografa roku nebo přednáška Jiřího Grygara Žeň objevů 2011.

Václav Kalaš Kosmonautika

STS-83: Když stávkuje baterie

Přistávací manévr na konci mise STS-83
Přistávací manévr na konci mise STS-83
Mise STS-83 měla patřit mezi nejdelší výpravy raketoplánu do kosmu, ale z důvodu technické závady musela být silně zkrácena. Nakonec tedy svojí délkou zaujímá pozici pátého nejkratšího letu raketoplánu. Před ní jsou jen tragická mise STS-51-L, při které raketoplán Challenger explodoval 73 sekund po startu, první dva zkušební lety Columbie (STS-1 a STS-2, oba o délce 2,25 dne) a vojenská mise raketoplánu Discovery STS-51-C trvající 3,06 dne.

František Martinek Sluneční soustava

Na měsíci Enceladus mohou sněžit mikroorganismy

Enceladus_PIA06254-br500.jpg
Velmi malý Saturnův měsíc Enceladus (průměr 500 km) obíhající daleko za vnějším okrajem prstenců planety nás naplňuje příslibem, že zde možná existují mikroorganismy. Během série nebezpečně těsných průletů objevila kosmická sonda NASA s názvem Cassini doslova gejzíry vody tryskající z jeho povrchu, či spíše z podpovrchového zásobníku kapalné vody. Tyto výtrysky, které pronikají skrz trhliny v ledové kůře měsíce, mohou vynášet na povrch přítomné mikroorganismy.

Petr Horálek Úkazy

Před 10 lety navštívila kometa galaxii v Andromedě

Kometa Ikeya-Zhang a M31. Autor: Garald Rhemann
Kometa Ikeya-Zhang a M31.
Autor: Garald Rhemann
Rok 2012 je plný zajímavých výročí. Před sto lety byla otevřena první lidová hvězdárna v Čechách, půlstoletí uplynulo od slavného letu Johna Glenna a před 40 lety stanul na Měsíci doposud poslední člověk. I výjimečných nebeských úkazů se pocta jubileí nevyhne. Právě dnes večer uplyne přesně deset let od doby, kdy ve své době velmi opěvovaná kometa 153P Ikeya-Zhang prolétla na obloze v těsné blízkosti notoricky známé galaxie M31 v souhvězdí Andromedy. A nejen to - zatímco letos si pouze připomínáme toto malé výročí, přesně za rok bychom měli v poněkud chudší podobě být svědky kometárního deja vu

František Martinek Sluneční soustava

Na Titanu prší jednou za 1000 let

Řeky a jezera na Saturnově měsíci Titanu
Řeky a jezera na Saturnově měsíci Titanu
Třebaže na povrchu Saturnova měsíce Titan existují řeky a jezera kapalných uhlovodíků, deště, které je zásobují, mohou přicházet jen velice zřídka. Podle údajů, které shromáždila kosmická sonda NASA s názvem Cassini, část povrchu Titanu nemusí zažít déšť v období delším než 1000 roků. Dr. Ralph Lorenz (John Hopkins Applied Physics Laboratory, JHUAPL) je toho názoru, že nová kosmická sonda k Titanu je přesně to, co potřebujeme k vyřešení této záhady.

Marcel Bělík Multimédia

ČAM Březen 2012: Zodiakální světlo

ČAM 2012.03: Zodiakální světlo (mid)
ČAM 2012.03: Zodiakální světlo (mid)
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2012 obdržel snímek "Zodiakální světlo", jehož autorem jsou Miloslav Druckmüller z Brna a Shadia Habbal z Havaje.

Každý rok na jaře, v období rovnodennosti, vypravují se astrofotografové a lovci zajímavých záběrů na neosvětlená místa do hor. Odtud pak sledují a fotografují jemnou záři zvířetníkového, nebo též zodiakálního světla. Miloslav Druckmüller se za ním vypravil až do výšky přes 4 000 metrů nad mořem, k obřím teleskopům na vrcholu Mauna Kea na Havajských ostrovech. Jeho velmi netradičně pojatá fotografická kompozice zaujala porotu soutěže Česká astrofotografie měsíce a v měsíci březnu získala příčku nejvyšší.

Vít Straka Kosmonautika

Napínavý příběh z paluby lodi ATV-3 podruhé: Kde vzít elektřinu?

ATV-3 při příletu ke stanici. Autor: NASA/Expedice 30
ATV-3 při příletu ke stanici.
Autor: NASA/Expedice 30
Před týdnem jsme vám přinesli článek o problémech s anténou lodi ATV-3 Edoardo Amaldi, toho času ještě samostatně kroužící po oběžné dráze. Tehdy jsme si řekli, že máloco se obejde bez nějakých zádrhelů, což platí trojnásob o misi tak složitého stroje. Další, tentokrát už daleko závažnější problémy na sebe nenechaly dlouho čekat po připojení lodi ke kosmické stanici. Problémy, které hrozily urychleným odletem lodi od stanice a velmi předčasným ukončením celé mise.
Martin Gembec Úkazy

14. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 4. dubna 2012 v 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 4. dubna 2012 v 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 2. 4. do 8. 4.

Měsíc bude v úplňku. Večerní oblohu zdobí planeta Venuše, nízko na západě je také Jupiter. První polovina noci je ideální pro pozorování Marsu. Před půlnocí je slušně viditelný také Saturn. Stanice ISS se dočkala zásobovací lodi ATV a její přelety můžeme pozorovat nad ránem. Začínají Velikonoce.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. dubna ve 21:00 SELČ.

Martin Gembec Multimédia

Vesmírná videa: březen 2012

Dny bez nocí - snímek z videa Brněnské hvězdárny
Dny bez nocí - snímek z videa Brněnské hvězdárny
Také březnová přehlídka zajímavých videí bude zasvěcena kosmonautice. Zaměříme se i na vysokou sluneční aktivitu a zajímavé kresby Jupiteru. Věnovat se budeme detailům na povrchu Měsíce a zamyšlení nad přílišným svícením nám na závěr dává právě uplynulá Hodina Země.

František Martinek Exoplanety

Protoplanetární disk kolem mladého Slunce

Umělecká představa protoplanetárního disku v okolí mladé hvězdy
Umělecká představa protoplanetárního disku v okolí mladé hvězdy
Astronomové určili poloměr protoplanetárního disku, z kterého se v dávných dobách vytvořila naše Sluneční soustava. Jeho vnější okraj se nacházel ve vzdálenosti 80krát větší, než je vzdálenost Země od Slunce. Vědecká práce o tomto objevu byla přijata k publikování v časopise The Astronomical Journal.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »