< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Michal Rottenborn Ostatní

ASUF IX (již za měsíc)

Hvězdárna v Rokycanech, Hvězdárna a planetárium Plzeň, Katedra obecné fyziky pedagogické fakulty ZČU v Plzni a Západočeská pobočka ČAS si dovolují pozvat učitele fyziky, zeměpisu, přírodopisu a příbuzných oborů na devátý astronomický seminář učitelů fyziky, který je akreditován ministerstvem školství v rámci dalšího vzdělávání učitelů.
Petr Kubala Ostatní

Vyšlo první číslo časopisu Gliese

Logo časopisu Gliese
Logo časopisu Gliese
V pondělí 10. března 2008 spatřilo světlo světa první číslo časopisu Gliese, který se bude 6x ročně věnovat tématice exoplanet. Aktuální číslo si můžete stáhnout ze stránek časopisu: /gliese nebo z tohoto článku.

Petr Kubala Kosmonautika

Evropa slaví, loď Jules Verne ATV se vydala k ISS

ATV_to_ISS_L.jpg
Píše se 9. březen 2008, hodiny v Evropě ukazují 5:03 a na druhém konci světa ve Francouzské Guayaně zahřměly motory nosné rakety Ariane-5ESV. Pýcha evropské kosmonautiky se vydává do vesmíru již poněkolikáté, tentokrát ovšem nevynáší na oběžnou dráhu kolem Země jen tak ledajakou družici. K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vyráží automatická kosmická loď Jules Verne ATV (Automated Transfer Vehicle). Video ze startu si můžete stáhnout a přehrát zde.

František Martinek Kosmonautika

Záhadná síla ovlivňuje dráhy kosmických sond

Kresba sondy NEAR při průletu kolem asteroidu.
Kresba sondy NEAR při průletu kolem asteroidu.
Doposud záhadná síla způsobuje malé, přesto neočekávané odchylky v drahách kosmických sond při průletu kolem Země. Vědci přišli s matematickým vztahem, který úspěšně popisuje všechny známé výskyty tohoto efektu. Mají podezření, že by „viníkem“ mohla být zemská rotace, která může nějakým způsobem ovlivňovat dráhy sond.
Luboš Brát Hvězdy

Pozor, hrdinové jdou! aneb projekt HERO odstartoval

Logo projektu HERO - High EneRgy Objects
Logo projektu HERO - High EneRgy Objects
Pozorovatelům je představen nový pozorovací projekt HERO zaměřený na sledování zdrojů vysokoenergetického záření v optické oblasti. Zveřejněn byl i konkrétní pozorovací program a podklady pro sledování těchto 20 (prozatím) objektů.

Petr Sobotka Multimédia

Astronomie na ČRo Leonardo – únor 2008

ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Na populárně-vědecké stanici ČRo Leonardo se v únoru astronomie objevila v 9 pořadech, 10 článcích a 5 aktualitách. Poslechněte si další díly astronomického pořadu Nebeský cestopis, vyprávění Prof. Jana Palouše o vzniku hvězd, besedu o práci regionálních hvězdáren nebo si přečtěte rozhovory s V. Remkem a další díly seriálu o nejvýznamějších meziplanetárních sondách.
František Martinek Sluneční soustava

Na Marsu padají laviny!

První přímé pozorování sesuvu materiálu na povrchu Marsu.
První přímé pozorování sesuvu materiálu na povrchu Marsu.
Kosmická sonda NASA, obíhající kolem planety Mars, pořídila vůbec první detailní snímek laviny, padající v blízkosti severního pólu Marsu. Obrázek zachycuje hnědá oblaka prachu daleko od úpatí vysoko se tyčícího svahu, kde jsou zřetelně vidět na sobě naskládané jednotlivé vrstvy ledu a prachu.
František Martinek Kosmonautika

HST – JWST – a co dál?

Předběžný návrh budoucího kosmického dalekohledu NASA s názvem ATLAS.
Předběžný návrh budoucího kosmického dalekohledu NASA s názvem ATLAS.
Od dubna 1990 krouží na oběžné dráze kolem Země Hubblův kosmický dalekohled HST s objektivem o průměru 2,5 m. Jeho nádherné snímky zná snad každý. Na podzim letošního roku se plánuje již poslední servisní mise raketoplánu. Pak už bude záležet jen na jeho „zdravotním stavu“, jak dlouho vydrží fungovat. Na rok 2013 se připravuje start jeho nástupce s názvem James Webb Space Telescope (JWST) s rozkládacím objektivem o průměru 6,5 m. Již nyní se ale vedou úvahy o dalším, ještě větším kosmickém dalekohledu.
Miloš Tichý Kosmonautika

Z Evropy ke hvězdám aneb kosmonautika evropských států

Československý kosmonaut Vladimír Remek.
Československý kosmonaut Vladimír Remek.
k 30.výročí kosmického letu Vladimíra Remka

Hvězdárna a planetárium České Budějovice připravila na termín od 3. do 14.března 2008 výstavu Z EVROPY KE HVĚZDÁM aneb KOSMONAUTIKA EVROPSKÝCH STÁTŮ. Výstava představí evropskou kosmonautiku na velkoformátových barevných snímcích, na modelech ze soukromých sbírek i prostřednictvím originálních exponátů z kosmického letu Vladimíra Remka zapůjčených Vojenským historickým ústavem Praha.

Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 1 a 2/2008

Vyšla nová čísla Povětroně - Královéhradeckého astronomického časopisu. Miloš Boček velmi podrobně popisuje dvojici interagujících galaxií NGC 5216/5218, Pavel Chadima přibližuje astronomické zajímavosti Arizony a Martin Lehký přináší přehled využití pozorovacího času na dalekohledu Jana Šindela. V čísle 2/2008 mimo jiné rozebíráme slapové jevy ve sluneční soustavě.
Petr Kubala Kosmonautika

Lunární motokára

Lunární rover Krab
Lunární rover Krab
Přípravy návratu člověka na Měsíc jsou již v plném proudu, i když ještě potrvá minimálně deset až dvanáct let, než se noha člověka opět dotkne povrchu našeho kosmického souputníka. Přesto americké plány pro návrat na Měsíc již mají konkrétní obrysy, které zřejmě radikálně nezmění ani budoucí americký prezident. Vývoj nových nosných raket Ares i kosmické lodi Orion již začal. Nyní přichází NASA s konceptem lunárního vozidla.

František Martinek Vzdálený vesmír

Spitzerův dalekohled bude pátrat po vesmírných diamantech

Nanodiamanty v okolí horkých hvězd - kresba.
Nanodiamanty v okolí horkých hvězd - kresba.
Diamanty jsou na Zemi vzácné, ale kupodivu by mohly být běžné ve vesmíru – a mimořádně citlivé „oko“ infračerveného kosmického dalekohledu NASA s názvem Spitzer Space Telescope je natolik dokonalé, aby po nich mohlo pátrat. Alespoň jsou o tom přesvědčeni odborníci střediska NASA Ames Research Center, Moffett Field, California, USA.
redakce Kosmonautika

Před třiceti roky vzlétl do kosmu československý kosmonaut

Československý kosmonaut Vladimír Remek.
Československý kosmonaut Vladimír Remek.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 109 z 28. února 2008

Před třiceti roky, 2. března 1978, odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur sovětská nosná raketa Sojuz s kosmickou lodí Sojuz 28. V ní seděl v křesle vedle velitele Alexeje Gubareva československý kosmonaut Vladimír Remek - první člověk, který se dostal do vesmíru a nebyl z dvou velmocí soupeřících v dobývání kosmu - Sovětského svazu nebo Spojených států amerických. Vladimír Remek byl prvním kosmonautem programu INTERKOSMOS, v rámci něhož se do vesmíru postupně podívali státní příslušníci všech zemí "socialistického tábora míru".

Jan Vondrák Ostatní

Letošní rok je o den delší, budeme mít 29. února

Logo České astronomické společnosti
Logo České astronomické společnosti
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 108 ze dne 27. února 2008

V letošním roce, tak jako téměř každý čtvrtý rok, bude únor o jeden den delší. V našem současném občanském kalendáři, který vznikl již v roce 1582, platí následující pravidla pro zavádění přestupného dne:

  • Přestupný den se zavádí vždy na konci února v letech dělitelných beze zbytku čtyřmi.
  • Roky, které jsou dělitelné stem, nejsou přestupné, pokud nejsou současně dělitelné čtyřmi sty; v tom případě přestupné jsou. Pro názornost uveďme, že např. roky 1700, 1800 a 1900 přestupné nebyly, zatímco rok 2000 ano.
Petr Kubala Multimédia

Mise Cassini ve vašem počítači

2004-0629cassini-sm.jpg
Tým pracující se sondou Cassini zveřejnil v poslední lednový den zajímavou aplikaci, která vám umožní podívat se na misi sondy ve 3D. Vše, co k tomu potřebujete, je stažení modulu pro váš internetový prohlížeč. Odměnou vám bude netradiční podívaná na dění u pána prstenů.

1 …381 382 383 384 385 386 387 …537

36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »