Články

13.11.2003 11:40 Tomáš Tržický Ostatní

Vzpomínky na Toulky (s) ČASem jihozápadní Anglií

Chladivý podzim je tu a tak není od věci potěšit myslvzpomínkou na slunné letní dny. A což teprve na báječný zářijový týden v Anglii? Nevěříte, že je něco takového v zemi pověstné mlhou a deštivým počasím možné? Ano! To, co by mohlo připomínat spíše reklamní slogany cestovních kanceláří mohou potvrdit účastníci akce Pražské pobočky České astronomické společnosti (PP ČAS).

12.11.2003 09:17 Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Nový pohled na Mléčnou dráhu - v gamma oboru

Sonda Integral vytváří mapu Mléčné dráhy v oblasti gamma záření. Výsledky ukazují změny v chemickém složení Galaxie a současně potvrzují "antihmotovou" záhadu v centru Galaxie.

11.11.2003 09:45 Pavel Suchan Ostatní

Vzpomínkový večer ke 200. výročí narození Christiana Dopplera

Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy ve spolupráci s Pražskou pobočkou České astronomické společnosti pořádá ve středu 12. listopadu 2003 na Štefánikově hvězdárně na Petříně od 18:30 Vzpomínkový večer ke 200. výročí narození Christiana Dopplera. Přednáší RNDr. Alena Šolcová na téma Životní osudy a dílo matematika a fyzika Christiana Dopplera a Doc. Ing. Ivan Štoll, CSc. na téma Úloha Dopplerova jevu ve fyzice.

11.11.2003 08:49 František Martinek Kosmonautika

Indická kosmická sonda k Měsíci

Výzkumu Měsíce pomocí kosmických sond se v minulosti věnovaly pouze dvě kosmické velmoci: bývalý Sovětský svaz a USA. Svojí "troškou do mlýna" přispělo Japonsko (sonda Hiten + subsatelit Hagoromo, start 24. 1. 1990) a nedávno také Evropská kosmická agentura ESA (sonda SMART-1, start 27. 9. 2003). Přestože zájem o výzkum Měsíce v posledních letech značně opadl, zdá se, že by mohl opět pokračovat. Mezi státy, které vypustily kosmickou sondu k Měsíci, se hodlá zapojit také Indie.

10.11.2003 14:26 František Martinek Kosmonautika

15. výročí startu raketoplánu BURAN

15. listopadu 2003 uplyne 15 let od prvního a zároveň posledního startu raketoplánu BURAN. Raketoplán byl vyvíjen jako sovětská adekvátní odpověď na vývoj amerického "šattlu". Práce na jeho vývoji byly zahájeny v roce 1976. V průběhu vývoje bylo vyrobeno 6 maket ve skutečné velikosti a 3 letové exempláře.

10.11.2003 14:20 Kamil Hornoch Ostatní

Zpravodaj SMPH 13/2003

V čísle 13/2003 Zpravodaje Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu,které vyšlo 6. listopadu 2003 jsou čtenáři informováni o meteorickýchrojích, které můžeme pozorovat kolem novoluní na přelomu listopadu aprosince.

10.11.2003 09:22 Petr Sobotka Sluneční soustava

Bouřící slunce

Detailní pohled na Slunce v okamžiku odtržení obrovského oblaku látky z jeho atmosféry. Ve výřezu je pohled na celé Slunce a nahoře pro porovnání modrý kotouček Země

Na přelomu října a listopadu nám o sobě Slunce dalo pořádně vědět. Večerní a noční obloha zaplavená úchvatnou polární září, pouhým okem pozorovatelné skvrny na slunečním povrchu, ale i výpadky radiového spojení to vše způsobily mohutné výbuchy ve sluneční atmosféře.

10.11.2003 00:00 Karel Mokrý Ostatní

nedostupný server

Dobrý den, omlouváme se za nedostupnost serveru. Po víkendovém výpadku již server běží.

08.11.2003 13:06 Petr Bartoš Ostatní

Jiho ČAS 3/2003

V uplynulém týdnu jsme obdrželi nepravidelný zpravodaj ČAS - pobočka České Budějovice - JihoČAS 3/2003 (ročník 011).

07.11.2003 08:45 Karel Mokrý Úkazy

Zatmění Měsíce

V neděli 9. Listopadu nás čeká druhé letošní úplné zatmění Měsíce. Podrobnosti naleznete v článcích Úplné zatmění Mesíce 9. Listopadu 2003 aPoslední z očekávaných "stínových" úkazů roku 2003

07.11.2003 08:40 František Martinek Vzdálený vesmír

Objevena nejbližší galaxie

Mezinárodní tým astronomů z Francie, Itálie, Velké Británie a Austrálie objevil dosud neznámou galaxii interagující s naší Galaxií. Jedná se o vůbec nejbližší známou galaxii. Je označována jako "trpasličí galaxie Canis Major" podle souhvězdí Velkého psa, do kterého se její poloha promítá. Nachází se ve vzdálenosti 25 000 světelných let od Slunce a 42 000 světelných let od středu Mléčné dráhy. Leží na stejné straně od středu Galaxie jako naše Slunce. Vzhledem k tomu, že průměr naší Galaxie je přibližně 100 000 světelných let, můžeme říci, že se obě galaxie srazily.

06.11.2003 08:14 Petr Bartoš Sluneční soustava

Slunce opět překvapilo - erupce X28

Není to tak dávno, co jsme zaznamenali obrovskou erupci na Slunci. Tento týden však byla 4.11.2003 překonána erupcí o síle X28. Na štěstí však hlavní proud z erupce směřuje mimo naši Zemi.
Další podrobnosti:
HFP - aktivita Slunce
Space Weather

05.11.2003 12:10 Karel Mokrý Multimédia

Zvolte nejlepší snímky SOHO

2. prosince "oslaví" sonda SOHO osmé výročí svého startu. Při této příležitosti bude na serveru space.com zveřejněn seznam 10 nejlepších snímků pořízených sondou.

Hlasování o "nejlepších" snímcích se může na stránkách SOHO zúčastnit každý. Při hlasování zvolte pět snímků. Hlasování končí 17 listopadu, výsledky budou zveřeněny 25. listopadu.

04.11.2003 11:52 Karel Mokrý Multimédia

Návrat k polární záři

V noci 30/31. 10. 2003 jsme mohli sledovat velmi pěknou polární záři. V článku naleznete několik pěkných snímků, které jste nám zaslali do redakce. Pokud nám budete posílat nějaké snímky, uvádějte prosím následující údaje: místo a čas, použitý materiál a parametry expozice. Děkujeme.

03.11.2003 16:21 František Martinek Kosmonautika

Operace ve stavu beztíže

Jedním z mnoha problémů, které bude nutno vyřešit před vysláním člověka na Mars, je zajištění lékařské péče pro posádku kosmické lodi, letící k Mars či vracející se zpět na Zemi, eventuelně pracující na stálé základně, vybudované na povrchu Marsu. Při sebelepším výběru kosmonautů nelze vyloučit vážné onemocnění, při kterém bude nezbytně nutný chirurgický zákrok, prováděný v beztížném stavu. V teoretické rovině se problém řeší, prakticky zatím prověřen nebyl.

02.11.2003 19:13 Petr Bartoš Ostatní

Astronomická olympiáda 2003-4

Vážení přátelé, již zbývá necelý měsíc do konce "školního kola" Astronomické olympiády 2003-4. Pokud jste přehlédli její vyhlášení, můžete se seznámit s podrobnostmi na adrese Sekce pro mládež ČAS.

01.11.2003 22:25 Petr Bartoš Ostatní

Akademie věd ČR otevře dveře pro veřejnost

Ve dnech 3. až 9. listopadu můžete navštívit prakticky všechny ústavy Akademie věd ČR v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Ostravě a v dalších městech. Zájemci si mohou prohlédnout laboratoře, počítačová pracoviště a také si lze promluvit s přítomnými experty.

31.10.2003 16:29 František Martinek Kosmonautika

Iontové motory a kosmonautika

V poslední době se při výzkumu vesmíru pomocí kosmických sond uplatňují (a stále více se o nich uvažuje pro budoucnost) také iontové motory. Ve srovnání s klasickými raketovými motory mají při nízké hmotnosti mnohonásobně nižší tah, který však může působit nebývale dlouho, čímž lze dosáhnout stejného efektu. Známé je jejich použití na americké sondě Deep Space - 1 (start 24. 10. 1998).

31.10.2003 15:14 Karel Mokrý Sluneční soustava

Výstava: Poslové kosmických katastrof

Od úterý 4. listopadu do soboty 8. listopadu od 9 do 19 hodin je na brněnské hvězdárně otevřena mimořádná výstava unikátních meteoritů, tedy "kamenů" které na nás v minulosti spadly z vesmírného prostoru. K vidění bude několik velmi vzácných exemplářů - například vzorek měsíční horniny a také meteorit, který přilétl z planetky Vesta, která se pohybuje mezi drahami planet Mars a Jupiter.

31.10.2003 08:36 Jiří Dušek Úkazy

Anatomie vakua

Základní schéma celého úkazu je více než jednoduché: Slunce směrem k naší planetě vyvrhne rozsáhlý oblak záporných elektronů a kladných iontů. Tyto částice dorazí po několika dnech letu meziplanetárním prostorem k Zemi, padají po spirále podél magnetických siločar až se nakonec srazí s atomy i molekulami atmosféry, která začne zářit na několika specifických vlnových délkách. Ve výšce od stovky do tisíce kilometrů, v prostředí blízkém vakuu, se objeví polární zář. Jednoduché vysvětlení má o to složitější pozadí. Viditelný povrch Slunce obklopuje rozsáhlá, řídká až několik milionů stupňů horká atmosféra, ze které bez ustání uniká rychlostí kolem čtyři sta kilometrů za sekundu nekonečný proud nabitých částic -- protonů a elektronů. Řídký sluneční vítr většinou jen tak nazdařbůh zaplavuje meziplanetární prostor, tu a tam se ovšem stane, že naše mateřská hvězda vyvrhne hustší bublinu -- díky tzv. koronární díře, během velké erupce a nebo prostřednictvím ejekce koronární hmoty. No a pokud se takový útvar trefí do Země, lze očekávat nejen polární záře, ale také slušné problémy.

Vyhledávání v článcích