Tiskové prohlášení ČAS číslo 44
Začátek roku 2003 nám přinese možnost sledovat dvě jasné komety, které budou zřejmě natolik nápadné, že je bude možné pozorovat i pouhým okem, zejména pak na tmavší obloze mimo města. Podobně jasné komety jsme mohli pozorovat naposledy v letech 1996, 1997 a na jaře letošního roku. Tentokrát však bude zcela výjimečná situace v tom, že obě komety dosáhnoumaximální jasnosti krátce po sobě - v rozmezí necelého měsíce. Pro Zemi tyto komety nebudou představovat žádné nebezpečí, naopak nabídnou pěknou podívanou pro její obyvatele.
Sonda Galileo začala přenášet důležitá vědecká data. Po listopadovém těsném přiblížení k Jupiteru byla sonda vystavena intenzivní radiaci a došlo k poškození, v jehož důsledku nebylo možné získat data uložená na pásce. Inženýři vystopovali původ chyby (poškozená dioda) a nyní dokončili opravu sondy.
Při každém výzkumu je třeba nejdříve sehnat data. Což občas bývá problém. Nyní se připravuje systém, který umožní přístup k libovolným pozorováním daného objektu. Během několika okamžiků umožní získat informace z katalogů po celém světě, včetně starých pozorování. V průběhu příštích dvou let to umožní Astrofyzikální Virtuální Observatoř (Astrophysical Virtual Observatory - AVO). I když byla založena minulý rok, již nyní nabízí unikátní výzkumný nástroj který umožní mnoho nových objevů.
Úplné zatmění je natolik úchvatný úkaz, že ho prakticky nelze popsat slovy. Za prvé: je to úžasná náhoda, že Měsíc je čtyřistakrát menší než Slunce a současně je k nám také čtyřistakrát blíže. Obě tělesa proto mají při pohledu ze Země prakticky stejnou úhlovou velikost kolem půl stupně a Měsíc při své cestě oblohou dokáže občas Slunce zcela zakrýt. Slunce tak na krátkou chvíli zmizí a my v okolí temného měsíčního kotouče spatříme vnější sluneční atmosféru, odborně nazývanou koróna. 4. prosince 2002 došlo k úplnému zatmění Slunce v jižní Africe.Pokračování na serveru www.rozhlas.cz
Pomocí dalekohledu VLT byl získán velmi kvalitní snímek HDF-S (Hubble Deep Field South). Na výsledném snímku jsou jasně zobrazeny extrémně vzdálené galaxie. Tyto galaxie jsou stěží rozeznatelné na nejkvalitnějších snímcích HST.INTEGRAL, gamma observatoř ESA pořídil první snímky a vědecká data. Tyto snímky potvrdily, že INTEGRAL pracuje výborně. Všichni zúčastnění jsou s výsledky velmi spokojeni. 18. prosince proběhne v Paříži tisková konference, na které budo představeny první výsledky. Na vývoji a provozu experimentů družice INTEGRAL spolupracuje i AÚ Ondřejov.
V noci z pátka 13. prosince na sobotu 14. prosince nás čeká další meteorářské divadlo. Nad ránem totiž nastane maximum meteorického roje Geminid.Na podzim tohoto roku jsem navštívil pana Kopeckého, v Historickém archívu AÚ AV ČR v Ondřejově. Již z dřívější doby jsem tušil, co tam mohu nalézt, ale skutečnost předčila mé pčekávání. Mezi mnohy fotografickými alby byl i jeden, který obsahoval portréty kompletního Výboru České astronomické společnosti, a to při příležitosti 70. narozenin Františka Nušla. Tímto děkuji Astronomického ústavu, především pak panu Kopeckému, za zapůjčení a vám nyní umožňuji shlédnutí na stránkách Historické sekce ČAS.
Odkazy: Tablo HISECBlízké přiblížení sondy Galileo k Jupiterovu měsíci Amalthea ukázalo, že měsíc je je provrtán velkým množstvím děr a pravděpodobně (vzhledem k objemu) obsahuje více volného prostoru než pevných částí.
Žijeme v letech planetkového boomu. Objevů klasických těles hlavního pásu, blízkozemních asteroidů i těles za drahou Neptunu přibývá rychlostí ještě před několika lety nepředstavitelnou. Další hranice padla právě před 14 dny - počet číslovaných planetek v katalogu Mezinárodní astronomické unie překročil 50.000 (slovy padesát tisíc).
Pokračování: www.planetky.cz
Za skutečně solidního mrazu se v sobotu 7. prosince 2002, vpředvečer 85. výročí ustavující schůze České astronomické společnosti,konala v Jindřichově Hradci astronomická slavnost při příležitostikřtu místní hvězdárny jménem místního rodáka a předního českéhoastronoma univ. prof. Františka Nušla (1867-1951).
V pondělí 8.prosince jsme s Evou narychlo oznámili ostatním členům ASHK, že večer vyjíždíme s naším CELESTRONem 11 GPS na první SKYMASTER starpárty.Úspěšnou zkoušku absolvovali kamery na sondě Cassini, kdy začali snímat Saturn již 20 měsíců před příletem této sondy k Saturnu.Vyšlo nové číslo časopisuPovětroň 6/2002- občasníku Astronomické společnosti v Hradci Králové.Poslední číslo 10. ročníku zahajujeme článkem o ondřejovském meteorickémradaru. Dozvíte se řadu technických zajímavostí o tomto unikátnímpřístroji a naučíte se číst filmové záznamy meteorických ozvěn.
Vyšlo nové číslo časopisuPovětroň S1/2002- občasníku Astronomické společnosti v Hradci Králové.Toto speciální, monotematické číslo Povětroně je věnováno, stejnějako minulý rok, slunečním hodinám - tentokrát přinášíme katalogbezmála tří set stanovišť v regionu východních Čech. Nechť je vámdobrým průvodcem na cestách.
Společnost SUPRA http://www.celestron.cz zahájila na konci tohoto roku prodej dalekohledů a okulárů značky VIXEN, které určitě zná snad každý fanda. Kvalita a renomé tohoto japonského výrobce je nesporná a protože jsou více méně určeny i pro astronomy, pojďte se se mnou projít nabídkou.Společnost MEOPTA http://www.meopta.cz začala na konci roku 2002 vyrábět přístroj, který už může oslovit i astronomy. Po podle mého názoru neúspěšné výrobě malých astronomických dalekohledů přichází na trh dalekohled, který lze doporučit i méně náročným astronomům amatérům.Proxima Centauri je ve vzdálenosti 4.2 světelného roku nejbližší v současné době známá hvězda (s vyjímkou Slunce). Jde o hvězdu 11. magnitudy v souhvězdí Kentaura a je nejslabší hvězdou v trojhvězdném systému, který tvoří společně s Alpha Centauri - nejjasnější (dvoj)hvězdou v tomto souhvězdí. Určení jejích rozměrů ale nebylo jednoduché.
Po startu 17. října 2002 se družice INTEGAL nachází stále v tzv. komisionální fázi, v níž se pečlivě testují přístroje i související programové vybavení. S vlastním zahájením vědecké činnosti a pointovaných vědeckých pozorování tak, jak je přidělil zatím na první rok práce družice její mezinárodní vědecký výbor TAC, se počítá od 1. ledna 2003.
Podrobnosti: IAN
Sondy na oběžné dráze produkují ohromná množství dat, která je třeba přenést na Zemi. V některých případech jde (nebo v blízké budoucnosti půjde) o množství těžko zpracovatelné současnými výpočetními metodami. Jak taková množství dat přenést na Zemi? Mají takové záplavy dat nějaký význam?
