AV CMi - 3D model situaceZákrytové dvojhvězdy patří mezi nejdéle známé a nejlépe prozkoumané proměnné hvězdy vůbec. Pozorujeme-li dvojhvězdnou soustavu z boku, periodicky dochází k zákrytům složek. To se projeví z dálky jako poklesy celkové jasnosti soustavy - takzvaná minima jasnosti.
Autor: NASAV tomto článku naleznete každý den nejnovější informace o průběhu letu raketoplánu Endeavour, jehož úkolem je dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici nový modul Tranquility. Na Zemi by se měl Endeavour vrátit 21. února.
Vzplanutí komety, snímek 3/4 2. 2010. Autor: Kamil HornochSnímky pořízené v noci ze 3. na 4. února ukazují náhlé zjasnění komety, která oběhne Slunce jednou za 15 let. Fotografii pořídil Kamil Hornoch z Astronomického ústavu AV ČR.
Umělecké ztvárnění protohvězdy W33AVysvětlení, jak vznikají nejhmotnější hvězdy hluboko uvnitř hvězdné "porodnice", je jednou z nejdéle odolávajících záhad současné astronomie. Nedávná pozorování pomocí dalekohledu Gemini poskytla nové a přesvědčivé důkazy, že tyto hvězdné "těžké váhy" se mohou zrodit velmi podobným způsobem jako méně hmotné hvězdy podobné Slunci.
P/2010 A2 (LINEAR) - HST detailDne 6. ledna 2010 byl v rámci vyhledávacího projektu LINEAR (Lincoln Near-Earth Asteroid Research program) objeven neznámý objekt - planetka nebo kometa. Po jeho umístění na stránky NEO-CP určené pro následná folow-up pozorování byly řadou pozorovatelů odhaleny kometární charakteristiky objektu. Všichni se ale shodli na popisu neobvyklého vzhledu komety, která měla jen malou komu bez centrální kondenzace (stelární centrální část komy) a dlouhý přímý ohon. Kometa podle první dráhy dostala označení P/2010 A2 (LINEAR) a jde o 193. objev komety v rámci projektu LINEAR (IAUC 9105, MPEC 2010-A32).
Model slunečního dalekohledu ATST.National Science Foundation (NSF) přidělila 298 miliónů dolarů asociaci AURA (Association of Universities for Research in Astronomy) na výstavbu nového slunečního dalekohledu ATST (Advanced Technology Solar Telescope) o průměru 4 m. ATST se stane největším a nejvýkonnějším dalekohledem k pozorování Slunce. Žádné srovnatelné zařízení neexistuje, ani se neplánuje. ATST se stane světovou vlajkovou lodí pro výzkum magnetických jevů ve sluneční atmosféře.
ČAM 2010.01 (icon)
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2010 obdržel snímek
"Mlhovina Bublina", jehož autorem je Pavel Pech.
Pohled do hlubin vesmíru je téměř vždy úžasný. Už jen představa vzdáleností, velikostí a zároveň děsivé prázdnoty vesmírných hlubin tají dech. To však není vše. V těch hlubinách to vře a kolotá, děsivé energie roztáčejí obří nebeské víry a bubliny plynu, ničí hotové a vytvářejí objekty nové.
Je tomu tak i na snímku Pavla Pecha, který se stal astrofotografií měsíce ledna roku 2010 soutěže Česká astrofotografie měsíce.
Přesně takto pokřtila misi NASA v oficiální tiskové zprávě. A není daleko od pravdy. Hlavním úkolem mise STS-130, ke které odstartuje raketoplán Endeavour 7. února v 10:39 SEČ se 6člennou posádkou, bude dopravit na Mezinárodní kosmickou stanici ISS nový modul, jehož součástí je i kopule se sedmi okny, díky které budou mít astronauté mnohem lepší výhled na Zemi i samotnou stanici.
Společné foto s vlajkou v Everest Base Campu. Autor: Petr SkalákPo dobytí Everest Base Campu (5208 metrů nad mořem) se ale zatáhlo úplně. Rokle z obou stran ohraničená stěnami z téměř šestitisícovek se začala naplňovat hustou a mrazivou mlhou a nám nezbylo nic, než se prostě v klidu nasnídat, zavzpomínat na tu "krávu v oblacích", hrdě roztáhnout dovezené vlajky a spustit "Kde domov můj..." + "Nad Tatrou sa blíska hromy ďivo bijú..." + "Oid mortales! el grito sagrado: Libertad, Libertad, Libertad!...". Zážitek to byl fajn, to se musí nechat, ale mně to k vítězství moc nestačilo.
Řez dalekohledem.Před určitým časem byly uvedeny na trh sluneční dalekohledy firmy "Lunt Solar systems", které si velmi rychle získaly oblibu.Dalekohledy jsou určeny pro pozorování naší nejbližší hvězdy na vlnové délce Halfa (656.3 nm). Na loňském MHV (podzim 2009) byla jedinečná možnost si vyzkoušet a porovnat všechny tři uvedené rozměry. Pohled i tím nejmenším (35 mm) přístrojem byl zajímavý. Větší průměry (60 a 100 mm) pak vysloveně nadchly. Snadno pozorovatelná granulace na Slunci s fakulovými poli byla samozřejmostí. Protuberace na okraji kotouče byly zejména u větších modelů patrné s četnými detaily.
Odhalený Everest. Autor: Petr HorálekMožná se teď ptáte: Co má vlastně Everest společného s astronomií? Ono popravdě nic moc. Ale když napovím, že jeho spatření bylo součástí VI. expedice SAROS za úplným zatměním Slunce do Číny v roce 2009, pak hádám, že tím získám trochu víc volnosti. A koneckonců spatřit nejvyšší horu světa má svou astronomickou podstatu. Pokud se za astronomické považuje horentní číslo její nadmořské výšky či vzdálenost od České republiky, pak jsem s tímto článkem přeci jen na správné adrese. I když přiznávám, že následující řádky budou vesměs čistě cestopisné.
Meteorit, nalezený v ordinaciV pondělí 18. ledna 2010 kolem 17:38 místního času (22:38 UT) spatřilo velké množství lidí z Virginie, Marylandu, Severní Karolíny a dalších států z východního pobřeží USA na obloze velmi jasný meteor. Bylo to během soumraku, kdy ještě nebyly na obloze vidět hvězdy, ale jen Měsíc a Jupiter.
prime spektrum exoplanety - eso 02/2010 Při studiu planetárního systému se třemi tělesy, který svým vzhledem připomíná zvětšenou Sluneční soustavu, se astronomům poprvé podařilo pořídit přímé spektrum planety obíhající kolem cizí hvězdy. Získání tohoto 'chemického otisku prstu' exoplanety přináší nový pohled na její vznik a složení. Zároveň představuje významný pokrok ve snahách o nalezení života jinde ve vesmíru.
Jupiter a jeho 4 největší měsíce Na připojeném obrázku je vpravo nahoře Jupiter, směrem dolů pak postupně jeho měsíce Io, Europa, Ganymed a Kallisto. V řezu je znázorněna vnitřní struktura dvou největších Jupiterových měsíců. Na jejím uspořádání se podle astronomů podílelo velké množství impaktů ledových planetesimál v období tzv. pozdního velkého bombardování zhruba před 3,8 miliardami roků. Jednotlivé barvy představují různou hustotu: černá barva reprezentuje kamenné jádro (hustota 3 g/cm3), modrá barva představuje směs ledu a horniny (1,8 až 1,9 g/cm3) a bílá barva je čistý led bez příměsí horniny.
Luboš KohoutekCelosvětově uznávaný český astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné Kohoutkovy komety, slaví v pátek 29. ledna 2010 toto krásné životní jubileum. Pracoval na mnoha observatořích po celém světě, publikoval velké množství vědeckých děl a věnoval se především studiu planetárních mlhovin. Pojďme si při této příležitosti trochu přiblížit jeho kariéru a úspěchy, kterých dosáhl.
Planeta MarsV pátek 29. ledna 2010 nastává tzv. opozice Marsu se Sluncem a planeta je tak pozorovatelná celou noc. Najdeme ji očima jako výraznou "hvězdu" mezi souhvězdími Raka a Lva a pohled do dalekohledu v době kolem opozice prozradí více než jindy. Všimneme si přitom načervenalé barvy této planety, která lidem starověku připomínala barvu krve i ohně a proto ji zasvětili válce. Peršané jí říkali Mirich, válečný železný oštěp, pro Řeky byla nebeským ztělesněním boha války - pojmenovali ji Ares, Římané Mars.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 138 z 28. 1. 2010.
Létající stratosférická observatoř SOFIASOFIA je zkratka pro létající stratosférickou observatoř (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy), pracující v oboru infračerveného záření. Jejím úkolem bude studovat vesmír během letu ve stratosféře - ve výšce kolem 14 km nad zemským povrchem. Pravidelné operační lety největší moderní létající observatoře by měly být zahájeny ještě v roce 2010.
Hlavní dalekohled na Hvězdárně v PardubicíchV pátek 29. ledna 2010 Vás na pardubické hvězdárně čeká skutečně mimořádně pestrý program. Zveme Vás na Den otevřených dveří od 9 hodin do 21 hodin. Při této příležitosti bude promítání všech pořadů pardubické hvězdárny (Turecko v záři i ve stínu, Tajemná zatmění, Kometa století, Za černým Sluncem do Ruské velkozemě), výstava "Z našich expedic za zatměními Slunce", přednáška pro veřejnost, nepostradatelné pozorování oblohy v případě jasného počasí a v dopoledním bloku si na své příjdou i ti nejmenší. Rozhodně si toto datum poznamenejte do kalendáře a přijďte se podívat!
22. ledna 2010, krátce po desáté hodině dopolední, zavládla v zasedacím sále Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. na observatoři v Ondřejově napjatá atmosféra. Pod patronaci České astronomické společnosti zde proběhla volba Astrofotografa roku 2009 soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Stal se jím Jiří Linet z Havířova.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
