Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Karel Mokrý Kosmonautika

MOST - kanadský vesmírný teleskop

MOST.jpg
Kanadská vesmírná agentura (CSA) vypustila mikrosatelit MOST (Microvariability and Oscillations of Stars) byl vypuštěn 30. června 2003 (současně s českou družicí MIMOSA). Družice MOST je určena ke studiu změn jasností hvězd a ke studiu extrasolárních planet.

Dle presidenta CSA Marc Garneau umožní nejmenší vesmírný teleskop zkoumáním blízkých hvězd lépe porozumět vesmíru. MOST bude zkoumat malé změny v jasnostech blízkých hvězd a určovat jejich stáří a složení. Dalším pozorovacím programem je studium atmosfér extrasolárních planet.

Karel Mokrý Kosmonautika

MIMOSA: na oběžné dráze

Dnes v 17:43 SELČ byl z pozemní stanice v Panské Vsi potvrzen příjem radiomajáku družice MIMOSA, která tímto byla úspěšně vyvedena na oběžnou dráhu kolem Země!

Právě teď v 17:52 bylo telemtrii ruské rakety ROKOT oddělení družic MIMOSA a MOST podle plánu. Přesná data budou k dispozici později.

Pavel Koten Kosmonautika

Mimosa - START !!!

16:18:30 - oddělil se první stupeň... Odhozen kryt užitečného nákladu
16:15:02Právě došlo k zažehnutí hlavních motorů, poté zahájen LIFT-OFF, začíná nejdůležitějších 300 sekund...
(Radek Peřestý, Plesetsk)
Pavel Koten Kosmonautika

Mimosa: poslední minuty před startem

16:09 - právě se odsouvá servisní věž, už je vidět i raketa ROCKOT.Do startu zbývá 6 minut a 46 sekund.
15:50:09 - byl vydán povel ke startu!
15:40 - zbývá 10 minut do zahájení automatické startovní sekvence.
15:31 lSEČ - zapojeno napájení do raketového napájení a systém přešel do autonomního režimu.
15:06 LSEČ - začala příprava ke startu. Podle posledního (další už nebude) měření je vítr pod 10 m/s.
(Radek Peřestý, Plesetsk)
Pavel Koten Kosmonautika

Mimosa - události před startem

T - 1:47:29
Právě jsme dostali zprávu, ze servisní věž je připravena k odsunutí.Před chvílí nás připojili na elektřinu v MCC (Mission Control Center)Do startu zbývá přesně 1:47:29.
T - 3 hodiny
Počasí se radikálně změnilo (umoudřilo) a je zde nádherně. Obloha je zcela jasná. Vítr při zemi je ješte dost silný, ale zcela v normě. Budeme-li mít štěstí, uvidíme i zde v kontrolním centru, tedy cca 35 km od místa startu, odlet naší MIMOSY do kosmu. Tedy pokud nás nesežerou dřív komáři.... Do startu zbývají téměř přesně 3 hodiny. Zatím vše podle plánu.
T - 7 hod. 35 min
Ruská státní komise na základě aktuálního stavu počasí rozhodla o provedení startu dnes, podle původního plánu! Vitr ve výšce 10 km mírný, asi 9 m/s. Předpověď počasí je dobrá.
(Radek Peřestý, Plesetsk)
Karel Mokrý Kosmonautika

MIMOSA

01VibrTest.jpg
Dnes v 16:15:12 SELČ bude z ruského kosmodromu Pleseck vypuštěna česká družice MIMOSA (MIcroMeasurements Of Satellite Accelerations, tj. mikroměření satelitních zrychlení). Družice Mimosa bude řízena z pozemní stanice v Panské Vsi v severních Čechách.
Kamil Hornoch Hvězdy

Nova v M31

O tom, že se mi 26.6. nad ránem podařilo objevit další novu v galaxii M31, už nekteří asi víte. Oficiální zpráva o objevu vyšla 26.6. v IAUC, asi 15 hodin po objevu. Dnes v noci na moji žádost pořídili snímky této novy Peter Kusnirak v Ondřejově (65cm) a Ondřej Pejcha v Brně (40cm). Před chvílí se mi podařilo domluvit pořízení spektra s Alexem Filippenkem (zřejmě opět na 3-m Shane teleskopu na Lick observatory).
Pavel Koten Kosmonautika

Problém s anténou družice SOHO

Sluneční observatoř SOHO, která od roku 1995 sleduje naši mateřskou hvězdu, utrpěla problémy s hlavní anténou. Anténa, která je určena pro přenos vědeckých dat, se přestala požadovaným způsobem otáčet. Výsledkem budou mnohadenní přerušení pozorování Slunce, kdy nebude možno předat získaná dat na Zemi.
Pavel Koten Vzdálený vesmír

Spojitost mezi záblesky gama a hypernovami

Velmi jasný záblesk gama záření, ke kterému došlo 29. března letošního roku by se mohl stát "Rosettskou deskou" výzkumu těchto pozoruhodných jevů. Přinesl totiž důkazy pro teorii spojující gama záblesky s explozemi hypernov. Spektrum jeho pohasínání dokumentoval obří dalekohled VLT. Časový vývoj spektra ukázal jeho shodnost se spektrem produkovaným právě při explozi hypernovy.
prof. RNDr. Jan Palouš DrSc., RNDr. Ladislav Sehnal DrSc. Kosmonautika

Družice MIMOSA prošla předstartovní přípravou

Již šestá česká družice s názvem MIMOSA bude 30. června 2003 z kosmodromu Plesetsk v severním Rusku (asi 200 km jižně od Archangelska) vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země. Je určena pro vědecký výzkum podmínek, za nichž se pohybují umělé družice blízké Zemi (ve výškách od 100 do 800 km). Jedná se o působení atmosféry, různých druhů tlaků záření (např. i odraženého od zemského povrchu) a vůbec všech sil které působí při letu družice na její povrch. Síly bude měřit originální přístroj, tzv. mikroakcelerometr, který je schopen zachytit jevy až miliardkrát menší, než je síla přitažlivosti na povrchu Země.

Karel Mokrý Hvězdy

1E1207.4-5209: podivná neutronová hvězda

1E1207.4-5209: podivná neutronová hvizda
1E1207.4-5209: podivná neutronová hvizda
Neutronové hvězdy jsou obklopeny silným magnetickým polem. Teleskop XMM-Newton umožnil první přímé měření tohoto pole. Výsledkem je mnoho informací o fyzice neutronových hvězd, ale objevily se nové otázky, které je třeba zodpovědět.

Snímek zobrazuje magnetické pole neutronové hvězdy.

Pavel Koten Ostatní

Futurologický kongres na Parconu

Jak už se stalo pravidlem, na začátku prázdnin se koná v Chotěboři Festival Fantazie Avalcon. Letos je součástí česko-slovenského setkání Parcon. V rámci programu se uskuteční i tzv. Futurologický kongres s řadou přednášek věnovaných astronomii, kosmonautice i otázkám vývoje technologií a společnosti.
Karel Mokrý Hvězdy

Jaký tvar mají hvězdy?

achernar_tvar.jpg
Popis obrázku je uveden
na konci článku

Jaký tvar má Země ví každý školák - Země je přeci kulatá. Stejně tak i Slunce. Při podrobnějším zkoumání dojdeme k závěru, že Země není přesně kulatá - v důsledku rotace je zploštělá. Rovníkový průměr je o 21km (0.3%) větší než polární průměr. Jak je to tedy s kulatostí hvězd?

Petr Bartoš Úkazy

Zatmění Slunce u svatého Donáta - II.

Zatminí Slunce 31-05-2003 / 5.42 LSEE
Zatminí Slunce 31-05-2003 / 5.42 LSEE
Právě nám skončilo pozorování částečného zatmění Slunce. Jak jsme předpokládali, východ již částečně zakrytého slunečního kotouče byl velký zážitek nejen pro nás, ale i pro příchozí, kteří neváhali si v sobotu přivstat. Nadšení nebralo mezí a vyvýšenina u hřbitovní zdi, jinak romantické zákoutí, byla obležena nadšenci dychtícími po stejném zážitku.


Pozorujeme zatminí
Pozorujeme zatminí
Od 7.30 můžete postupně shlédnout fotografie ze zatmění, které budou umístěny na stránkách Hvězdárny Fr. Pešty
Petr Bartoš Úkazy

Zatmění Slunce u svatého Donáta

Mimořádné pozorování pro obyvatele východní části Prahy, přesněji řečeno okolí Kolovrat, Říčan a Uhříněvse, připravila Hvězdárna Fr. Pešty.
Pozorování bude probíhat od 4.55 hod u sochy svatého Donáta (u místního hřbitova) v městské části Praha - Kolovraty. K dispozici budou dalekohledy, pozorovací pomůcky, odborná literatura a členové hvězdárny.
POZOR !! - Pozorování bude doplněno kvízem pro děti o zajímavé ceny v celkové hodnotě 2500,- Kč.
Výsledky pozorování očekávejte po 7.30 na www.astro.cz a podrobněji pak na www.hvezdarna-fp.cz


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »