
Prázdniny se Sluncem 2019 na hvězdárně v Ondřejově
Zajímáš se o Slunce a jeho aktivitu? Chceš se něco nového naučit a zároveň se pořádně bavit? Pořádáme akci pro středoškolské studenty. Přidej se!
Zajímáš se o Slunce a jeho aktivitu? Chceš se něco nového naučit a zároveň se pořádně bavit? Pořádáme akci pro středoškolské studenty. Přidej se!
Astronomové oznámili, že se jim podařilo vyřešit dlouhodobou záhadu, pokud se týká vzniku hvězdného prachu, který tvoří základní stavební materiál hvězd a planet ve vesmíru. Kosmický prach obsahuje nepatrné částečky hmoty a organický materiál a je rozptýlen napříč celým vesmírem. Je vytvářen především ve hvězdách a následně je rozfoukán pomalým hvězdným větrem či při explozích hmotných hvězd.
Může se umění přátelit s vědou? Anebo věda s uměním? Lze spojit tyto dva odlišné břehy, zbudovat mezi nimi pomyslný most? Na jednom z břehů půvab děl uměleckých, na straně druhé pak elegance základních kamenů hmoty. Zkusme tedy posoudit prolínání vědy s uměním optikou životního příběhu člověka, jenž z oblasti vědy přestoupil do světa „hereckého“, aby namísto událostí vědeckých vyprávěl příběhy filmových a divadelních postav. Pozvání k rozhovoru přijal absolvent Matematicko-fyzikální fakulty, herec (a pro nás astronomy také nepřekonatelný prof. František Nušl, jehož ztvárnil v rámci oslav 100. výročí založení ČAS) a rovněž umělecký ředitel Dejvického divadla Mgr. Martin Myšička.
Brněnská pobočka ČAS si vás dovoluje pozvat na komentovanou prohlídku výstavy "IAU100 Above and Beyond", kterou vás provede Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, za přítomnosti předsedy Českého národního komitétu astronomického profesora Jana Palouše.
Na základě dat z družice Gaia provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA astronomové objevili velký hvězdný proud, který v současné době křižuje bezprostřední sousedství Slunce ve vzdálenosti pouhých 326 světelných roků. Tento proud obsahuje přinejmenším 4 000 hvězd, které se pohybují společně prostorem od okamžiku, kdy se zformovaly – tj. přibližně od doby před jednou miliardou roků.
Přehled událostí na obloze od 4. 3. do 10. 3. 2019. Měsíc bude v novu. Večer končí viditelnost Merkuru, ale zůstávají výše položené planety Mars a Uran. Ráno je nejvýše Jupiter, potom Saturn a Venuše je sice nejjasnější, ale už jen velice nízko nad obzorem. Kometa Iwamoto prochází souhvězdím Vozky. SpaceX úspěšně vypustila pomocí rakety Falcon 9 svoji kosmickou loď Crew Dragon, zatím bez posádky a ta se v neděli kolem poledne úspěšně připojila k ISS. Před 15 lety odstartovala úspěšná mise Rosetta ke kometě, před 40 lety minul Voyager 1 Jupiter. Před 50 lety testovalo Apollo 9 lunární přistávací modul a před 60 lety proletěl Pioneer 4 kolem Měsíce jako druhý po sondě Luna 1.
Zveme všechny zájemce na odbornou konferenci „24 hodin s J. F. Smetanou" v termínu 8. až 9. 3. 2019, která si klade za cíl přiblížit významnou osobnost města Plzně, člena premonstrátského řádu z Teplé a autora česky psaných učebnic silozpytu (fyziky), dějepisu a astronomie.
Odborníci z ASU jsou na špičce výzkumu pádů meteoritů a ve vyšetřování historie, která pádům předchází. Není tedy divu, že se zabývají i událostmi, které se netýkají bezprostředně České republiky. Jednou takovou byl pád meteoritu Maribo v roce 2009, který byl tak trochu překvapivý. Podle převládajících představ totiž vlastně neměl být žádný meteorit nalezen.
Nové závěry pozorování pomocí kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory možná pomohla vyřešit problém „chybějící hmoty“ ve vesmíru. Astronomové se nemohou dopočítat asi jedné třetiny obyčejné hmoty – tj. vodíku, hélia a dalších chemických prvků – která byla vytvořena zhruba v první miliardě roků po Velkém třesku.
Jednotka parsek je pro laika někdy naprostou neznámou. V dnešním díle pořadu Dobré vědět se s ní opatrně seznámíme a dovíme se i, proč se jmenuje, jak se jmenuje. Příští díl bude plný otázek a odpovědí od diváků. Za poslední rok, co vychází pořad Dobré vědět se jich nasbíralo opravdu mnoho a na ty nejzajímavější zkusíme co nejzajímavěji odpovědět.
Pomocí havajského radioteleskopu James Clerk Maxwell Telescope (JCMT) o průměru 15 m, který je schopen přijímat submilimetrové záření, astronomové zaregistrovali hvězdnou erupci 10 miliardkrát silnější než pozorované sluneční erupce. Jedná se o historický objev, který by mohl pomoci zodpovědět desítky let staré otázky týkající se původu Slunce a planet, dávající možnost nahlédnout do procesu vzniku nebeských těles.
Přehled událostí na obloze od 25. 2. do 3. 3. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je vidět nejníže Merkur a poměrně vysoko jsou Mars a Uran. Ráno je nejvýše Jupiter a potom Saturn a Venuše, která je nejjasnější. Kometa Iwamoto je vidět ve Vozkovi ve společnosti otevřených hvězdokup. Hayabusa 2 provedla první odběr vzorků z planetky Ryugu. Izraelská sonda Beresheet se vydala k Měsíci. Tým New Horizons ukázal nejostřejší snímky tělesa Ultima Thule. Očekáváme přípravy a start Falconu 9 s lodí Crew Dragon k prvnímu letu. Před 15 lety odstartovala ke kometě sonda Rosetta s přistávacím modulem Philae. Před 50 lety testovalo Apollo 9 lunární modul.
V létě roku 2018 se světem prohnala zpráva, že se za pomoci penetračního radaru umístěného na palubě evropské sondy Mars Express podařilo objevit pod povrchem Marsu oblast s výraznou odrazivostí. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení její přítomnosti se jeví, že se v blízkosti jižní polární čepičky nachází podzemní jezero slané vody. Případná přítomnost podzemního jezera ale vyvolává palčivou otázku. Kde se bere teplo potřebné k udržení vody v kapalném stavu? Odpověď se zdá nabízí nová vědecká studie, jejíž výsledky jsou podobně překvapivé jako objev samotného jezera. Naznačuje totiž, že Mars musel být v nedávné geologické minulosti sopečně aktivní!
Ačkoli sonda InSight už zažila na povrchu Marsu více než 80 dní, doposud nebyla k dispozici data z jejích meteorologických čidel. Přitom je už dlouho známo, že výbava této sondy, pokud jde o záznam počasí, je mimořádně štědrá. Na palubě najdeme hned dvě zařízení pro sběr dat, jako je teplota, tlak nebo rychlost větru. A právě tyto údaje jsou nyní k dispozici online na internetu.
Nová pozorování pomocí radioteleskopu ALMA prokázala existenci obyčejné kuchyňské soli v nepříliš obyčejném místě: v prstenci kolem hmotné mladé hvězdy, která je od Země vzdálená 1 500 světelných roků. Ačkoliv sůl již byla nalezena v atmosférách starých umírajících hvězd, toto je první případ, kdy byla objevena v okolí mladé hvězdy ve vzdálené hvězdné porodnici. Detekce soli obklopující hvězdu v podobě disku může pomoci astronomům při studiu chemického složení vznikajících hvězd, stejně tak i při identifikaci dalších podobných protohvězd ukrytých v hustých kokonech plynu a prachu.
K čemu potřebujeme urychlovače částic? Dají se jejich výsledky přirovnat k šachům? Závěrem vás pozveme na kurzy, které pořádá CERN pro středoškoláky.
Astrometrická družice Gaia Evropské kosmické agentury ESA pohlédla za hranice naší Galaxie a prozkoumala dvě blízké galaxie M31 a M33, aby odhalila pohyb hvězd uvnitř těchto dvou hvězdných ostrovů, a také aby zjistila, kdy nastane kolize galaxie M31 s Mléčnou dráhou – výsledky jsou překvapivé.
Přehled událostí na obloze od 18. 2. do 24. 2. 2019. Měsíc bude v úplňku. Večer se objevuje Merkur a vysoko jsou Mars a Uran. Ráno můžeme pozorovat Jupiter, a také úhlově blízko sebe se pohybující Venuši a Saturn. Skončila mise Opportunity na Marsu. Startovat má mimo jiné izraelský měsíční lander Beresheet. InSight vyložila přístroj HP3. Japonská sonda Hayabusa 2 by se měla pokusit o odběr vzorků z asteroidu Ryugu. Před 125 lety se narodil astronom a diplomat Jaroslav Císař.
Disk složený z hvězd u naší Galaxie – Mléčné dráhy – by měl být do určité míry stabilní a plochý. Místo toho je ve větších vzdálenostech od centra deformovaný a zprohýbaný. Vyplývá to z pozorování astronomů National Astronomical Observatories of Chinese Academy of Sciences (NAOC). Z velké vzdálenosti vypadá galaxie jako tenký disk hvězd, které oběhnou kolem centrální části jednou za několik stovek miliónů roků. Stovky miliard hvězd společně s obrovským množstvím temné hmoty poskytují gravitační „pojivo“, které všechny hvězdy drží pohromadě.
Po více než 14 letech aktivní činnosti na povrchu Marsu končí jeden z nejpůsobivějších příběhů průzkumu Sluneční soustavy, mise Mars Exploration Rover. NASA vyslala 12. února poslední dávku příkazů směrem k Marsu v naději, že na ně vozítko Opportunity nějak zareaguje. Protože se tak nestalo, byla mise oficiálně ukončena. K tomuto smutnému, ale i slavnostnímu okamžiku, byla v úterý uspořádána tisková konference v prostorách JPL. Byl to pěkný způsob, jak vzdát hold inženýrům, vědcům i manažerům této mimořádně úspěšné mise. Dovolte nám se naposledy ohlédnout za tím, co pro nás, jako redaktory, stejně jako fanoušky výzkumu Marsu, pojem Spirit a Opportunity znamenal.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu