Již 12. ročník mezinárodního festivalu Astrofilm v lázeňských Piešťanech na západě Slovenska se uskutečnil v půli října tohoto roku. Mimořádnost tomuto festivalu dodalo hned několik významných výročí, zejména 100 let počátků československé astronomie ale rovněž 20 let kosmického letu Ivana Belly. Celý ročník se nesl v hlubokém duchu česko-slovenské sounáležitosti, což velice příjemnou formou připomněl i přední český popularizátor astronomie Jiří Grygar svou vzpomínkou na počátky natáčení legendárního pořadu „Okna vesmíru dokořán“.
Vysoko přes vrcholek dlouho mrtvého vulkánu v blízkosti marťanského rovníku se táhnul napříč zdejší oblohou nadýchaný bílý oblak. Na první pohled vypadal podobně jako kouřová vlečka vytvořená při vulkanické erupci, avšak planeta Mars je světem se „studeným a mrtvým srdcem“. Ačkoliv to vypadá, že se oblak vynořil z vrcholku vulkánu, astronomové z Evropské kosmické agentury ESA se domnívají, že se zkrátka jedná o něco zcela jiného. Na Marsu nebyly pozorovány erupce sopek po milióny roků, takže je nulová šance, že právě oblast Arsia Mons je na pokraji svého probuzení.
V sobotu 17. listopadu 2018 od 10 hodin sluneční sekce ČAS pořádá již tradiční setkání svých členů, na němž, kromě výměny zkušeností členů zabývajících se pozorováním Slunce a sluneční fyzikou jako takovou, bude hlavní náplní několik přednášek známých osobností. Z toho důvodu toto setkání není určeno jen členům sluneční sekce, ale srdečně zváni jsou všichni, kdo mají zájem o Slunce a vše, co se na něm děje, a nebo třeba se jen chtějí o něm dovědět něco zajímavého.
Před více jak dvěma měsíci se po téměř celém světě odehrálo každoroční meteorické divadlo známé jako Perseidy. Já jsem měl to štěstí úkaz znovu pozorovat z Astronomického Observatória na Kolonickom Sedle v Parku tmavej oblohy Poloniny. Poloninská oblast, ležící na hraničním trojbodu Slovenska, Polska a Ukrajiny, nabízí dost možná nejtmavší noční oblohu ve střední Evropě a díky velkému štěstí na dobré počasí se tak nabídla opravdu skvělá kosmická podívaná. Po dlouhých týdnech zpracování konečně mohu přinést i fotografické svědectví z celé této letní show.
Pomocí dalekohledu ESO/VLT a přístroje FORS2 astronomové pozorovali oblast s aktivními procesy formování hvězd známou pod katalogovým označením NGC 2467 nebo také jako mlhovina s pirátským jménem Lebka a zkřížené hnáty (Skull and Crossbones Nebula). Snímek vznikl v rámci programu ESO Cosmic Gems, který využívá nepočetných okamžiků, kdy podmínky na observatoři Paranal nejsou dostatečně vhodné pro vědecká pozorování, ale stále umožňují pořídit působivé snímky objektů jižní oblohy. Díky programu ESO Cosmic Gems dalekohledy ESO nikdy nezahálejí.
Přehled událostí na obloze od 29. 10. do 4. 11. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše prošla dolní konjunkcí se Sluncem. Východně od Slunce v jeho záři jsou Merkur a Jupiter. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Večer jsou vidět také Neptun ve Vodnáři a Uran v Rybách. Vysoko v souhvězdí Andromedy je jedna slabší kometa. Problémy s provozem ISS pouhým opětovným návratem rakety Sojuz do služby neskončí. HST se vrátil k běžnému pozorování. Před týdnem startovala k Merkuru mise BepiColombo. Tento týden je to už 45 let od startu Marineru 10, který prozkoumal část Merkuru jako první.
Před čtyřiceti roky se na cestu do vesmíru vydal Magion-1. Buďte u toho, když se zlehka dotkneme jeho úspěchu, a to společnou česko - slovenskou akcí 3. listopadu. První československá družice Magion-1 startovala 24. října 1978 z ruského kosmodromu Pleseck raketou Kosmos-3M spolu s družicí Interkosmos 18.
V pořadí již 17. cenu Littera Astronica na 28. Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě převzal Lukáš Grygar. Cena byla udělena za překladatelský opus díla Stephena a Lucy Hawkingových. V roce 2008 vyšel první díl Jirkův tajný klíč k vesmíru, o rok později Jirkův vesmírný lov pokladů a v roce 2011 Jirka a velký třesk. Všechny tyto knihy se dočkaly druhého vydání v roce 2015. Na konci roku 2016 pak v Grygarově překladu vyšla zatím poslední kniha Jirka a neprolomitelná šifra.
Kometa C/2016 R2 (PanSTARRS) je návštěvníkem vnitřních oblastí Sluneční soustavy ze vzdáleného Oortova oblaku vytvářející velmi komplexní ohon, ve kterém převládá modré světlo. Chvost je mimořádně bohatý na oxid uhelnatý a dusík. Vyplývá to z pozorování, která uskutečnili astronomové na pařížské observatoři pod vedením Nicolase Bivera. C/2016 R2 je dynamické staré těleso z Oortova oblaku s odhadovanou oběžnou periodou kolem 21 600 roků.
Český tým přivezl z XXIII. Mezinárodní astronomické olympiády (XXIII. IAO) jednu stříbrnou a tři bronzové medaile. Dvacátý třetí ročník Mezinárodní astronomické olympiády hostilo od 6. do 14. října 2018 město Kolombo na západním pobřeží Srí Lanky. Organizátoři připravili zajímavé soutěžní úlohy a pestrý doprovodný, odborný a kulturní program.
Během několika málo dní v září 2017 poskytlo samo Slunce astronomům několik zcela výjimečných příležitostí k odhalení svých tajemství. Po mnoha týdnech půstu se totiž v tomto měsíci zažehly vůbec ty nejsilnější erupce celého jedenáctiletého cyklu, což bylo o to překvapivější, že se cyklus velmi chýlil ke svému závěru. Erupce z 10. září pak byla současně výjimečná v tom, že k ní došlo na okraji slunečního disku. I přesto byla zachycena mnoha přístroji na Zemi i v kosmu a právě její pozice umožnila lépe studovat některé vlastnosti eruptivních struktur.
Astronomové identifikovali mladou hvězdu se čtyřmi planetami velikosti Jupitera a Saturnu, které kolem ní obíhají. Je to vůbec první případ, kdy byly objeveny tak hmotné planety u tak mladé hvězdy. Tato soustava také představuje nový rekord pro nejextrémnější rozpětí doposud pozorovaných drah: nejvzdálenější planeta je více než 1000× dále od hvězdy než nejbližší planeta, což vyvolává zajímavou otázku, jak vůbec mohla taková soustava vzniknout. Pro zajímavost: Pluto je ve Sluneční soustavě jenom 102× dále než Merkur.
Mezinárodnímu týmu astronomů se pomocí dalekohledu ESO/VLT a přístroje VIMOS podařilo odhalit obrovskou kosmickou strukturu v mladém vesmíru. Zárodek superkupy galaxií – který dostal přezdívku Hyperion – objevili na základě nových měření a zpětné podrobné analýzy archivních dat. Jedná se o největší a nejhmotnější strukturu, jaká byla dosud nalezena v takové vzdálenosti a tedy časově odlehlé rané fázi vývoje vesmíru – objekt pozorujeme tak, jak vypadal téměř před 12 miliardami let, tedy asi 2 miliardy let po velkém třesku.
Přehled událostí na obloze od 22. 10. do 28. 10. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše projde dolní konjunkcí se Sluncem. Východně od Slunce v jeho záři jsou Merkur a Jupiter. Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Meteory Orionid spatříme možná v noci na pondělí, pak už ruší svit Měsíce. BepiColombo se vydala na cestu k planetě Merkur. V plánu je start rakety Pegasus z podvěsu letounu a první let čínské rakety Zhuque. Před 40 lety odstartovala první československá družice Magion 1.
Přijměte pozvání na astronomický seminář Okna vesmíru dokořán, který pořádá v Plzni Západočeská pobočka ČAS ve spolupráci s 25. ZŠ v Plzni a Fakultou pedagogickou ZČU. Jedná se skutečně o exkluzivní astronomický seminář, který je doslova našlapaný výjimečnými přednášejícími.
21. ledna 1898 zakoupil Josef Frič zalesněný pozemek na vrcholu Manda u městečka Ondřejov, aby tu vybudoval hvězdárnu. Toto datum je tedy považováno za okamžik založení ondřejovské observatoře. V roce 1928, 28. října, tedy v den desátého výročí samostatného Československa, odevzdal Josef Frič hvězdárnu státu. Dnes ji spravuje Astronomický ústav Akademie věd České republiky a je zde umístěn největší dalekohled u nás.
Amatérská prohlídka oblohy, sekce České astronomické společnosti a Astronomický ústav AVČR vás srdečně zvou na setkání ASTRO@ONDŘEJOV.2018, který se uskuteční 9. až 11. listopadu 2018 v prostorách Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Nové výzkumy uskutečněné na základě dat získaných během posledních oběhů sondy NASA s názvem Cassini představují obrovský skok vpřed v našich poznatcích o systému planety Saturn – zejména záhady doposud nikdy nezkoumaného prostoru mezi planetou a jejími prstenci. Některé předjímané představy se ukázaly být chybnými, zatímco se vynořily nové otázky.
11. října 2018, v rámci Astrofilmu Piešťany, převzal Dr. Paľo Rapavý z Hvězdárny v Rimavské Sobotě z rukou předsedy Slovenské astronomické společnosti L. Hrica a vědeckého tajemníka R. Gálisa Czereho cenu.
Paľo Rapavý je nejen členem Slovenské, ale i České astronomické společnosti, Slovenského zvazu astronómov a též porotcem soutěže Česká astrofotografie měsíce. Všechny mají jedno společné, jejich tématem je nádherná a tajemná astronomie.
Přehled událostí na obloze od 15. 10. do 21. 10. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše se blíží úhlově Slunci, ale je viditelná ve dne, nedaleko možná i s Merkurem. Jupiter mizí v záři Slunce, Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Uran a Neptun jsou vidět téměř celou noc. Na obloze je i několik zajímavých komet. Startuje ambiciózní evropsko-japonská mise BepiColombo k planetě Merkur. Nečekaná nehoda potkala kosmickou loď Sojuz MS-10. Start byl přerušen a posádka je v pořádku. Před 15 roky letěl na palubě Šenčou 5 první Číňan Yang Liwei.
