Astronómovia objavili hviezdu, ktorá obehne čiernu dieru dvakrát za hodinu. To je najtesnejší orbitálny tanec medzi čiernou dierou a hviezdou, aký sme kedy v našej Galaxii videli. Za týmto objavom stojí Chandra X-ray Observatory, NuSTAR a Australia Telescope Compact Array.
Superbolidy, tedy extrémně jasné meteory, způsobené vstupem asi metrových těles do atmosféry, jsou velmi vzácnými událostmi. Přesto přinášejí důležité informace o vlastnostech meziplanetárních těles. Praktické dopady jsou zřejmé: jednak jsou fyzikální vlastnosti asteroidů důležité pro posouzení rizik při dopadech velkých těles na Zemi, a také pro plánování budoucích kosmických misí k blízkým planetkám. Jiří Borovička a Pavel Spurný z ASU analyzovali dostupný pozorovací materiál z průletu superbolidu, k němuž došlo v lednu 2015 nad rumunským územím.
V roku 1859 publikoval Charles Darwin svoju evolučnú teóriu, podľa ktorej majú všetky formy života spoločného predka. Táto teória položila základy evolučnej biológii. Astronómovia však začali uvažovať, ako by bolo možné aplikovať túto teóriu na hviezdy v Mliečnej dráhe.
Česká kosmická kancelář přináší další přehled zajímavých příležitostí pro studenty, učitele i další zájemce z široké veřejnosti. Jedním z nich je například studentský projekt Nebem svět nekončí. Cílem celoevropské soutěže je inspirovat mladé lidi k zapojení do výzkumu vesmíru. Do soutěže, jejíž další ročník byl vyhlášen 1. září 2016, se mohou zapojit všichni žáci a studenti ve věku 7 až 22 let a jejich učitelé, kteří se zajímají o astronomii a kosmonautiku. Uzávěrky podávání přihlášek jsou v jednotlivých kategoriích 31. března 2017. Více podrobností a další projekty najdete v článku.
Australan Terry Lovejoy, známý amatérský lovec komet, našel již svou šestou kometu v životě. Stalo se tak symbolicky bez šesti dnů přesně 10 let poté, co nalezl kometu C/2007 E2, svou premiérovou vlasatici. Poté přišly další objevy – C/2007 K5, C/2011 W3, C/2013 R1 a C/2014 Q2. Co tyto komety kromě jména objevitele spojuje? Zejména to, že všechny z nich, kromě C/2007 K5 (Lovejoy), která v maximu jasnosti dosáhla 12 mag, zjasnily minimálně na 8 mag a staly se tak jasnými objekty alespoň pro triedry. A když zajdeme ještě trochu dál a odmyslíme si i Terryho první objev, zjistíme, že tři z pěti komet, které Lovejoy nalezl do letošního března, byly viditelné dokonce pouhým okem, navíc C/2011 W3 je známá jako Velká vánoční kometa z roku 2011, jež se na jižní polokouli představila jasností až -4 mag a ohonem o délce několika desítek stupňů! Terry Lovejoy tedy působí tak trochu jako magnet na jasné komety. Zatím se zdá, že svou tradici dodrží i u nově objevené C/2017 E4 (Lovejoy).
Příběh mimořádně úspěšné mise evropské sondy Rosetta, která se vydala na dlouhou cestu vesmírem ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Co všechno přineslo první historické přistání na kometě? Přednáší Miloš Tichý, astronom a vedoucí Observatoře Kleť, objevitel komety 196P/Tichý. V úterý 14. března 2017 v sále Hvězdárny a planetária České Budějovice. Přednáška začíná v 19:00 hodin.
So súčasnými technológiami vesmírnych motorov by najrýchlejším sondám trvalo doletieť k Alfa Centauri rádovo 30 000 rokov. Dvojica vedcov René Heller a Michael Hippke však vypracovala nový návrh miniatúrnych lodí, ktoré budú schopné doletieť k hviezde Alfa Centauri A vzdialenej 4,37 svetelných rokov za menej ako 100 rokov, pričom pri nej dokážu spomaliť a zostať v hviezdnej sústave Alfa Centauri.
V předminulém týdnu, na počátku března, se na večerní obloze odehrálo opravdu pěkné divadlo. Mladý Měsíc procházel v blízkosti hned tří planet Sluneční soustavy, z nichž dvě byly bez obtíží vidět okem, jednu však už bylo třeba dohledat malým dalekohledem. Do redakce dorazilo mnoho zdařilých snímků, tak se na ně můžete nyní podívat. Jejich autorům moc děkujeme!
Přehled událostí na obloze od 13. 3. do 19. 3. 2017. Měsíc je po úplňku. Venuše ve fázi srpku se pomalu úhlově blíží ke Slunci. Večer pokračuje také viditelnost planety Mars. Jupiter začíná být vidět celou noc, ale vrcholí až po půlnoci, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha opět nabídne slabší komety. Na Floridě probíhá příprava tří raket ke startu. První na řadě by měl být Falcon 9 s družicí Echostar 23, následovat má Delta IV a Atlas V.
Podle současných názorů vznikají planety uvnitř disků prachu a plynu obklopujících mladé hvězdy. Avšak astronomové usilují o zkompletování souhrnné teorie jejich vzniku, která by vysvětlila, jak se počáteční zrnka prachu vyvinou do podoby planet. Francouzsko-anglicko-australský tým se domnívá, že našel odpověď v simulacích, ukazujících vznik „prachových pastí“, kde se fragmenty velikosti kamínků shromažďují a spojují dohromady, až vyrostou do podoby stavebních bloků planet. Svoje závěry publikovali v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Štúdia z 28. februára uverejnená v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society zachytáva najnovší objav vedcov z Yale univerzity. Zhotovili mapu tmavej hmoty s najväčším rozlíšením aké sa doposiaľ podarilo dosiahnuť. Táto mapa ponúka závažné dôkazy pre existenciu studenej tmavej hmoty – pomalých častíc, ktoré tvoria väčšinu hmoty vo vesmíre.
Nadbytek záření gama (na obrázku znázorněn žlutobílou barvou) v srdci velké galaxie M31 v souhvězdí Andromedy naznačuje neočekávané podivné aktivity v centrálních oblastech galaxie. Astronomové se domnívají, že signál může být vytvářen rozmanitými procesy, počítaje v to populaci pulzarů nebo dokonce skrytou hmotu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2017 obdržel snímek „Galaxie M51“, jehož autorem je Peter Jurista.
Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat
Trochu ve stínu hudebního skladatele Bedřicha Smetany stojí dílo jeho staršího bratrance Františka, který byl profesorem na plzeňském filozofickém ústavu a gymnáziu. Právě Josef František Smetana se zasadil o popularizaci astronomie v Čechách a přispěl k tomu ve své době i první českou knihou o astronomii. V této učebnici pojmenoval původními českými výrazy astronomické objekty, pro které se dosud používaly jen názvy německé či latinské. Život a dílo tohoto, z hlediska astronomie významného českého buditele, připomene konference, která proběhne jako první z akcí k výročí 100 let od založení České astronomické společnosti v pátek 10. a v sobotu 11. března v Plzni. Konferenci zahájí v pátek odpoledne slavnostní odhalení opraveného náhrobku Josefa Františka Smetany na Mikulášském hřbitově v Plzni.
Astronomové využili radioteleskop ALMA k detekci značného množství prachu ve velmi vzdálené galaxii, kterou pozorujeme tak, jak vypadala krátce po svém vzniku – v období, kdy byl vesmír starý pouze 4 % současného věku. Jedná se o zatím nejvzdálenější galaxii, ve které byl prach úspěšně detekován. Pozorování rovněž přineslo objev kyslíku v dosud největší vzdálenosti. Tyto výsledky poskytují zcela nový pohled na zrod a explozivní zánik prvních hvězd ve vesmíru.
Poměrně neobvyklá situace nastala nyní u Marsu. Ukázalo se totiž, že americká sonda MAVEN se mohla nacházet s vysokou pravděpodobností ve stejnou dobu na stejném místě, jako měsíc Phobos. Aby se případná srážka definitivně vyloučila, provedla sonda úhybný manévr. K propočtům mohla trošičku přispět i Curiosity.
Kosmická sonda NASA s názvem Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997 a po téměř sedmileté cestě byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Za uplynulých téměř 13 let poslala na Zemi obrovské množství dat včetně impozantních snímků planety, jejích prstenců a měsíců. Dne 15. září 2017 bude podle plánu činnost sondy ukončena jejím řízeným zánikem v hustých vrstvách atmosféry planety Saturn. Připomeňme si některé fotografie – v poslední době se sonda „podívala“ například na okolí severního pólu Saturnu.
Přehled událostí na obloze od 6. 3. do 12. 3. 2017. Měsíc dorůstá k úplňku. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Z nabídky 100 pozorování připomínáme, že opozicí prošla planetka Amphitrite. V kosmonautice očekáváme start družice Sentinel 2B a stojaté vody opět rozhýbal Elon Musk prohlášením, že by rád vyslal turisty kolem Měsíce.
Vítejte u dalšího ohlédnutí se za událostmi v astronomii a kosmonautice s pomocí zajímavých videoukázek. Tentokrát začneme návratem SpaceX do služby, protože ta stihla hned dva zajímavé starty. Významnou událostí kosmonautiky bylo také loučení se s jedním, přímo ikonickým typem rakety Sojuz, který létal už za jeho konstruktéra Koroljova. Hudební vložku nám zařídí planetární systém Trappist 1. Zopakujeme si sluneční aktivitu posledních sedmi let. Mrkneme na přípravy Mars Roveru 2020 a detailně prozkoumáme Saturnovy prstence. Zajímavé bude i ohlédnutí za raketou Ariane 5 a PSLV. V kosmonautice zůstaneme i v případě EVA na ISS (zkratky, nechť případně čtenář luští níže). Čeká nás také nezvyklý pohled na jednu malou kometu a připomenutí výročí jednoho velkého dalekohledu. Závěrem se zamyslíme nad možnostmi digitální techniky.
V druhém dílu se společně s prof. Petrem Kulhánkem ponoříme do chystaných programů, které připravují NASA a ESA ve výzkumu gravitačních vln. Jaké přístroje již krouží nad Zemí? Co nového se chystá? Budou představeny programy LISA, LISA Pathfinder a ELISA, jejich historie i současnost a snad nedaleká budoucnost. V čem tkví jejich podstata a jak pracují a budou pracovat? Sledujte premiéru již tuto sobotu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
