< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Jan Měšťan Ostatní

Catch a Star! 2007: Vítězná cesta na Paranal 2

Pokračování textu z první části článku

Paranal - foto ESO
Paranal - foto ESO
Evropská jižní observatoř ESO a Evropská asociace pro vzdělávání v astronomii EAAE vyhlásily v roce 2006/2007 již pátý ročník mezinárodní středoškolské soutěže Catch a Star! (Chyť hvězdu), letos s oficiálním názvem Catch a Star! 2007. Soutěž byla rozdělena do tří kategorií. V kategorii „Artists“ zasílali studenti do soutěže své výtvarné práce s astronomickým námětem. V dalších dvou kategoriích s názvy "Adventurers" a "Researchers" se do soutěže zasílaly psané projekty na libovolná témata z oblasti astronomie. Kategorie Researchers byla hlavní kategorií celé soutěže a projekty studentů musely splňovat blíže specifikovaná kritéria - projekt musel být napsán v angličtině, musel obsahovat přesný výčet literatury, nastínění možností pozorování popisovaného jevu pomocí VLT, ALMA nebo E-ELT, atd. Pro vítěze v kategorii "Researchers" byl připraven týdenní výlet do Chile na horu Paranal, kde se nacházejí čtyři 8.2 metrové dalekohledy ESO VLT, následující tři ceny spočívaly v návštěvě evropských astronomických observatoří. Dalšími cenami ve všech kategoriích byly počítačové programy, plakáty, apod.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Jeskyně na Marsu

Jeskyně na Marsu
Jeskyně na Marsu
Americká sonda Mars Odyssey objevila 7 velmi hlubokých otvorů - pravděpodobně vchodů do jeskyní na svazích marťanské sopky Arsia Mons. Podzemní jeskyně jsou příhodným místem pro hledání života na Rudé planetě a v budoucnu i vhodným úkrytem pro člověka, protože dokáží chránit před radiací, dopady meteoritů a případná přítomnost ledu by mohla poskytnou i zásoby vody.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Den na Saturnu je kratší

SaturnVISmed.jpg
Astronomové použili data ze sond Cassini, Pioneer a Voyager a vypočítali pro Saturn novou dobu rotace - 10 hodin, 32 minut a 35 sekund, tj. asi o 15 minut méně než byly výpočty z minulého roku. Těch několik minut by mohlo mít velké důsledky pro názory na Saturn a další plynné obry.
Petr Horálek Úkazy

Ranní obloze vévodí planeta Venuše

Srpek Venuše v dalekohledu
Srpek Venuše v dalekohledu

Planeta Venuše dosahuje zítřejším dnem největšího jasu (-4,5 mag). Nachází se na ranní obloze v souhvězdí Lva. Ráno ji naleznete poměrně vysoko nad obzorem, protože leží v podzimní ranní ekliptice, která svírá s obzorem nejvyšší úhel.

František Martinek Sluneční soustava

Léto na jižní polokouli Neptunu

Teplotní mapa planety Neptun - 2007.
Teplotní mapa planety Neptun - 2007.
Mezinárodní tým astronomů zjistil, že jižní pól planety Neptun je mnohem teplejší, než zbývající část planety. Objev je v souladu s faktem, že na jižní polokouli Neptunu panuje v současné době pozdní léto a oblast kolem jižního pólu je již 40 let neustále ozařována Sluncem. Údaje o teplotě na Neptunu byly získány pomocí dalekohledů VLT Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Na jednom ze čtveřice dalekohledů o průměru 8,2 m s názvem Melipal je nainstalována kamera VISIR pro oblast středních vlnových délek infračerveného (tepelného) záření.
Jan Měšťan Ostatní

Catch a Star! 2007: Vítězná cesta na Paranal 1

Paranal - foto ESO
Paranal - foto ESO
Evropská jižní observatoř ESO a Evropská asociace pro vzdělávání v astronomii EAAE vyhlásily v roce 2006/2007 již pátý ročník mezinárodní středoškolské soutěže Catch a Star! (Chyť hvězdu), letos s oficiálním názvem Catch a Star! 2007. Soutěž byla rozdělena do tří kategorií. V kategorii „Artists“ zasílali studenti do soutěže své výtvarné práce s astronomickým námětem. V dalších dvou kategoriích s názvy „Adventurers“ a „Researchers“ se do soutěže zasílaly psané projekty na libovolná témata z oblasti astronomie. Kategorie Researchers byla hlavní kategorií celé soutěže a projekty studentů musely splňovat blíže specifikovaná kritéria - projekt musel být napsán v angličtině, musel obsahovat přesný výčet literatury, nastínění možností pozorování popisovaného jevu pomocí VLT, ALMA nebo E-ELT, atd. Pro vítěze v kategorii „Researchers“ byl připraven týdenní výlet do Chile na horu Paranal, kde se nacházejí čtyři 8.2 metrové dalekohledy ESO VLT, následující tři ceny spočívaly v návštěvě evropských astronomických observatoří. Dalšími cenami ve všech kategoriích byly počítačové programy, plakáty, apod.
Petr Sobotka Hvězdy

Podpořte HST při pozorování Miry

HST-3.jpg
V noci z neděle 23. září na pondělí 24. září, přesně od 21 hod do 01 hod našeho času, bude Hubblův kosmický dalekohled (HST) pozorovat známou proměnnou hvězdu Mira. Amatérští astronomové jsou žádáni, aby týden před a po tomto datu měřili hvězdu také svými přístroji, popř. jen okem.
Josef Jíra Ostatní

Věda a technika v ulicích Plzně – přijďte mezi nás

Jménem svým, ale i jménem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, si Vás dovoluji pozvat na druhý ročník Vědy a techniky v ulicích Plzně, který pořádá Česká hlava v termínu 21.-22.9. 2007. Stánek Západočeské pobočky České astronomické společnosti bude umístěn jako minulý rok v Šafaříkových sadech před Muzeem a bude součástí většího celku, který je prezentován heslem "Dotkněte se vesmíru". Kromě stánku ZpČAS zde najdete stánek H+P Plzeň, Hvězdárny v Rokycanech ale i stánek Katedry obecné fyziky, se kterou naše pobočka dlouhodobě spolupracuje.

Poznámka redakce: Program mnoha astronomických institucí k Noci vědců naleznete na www.astro.cz/akce/noc_vedcu/2007/

František Martinek Kosmonautika

KAGUYA míří k Měsíci

Japonská sonda Kaguya nad povrchem Měsíce - kresba.
Japonská sonda Kaguya nad povrchem Měsíce - kresba.
Japonská kosmická sonda KAGUYA, jejíž start se uskutečnil 13. září 2007, zamířila k Měsíci s cílem hledat odpovědi na některé základní otázky doposud záhadné historie našeho souputníka. Na oběžnou dráhu kolem Země ji vynesla japonská raketa H-2A. Start se uskutečnil ze startovacího komplexu Yoshinobu na ostrově Tanegashima.
Miroslava Hromadová Hvězdy

Objeven hvězdný parazit

teardrop_objec.jpg
Byl objeven podivný hvězdný parazit - mrtvá, rotující hvězda, která, „požírá“ materiál svého hvězdném společníkovi a zmenšuje ho až na objekt menší než jsou některé planety.
František Martinek Sluneční soustava

Smiluje se Slunce nad osudem Země?

Budoucí osud Slunce - kresba.
Budoucí osud Slunce - kresba.
Italští astronomové přišli s teorií, podle níž Slunce za 5 miliard let, až se z něj stane rudý obr a zvětší svůj rozměr přibližně 100krát, pohltí planety Merkur a Venuši, avšak pravděpodobně se „smiluje“ nad osudem naší Země.
František Martinek Sluneční soustava

Překvapující snímky Saturnova měsíce Iapetus

Detailní snímek povrchu Saturnova měsíce Iapetus.
Detailní snímek povrchu Saturnova měsíce Iapetus.
Vědecký tým, zajišťující misi Cassini k Saturnu, překvapeně doslova zíral na stovky fotografií, které sonda 10. 9. 2007 vyslala na Zemi po průletu kolem Saturnova měsíce „dvou tváří“ s názvem Iapetus. Snímky byly na Zemi přijímány v průběhu úterý a středy tohoto týdne. Zachycují rozdílné povrchy měsíce, které by se daly označit jako jin a jang – bílá polokoule vypadá, jako by byla pokryta čerstvě napadaným sněhem, zatímco druhá polovina měsíce je černá jako asfalt.
František Martinek Hvězdy

Supernova ve fotogenické galaxii NGC 1288

Galaxie NGC 1288.
Galaxie NGC 1288.
Hvězdy nemají příliš rády samotu. Ve skutečnosti je většina hvězd soustředěna v binárních systémech, v nichž dvě hvězdy obíhají navzájem kolem sebe ve zdánlivě nikdy nekončícím kosmickém baletu. Avšak s postupem času se věci mohou změnit. Když se „tančící“ hvězdy dostanou příliš blízko k sobě, jedna z nich může začít „pojídat“ svého partnera. Jestliže touto upíří hvězdou je bílý trpaslík – vyhořelá hvězda, která se dříve podobala Slunci – její nenasytnost může vést až ke kosmické katastrofě: bílý trpaslík exploduje jako supernova typu Ia.
Miroslava Hromadová Hvězdy

Supernovy v laboratoři

sn_1987a.jpg
Nyní fyzikové doufají, že nová tajemství odhalí tím, že vytvoří modely supernov v laboratoři. Exploze energetické hvězdy - supernovy, která září jasněji než miliarda Sluncí, umožní vědcům lépe pochopit základní vlastnosti vesmíru.
1 …387 388 389 390 391 392 393 …533

21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »