Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Sluneční soustava

Globální oteplování nebo ochlazování?

Cykly sluneční činnosti - minulost a současnost.
Cykly sluneční činnosti - minulost a současnost.
Ruští vědci dospěli k závěru, že za současné globální oteplování může Slunce – nikoliv oxid uhličitý. Informoval o tom Chabibullo Abdusamatov, vedoucí laboratoří kosmických výzkumů Hlavní (Pulkovské) observatoře Ruské akademie věd (RAN).
Pavel Suchan Sluneční soustava

Mezinárodní heliofyzikální rok 2007 v České republice zahájen

IHY 2007 - zahájení projektu (Fárník, Marková, Heinzel)
IHY 2007 - zahájení projektu (Fárník, Marková, Heinzel)
Na tiskové konferenci 23.ledna 2007, kterou uspořádaly Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Česká astronomická společnost a Odbor mediální komunikace Akademie věd ČR, byl oficiálně zahájen Mezinárodní heliofyzikální rok (IHY 2007) v České republice. V celosvětovém měřítku se tak stane na půdě OSN ve Vídni 19. – 20. února 2007, kde bude Česká republika také zastoupena. Veškeré informace naleznete na stránkách o IHY 2007.
Ivo Míček Ostatní

Moje vánoční kometa 2006

Společnost pro meziplanetární hmotu (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) a Sekcí pro mládež ČAS vyhlásila fotografickou soutěž Moje vánoční kometa... se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.

František Martinek Kosmonautika

Indická družice se úspěšně vrátila z vesmíru

Kresba indické návratové družice SRE-1.
Kresba indické návratové družice SRE-1.
Z kosmodromu Shriharikota High Altitude Range byla 10. 1. 2007 vypuštěna pomocí nosné rakety PSLV-C7 (Polar Satellite Launch Vehicle) indická návratová družice SRE-1 (Space capsule Recovery Experiment). Dne 22. 1. 2007 tato technologická družice úspěšně přistála ve vodách Bengálského zálivu, 140 km východně od ostrova Shriharikota.
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 1/2007

Povetron 2007.01 Vyšlo nové číslo Povětroně - Královéhradeckého astronomického časopisu. Prosinec 2006 byl kupodivu velmi příhodným měsícem pro pozorování, jak dokumentují články Petra Horálka a Pepy Kujala. Ostatně doufáme, že se takových výprav během roku 2007 uskuteční vícero! Martin Lehký píše o meteoritu Morávka a o sondách Pioneer a Voyager, jakožto hmotných nosičích informace. Pavel Chadima a Martin Šolc se ohlížejí za srpnovou astronomickou exkurzí do východních Čech a zároveň prezentují zajímavý objev pravděpodobného pozorovacího stanoviště Wilhelma von Biely.
František Martinek Exoplanety

Vzniknou planety kolem umírající hvězdy?

Kombinovaný snímek dvojhvězdy Mira (Cetus) ve viditelném světle a v infračerveném záření.
Kombinovaný snímek dvojhvězdy Mira (Cetus) ve viditelném světle a v infračerveném záření.
Překvapující zvláštnost objevili astronomové u hvězdy Mira Ceti A v souhvězdí Velryby (Cetus). Nehledě na to, že se nachází v závěrečném stadiu svého vývoje, z jejího materiálu se může zrodit nový planetární systém. Na tomto „úkolu“ spolupracuje se svojí průvodkyní – s hvězdou Mira Ceti B. K tomuto závěru dospěl Michael Ireland (California Institute of Technology) se svými spolupracovníky.
Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Znovuzrození umírající galaxie

Phoenix_Dwarf.jpg
Astronomové nedaleko Mléčné dráhy objevili umírající trpasličí galaxii, která stejně jako bájný pták Fénix, zahájila své vlastní znovuzrození. Tento objev by mohl vyřešit i dlouhotrvající problém chybějících shluků temné hmoty v blízkost naší Galaxie.
Karel Mokrý Ostatní

Změny na astro.cz

Omlouváme se všem dříve registrovaným uživateům, při přechodu na nový redakční systém došlo k nechtěnému odeslání mailu na blokované adresy. Tento mail byl určen pro testování a neměl nikomu dojít. Díky chybě byla ale odeslán.

Dnes došlo k dokončení přechodu na nový redakční systém, je možné že některé funkce a služby na astro.cz nebudou fungovat zcela korektně. Narazíte-li na takový problém, dejte nám prosím vědět na info@astro.cz. Samozřejmě uvítáme i Vaše návrhy k zlepšení těchto stránek.

František Martinek Kosmonautika

NASA vybrala projekty pro budoucí výzkum Marsu

Mars_elysium.jpg
NASA vybrala k dalšímu rozpracování návrhy dvou možných budoucích automatických sond k výzkumu planety Mars. Tyto projekty by měly přispět k většímu pochopení atmosféry Marsu, jeho klimatu a možné obyvatelnosti, než tomu je doposud.

Kromě toho NASA bude také financovat americké vědce, spolupracující na připravovaném evropském projektu výzkumu Marsu a stejně tak bude financovat vývoj nových přístrojů a technologií, které mohou být využity u dalších budoucích misí k Marsu.

Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Černá díra v kulové hvězdokupě

blackhole_KH.jpg
Astronomové poprvé našli černou díru tam, kde by jen málokdo její existenci předpokládal - uvnitř kulové hvězdokupy. Tento objev má velké důsledky pro dynamiku kulových hvězdokup a také pro existenci nové třídy tzv. černých děr střední velikosti ("intermediate-mass" black holes).
František Martinek Exoplanety

Obří plynné planety vznikají rychleji, než se předpokládalo

planetary.jpg
Obří plynné planety, jako je Jupiter a Saturn, se formují brzy po vzniku mateřské hvězdy. Vyplývá to z nových poznatků.

Pozorování pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu (NASA) ukazují, že plynní obři vznikají během prvních 10 miliónů roků "života" hvězdy podobné Slunci (pokud ne u všech hvězd). Výzkum přináší nové důkazy, že se obří plynné planety musí zformovat velmi brzy po vzniku hvězdy.

Petr Horálek Ostatní

Expedice do Bavorska ke kráteru Ries a Steinheim

Během posledního setkání členů SMPH v prvém listopadovém víkendu roku 2006, které proběhlo v prostorách hradecké hvězdárny, se začal rozvíjet návrh týkající se možnosti zájezdu ke kráteru Ries a Steinheim na území Bavorska v Německu. V plánu by byl několikadenní (pravděpodobně víkendový) výlet spojený s bezprostřední návštěvou oblastí, které úzce souvisí s výskytem tektitů na území jižních Čech a jižní Moravy.

Petr Sobotka Multimédia

Stáhněte si Slunce do PC

Stáhněte si Slunce do PC
Stáhněte si Slunce do PC
Projekt Mezinárodní heliofyzikální rok (IHY) 2007 je příležitostí pro Český rozhlas Leonardo informovat veřejnost a zájemce o astronomii o naší nejbližší hvězdě - Slunci. Prostřednictvím pořadu Nebeský cestopis a článků v internetové rubrice "vesmír" jsme prvním lednovým týdnem odstartovali Rok Slunce.


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »