Po bezhlavém zázraku v roce 1887 nastala poměrně dlouhá přestávka, kdy nebylo po kometách Kreutzovy skupiny ani vidu ani slechu. Až po dlouhé době sérii let bez těchto komet přerušil nečekaný objev Du Toita z Boyden Observatory v Jihoafrické republice. Tím byla započata série čtyř komet vizuálně pozorovatelných, které lízly Slunce ve 20. století. Jedna z nich se stala mimořádně jasným objektem a svým chováním připomněla možná dávný rozpad kometárního obra, z nějž všechny komety této rodiny pocházejí.
Dnes se v našem seriálu vrátíme ještě více do minulosti. Kreutzovo zjištění, že tři velké komety z jeho století sdílejí podobnou dráhu, znamenalo, že jsou pouze fragmenty jedné komety. Vzhledem k tomu, že dva ze tří fragmentů byly vidět na denní obloze a jedna byla nejjasnější kometou za několik staletí, můžeme si odvodit, že jestliže jsou pouze fragmenty nějaké původní komety, tato původní kometa musela být skutečným kometárním monstrem.
Fotografická a výtvarná soutěž Knihovny U Mokřinky Mokré, při příležitosti 135. výročí svého založení, je v plném proudu. Až do 30. listopadu můžete zasílat nebo nosit svoje díla. Téma „V zajetí vesmíru“ otevírá možnosti a hlubokou inspiraci všem fotografům, kreslířům, malířům a dalším grafickým umělcům. Tématem letošního ročníku je rovněž palčivý problém světelného znečištění.
I bez jasné komety C/2024 S1 je na expedici astronomická a dokonce kometární náplň; slábnoucí velká kometa nedávných dnů C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná v binokulárech jako objekt 6.–7. magnitudy. Nyní ale zpět k hlavnímu cíli expedice, kometám Kreutzovy skupiny. Na dnešek jsem slíbil návrat do 19. století.
Tým výzkumníků z Univerzity Karlovy, Aix-Marseille Université, European Southern Observatory, Massachusetts Institute of Technology a několika dalších institucí publikoval v časopise Nature dvě přelomové práce o původu meteoritů, které v současnosti dopadají na povrch Země.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.
Tak dneska nám začíná expedice za kometou C/2024 S1 (ATLAS) na Tenerife, což je docela smutné, protože tato kometa už přestala existovat. To ale nevadí – místo fascinujících obrázků komety vás čeká alespoň okénko do minulosti, ve kterém vysvětlíme, proč byla tato kometa tak zajímavá a proč stálo za to naplánovat expedici právě za ní. A závěrem můžete příští víkend dorazit na seminář SMPH do Pardubic, kde o této kometě proběhne velká přednáška.
Astronomie v rentgenovém oboru je hlavní specializací našeho hosta RNDr. Jiřího Svobody, Ph.D. z oddělení galaxií Astronomického ústavu AV ČR. Čemu se tato disciplína věnuje? A kdy se začalo s pozorováním? Blíže se podíváme k neutronovým hvězdám a černým děrám. Jejich vlastnosti přinášejí pozoruhodné skutečnosti – hmotnosti, rotace a mnohé další.
Maximum ještě není ale... Poslední rok bylo Slunce velmi aktivní, tj. výskyt složitých skupin skvrn, slunečních erupcí, výronů koronální hmoty (angl. Coronal Mass Ejections – CMEs) a v neposlední řadě polární záře viditelné i z České republiky. Toto všechno se děje, protože se Slunce nachází v období maxima své aktivity, což nám nedávno připomněly i významné instituce.
Tradiční podzimní seminář Společnosti pro meziplanetární hmotu se bude konat ve dnech 8. – 10. listopadu v Pardubicích. Místem konání a rovněž spolupořadatelem je Hvězdárna barona Artura Krause DDM ALFA Pardubice.
Rentgenové dvojhvězdy jsou aktivními galaktickými jádry v malém. I proto se na jejich výzkum často používá technik odladěných pro tyto mnohem větší systémy. Početným tým pracovníků Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU si pokládal otázku, zda jsou pro tyto případy používané modely validní a zda nejsou podané informace zkreslené.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 10. do 3. 11. 2024. Měsíc je viditelný na ranní obloze a bude v novu. Na večerní obloze slábne kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a u Slunce zaniká zbytek z komety C/2024 S1 (ATLAS). Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, ale Jupiter a Mars jsou nejlépe vidět v druhé polovině noci. Slunce opět zdobí aktivní skupina skvrn, silné erupce nám dávají naděje na polární záři. Crew Dragon s posádkou mise Crew-8 konečně dorazil z ISS. SpaceX nadále vypouští mnoho vláčků družic Starlink. Nově se můžeme setkat i s modrou barvou těchto družic. Problém představuje také náhlý rozpad družice Intelsat 33e na geostacionární dráze. Chystá se start pilotované lodi Šen-čou 19.
Ve čtvrtek 24. října 2024 krátce před půl desátou večer středoevropského letního času proletěl jižně od naší republiky, tedy nad Rakouskem, velmi jasný meteor - bolid. Tou dobou bylo téměř na celém našem území jasno, stejně jako nad velkou částí střední Evropy a tak tento mimořádně jasný bolid viděl velký počet náhodných svědků, z nichž někteří nám svá pozorování popsali a také poslali. Touto formou tedy za zaslaná hlášení děkujeme a zároveň podáváme vysvětlení, k čemu přesně ve čtvrtek pozdě večer došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
Astronomové na obloze bedlivě sledují ještě jednu kometu objevenou přehlídkou oblohy ATLAS. Byla spatřena teprve 27. září, s největší pravděpodobností díky fragmentaci části jejího jádra vzrostla její jasnost na 15 magnitud. Výpočty dráhy vzápětí ukázaly, že jde o další z mnoha úlomků Kreutzovy rodiny komet, které většinou zaniknou v blízkosti Slunce. Tato kometa je zřejmě středně velký úlomek, který nyní opakovaně zjasňuje a zase slábne. Došlo už k definitivnímu rozpadu? Uvidíme bezhlavou kometu, která se bezhlavě vrhla do Slunce?
Vojtěch Šimon z Astronomického ústavu AV studoval dlouhodobá pozorování dvou kataklyzmických proměnných, které v době astronomicky velice nedávné vybuchly jako klasické novy. Zejména na základě analýz světelných křivek si všímá změn, ke kterým v obou sledovaných systémech dochází. Oba tyto objekty v současnosti aspoň občas procházejí stádii vzplanutí trpasličích nov a zřejmě na povrchu bílého trpaslíka akumulují materiál pro další výbuch klasické novy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 10. do 27. 10. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a trochu ruší pozorování meteorického roje Orionid. Na večerní obloze je slábnoucí kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), druhá kometa C/2024 S1 (ATLAS) se ještě úplně nerozpadla. Brzy po Slunci zapadá večer Venuše, Saturn vrcholí nad jihem a Jupiter a Mars jsou nejlépe vidět v druhé polovině noci. Slunce své nejlepší skvrny zatím ukrývá na odvrácené polokouli. Očekáváme návrat Crew Dragonu z ISS (přistání mise Crew-8).
Výstava Bibliotheca astronomica představí v Galerii Klementinum nejvzácnější astronomické tisky 15.–17. století ze sbírek Národní knihovny České republiky. Takto ucelený soubor pozdně středověkých a raně novověkých astronomik nebyl v Praze dlouho k vidění. Vystavené cimélie jsou pozoruhodné jak z pohledu dějin astronomie, tak z pohledu dějin knihtisku a knižní ilustrace. Zaujmou ale i příběhem svých majitelů, ať již to byli významní astronomové anebo dnes již pozapomenuté osoby. Vstup je zdarma.
Podzimní 142. číslo časopisu je tu pro vás se dvěma rozhovory o cestách za úplnými zatmění Slunce. Dokončí historické okénko osobností české astronomie. Další témata přináší povídání o "ledových světech", observatořích nebo černých děrách, tentokrát těch středních hmotností. Kde vlastně jsou? Nedílnou součástí jsou také novinky z astronomie a kosmonautiky a speciální část je tentokrát věnována Astronomické olympiádě, naší výkladní skříni, kde se studentům tolik daří.
Ještě stále máme v hlavách dozvuky neuvěřitelného okamžiku v dějinách kosmonautiky, kdy nejsilnější nosič historie dokázal vzlétnout, vynést druhý stupeň Starship a ještě přistát zpět přímo na startovní věži. Mezi nedělním startem Super Heavy Starship a úterním vynesením Starlinků na Falconu 9 jsme ale mohli vidět další významný start se sondou Europa Clipper k Jupiteru, kterou obstaral Falcon Heavy.
Říká se, že probojovat se na mezinárodní olympiádu je náročné. Dovézt z ní čestné uznání nebo dokonce medaili je už opravdu výjimečný úspěch. Ale tento rok se českému týmu na Juniorské mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA junior) kromě toho podařilo ještě něco víc. Český student Alex Faivre totiž celou soutěž ovládl a stal se v konkurenci studentů z 19 států jejím absolutním vítězem.
