Orionidy Autor: NASAPo zklamání z Drakonid, u kterých byla pro letošní rok předpovězena zvýšená aktivita, která se však nakonec neuskutečnila, se můžeme těšit na pravidelný podzimní roj – Orionidy. Aktivita tohoto roje začíná kolem 15. října a končí 29., maximum pak připadá na 21. října. Meteory vylétávají ze známého zimního souhvězdí Orion, za hodinu jich můžeme vidět 15 – 20. Výhodou je, že letos nebude pozorování rušit svit Měsíce, který bude pár dní před novem.
Mapa oblohy 15. října 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 13. 10. do 19. 10. 2014
Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer se loučíme se Saturnem a Marsem. Ráno zmizela v záři Slunce Venuše, a tak vévodí ranní obloze již pěkně vysoko ležící Jupiter. Aktivita Slunce je středně vysoká. Začínají večerní přelety ISS. Mars mine kometa, která poprvé přilétá ke Slunci.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. října ve 20:00 SELČ.
Otevřená hvězdokupa M 11 Autor: ESOTisková zpráva Evropské jižní observatoře (030/2014): Tento překrásný snímek zachycuje jednu z nejbohatších známých otevřených hvězdokup M 11, která je rovněž známa pod označením NGC 6705 nebo také jako hvězdokupa Divoká kachna (Wild Duck Cluster). Záběr byl pořízen dalekohledem MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který je vybaven kamerou WFI (Wide Field Imager) a pracuje na observatoři La Silla v Chile.
(Popiska obrázku v závěru článku) Autor: Astronomický ústav AV ČRVznik tzv. bílých slunečních erupcí, tedy takových, které se projevují zjasněním v široké oblasti spektra, není stále ještě uspokojivě vysvětlen. Není zřejmé, jak souvisí výskyt bílé erupce s jinými vlastnostmi (např. intenzitou rentgenové emise) erupcí, a dokonce není uspokojivě ani vysvětleno, v jaké oblasti sluneční atmosféry vlastně vzniká ona širokopásmová emise. Petr Heinzel a Lucia Kleint využili výjimečných pozorování z kosmického spektrografu IRIS (Interface Region Imaging Spectrograph) a publikovali zevrubnou analýzu zvýšení úrovně Balmerovského kontinua v blízké ultrafialové oblasti spektra.
Je planetou třetí, čtvrtou i sedmou, zároveň též první a poslední. Je třetí největší, čtvrtá nejhmotnější a sedmá co do vzdálenosti od Slunce ve Sluneční soustavě. První objevena dalekohledem a poslední, kterou z našich planet můžeme spatřit volným okem. Terminologicky je ženou - planetou, mytologicky mužem - bohem Úranem. Je obřím plynným tělesem, v řecké mytologii byl, ač Titánem, prvním bohem nebes a dokonce i nebem samým. Řecký výraz pro tohoto boha (Οὐρανός) byl také výrazem pro nebe. Navíc se po své dráze kolem Slunce spíše koulí než obíhá, díky sklonu rotační osy … Dosti na jednu planetu – Urana.
Magellanova mračna a Perseida. Autor: Petr Horálek.Aitutaki – Laguna a pohled do Mléčných zákoutí
Pokud jste na Cookových ostrovech, byli byste za blázny nenavštívit proslulý ostrov Aitutaki. Vlastně mnozí tam letí místní linkou bezprostředně po příletu na Rarotongu. Proč? Zadejte si to podivné slovo vyhledávače (vlastně ani není těžké si ho zapamatovat – zní stejně, jako když náruživý chlapec z východu povrchně zatouží po další sličné dámě slovy „Aj – tu taky!“). Malebný ne-atol Aitutaki je opakovaně vyhlášen proslulými internetovými průvodci jako jeden z deseti nejkrásnějších ostrovů světa. Kolem hlavního ostrova, vypadajícího z letadla jako obrácený háček se závažím, se do tvaru trojúhelníku rozkládá několik ostrůvků, tzv. motu, které obléhají tyrkysovou lagunu nezměrné plochy. Lidé si sem jezdí za šnorchlováním, rybařením, položit se jen tak do laguny a pochopitelně hlavně na líbánky.
rozložení molekulárního plynu ve třiceti galaxiích - ALMA - eso1429 Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/SMA/CARMA/IRAM/J. Ueda et al.Nová pozorování vysvětlují, proč jsou galaxie podobné té naší ve vesmíru tak běžné
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (029/2014): Po desetiletí se vědci domnívali, že obvyklým produktem interakce a slévání galaxií jsou eliptické galaxie. Nyní se však vědcům využívajícím teleskop ALMA a řadu dalších radioteleskopů podařilo objevit přímé důkazy, že při kolizi galaxií mohou poměrně často vznikat rovněž diskové galaxie. Tento překvapivý výsledek by mohl pomoci vysvětlit, proč je ve vesmíru tak velké množství spirálních galaxií podobných té naší.
Leroy Gordon Cooper mladší Autor: http://imgarcade.com/Před více jak deseti lety, 4. října 2004, se uzavřela životní pouť amerického vojenského letce a astronauta Gordona Coopera. Během svých dvou vesmírných misí strávil v kosmickém prostoru více než 225 hodin.
Kde hvězdy nemají jména... Autor: Petr Horálek.Nadšení, vzrušení, tajemno, klid a všechny starosti kdesi za zády. Už žádné mantinely, žádné stresy, žádné obavy. Jen lehce se vznášející Airbus kdesi nad Tichomořím a vzpomínka na hlášení usměvavé a neskutečně sexy australské letušky, ve kterém zaznělo „Vítejte na palubě letu Virgin Airlines z Auckland International na překrásný ostrov Rarotonga.“ No slyšeli jste někdy takové hlášení? Začíná to už tady, ačkoliv všechno je tam za tou hlubokou modří; za oceánem, který prý nemá paměť. Čtyři roky to trvalo. Po čtyřech letech jsem opravdu na cestě do vysněného kouta země. A jestli si pamatujete tu tajuplnou scénu z filmu Kontakt (1997) podle románu geniálního Carla Sagana, kde Jodie Fosterová strastiplně doputuje skrze červí díru až na bělavou písčitou pláž s tyrkysovou lagunou uprostřed neobvyklé hvězdnaté cizo-planetární noci, tak vězte, že takové místo opravdu existuje. A já vám to dokážu…
Porovnání Slunce a hvězdy DG CVn Autor: NASA's Goddard Space Flight Center/S. WiessingerDne 23. 4. 2014 detekovala družice NASA s názvem SWIFT silnou, žhavou a dlouho trvající sekvenci hvězdných erupcí, jaká doposud nebyla pozorována u blízkých hvězd typu červeného trpaslíka. Počáteční výbuch z této zaznamenané série explozí byl více jak 10 000krát silnější než doposud pozorované největší sluneční erupce. V maximu erupce bylo dosaženo teploty 200 000 000 °C, což je více než dvanáctinásobek teploty uvnitř Slunce.
3D model jádra komety 67P Autor: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA Sonda Rosetta přináší nejen zajímavé snímky jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Na světě je mnoho dalších měření. Jak je kometa velká, jak se otáčí, jakou má hustotu, jaké uvolňuje plyny a podobně. Níže uvedené výsledky jsou pouze první zpracovaná data a podle dalších měření se mohou dále vyvíjet.
Mapa oblohy 8. října 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 6. 10. do 12. 10. 2014
Měsíc bude v úplňku, zatmění proběhne na druhé polokouli. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno už je pěkně vysoko nad východem Jupiter, loučíme se s Venuší – jitřenkou. Aktivita Slunce je středně vysoká. Začínají večerní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. října ve 20:00 SELČ.
Drakonidy 2011 Autor: AGOPo očekávaném (a pozorovaném) outburstu meteorického roje Drakonid v roce 2011 a po pozorování neočekávaného outburstu tohoto roje v roce 2012 byla uveřejněna předpověď aktivity Drakonid na rok 2014. V roce 2013 vykazoval tento roj nízkou aktivitu, nebylo jej možné odlišit od sporadického pozadí.
Starý radar na Hvězdárně v Úpici Autor: Hvězdárna v Úpici Hvězdárna v Úpici vás zve na seminář, který navazuje jednak na semináře pořádané úpickou hvězdárnou v letech 1969 až 1990, jednak na semináře a workshopy obnovené v roce 2012 nultým pokusným ročníkem. Letošní, tedy 20. ročník staré, či vlastně 1. ročník nové řady, je věnován památce průkopníku radioastronomického pozorování na úpické hvězdárně a jejímu prvnímu řediteli panu Vladimíru Mlejnkovi. Zároveň je připomínkou jeho nedožitých 95. narozenin (12. února 2015) a 15. výročí jeho odchodu na astronomickou věčnost (21. září 2014).
(Popiska obrázku v závěru článku) Autor: Astronomický ústav AV ČRV hustém prostředí galaktických kup dochází k přeměně galaxií s bohatou tvorbou hvězd (označují se jako „modré“ kvůli převaze vysokoenergetického záření od mladých hvězd) na galaxie chudé na plyn a tedy s jen velmi omezenou hvězdnou tvorbou (takové naopak bývají označovány jako „červené“ kvůli převaze starých hvězd). Astrofyzikové nemají zcela jasno, jakým způsobem k tomuto přerodu dochází, roli však pravděpodobně hraje gravitačního působení dalších galaxií v kupě a také působení okolního horkého plynu, který kupu vyplňuje. P. Jáchym z AsÚ se svými kolegy z Francie, USA a Austrálie podrobně studoval galaxii ESO 137-001, která takovou transformací právě prochází, a došel k několika zajímavým závěrům, které tyto procesy více objasňují.
Hvězdárna Valašské Meziříčí Autor: Hvězdárna Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Krajská hvězdárna v Žilině – pracoviště Kysucké Nové Mesto, pořádají v rámci projektu Brána do vesmíru netradiční putovní seminář s názvem Astronomie nezná hranice. Akce se koná ve dnech 10. a 11. října 2014 a je určena pedagogům, studentům a pracovníkům vzdělávacích institucí a dalším zájemcům.
Mapa oblohy 1. října 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 29. 9. do 5. 10. 2014
Měsíc dorůstá k první čtvrti. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno stoupá už poměrně pěkně nad obzor Jupiter, zato Venuše se stále více ztrácí v ranním rozbřesku. Aktivita Slunce se opět výrazně zvedla. Na obloze je ráno docela pěkná kometka. Ranní přelety ISS pomalu končí. U Marsu jsou dvě nové oběžnice.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. října ve 20:00 SELČ.
Sonda Maven u Marsu Autor: NasaJen pár dní poté, co byla na oběžnou dráhu Marsu navedena americká sonda MAVEN, která bude studovat horní vrstvu atmosféry Marsu, přišly nové zprávy o indické sondě Mangalján (mise MOM – Mars Orbiter Mission), která vstoupila na oběžnou dráhu Marsu jen o tři dny později, 24. září. Po USA, Rusku a Evropě se stala Indie teprve čtvrtou velmocí, která k Marsu dorazila.
Logo letu Sojuz TMA-14M Autor: WikipediaTéměř půl roku stráví mimo tento svět tříčlenná osádka nejnovější lodi Sojuz, která zamířila ve čtvrtek 25. září 2014 ve 22:25 našeho času z Bajkonuru ke stanici ISS. Náš přenos začal ve 22:00.
(Popiska obrázku v závěru článku) Autor: NASASlunce nejenže řídí pohyb naší planety prostřednictvím své gravitace, ale zaplavuje meziplanetární prostor neustálým proudem nabitých částic. Tento jev nazýváme slunečním větrem a jeho výzkumem ze zabývají i pracovníci AsÚ. P. Hellinger a P. Trávníček se ve své práci nedávno publikované v Astrophysical Journal Letters zabývali statistickými vlastnostmi částic slunečního větru ve vzdálenosti 1 AU od Slunce (t. j. na úrovní oběžné dráhy Země) a porovnávali je s teoretickými modely.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve
Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru.
Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie.
Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“.
Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ????
Technické údaje:
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop.
Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats.
Gain 150, Offset 300.
28.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
