Mars nám koncem října a začátkem listopadu oplatí návštěvy kosmických sond, které k němu posíláme od Země. Tato červenavě zbarvená planeta se k nám přiblíží vždy po dvou letech. Letos k nám bude nejblíže 30. října, a to 69,4 milionu kilometrů. Po celou noc pak bude svítit 7. listopadu. Toho dne bude také Mars ze Země viditelný v opačném směru než Slunce, říkáme proto, že je Mars v opozici se Sluncem. Minulé přiblížení Marsu k Zemi bylo rekordně nejtěsnější za posledních 70 tisíc let! Ale my uprostřed Evropy si tuto Zemi podobnou planetu můžeme letos kupodivu vychutnat lépe. Bude totiž svítit vysoko na obloze - výš, než předloni.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 78 z 26. října 2005
4. 7. 2005 narazil do povrchu jádra komety Tempel 1 projektil o hmotnosti 370 kg, který se o jeden den dříve oddělil od americké kosmické sondy Deep Impact (start 12. 1. 2005). Tuto ojedinělou událost v historii kosmického výzkumu těles Sluneční soustavy sledovaly nejen pozemní dalekohledy, ale především přístroje jak na průletové části sondy, tak i na tzv. impaktoru.Jiří KordulákÚkazy
NASA využila jedinečných schopností Hubblova kosmického dalekohledu (HST) pro mimořádná vědecká pozorování povrchu Měsíce. Rozlišovací schopnost HST a jeho citlivost na ultrafialové záření umožnila pátrat s jeho pomocí na povrchu Měsíce po zvláště důležitých minerálech, které obsahují kyslík.Veselý JanHvězdy
Spitzerův kosmický teleskop zaznamenal možné zárodky budoucích planetárních soustav u hnědých trpaslíků. U pěti ze šesti zkoumaných objektů byly detekovány prachové shluky a krystaly, o nichž se předpokládá, že se dále spojují a lepí k sobě, a v budoucnosti se z nich mohou zformovat i planety. Podobným procesem vznikla sluneční soustava a zřejmě tak dodnes vznikají planetární soustavy okolo nově se rodících hvězd. V tomto případě však jde o protoplanetární disky obklopující tělesa, jež hvězdami nejsou.František MartinekKosmonautika
NASA odsouhlasila druhou fázi vývoje rozděleného kosmického dalekohledu, určeného k pozorování exoplanet. Bude se skládat ze dvou částí, pohybujících se kosmickým prostorem ve vzájemné vzdálenosti několika stovek tisíc kilometrů od sebe. Jednu část bude představovat velký dalekohled, druhou částí bude obří "stínítko" velikosti fotbalového hřiště.Veselý JanSluneční soustava
V souvislosti s objevem transneptunického tělesa 2003 UB313 opět vzplála horečka okolo desáté planety. Již po oznámení objevu Sedny v roce 2004 se začalo diskutovat o tom, co je to vlastně planeta. Nyní se komise IAU usilovně snaží vyřešit, zda zařadit 2003 UB313 mezi planety. Toto těleso je totiž větší než Pluto a jeho nezařazení mezi planety by fakticky znamenalo popření jiného rozhodnutí z roku 1999, že Pluto, ač je malé, obíhá nakřivo a je do značné míry spíš přerostlou hroudou zmrzlého bláta, mezi planety patří. Nejčastěji se operuje s tvrzením, že lidé by škrtnutí Pluta ze seznamu planet nepřijali. Přidání 2003 UB313 by naopak otevřelo prostor pro zařazování dalších velkých transneptunických těles mezi planety a k inflaci pojmu planeta. O ochotě lidí škrtnout Pluto ze seznamu planet něco napovídá malý průzkum, který autor tohoto příspěvku zorganizoval při své přednášce nazvané (sic!) Existuje desátá planeta?Jiří KordulákÚkazy
Přednáška na českobudějovické hvězdárně na téma "Jak na hvězdy" - jak se hvězdy měří, váží a ochutnávají? Přednášet bude ve středu 19.října 2005 od 19:00 hodin doc. Zdeněk Mikulášek z MU Brno.
Pozorování komety 9P/Tempel 1 pomocí přístrojů, umístěných na palubě kosmické sondy Rosetta (kterou vyrobila a vypustila do vesmíru Evropská kosmická agentura ESA), přinesla zajímavé informace. Z pozorování průběhu a důsledku srážky americké sondy Deep Impact (start 12. 1. 2005) s jádrem komety Tempel 1 vyplývá, že komety jsou spíše "ledové špinavé koule" než "špinavé sněhové koule", jak se astronomové domnívali doposud.Veselý JanSluneční soustava
Letos v létě oznámili astronomové objev nového tělesa sluneční soustavy, které je větší než Pluto. V září se zjistilo, že 2003 UB313, jak se ono těleso provizorně označuje, má satelit. Opět se otevřela diskuse na téma, zda jej zařadit mezi planety. Ukazuje se, že vůbec neumíme říci, co to vlastně planeta je.Libor VyskočilKosmonautika
Přelety čínské kosmické lodi Šen-čou 6 je možné pozorovat i z naší republiky. Za svítání mezi 6 h 11 m a 6 h 17 m SELČ byla z úpické hvězdárny pozorovatelná nízko nad jižním obzorem jak se pohybuje ze souhvězdí Eridanu přes Velkého psa do Hydry a Poháru nejvýš asi 16 stupňů nad horizontem. Loď obíhá po dráze se sklonem 42.4 stupně a proto nevystoupí nad náš horizont výš. Na snímku je zachycena ve chvíli , kdy se promítala jen asi půl stupně severně od kulové hvězdokupy M 79 v souhvězdí Zajíce. Snímek je mozaikou ze tří 60 s expozic pořízených CCD kamerou a 0.3-m dalekohledem. Pozorovací stanoviště: Hvězdárna Úpice.Miroslava HromadováKosmonautika
12. íjna 2005Čína dnes ráno (středa 12. října 2005) vyslala z kosmodromu Jiuquan na oběžnou dráhu svou druhou kosmickou loď Šen-čou 6 (Shenzhou VI) s dvoučlennou lidskou posádkou.Miroslava HromadováSluneční soustava
schéma magmatické oblasti u ChebuNěmečtí vědci zpozorovali první příznaky nové vulkanické aktivity ve střední Evropě. Na německo-české hranici pod Chebskou pánví se magma tlačí směrem k povrchu.František MartinekKosmonautika
Pomocí astronomické observatoře INTERHELIOZOND chtějí ruští vědci poprvé detailně studovat bezprostřední okolí Slunce.
"Observatoř bude navedena do těsné blízkosti Slunce za využití gravitačních manévrů při průletech kolem Venuše. Počáteční dráha této umělé družice Slunce bude v perihelu vzdálena přibližně 60 slunečních poloměrů, tj. 42 milióny km," sdělil novinářům ředitel Institutu kosmických výzkumů Ruské akademie věd (IKI RAN) Lev Zelenyj.
Budování nové kopule pro jihočeský teleskop KLENOT překročilo svoji nejzávažnější/nejkritičtější fázi. V sobotu 8.října 2005 zvedl velký jeřáb dřevěnou, mědí oplechovanou kopuli a usadil jí na nově vybetonovaný věnec na budově hvězdárny. Následovat bude výsledná náročná fáze dokončování a dolaďování mechanických i elektrických prvků a doplnění těch klempířských prvků, které mohou být osazovány až po usazení kopule na místo.Pavel KapounOstatní
V Galerii VŠB - Technické univerzity v Ostravě (1. patro hlavní budovy A, tř. 17. listopadu, Ostrava-Poruba) se od 12. října do 18. listopadu 2005 koná výstava, která je věnována 25ti letům činnosti hvězdárny a planetária v Ostravě-Krásném Poli. Vernisáž proběhne ve středu 12. října 2005 v 17 hodin.
Výstavu zahájí doc. RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc., ředitel Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou.
Technické údaje:
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop.
Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats.
Gain 150, Offset 300.
19.1.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
