< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Tomáš Metelka Multimédia

Pohled k domovu

CAM1_25072004_1.jpg
Kosmická sonda Rosetta, vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou ke kometě 67P/Churyumov Gerasimenko, se nyní nachází asi 70 milionů kilometrů od Země, tedy prakticky ve své letošní nejvzdálenější pozici. Ovšem i takto velká vzdálenost není ani desetinou z celkem 800 milionů kilometrů, které musí sonda překonat dříve, než dosáhne cíle své desetileté mise. Sonda se ohlédla zpět k Zemi a zachytila svou domovskou planetu spolu s Měsícem.
Tomáš Metelka Světelné znečištění

Angličtí astronomové se postavili proti světelné štafetě

Plán oslavit "Rok fyziky" rozsvícením noční oblohy nadzvedl některé astronomy ze židle. Grand optical relay, tedy něco jako Velká světelná štafeta, počítá s tím, že lidé okolo celé zeměkoule 18.dubna příštího roku postupně zapnou co nejvíce světel a vytvoří tak světelnou štafetu. Štafeta by měla začít ve Spojených státech, v Pricetonu, rozsvícením jediného světla při oslavě památky 50. výročí úmrtí Alberta Einsteina.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Třetí výstup do vesmíru

spacesuittest.jpg
Astronaut Mike Fincke a kosmonaut Genadij Padalka, současná posádka mezinárodní kosmické stanice (ISS), vykonali včera, 3.8.2004, již třetí, tentokrát 4,5 hodinovou vycházku mimo ISS. Jejím cílem bylo připravit stanici na přílet evropské zásobovací lodi ATV (Automatické Transportní Vozidlo), která má příští rok začít stanici zásobovat. Vně stanice nainstalovali zejména dvě nové antény a nahradili šest původních laserových reflektorů čtyřmi novými, dokonalejšími verzemi.
František Martinek Exoplanety

TPF - objevíme druhou Zemi?

TPF-I.jpg
Pátrání po exoplanetách (tj. planetách mimo naši sluneční soustavu, obíhajících kolem jiných hvězd) slavilo po mnohaletém úsilí první úspěch v říjnu 1995. Dva švýcarští astronomové Michel Mayor a Didier Queloz z Ženevské observatoře ohlásili objev planety u hvězdy 51 Pegasi. Další objevy na sebe nenechaly dlouho čekat. V současné době známe přibližně 130 exoplanet, obíhajících kolem hvězd podobných Slunci. Současná technika je však zatím schopna detekovat pouze velmi hmotné planety, jejichž hmotnost dosahuje zhruba hmotnosti Saturna a větší. Z hlediska možného výskytu života ve vesmíru nás ale mnohem více zajímá existence planet velikosti Země.
Tomáš Metelka Exoplanety

Obyvatelné planety mohou být vzácnější než jsme si mysleli.

HD209458b.jpg
Čtveřice autorů, vědců z Leicesterské univerzity, Institutu astronomie v Cambridge a Institutu věd kosmického teleskopu, vyslovila názor, že sluneční soustava může být konec konců ve vesmíru jedinečná. M.E.Beer, A.R.King, M.Livio a J.E.Pringle, zveřejnili předběžný tisk své práce, která bude publikována v magazínu NATURE. Nakonec bychom mohli být ve vesmíru i sami...
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Meteorit z Ománu prozradil svůj měsíční původ i historii

Vědci poprvé v historii určili přesný zdroj meteoritu z Měsíce. Jejich jedinečný meteorit zaznamenává totiž čtyři oddělené měsíční impakty. První, který určili, byl Mare Imbrium, nejmladší z velkých meteorických kráterů na Měsíci. Je datován do doby před 3,9 miliardami let. Je to nové a klíčové datum jak pro Měsíční tak dokonce i pro pozemskou stratigrafii, protože jak říkají vědci, život na Zemi by se jen těžko vyvíjel při tak těžkém meteorickém bombardování. Musel se tedy začít vyvíjet až později.

Tomáš Metelka Úkazy

VLT zachytil spektrum meteoru

phot-22b-04-normal.jpg
Při pozorování supernovy ve vzdálené galaxii, měli astronomové okolo ESO VLT (Velmi velký teleskop) na Observatoři Paranal v Chile, neuvěřitelné štěstí a získali velmi kvalitní spektrum velkého meteoru v pozemské atmosféře. Spektrograf FORS1, namontovaný na VLT, poskytl dobře kalibrované spektrum. Z tohoto spektra byla odhadnuta teplota stopy meteoru na asi 4600 stupňů Celsia.
Tomáš Metelka Hvězdy

Objevujte barvu hvězd

040730_star_colours_02.jpg
Jedním z potěšení pohledu na noční oblohu je objevování různých barev hvězd zářících na temném nebi. Tyto barvy nám nabízejí přímý vizuální důkaz o tom, jaké jsou povrchové teploty hvězd.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Messenger neodstartoval

Dnes ráno v 8:16 našeho času měla z Mysu Canaveral na Floridě, odstartovat mise Messenger k Merkuru, první sonda po 30 letech. K Merkuru má letět po komplikované, gravitačně urychlované a usměrňované dráze celých 7 let. Data sheet mise v pdf.


UPDATE:
Na poslední chvíli byl start odložen, zatím o 24 hodin, tedy na zítřek 8:15:56 hod. našeho času. Start mise může být uskutečněn až do 14.srpna, každý den ve zhruba stejnou dobu, ve 12 sekund trvajících startovacích oknech.

Tomáš Metelka Sluneční soustava

Purpurová mlha Titanu

titan-mlha.jpg
Tento obraz Titanu, Saturnova největšího měsíce, byl pořízen 3. června 2004, při zatím největším přiblížení se sondy Cassini k němu. Obraz ukazuje dvě tenké vrstvy atmosférické mlhy, které jej halí. Pro zlepšení viditelnosti byly obě vrstvy zvýrazněny zesvětlením a přibarveny do fialova. K získání snímku byl použit ultrafialový filtr.
Tomáš Metelka Multimédia

Chandra fotografovala Paterčata

rentgenový snímek clusteru Patereata
rentgenový snímek clusteru Patereata
Rentgenová observatoř Chandra pořídila tento záhadný obraz hvězdokupy pojmenované Paterčata (Quintuplet). Hvězdokupa se nachází blízko středu naší Mléčné dráhy a ve skutečnosti obsahuje stovky mladých hvězd, které však jsou ukryty za silnou clonou prachu. Zastínění je tak dokonalé, že astronomové o tomto místě vesmíru nevěděli nic, až do roku 1990, kdy bylo vyfotografováno infračerveným teleskopem, který může prohlédnout i skrze prach.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Přípravy na start SWIFTu započaly

2004-0729swift-sm.jpg
Na floridský Cape Canaveral byla dopravena nová družice NASA, pojmenovaná SWIFT (rychlý, pohotový). Jméno plně odpovídá účelu družice, protože ta byla vyvinuta speciálně pro zkoumání nejrychlejších a nejsilnějších známých explozí ve vesmíru - výbuchů paprsků gama (gamma ray bursts). Sonda má přístroj na detekci těchto výbuchů a dvojici teleskopů s vysokým rozlišením, které je schopna zaměřit na místo výbuchu za méně než jednu minutu. Předpokládá se, že by těchto, velmi krátkou dobu trvajících jevů, mohlo být pozorováno až 100 za rok.
Libor Lenža Sluneční soustava

Titan - stále zahalen tajemstvím

Saturn a celá rodina jeho satelitů je díky zatím úspěšné misi Cassini-Huygens ve středu zájmu astronomů a planetologů. Jedním z primárních cílů celé mise je i podrobný výzkum stále záhadného měsíce Titan. Naděje a očekávání vkládané do této mise jsou nesmírné a všichni věří, že mise bude plně úspěšná.

František Martinek Kosmonautika

JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter)

jimoeuropa.jpg
Dlouhodobým výzkumem planety Jupiter a jeho měsíců sondou Galileo byly získány další důkazy, potvrzující existenci slaných oceánů pod ledovými slupkami o tloušťce několika km na měsících Europa, Ganymed a Kallisto. Je proto jen logické, že NASA uvažuje o dalším detailnějším výzkumu právě těchto objektů. Již v roce 2004 byl zahájen vývoj kosmické sondy nové generace k Jupiteru, která bude vybavena principiálně novým typem pohonné jednotky - jaderným reaktorem. Úkolem sondy bude podrobný průzkum výše uvedených měsíců Jupitera. Definitivně by měla potvrdit předpoklad, že pod ledovou kůrou měsíců se nachází voda v kapalném stavu, v níž by snad mohl existovat primitivní život.
1 …461 462 463 464 465 466 467 …539

42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »