Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Hvězdy

Objevena první dvojhvězda z pulsarů

pulsar-dvojity.jpg
Dvojhvězdy znají astronomové již velice dlouhou dobu, avšak dvojhvězda složená ze dvou pulsarů byla objevena vůbec poprvé. Na tomto objevu se podíleli astronomové z Velké Británie, Austrálie, Itálie a USA. Bylo zjištěno, že kompaktní objekt obíhající kolem známého pulsaru PSR J0737-3039A jednou za 2,4 hodiny, není obyčejná neutronová hvězda, jak se předpokládalo dříve. Jedná se rovněž o pulsar, který obdržel katalogové označení PSR J0737-3039B.
Petr Bartoš Úkazy

Španělský bolid podruhé (článek 5.1.2004)

Stovky lidí téměř po celém Španělsku pozorovaly v neděli (4.1.2004) na obloze padající ohnivé koule. Úkaz byl k vidění od města Valencie na jihu Španělska až po poutní místo Santiago de Compostela na severozápadě Španělska.
Petr Bartoš Kosmonautika

Beagle 2 stále nepromluvil

Přes veškerou snahu techniků a dalších pracovníků řídíccího střediska ESA, se stále nepodařilo navázat kontakt mezi kosmiskou sondou Mars Express a přistávacím modulem Beagle 2. Na webu ESA se tak usadil snad téměř definitivně výmluvný titulek: "Mars Express: no signal from Beagle 2". Stručně řečeno, ani po dnešním pokusu o navázání spojení se situace nezměnila.
Zdroj: ESA - Mars Express
Petr Bartoš Kosmonautika

Co se chystá pod americkou pokličkou?

Uplyn necelý rok od tragické havárie raketoplánu Columbie, jejímž důsledkem byla výrazně omezena činnost NASA. Nyní se však očekává, že prezident USA George W. Bush představí, alespoň v náznacích, velkolepou vizi vedoucí role USA při dalším výzkumu vesmíru.
Jiří Dušek Vzdálený vesmír

Největší Věc ve vesmíru

Detailní portrét čtvrtiny hvězdné oblohy do 23. velikosti a hned v pěti barvách. Půl miliardy galaxií a ještě větší počet hvězd. Miliony spekter. Patnáct terabajtů informací. Během pozorování nekončící proud pěti megabajtů dat za sekundu! Tak tato čísla charakterizují nejrozsáhlejší prohlídku hvězdné oblohy na světě -- Sloan Digital Sky Survey. I když není dosud u konce, už nyní tento unikátní, homogenní statistický soubor informací o stovkách milionů těles odhaluje řadu dosud neznámých trendů, velkoškálových útvarů a exotických objektů.

František Martinek Hvězdy

Dvojník Slunce objeven

mapka k hvezde 18 Sco
mapka k hvezde 18 Sco
Již dlouhou řadu let pátrají astronomové po planetách mimo naši sluneční soustavu. Je jen logické, že se zaměřili především na hvězdy, které se velmi podobají Slunci. Důvod je jasný - kolem hvězdy zvané Slunce přece planety obíhají! A možná tomu tak bude i u ostatních hvězd, které se Slunci podobají. To se nakonec potvrdilo. V současné době jsou známy planety, obíhající kolem více než stovky hvězd. Jenže, která hvězda je Slunci podobná nejvíce?
Jan Skalický Sluneční soustava

Cassini zkoumal oblak mezihvězdného vodíku

Více než rok před tím, než sonda Cassini dorazila k planetě Saturn, podařilo se jí jako první pozorovat pomocí přístroje CAPS(Cassini Plasma Spectrometer) urychlené částice mezihvězdné hmoty za drahou Jupiteru. Jde o první velký objev na základě dat z tohoto přístroje. Samotná sonda míří k Saturnu, kam má dorazit v červenci tohoto roku.

František Martinek Kosmonautika

Americká sonda SPIRIT na povrchu Marsu

smooth_rocks.jpg
Americká kosmická sonda SPIRIT úspěšně přistála na povrchu Marsu 4. ledna 2004 v 05:35 SEČ. Místo přistání se nachází uvnitř kráteru Gusev o průměru 165 km. Do tohoto kráteru se v minulosti pravděpodobně vlévala voda širokým údolím nazvaným Ma´adim Vallis. Na snímku kráteru, který pořídila v listopadu 2003 sonda Mars Global Surveyor, jsou patrné výrazně tmavé oblasti. Jedná se o místa, kde vzdušné víry a prudké nárazy větru odstranily nebo přerušily vrstvu jemného světlého prachu, který jinak pokrývá celý povrch kráteru. A právě v takovéto oblasti přistála sonda SPIRIT.
František Martinek Sluneční soustava

Magnetické pole Země

Vědcům je známo již dlouhou dobu, že magnetické póly Země nezůstávají stále na stejném místě, na rozdíl od pólů geografických. V roce 1831 se poprvé pokusil přesně určit polohu severního magnetického pólu známý polární badatel James Clark Ross. Jeho poloha však nesouhlasila se severním geografickým pólem. Magnetický pól se nacházel na severu Kanady poblíž západní části poloostrova Boothia na 70. rovnoběžce (70° 05,3 N, 96° 46 W).

František Martinek Kosmonautika

STARDUST se vrací se vzorky komety

sonda STARDUST
sonda STARDUST
Americká kosmická sonda STARDUST v ceně 168 miliónů dolarů prolétla 2. 1. 2004 ve 20 hodin 44 minuty středoevropského času ve vzdálenosti 240 km od povrchu jádra komety 81P/Wild-2 relativní rychlostí 21 960 km/h, tj. 6,1 km/s. V řídícím středisku se o této fázi letu dozvěděli o 22 minuty později - tak dlouhou dobu potřeboval rádiový signál k překonání vzdálenosti 389 000 000 km mezi kometou a Zemí. Ve dnech 31. 12. 2003 a 1. 1. 2004 byly provedeny poslední korekce dráhy, aby sonda byla navedena co nejpřesněji do blízkosti jádra komety.
Petr Bartoš Kosmonautika

SPIRIT na Marsu

Mars Excursion Rover - MER
Mars Excursion Rover - MER
Kosmická sonda Spirit (NASA) přistála na povrchu Marsu. První z průzkumných robotů (Mars Excursion Rover - MER-A) přistál v kráteru Gusev. Druhý robot (na palubě sondy Opportunity) by měl přistát za tři týdny. Hlavním cílem mise je pátrání po vodě na Marsu.
Spirit krátce po přistání vyslala na Zemi signál, že je funkční, řídící středisko v americké Pasadeně propuklo v jásot a šéf NASA Sean O´Keefe otevřel šampaňské. Spiritu se podařilo otevřít solární panely a odeslala první snímky na Zemi. Ze sondy později vyjel rover.

Podrobnosti >> Mars Exploration Rover Mission - JPL-NASA
Další info. >> Garant vědeckého programu - Cornell University

Petr Bartoš Kosmonautika

Stardust u komety 81P/Wild 2 nezaváhala

Snímek komety Wild 2 poízený sondou Stardust - zdroj NASA-JPL
Snímek komety Wild 2 poízený sondou Stardust - zdroj NASA-JPL
Kosmická sonda Stardust přežila setkání s kometou 81P/Wild 2 a podle posledních zpráv pracovaly všechny její přístroje bez chyby. Nejlepší snímky kometárního jádra v historii lidstva byly pořízeny ze vzdálenosti pouhých 240 km! Nejdůležitější je však zpráva, že zařízení pro sběr kometárních částic ("lízátko") bylo funkční a doufejme, že za dva roky nám na Zemi přinese dlouho očekáváné vzorky.

Podrobnosti >> Stardust - JPL - NASA
O sondě více >> Katalog družic - SPACE 40

Petr Bartoš Úkazy

Na Íránské město Bábol dopadl meteorit

Meteorit dnes zasáhl Íránské město Bábol (provincie Mazandaran, 150 tis. obyvatel) na pobřeží Kaspického moře. Jeho dopad vyvolal otřesy země a způsobil jen menší hmotné škody na obytných domech. V Íránu, který byl nedávno těžce postižen zemětřesením, vyvolal dopad paniku, protože kolem místa dopadu se rozechvěla zem. Meteorit dopadl necelý kilometr od obydlené zóny, jejíž obyvatelé si jeho pádu nevšimli, protože reagovali jen na otřesy půdy, které vyvolal a které byly cítit v okruhu několika kilometrů.
Zatím není známo, jak velký meteorit byl, ani žádné další podrobnosti. Vzhledem k tomu, že se mi nepodařilo zprávu ověřit z místních zdrojů (Íránská tisková agentura - IRNA, Univerzita Babol), berte ji prosím s rezervou.
Zdroj: iDnes, Reuters


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »