Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Petr Sobotka Sluneční soustava

Pojmenovány nové měsíce Jupitera

Jupiterovy misíce
Jupiterovy misíce
Planeta Jupiter je s přehledem největší planetou sluneční soustavy. Její hmotnost je 2,5 větší než hmotnost všech planet dohromady. Není proto divu, že kolem ní obíhá nejvíce měsíců. Zatím jich známe 39 a z nich 11 nových bylo nyní pojmenováno.

Obrázek: Koláž planety Jupiter se svými největšími družicemi (v pořadí odshora dolů) Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Snímky byly pořízeny sondami Voyager a Galileo, JPL, NASA.

Karel Mokrý Ostatní

Setkání Amatérské prohlídky oblohy

Amatérská prohlídka oblohy,
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě
si Vás dovolují pozvat na

Setkání Amatérské prohlídky oblohy,
které se uskuteční 14. až 16. března na půdě Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě.


Milan Halousek Kosmonautika

Den dvacátýpátý po Columbii...

Je to již celých 25 dní co se kosmonautika zachvěla, strnula a na chvíli zemřela. Je to již 25 dní co zemřelo sedm astronautů a mnoho iluzí. Je to 25 dlouhých dní, co se mnoho lidí dnem i nocí snaží přijít na to, co se vlastně v několika tragických minutách první únorové soboty stalo. Je ještě příliš brzo na jakékoliv závěry - ale podívejme se přesto, co již víme, nebo co si myslíme, že víme.

Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Tajemné srdce v temnotách

Chandra: ngc 346
Chandra: ngc 346
Snímek pořízený rentgenovým teleskopem Chandra zobrazuje hvězdokupu NGC 346. Zřetelný útvar ve tvaru srdce je oblak o teplotě 8 milionů stupňů celsia. Pozorování v optickém a UV oboru naznačují, že se jedná o zbytek dávné supernovy.
Karel Mokrý Exoplanety

Jak "uvařit" planetu

Recepet: Vezměte skálu (asi 13 tisíc kilometrů v průměru), oxid uhličitý, vodní páru a metan. Umístěte na stabilní kruhovou dráhu okolo hvězdy slunečního typu. Vzdálenost volte přibližně 1AU. Po dobu jedné miliardy let zahřívejte v průměru na 10°C.

Pavel Koten Kosmonautika

Posádka Columbie přispěla k záchraně mnoha životů

Posádka nešťastného letu Columbie uskutečnila na oběžné dráze více než 80 experimentů, které v konečném důsledku mohou přispět k záchraně lidských životů. Výsledky budou využity pro zvýšení bezpečnosti při zemětřeseních, snížení znečištění vzniklého spalováním fosilních paliv či zlepšení zdraví člověka.
Pokračování článku na Novinky.cz.
Pavel Koten Sluneční soustava

Kometa v přímém přenosu

Kometa C/2002 V1 (NEAT) už vstoupila do zorného pole koronografu LASCO na sluneční kosmické observatoři SOHO. Pozorovatelná tímto přístrojem bude do 20.února. Průchod perihelem nastane 18. února kolem 8. hodiny SEČ. Aktuální obrázky ze SOHO jsou publikovány zde.

V článku naleznete mapku předpokládaného pohybu komety v zorném poli koronografu.

Pavel Koten Kosmonautika

MAP zmapoval mladičký vesmír

Detailní obraz vesmíru krátce po Velkém třesku, zpřesnění jeho stáří, zjištění záření prvních hvězd a zastoupení hmoty ve vesmíru, to jsou všechno výsledky jednoletého mapování vesmíru v mikrovlnném oboru, které provedla družice MAP.
Karel Mokrý Ostatní

Změny

Dnes došlo k změnám v sekci "Obloha". Hlavní změnou je přidání jednoduchého kalendáře zajímavých astronomických úkazů. Tento přehled byl převážně převzat z Hvězdářské ročenky 2003 a bude dále rozšiřován.

Vaše připomínky zasílejte na adresu info@astro.cz.

Libor Lenža Ostatní

Astronomie pro každého

Astronomie pro kazdeho
Astronomie pro kazdeho
Publikace Astronomie pro každého je určena zájemcům od dítek školou povinných až po ty dříve narozené. I pokročilejší astronom amatér zde najde řadu poznatků a údajů, které by jinak musel pracně vyhledávat v mnoha a mnoha publikacích. Na 365 stranách publikace najdete velké množství černobílých snímků a řadu přehledných tabulek. Kniha by neměla chybět v žádné knihovně milovníka přírody a hvězdné obolohy především.

Knihu v ceně 249,- Kč je možné si objednat na www.nva.cz nebo na nva@nva.cz.

Autogramiáda knihy se bude konat na Pražském knižním veletrhu na stánku České astronomické společnosti ve dnech 24. - 27. dubna 2003.

Karel Mokrý Kosmonautika

Internation Space Camp

Umíte plynně anglicky? Máte zájem o kosmonautiku? Chcete prožít neobvyklé dobrodružství? A jste ochotni pro to něco udělat? Pojeďte na International Space Camp 2003.

Karel Mokrý Kosmonautika

CHIPS a supernovy

LokA!lnA­ bublina
LokA!lnA­ bublina
Australopithecus se zadíval na modrou africkou oblohu. Za bílého dne ještě nikdy neviděl hvězdu, ale dnes je na obloze jedna bílá hvězda. Ne tak jasná jako Slunce, ale mnohem jasnější než Měsíc v úplňku. Je to nebezpečné? Nějaký čas ji pozoroval a lámal si nad tím hlavu, ale nic se nestalo. Po chvíli nezúčastněně odkráčel savanou.

O několik milionů let později víme více...

Karel Mokrý Sluneční soustava

C/2002 V1 (NEAT)

C/2002 V1 (NEAT)  08 Feb 2003 K.Hornoch
C/2002 V1 (NEAT) 08 Feb 2003 K.Hornoch
Na hvězdné obloze je v těchto dnech k vidění ojedinělý úkaz. Ke Slunci se přiblížila kometa C/2002 V1. Vlasatice, nazvaná NEAT, je jedním z nejjasnějších objektů na podvečerním nebi. Je tak jasná, že ji lze vidět triedrem, za dobrých podmínek dokonce i pouhým okem. Během několika dní opět zmizí v záři Slunce.

Vyhledávací mapka pro kometu C/2002 V1 (NEAT)

Zdroj: iDnes



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »