Pohledem kosmonautů
Na stránkách Astronomického deníku najdete i audio záznam diskuze "Pohledem kosmonautů", která se za přítomnosti Vladimíra Remka a řady dalších významných hostí uskutečnila v pondělí 10. března na brněnské hvězdárně.
Na stránkách Astronomického deníku najdete i audio záznam diskuze "Pohledem kosmonautů", která se za přítomnosti Vladimíra Remka a řady dalších významných hostí uskutečnila v pondělí 10. března na brněnské hvězdárně.
Astronomové z Havajské univerzity oznámili objev dvanácti nových měsíců Jupitera, což vedlo ke zvýšení počtu známých Jupiterových měsíců na 52.
Na stránkách Astronomického deníku si můžete poslechnout záznam z tiskové konference, která se 10. března uskutečnila na brněnské hvězdárně u příležitosti 25. výročí letu Vladimíra Remka do vesmíru. Vzácné události se zúčastnila celá řada pozoruhodných osobností, především pak Ivan Bella, Alexej Alexandrovič Gubarev,Valerij Ivanovič Tokarev, Vitalij Ivanovič Sevasťjanov, Oldřich Pelčák, Vladimír Remek, Mark Liberzon a Vladimír Sokolov.
Nové informace naznačují, že rudá planeta má tekuté železné jádro o velikosti přibližně jedné poloviny planety. Tento výsledek potvrzuje podobnost této planety se Zemí s Venuší.
![]() |
Při pohledu na na noční oblohu žasneme nad její nezměrností. Stáli jste někdy pod oblohou a přemýšleli, kolik hvězd je nad Vámi? Tento problém zaujal vědce i filozofy, hudebníky a snílky všech dob.
V rámci solidarity s partnery International Space Stasion změnila ESA program letů evropských kosmonautů. ESA souhlasla s šestiměsíčním odkladem dvou letů evropských kosmonautů. Lety se měly uskutečnit v dubnu a říjnu 2003 pomocí ruských lodí Sojuz.
Astronomický časopis Perseus se specializuje na obor Proměnných hvězd. Vychází 6x ročně o rozsahu cca 40 stran a vydává ho Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti. Členům Sekce je zdarma rozesílán poštou. Všechna dosud vydaná čísla si můžete stáhnout na adrese http://var.astro.cz/brno. Nyní je k dispozici naskenované i poslední číslo (6/2002), které přináší například informace Dr. V. Šimona o dvou zajímavých rentgenových dvojhvězdách či přehledový článek Doc. Z. Mikuláška o záhadě slunečních neutrin. Přímý odkaz na číslo 6/2002 je zde (PDF, 2.9 MB) | ![]() |
Na serveru NASA můžete shlédnout vidozáznam (formát Real Media) z kabiny reketoplánu Columbia.
Vyšla nová číslaPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu. Speciál S1/2003 je věnován impaktnímu kráteru Steinheim.Může vám sloužit jako průvodce, který vás seznámí s touto pozoruhodnoupamátkou na dávnou kosmickou katastrofu.U příležitosti začátku března - měsíce Internetu připravilaObservatoř Kleť do provozu nový Internetový portáltýkající se zajímavých objektů naší oblohy - komet.Těšíme se na shledanou s Vámi na www.komety.cz.
Poznámka redakce: Díky spolupráci správce www.komety.cz je možné články nalézt i pomocí astronomickém rozcestníku www.astro.cz/cz/overview/
![]() |
Obrázek: Koláž planety Jupiter se svými největšími družicemi (v pořadí odshora dolů) Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Snímky byly pořízeny sondami Voyager a Galileo, JPL, NASA.
Hvězdárna Valašské Meziříčí pořádá ve dnech 28. a 29. března 2003 mimořádný seminář s názvem SVĚTOVÁ KOSMONAUTIKA - DRAMATICKÉ OKAMŽIKY, věnovaný především tragické události havárie raketoplánu Columbia.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4