Ten příběh jste již někde možná slyšeli. Eratosthenés byl řecký učenec, který žil převážně ve třetím století před naším letopočtem a už v té době se mu podařilo poměrně dobře nejen dokázat, že Země je kulatá, ale ještě změřit její obvod. Cílem akce Eratosthenes Experiment 2022 je propojit co nejvíce škol od Evropy po jižní Afriku tak, aby společně ve stejný okamžik změřily velikost naší Země.
Tým z Laidenské observatoře v Nizozemí pracující s radioteleskopem ALMA v Chile poprvé zaznamenal dimethylether v disku hmoty, ve kterém probíhá formování planet. Sloučeninu tvoří devět atomů a jde tak o největší molekulu, jaká byla dosud v discích tohoto typu identifikována. Z chemického hlediska se jedná o prekurzor větších organických molekul, které by mohly stát na počátku vývoje života.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 3. do 20. 3. 2022. Měsíc bude v úplňku. Ráno můžeme pozorovat jasnou planetu Venuši a poblíž ní slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká, ale občas překvapí. Maďarský astronom objevil malou planetku dvě hodiny před tím, než došlo k jejímu zániku v zemské atmosféře. SpaceX pokračuje v úspěšných startech Starlinků a Írán vypustil druhou snímkovací družici. Na Marsu se podařil další odběr vzorku a Ingenuity popolétla o 370 metrů. Před 185 lety se narodil Horace Tuttle, který je podepsán pod mnoha zajímavými kometami.
Vítejte u dalšího pokračování seriálu, který se tímto dostává do své poloviny. V minulých dílech jsme si přiblížili historii začátků kosmických letů, příběh zrození programu Mercury a počáteční krůčky člověka do kosmického prostoru. Představili jsme si také samotnou kosmickou loď a skončili u testovacích letů tohoto prvního pilotovaného amerického programu. V dnešním díle si představíme životní příběh miláčka Ameriky a ikony celé historie vesmírného programu v USA. Tento popis samozřejmě nemíří na nikoho jiného než Johna Glenna.
Uhlík je rozhodující pro život. Proto kdykoliv detekujeme výrazné známky přítomnosti uhlíku, například někde na Marsu, může to naznačovat biologickou aktivitu. Může větší přítomnost uhlíku v horninách Marsu signalizovat biologické procesy určitého typu? Jakýkoliv silný signál přítomnosti uhlíku je zajímavý, když pátráme po životě. Je to chemický prvek obvyklý ve všech formách života, jaké známe. Avšak existují rozdílné typy uhlíku a uhlík může být v přírodě koncentrovaný i z dalších důvodů. Neznamená totiž automaticky, že kde je uhlík, tam musí být i život.
Velmi hmotné hvězdy, které přežijí fázi červených nadobrů, dožívají v krajnostech. Jejich nestabilní atmosféry napomáhají epizodickým výronům hmoty, které jednak mění jejich vzhled pro vzdáleného pozorovatele a hvězdy tak doslova klamou tělem, ale také silně ovlivňují své okolí. Tým astronomů vedený Michalisem Kourniotisem a Michaelou Kraus z ASU se zaměřil na zpřesnění údajů o osmi veleobřích hvězdách nacházejících se v sousedních galaxiích Magellanových oblaků.
Jméno jak ze staré knihy. Inu, je latinsky. A kdo již dnes latinsky zná? Latinu máme spojenu s klášterními knihovnami, starými tisky a dodnes i s lékařskými zprávami. A také s astronomií. Ano, mnoho názvů astronomických objektů je latinských. I ten náš – Mare Orientale.
Cena Františka Nušla je nejvýznamnějším ocenění, které Česká astronomická společnost každoročně uděluje. Cena je určena významným osobnostem za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Návrhy na udělení Ceny Františka Nušla 2022 je možné dle statutu Ceny podávat do konce března. Těšíme se na vaše nominace!
Je to již čtvrtý rok, co Asociace hvězdáren a planetárií vyhlašuje „Den hvězdáren a planetárií“. Zdá se, že ten letošní, na rozdíl od let 2020 a 2021, bude moci být již opět skutečným, tedy spojen přímo s návštěvou vaší oblíbené hvězdárny. Letos se bude konat v pátek 11. března 2021. Termín je totiž volen tak, aby bylo možno na obloze pozorovat Měsíc v období kolem první čtvrti. Jedná se asi o nejvhodnější objekt na naší obloze, který je dobře pozorovatelný například i pro menší děti.
Pojízdná vědecká laboratoř Curiosity pořídila na povrchu Marsu fotografie nádherných struktur. Zatímco zmíněný objekt vypadá jako maličký květ nebo dokonce snad jakýsi útvar organického původu, vědecký tým kolem roveru Curiosity potvrdil, že tento objekt je minerální srůst s křehkou strukturou, který byl vytvořen minerály vysráženými z vody.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 3. do 13. 3. 2022. Měsíc bude v první čtvrti. Ráno září jasná planeta Venuše, nedaleko ní slabý Mars. Aktivita Slunce je nízká, ale narůstá rychleji, než se očekávalo. Situace ve světě se promítá i do kosmonautiky. Úspěšné starty si připisuje čínská i americká kosmonautika. Před 230 lety se narodil John Herschel, syn objevitele Uranu, který se hodně podílel na NGC katalogu. Pře 45 lety byly objeveny prstence planety Uran během zákrytu hvězdy touto planetou.
Televize Noe pokračuje v diskuzích o vesmírných tématech i tuto sobotu, netradičně však trochu později, od 20:25. V tomto díle pokračujeme v besedě s RNDr. Michaelem Prouzou, Ph.D., ředitelem Fyzikálního ústavu Akademie věd a řeč bude o chystaném dalekohledu Vera Rubin v Chile a poté o kosmologických otázkách – temné hmotě a energii, základních silách ve vesmíru apod.
Astrofyzikální proGResy z Opavy: Mezinárodní tým fyziků pokračuje v Opavě ve výzkumu superhmotných černých děr a rovněž v pátrání po teoretických tunelech ve vesmíru, tzv. červích dírách. K jejich skutečné existenci je přivádí doposud neobjasněné chování specifického záření pocházejícího od těchto hmotných kosmických objektů. Díky mimořádnému úspěchu při získání prvního snímku černé díry v roce 2019 a vypuštění Vesmírného dalekohledu Jamese Webba na konci loňského roku jsou vědci k odhalení červích děr takřka nadosah. Pokud skutečně existují, měly by se projevovat specifickými obrazy, které fyzikové spočítali.
Solarografie je technika, o které lze říci, že je partyzánská. Kamery jsou vyrobeny z každodenních věcí a místa, kde jsou kamery instalovány, jsou často maskovaná. To je nezbytné, protože kamery by měly zůstat nehybné během expoziční doby dlouhé až několik měsíců.
V roce 2020 oznámil tým vedený astronomy Evropské jižní observatoře (ESO) objev Zemi nejbližší černé díry, která se měla nacházet jen asi tisíc světelných let daleko v systému hvězdy HR 6819. Výsledky této studie však řada vědců zpochybnila, mezi nimi i mezinárodní tým z university KU Leuven v Belgii. Původní autoři a jejich oponenti nakonec spojili své síly a ve společném článku dospěli k závěru, že v systému HR 6819 žádná černá díra není. Jedná se ale o dvojhvězdný systém s přenosem hmoty ve vzácné krátkodobé fázi vývoje.
Aktivity pobočky České astronomické společnosti na Liberecku jsou velmi široké. Zde na webu jsou asi nejviditelnějšími pravidelně uveřejňované mapky oblohy s úkazy na každý měsíc, které v tiskové podobě připravuje Aleš Majer. Popularizační články od Martina Gembece nemá cenu ani zmiňovat. Společně s kolegy z Ondřejova v čele s Pavlem Suchanem a Martinem Maškem z FzÚ se věnujeme boji za lepší svícení v noci. A občas problesknou další záležitosti, jako třeba naše pravidelné Astronomické dny a noci na Jizerce a další akce. Ale o tom nemá být dneska řeč. Nyní je na čase nechat vás nahlédnout do výsledků práce naší mládeže. Tým, který si říká Astrocrew, se stále více zapojuje do dění na Liberecku a turnovské hvězdárně. A jejich posledním počinem jsou Astronomické desetiminutovky. Zveme vás tedy ke shlédnutí a inspiraci, na co se určitě podívat na březnové obloze.
Mezinárodní tým astronomů pořídil nejdetailnější fotografii velké kosmické rázové vlny viditelné ze Země. Tyto gigantické rázové vlny jsou mnohem větší než celá naše Galaxie a k jejich vzniku dochází v případě, když kupy galaxií navzájem kolidují. Jedná se tak o nejenergetičtější jevy ve vesmíru od období Velkého třesku.
Jestliže máte rádi bizarní objekty ve vesmíru, dobře si prohlédněte katalog kolidujících galaxií, který sestavil Halton „Chip“ Arp. Atlas of Peculiar Galaxies vyšel poprvé v roce 1966. Dvojice galaxií, které vidíme na úvodním snímku, zde figuruje jako objekt s číslem 143 a nachází se na obloze v souhvězdí Rysa nedaleko hvězdy Castor ze souhvězdí Blíženců. V jiném známém katalogu NGC je najdeme jako objekty s čísly 2444 a 2445.
Kam přesně? Na brněnskou hvězdárnu! Ve které dny? O březnových prázdninách! Proč? Protože brněnská hvězdárna opět nabízí chytrou zábavu pro všechny kosmoplavce.
Kepler-16b, vzácná exoplaneta, která obíhá kolem dvou hvězd, byla detekována pomocí spektrografu SOPHIE (Spectrographe pour l’Observation des Phénomènes des Intérieurs stellaires et des Exoplanètes) instalovaném na dalekohledu o průměru 1,93 metru observatoře Observatoire de Haute-Provence. Jako cirkumbinární označujeme exoplanetu, která neobíhá kolem osamělé mateřské hvězdy, ale kolem binárního systému, tj. kolem dvojhvězdy. Exoplaneta Kepler-16b byla poprvé pozorovaná v roce 2011. Jedná se o obří cirkumbinární planetu podobnou Saturnu co do velikosti a hmotnosti.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
