HipparcosDEN PÁTÝ - 7. 7. 2011
Předposlední den konference pro mnohé začal kosmicky. Tedy alespoň pro ty účastníky, kteří se zúčastnili podobných symposií jako já. Dopolední program jsem začal na Special session 6: Space projects.
Exoplaneta HAT-P-7b v představě malířeHubblův kosmický dalekohled HST překonal další milník své kosmické anabáze při výzkumu blízkého i vzdáleného vesmíru. Vesmírný dalekohled kroužící kolem Země uskutečnil v pondělí 4. července 2011 již miliónté vědecké pozorování. Jednalo se konkrétně o pátrání po přítomnosti vody v atmosféře exoplanety, která je od Země vzdálena 1000 světelných roků.
Autor: NASADva astronauté z dlouhodobé posádky stanice ISS 12. července 2011 podnikli jediný kosmický výstup plánovaný v rámci poslední mise raketoplánu a splnili několik důležitých úkolů. Výstup začal v 15:22 SELČ a trval šest hodin a 31 minut, náš přenos začal ve 14:15.
Neptun na snímku ze sondy VoyagerKaždý se nějak setkal v mládí s astronomií. Mě v ní od mládí provázely především knihy, protože hvězdárna u nás široko daleko nebyla. Mám dodnes vzpomínky na knihu o Sluneční soustavě z edice OKO. V dnešních měřítkách neuvěřitelně zastaralá knížečka, avšak obsahovala příběh, který mě neustále fascinoval. Příběh vypočítané planety – Neptunu. Tento příběh nyní znovu ožívá, neboť Neptun slaví narozeniny a to ne ledajaké. Bude mu 164 let a ještě asi 9,5 měsíce k tomu. Divné narozeniny? Moc starý? Žádné kulatiny? Ale kdeže – to jen 12. července uplynul přesně jeden rok na Neptunu od doby jeho objevu. A byl objeven opravdu až v 19. století? A jak to bylo s tím slavným výpočtem jeho polohy?
Autor: Petr HorálekDnes 12. července 2011 v časných ranních hodinách se nad severním obzorem odehrálo spektakulární a nesmírně fotogenické přírodní představení. Ještě před rozbřeskem a během něho se především z horských výchledů ukázala jedna z nejvýraznějších letošních nočních svítících oblak. K ránu pak na mnoha místech České republiky celý úkaz doplnila bělavá přízemní mlha dodávající všemu ještě dramatičtější vzhled. Noční oblaka můžete vyhlížet i v následujícíh dnech.
Mapa oblohy 13. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 11. 7. do 17. 7. 2011.
Měsíc se blíží k úplňku. Rozlučte se se Saturnem. Ráno je pěkný Jupiter. ISS přeletá přes Slunce. Dawn se dostane k planetce Vesta. Nad ránem je vidět kometa Garrad.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Náměstí Moskovskaya v PetrohraduDEN ČTVRTÝ - 6. 7. 2011
Ve středu 6. července se konference přehoupla do své druhé poloviny. Než k tomu došlo, byl jsem na dosud nejlepší přednášce. Ale k ní později. Hned ráno jsem pokračoval v poslechu symposia č 5: fyzika hvězd. Dr. L. FOSSATI měl příspěvek Deriving physical and chemical stellar parameters: how well we can do it? Z názvu příspěvku jsem se domníval, že se bude autor zabývat přesnosti určování hmotnosti a poloměru hvězd, dvou nejdůležitějších parametrů z hlediska obíhajících exoplanet.
Emblém mise STS-135V tomto článku vám budeme přinášet čerstvé informace z právě probíhající mise raketoplánu Atlantis, jehož úkolem je spojit se s Mezinárodní kosmickou stanicí a dopravit na její palubu poslední pořádný náklad zásob. V oddílech článku, věnovaných jednotlivým dnům mise, se budou postupně objevovat čerstvé zprávy.
Mise je plánována jako 13denní s přistáním 21. července.
Start viděný z letadla. Autor: NASADnešní den vešel do historie kosmonautiky jako den posledního startu raketoplánu, závěrečná mise 30letého programu připadla na letoun Atlantis, který se 8. července 2011 v 17:29 našeho času, mírně zpožděn technickou chybou, vydal ke stanici ISS. Náš přenos začal v 16:20.
Hvězdárna ve Vlašimi. Zdroj: Cestykrajem.cz.Hvězdárna ve Vlašimi letos slaví 50. výročí svého vzniku. Už proběhly dvě významné akce s tímto výročím spojené, v září oslaví poloviční výročí tradiční seminář "O mezních otázkách". Do té doby můžete hvězdárnu navštěvovat i v letních měsících. Každý pátek od 21 hodin je pro vás až do konce srpna připraveno pozorování nočních objektů či nebeských úkazů. Počasí na hvězdárnou můžete sledovat nepřetržitě na internetu.
Oblast mezihvězdného prachu zkoumaná vědci na observatoři Paranal v Chile. Autor: S. Guisard /ESOMezinárodnímu týmu vědců na chilské observatoři Paranal se podařilo v okolí hmotné dvojhvězdy Rho Ophiuchi ve fotogenické oblasti nedaleko cetra Mléčné dráhy objevit stopy molekul peroxidu vodíku. Objev by mohl být vodítkem k vysvětlení vzniku života na Zemi.
L. Brát a profesor I. AndronovDEN TŘETÍ - 5. 7. 2011
Další konferenční den začal přívětivě až v půl desáté a tak bylo dost času docestovat do kongresového centra z observatoře. Místní autobusy mě nicméně nepřestanou udivovat. Autobus, který včera stál 21 rublů dnes vyšel na 40 rublů. Při placení řidiči žádný lístek nedostanete. Navíc se někdy platí při nástupu, jindy při výstupu. Pro člověka, který není místní (a navíc neumí rusky) je cestování Petrohradskou městskou hromadnou dopravou skutečné dobrodružství.
Vrchol Kletě s kopulemi observatořeHvězdárna na jihočeské Kleti je nejvýše položenou hvězdárnou v České republice. Proslulá je hlavně výzkumem komet a planetek včetně blízkozemních asteroidů. Zdejší astronomové však ochotně přibližují svoji práci široké veřejnosti. Na letní prázdniny, kdy se hora Kleť stává významným a lákavým turistickým bodem, připravili pro návštěvníky oblíbené letní exkurze pod názvem Astroléto na Kleti aneb Od Slunce ke slunečním hodinám.
Observatoř Pulkovo. Autor: L. BrátNa začátku roku 2011 mi napsal profesor N. N. Samus, editor všeobecného katalogu proměnných hvězd (GCVS) a pozval mě na setkání evropských astronomů JENAM - Join European and NAtional Meeting, které se uskuteční v Ruském Petrohradu ve dnech 4. až 8. 7. 2011. Pozvání jsem s díky přijal (být zvaný přednášející na tak významném symposiu, to je nabídka, která se neodmítá) a začal plánovat cestu a zjišťovat finanční náročnost. Ukázalo se, že je značná.
Proba-3 bude vytvářet umělé zatmění SlunceStanislav Gunár, vědecký pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, získal Prémii Otto Wichterleho udělovanou Akademií věd mladým vědeckým pracovníkům. Dnes přinášíme rozhovor s laureátem o jeho vědecké práci.
Raketoplán Atlantis je na Floridě připravován k poslednímu startu. Autor: NASAKdo by je neznal - legendární americké mnohonásobně použitelné kosmické letouny, které se do knihy historie kosmonautiky zapsaly skutečně velmi tučným písmem. V pátek 8. července na Floridě naposledy zaburácejí motory raketoplánu a 135. misí se uzavře éra těchto strojů.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 158 z 5. 7. 2011.
Planetární soustava kolem dvojhvězdy UZ FornaxTým astronomů, jehož členem byl i Gavin Ramsay (Armagh Observatory), našel důkazy, které naznačují existenci pozoruhodné planetární soustavy. Dvě obří planety, jak se zdá, obíhají v různých vzdálenostech kolem kompaktního binárního systému známého jako UZ For, který se skládá ze dvou malých hvězd obíhajících ve velmi malé vzdálenosti navzájem kolem sebe.
Snímek komety C/2009 P1 Garradd ze 27. června 2011. Autor: Michael JägerČeká nás dlouhé období, při kterém budeme moci pozorovat pozoruhodnou kometu s označením C/2009 P1 (Garradd). S velkou pravděpodobností se nebude jednat o jasnou kometu zaplňující přední stránky novin, přesto půjde o velice výjimečný objekt. Tato kometa bude téměř rok z našich šířek viditelná malými dalekohledy a triedry, které mívá ve skříni schovaný kdekdo. Kometa se nijak výjimečně nepřiblíží ani ke Slunci ani k Zemi, uctivou vzdálenost vyrovná překotná aktivita kometárního jádra. To by mohlo mít průměr okolo úctyhodných 10 km (tento údaj je ale velkou spekulací) a mezi kometami je takový velký rozměr spíše výjimkou. Právě díky tomu můžeme vděčit za tak dlouhé období stabilní viditelnosti komety, při kterém budeme moci pozorovat změny její jasnosti, vývoj ohonů i jejich postupné otáčení na obloze, jak se bude poloha komety měnit vůči Slunci.
Mapa oblohy 6. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 4. 7. do 10. 7. 2011.
Měsíc je kolem první čtvrti. Saturn se pomalu loučí za soumraku nad jihozápadem. Jupiter přichází nad ránem na východě. ISS přeletá přes Slunce. Dawn se blíží k planetce Vesta. Zjasňuje kometa Garrad.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
