Největší planetární mlhovina na obloze
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Zveme Vás na předváděcí akci Meade dalekohledů a příslušenství, která proběhne :11.12. 2003 od 13:00 do 19:00 ve Fotocentru Milan Škoda, Vodičkova 37 - Palác Langhans, v Praze.
Akce bude probíhat formou konzultací s příchozími zájemci.
K vidění bude kamera LPI + Autostar Suite + 8"LX200GPS (jedná se o první vzorek kamery LPI + Autostar Suite od Meade). Během prosince budou připravovány české návody - jsou velmi obsáhlé. Definitivní termín dodání kamer na český trh je leden 2004.
![]() |
Nové snímky objektu s označením 2001 RG100, pořízené 26. 11. 2003 pomocí reflektoru Spacewatch na Kitt Peak definitivně potvrdily, že se jedná o kometu. Následně byla nalezena i na fotografiích z let 1990 a 1993. Těleso bylo objeveno v září 2001 a obdrželo předběžné označení jako planetka.
![]() |
Na serveru IAN se od J. Grygara dozvíte novinky o Argentině a projektu Pierre Auger Observatory.
Tam za řekou je Argentina (08. 12. 2003)
Projekt Pierre Auger Observatory II (08. 12. 2003)
Projekt Pierre Auger Observatory (21.11.2002)
Vega
Vegu viděl na obloze snad každý. Tato hvězda ze souhvězdí Lyry je nejjasnější hvězdou viditelnou ze severní polokoule a pátou nejjasnější hvězdou celé oblohy. Dominuje letnímu trojúhelníku skládajícímu se ze tří nejjasnějších hvězd severní oblohy (Vega, Deneb, Altair) a alespoň teoreticky je u nás pozorovatelná každou noc. V současné době je pozorovatelná hned po setmění na severozápadním obzoru, nebo zase až ráno na severovýchodě. Nyní se hvězda stane ještě přitažlivějším objektem - zřejmě kolem ní obíhá dosud neznámá planeta.
Vega je tak jasná, protože je od Slunce vzdálena jen 25 světelných let. Ve srovnání s průměrem naší galaxie100 000 světelných let, kde se všechny hvězdy viditelné na obloze nacházejí, je to opravdu blízko. Vega je navíc teplejší a větší než Slunce a vydává tak do prostoru 50 krát více světla.
Ve dnech 28. až 30. listopadu 2003 se uskutečnil na Hvězdárně Valašské Meziříčí víkendový seminář, věnovaný novinkám v oblasti kosmonautiky a raketové techniky. Přednáška Ing. Tomáše Přibyla s názvem Cesty za kosmonautikou po Evropě zavedla posluchače na některá místa Evropy, kde se lze setkat s kosmonautikou.
![]() |
Tento snímek pořídila 1. prosince ze vzdálenosti 5.5 milionu kilometrů od Marsu evropská sonda Mars Express pomocí kamery HRSC (High Resolution Stereo Camera).
Snímek je jedinečný i díky osvětlení Marsu - ze Země takto Mars nikdy neuvidíme. Slunce osvětluje západní polokouli a více než třetina Marsu leží ve stínu. Tmavé skvrny v horní části snímku jsou severní nížiny na Marsu. Je možné, že právě tam se před miliony let nacházela voda.
kliknutím na obrázek získáte jeho větší verzi.
Zdroj: ESA
![]() |
| Současný vzhled Mezinárodní kosmické stanice ISS. |
Dokončení článku.
![]() |
| Současný vzhled Mezinárodní kosmické stanice ISS. |
![]() |
V cirkuláři IAUC č. 8244 byla publikována zpráva o fotometrickém objevu dalšího binárního NEA na observatoři v Ondřejově podrobnosti (v angličtině). Objev byl potvrzen radarovým pozorováním z Areciba.
Další podrobnosti o pozorování binárních planetek naleznete v článkuOndřejovští astronomové objevili další binární planetku
![]() |
| Animace (1.2M) zobrazující interakci mezi Neptunem a vznikajícím Kuiperovým pásem. |

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.