Články

Vyhledávání v článcích

13.11.2001 00:00 Luděk Vašta Sluneční soustava

Snímky Saturna v rozmezí 11 měsíců

Někdy se díváme na Saturnovy prstence z velkého nadhledu (podhledu), jindyje zase vidíme jako uzoučkou linku, když je naše Země ve stejné rovině jakoprstence Saturna. Michał Kałuzny z Polska pořídil dva snímky Saturna vrozmezí jedenácti měsíců a můžete se sami přesvědčit, jak se za tuto dobuzměnil jeho vzhled v dalekohledech, sklonprstenců.

12.11.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Výprava k Plutu dostala zelenou,

zatímco záchranný člun pro kosmickou stanici prozatím ne. Americký Kongres schválil rozpočet kosmické agentury NASA pro příští rok. NASA dostane 14,8 miliardy dolarů, což je o 0,5 miliardy více než v roce letošním. Američtí zákonodárci přímo určují, na které projekty budou schválené prostředky věnovány. Dostalo se tak na vědeckou i laickou veřejností požadovanou výpravu k Plutu, jediné planetě, kterou zatím nenavštívila žádná kosmická sonda. V roce 2002 dostane tento projekt 30 miliónů dolarů na výběr vhodného návrhu a začátek jeho realizace. Zato nejistý stav financování Mezinárodní kosmické stanice způsobený překročením nákladů způsobil, že v rozpočtu se nepočítá se zahájením konstrukce záchranného člunu pro šestičlennou posádku. Kongres rozhodl, že toto by bylo v současné situaci předčasné. Tento člun společně s obytným modulem, který zatím také nedostal prostředky, je nezbytný pro další rozšíření kosmické stanice tak, aby na ní mohla pracovat šestičlenná posádka. Z dosavadní tříčlenné posádky je totiž úsilí 2,5 člena věnováno řízení a údržbě stanice a na vědecké experimenty, jeden z hlavních cílů výstavby stanice, tak prozatím nezbývá příliš času.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 8. listopadu
PK

08.11.2001 00:00 Pavel Koten Vzdálený vesmír

Optický protějšek gama záblesku

Záblesk gama záření, který detekovala 21. září družice HETE-2, má svůj optický protějšek. A nejen optický, družice totiž tento úkaz zaznamenala i v rentgenovém oboru spektra a následně byl pravděpodobně zachycen pomocí VLA i protějšek v rádiové oblasti. Gama záblesky jsou dosud velkou záhadou astrofyziky, protože není jasné, co způsobuje tyto jevy řadící se mezi nejmohutnější exploze ve vesmíru. Snad to jsou výbuchy obřích hvězd nebo srážky neutronových hvězd či černých děr. Ačkoliv se odehrávají poměrně často, i když nahodile, jejich protějšky v optickém oboru jsou mnohem méně časté. Zřejmě je to způsobeno tím, že se k nim dochází v oblastech hustého prachu a plynu, které jsou pro viditelné záření neprůhledné. A právě studium optických protějšků je velmi důležité pro pochopení těchto jevů, protože v optickém oboru spektra trvají obvykle delší dobu než v oboru gama. Protějšek výše zmíněného záblesku byl pozorován mj. i 5m dalekohledem na Mt. Palomar hned druhý den poté. Pozdější pozorování pomocí spektrografu tohoto dalekohledu umožnila změření rudého posuvu a následně i vzdálenosti objektu. Zdroj záblesku se nachází relativně blízko, 5 miliard světelných roků. Většinou se totiž jedná o vzdálenosti větší, někdy i více než 10 miliard sv. r. Družice HETE-2 pracuje na oběžné dráze už více než rok a jejím hlavním úkolem je detekovat tyto unikátní jevy a zároveň je přesně lokalizovat, což umožní následné zaměření pozemských dalekohledů.
Zdroj: NASA News release ze dne 7. listopadu
PK

07.11.2001 00:00 Pavel Koten Sluneční soustava

Pohled na dění pod sluneční skvrnou

Za pomoci přístroje MDI na palubě družice SOHO nahlédli vědci poprvé do oblasti pod sluneční skvrnou a zaznamenali zde vířivé toky plasmatu, které vytvářejí samoposilovací cyklus držící sluneční skvrnu pohromadě. Na první pohled se totiž zdá, že silná magnetická pole musí způsobit velmi rychlý rozpad slunečních skvrn. Pozorování ovšem ukazují, že tomu tak není, že sluneční skvrny existují týdny i déle. Už delší dobu je známo, že magnetické pole pod skvrnou "přiškrcuje" tok energie z vnitra Slunce. To způsobí, že materiál nad tímto "špuntem" chladne a houstne, v důsledku čehož se začne potápět rychlostí až 5000 km/h a do blízkosti středu skvrny proudí okolní plasma a magnetické pole. Hustší magnetické pole podporuje další ochlazování, které vede k ponoření dalšího plasmatu a tak se ustanoví samoobnovovací cyklus. Dokud zůstává magnetické pole silné, je přítomen efekt ochlazování, který řídí vtok plasmatu a ten udržuje strukturu skvrny stabilní. Oblast pod špuntem se naopak ohřívá, což rovněž potvrdila pozorování přístroje MDI v roce 1998. Ukazuje se, že chladná oblast tvořící skvrnu je ve skutečnosti velmi mělká. Také proudění materiálu od skvrny, které je pozorováno na povrchu, se odehrává jen ve velmi tenké vrstvě.
Zdroj: NASA News release ze dne 6. listopadu
PK

02.11.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

První snímek Marsu z Odyssey

Vědci jsou velmi spokojeni s prvním snímkem v infračerveném oboru spektra, který pořídila sonda Mars Odyssey po uvedení na oběžnou dráhu kolem Marsu. Na snímku je zachycena oblast jižní polokoule, kde v současné době panuje pozdní jaro. Jižní polární čepička o průměru 900 km, tvořená ledem oxidu uhličitého, je na snímku zřetelně viditelná jako kruhová oblast o teplotě -120 C. S nastávajícím létem na jižní polokouli se její průměr bude postupně zmenšovat. Dále jsou na snímku viditelná oblaka chladného vzduchu pronikajícího od polární čepičky do oblasti teplejšího vzduchu dále od pólu. Snímek byl pořízen v rámci kalibračních a testovacích procedur a ukazuje noční teploty na Marsu. Demonstruje také schopnost nočního vidění kamery, tedy možnost pozorovat Mars v době, kdy je na jeho povrchu tma. Sonda jej pořídila v době, kdy se nacházela ve vzdálenosti 22 000 km od povrchu. Snímek zachycuje pás o délce více než 6 500 km, od jednoho okraje kotouče planety k okraji druhému. Nejlepší rozlišení snímku je 5,5 km na jeden obrazový element. Až bude sonda na kruhové dráze s výškou 400 km nad planetou, slibují si vědci možnost zachytit mnohem více detailů, mezi nimi například i případné "horké" prameny, tedy místa, kde by byla voda velmi blízko pod povrchem.
Zdroj: JPL Press release ze dne 31. října
PK

30.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Maličké buldozery pro Mars

Odborníci v JPL/NASA vyvíjejí pro budoucí výpravy na Mars maličké rovery, miniaturní verze reálných buldozerů a nákladních vozidel, které se budou podílet na výzkumu této planety. Každý rover o hmotnosti pouhých 3,6 kg je vybaven lopatkou na dvojici ramen, která bude sloužit k odběru půdy a nakládání materiálu na korbu roveru. V případě jeho převrácení bude použita i pro návrat do původní polohy. Předpokládá se, že tato vozidla budou pracovat ve skupinách a vytvoří virtuální komunikační síť v okolí centrální řídící věže. Ta bude vybavena stereokamerou, která bude poskytovat pohled na okolní terén. Reflektor na této věži bude sloužit k přesměrování slunečního záření na jednotlivé rovery, aby mohly být poháněny sluneční energií i v případě, že budou pracovat pod úrovní okolního terénu. V současné době existují čtyři prototypy těchto vozidel a provádějí se s nimi experimenty, které mají za cíl určit jejich optimální velikost. Skupiny těchto roverů budou provádět detailní výzkum zajímavých míst na povrchu planety, například míst s výskytem vody, vrstev vodního ledu či podzemních rezervoárů.
Zdroj: JPL Press release ze dne 29. října
PK

29.10.2001 00:00 Karel Mokrý Kosmonautika

Havaroval vrtulník s Cernanem a Remkem

28.10.2001 v 14:50 havaroval vrtulník s Cernanem a RemkemVrtulník havaroval při nouzovém přistání u Okrouhlé nedaleko Milevska na Písecku.Při nehodě nikdo nezahynul, zranění utrpěli údajně pouze čtyři členové posádky; Cernan s Remkem byli přesto převezeni do nemocnice na pozorování."Při přistávání vrtulníku došlo z dosud nezjištěných příčin k náhlému poklesu výkonu motoru a v důsledku toho k tvrdému přistání do terénu, při kterém byl vrtulník poškozen."
Zdroj: ČTK

29.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

ISS je rok obydlená

Celý rok nepřetržité přítomnosti posádky završí 2. listopadu Mezinárodní kosmická stanice (ISS). Během uplynulých dvanácti měsíců se rozrostla více než dvojnásobně. V době příletu první stálé posádky to byl 70 tun vážící objekt s vnitřním prostorem srovnatelným s malým bytem, zatímco nyní se na oběžné dráze pohybuje 150tunový obr s objemem vnitřního prostoru třípokojového bytu. Na kosmické stanici pobývalo během uplynulého roku devět členů posádek, z toho pět Rusů a čtyři Američané. Dalších 79 astronautů či kosmonautů zahrnujících muže i ženy celkem šesti národů kosmickou stanici krátkodobě navštívilo. 14x během roku přiletěla ke stanici další kosmická loď. Od loňského listopadu ke kosmické stanici přibyl dosud nejrozsáhlejší systém slunečních panelů, americká laboratoř Destiny, kanadský manipulátor CanadaArm2 a dvojice přechodových komor podporující americké i ruské skafandry. Tyto moduly byly připojeny v průběhu celkem 18 výstupů posádek do volného kosmického prostoru.
Zdroj: NASA Press release 01-205 ze dne 25. října
PK

26.10.2001 00:00 Pavel Koten Hvězdy

Třicet hnědých trpaslíků v mlhovině

Evropská infračervená observatoř ISO pracovala na oběžné dráze v letech 1995 až 1998. Během této doby pořídila na 30 000 astronomických pozorování, ze kterých vědci čerpají ještě dnes. Svědčí o tom například publikace výsledků pozorování prachového oblaku v blízkosti hvězdy rho Ophiuchi. Tento oblak leží ve vzdálenosti 540 světelných roků a patří mezi oblasti s intenzivní tvorbou nových hvězd. Nachází se zde minimálně stovka nedávno vzniklých hvězd. ISO zde objevila navíc třicet hnědých trpaslíků, výjimečných a neurčitých objektů, které jsou považovány za neúspěšné hvězdy, protože jejich hmotnost nedostačuje na zažehnutí termonukleární reakce v jejich nitru. Vzhledem k tomu, že dosud bylo těchto "hvězd" zaznamenáno velmi málo, je tento objev vskutku unikátní. Někteří vědci považují hnědé trpaslíky spíše ze obří planety. Minimální hmotnost pro zažehnutí termonukleární reakce je 8% hmotnosti Slunce nebo také 80 hmotností Jupitera. Řada z nově objevených trpaslíků má hmotnost kolem 50 Jupiterů a je téměř jisté, že v mlhovině jsou skryty další, ještě méně hmotné. Trpaslíci v této mlhovině jsou navíc velmi mladí ve srovnání s ostatními, poměrně starými a proto také velmi chladnými objekty stejného typu. V mlhovině se jedná typicky o objekty staré pouhých milión let, čehož důsledkem je, že jsou relativně ještě jasné, jejich atmosféry nestihly příliš vychladnout.
Zdroj: ESA Press release ze dne 25. října
PK

24.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Mars Odyssey je na dráze kolem Marsu!

Spojené státy se vrátily na Mars, tak začíná dnešní tiskové prohlášení JPL/NASA oznamující úspěšné navedení kosmické sondy 2001 Mars Odyssey na oběžnou dráhu kolem této planety. Dvacetiminutový zážeh hlavního motoru kosmické sondy provedený dnes v ranních hodinách našeho času snížil rychlost sondy natolik, že ji gravitační pole planety bylo schopno zachytit na oběžnou dráhu. Podle prvních zpráv obdržených z blízkosti Marsu se zdá, že vše proběhlo přesně podle plánu. Pozemský řídící tým v současné době analyzuje informace odeslané sondou, aby zjistil v jakém je stavu a přesně určil její dráhu. V pátek 26. října poté bude zahájen tříměsíční proces tzv. aerobreakingu, tedy brždění sondy o horní vrstvy atmosféry planety, jehož cílem bude postupná změna současné dlouhé, velmi protáhlé dráhy na dráhu kruhovou ve výšce 400 km nad povrchem a oběžnou dobou 2 hodiny. Ačkoliv je přechod na dráhu kolem planety nejkritičtější fází letu, jsou si členové pozemského týmu vědomi, že je čeká ještě hodně práce. Aerobreaking totiž vyžaduje neustálou pozornost a nutnost reagovat na změny v atmosféře planety. Ovšem již nyní je velmi nadějné, že fiasko předchozých výprav k Marsu, které skončily těsně po příletu k planetě, by se opakovat nemělo.
Zdroj: JPL Press release ze dne 23. října
PK

23.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Francouzská návštěva na ISS

Ve 12:44 letního středoevropského času se spojila kosmická loď Sojuz s Mezinárodní kosmickou stanicí (ISS). Její posádku tvoří Rusové velitel Viktor Afanasjev a letový inženýr Konstantin Kozejev a Francouzka Claudie Haignere. Ta je sice trénována též jako velitel lodi Sojuz, ale na této výpravě působí ve funkci druhého letového inženýra. Zatímco Afanasjev (4. let do vesmíru) a Haignere (ve vesmíru podruhé) už v minulosti navštívili stanici Mir, Kozejev je úplným nováčkem kosmických letů. Hlavním cílem této výpravy je dopravit novou záchrannou loď Sojuz ke kosmické stanici, protože Sojuz v současnosti k ISS připojený se blíží konci své půlroční záruční lhůty. Hosté pobudou na ISS osm dnů a poté se vrátí na Zemi právě v této kosmické lodi. Francouzská kosmonautka je první Evropankou, která ISS navštívila. Její přítomnost na palubě je výsledkem komerčního kontraktu mezi francouzskou kosmickou agenturou CNES a Ruskem. Mezi její další úkoly patří provedení řady vědeckých experimentů. Nový Sojuz odstartoval na cestu k ISS v neděli 21. října.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 23. října
PK

19.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Mars Odyssey je u cíle

Po 200 dnech a 460 miliónech km dlouhé cestě bude sonda 2001 Mars Odyssey navedena 24. října v ranních hodinách našeho času na dráhu kolem Marsu. Sonda se na cestu vydala 7. dubna a nyní se pokusí zlepšit bilanci výprav k Marsu, které není příliš lichotivá. Tři země vyslaly k Marsu v uplynulých 40 letech celkem 30 sond, ale jen třetina z nich uspěla. Téměř na dvacet minut bude zažehnut hlavní raketový motor sondy a spálením 262,8 kg paliva se sníží rychost sondy a zakřiví její dráhu tak, že se z ní stane dráha eliptická s počáteční oběžnou dobou kolem 19 hodin. Deset minut po zážehu zmizí sonda za diskem planety a po celých 20 minut s ní nebude moci být navázán kontakt. Na potvrzení úspěšné změny dráhy bude tedy nutno ještě několik dalších minut počkat. Během následujících týdnů a měsíců bude pomocí techniky zvané aerobreaking, která spočívá v brždění sondy o horní vrstvy atmosféry v místě nejmenšího přiblížení, zkracována oběžná doba. Cílem je dosažení kruhové dráhy s oběžnou dobou 2 hodiny a výškou 400 km nad povrchem planety. Poté bude zahájen vědecký program výpravy.
Zdroj: JPL Press release ze dne 18. října
PK

18.10.2001 00:00 Pavel Suchan Ostatní

Čtyři sta let od úmrtí Tychona Brahe

18.10.2001: Vydáno tiskové prohlášení č. 29Tycho Brahe čtyři století od úmrtí největšího pozorovatele nebeských těles Ve středu 24.října 2001 uplyne čtyři sta let od úmrtí Tychona Brahe, velkého dánského hvězdáře a jednoho ze zakladatelů moderní astronomie, který strávil poslední roky svého života v Praze ve službách císaře Rudolfa II. a je pochován v Týnském chrámu na Staroměstském náměstí.

18.10.2001 00:00 Luděk Vašta Ostatní

Nušlova cena 2001

V úterý 27. listopadu 2001 od 18 hodin bude v Planetáriu Praha udělena Nušlovacena za rok 2001 RNDr. Ladislavu Křivskému, CSc. Laureát při tétopříležitosti přednese přednášku na téma Od slunečních erupcí kpyramidám. Organizuje Pražská pobočkaČAS.
Nušlova cena České astronomické společnosti je nejvyšší ocenění, kteréuděluje ČAS badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužilio rozvoj astronomie. Je pojmenována po dlouholetém předsedovi ČAS prof.Františku Nušlovi (1867-1951). ČAS obnovila její udělování po padesátiletépřestávce v r. 1999.

17.10.2001 00:00 Luděk Vašta Světelné znečištění

Světelné znečištění (nejen) v Praze

Pražská pobočka České astronomickéspolečnosti ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahypořádala pracovní seminář Světelné znečištění (nejen) v Praze, který se uskutečnilv pondělí 15. října 2001. Zde jsoufotografie

17.10.2001 00:00 Pavel Koten Úkazy

Orionidy přicházejí

Dvakrát během roku se naše planeta setkává s meteorickým proudem pocházejícím z Halleyovy komety. Poprvé je to v květnu a my můžeme na obloze pozorovat meteory patřící k roji eta-Aquaridy, podruhé právě v nadcházejících dnech a výsledkem jsou Orionidy. Maxima činnosti by letos měly dosáhnout v neděli 21. října v ranních hodinách. Pozorovatelé na severní polokouli mohou očekávat 15 až 20 meteorů za hodinu, v případě výjimečných pozorovacích podmínek až 30 ks/hod. Radiant roje se nachází v severovýchodní části souhvězdí Oriona, 5 stupňů západně od hvězdy 2. velikosti zvané Alhena (neboli Gamma Geminorum). Nejvhodnější čas pro pozorování roje je kolem 5. hodiny ranní místního času, kdy je radiant nejvýše nad obzorem. Orionidy jsou po Leonidách druhým nejrychlejším rojem, do atmosféry vstupují rychlostí 66 km/s. A podobně jako jiné rychlé meteory zanechávají na obloze stopy viditelné sekundy až minuty po průletu. Při pohledu k radiantu uvidí pozorovatel krátké meteory, zatímco bude-li svůj pohled směřovat o čtvrtinu oblohy od tohoto bodu, zaregistruje dlouhé a velmi rychlé meteory. Vzhledem k tomu, že dráhy komety Halley a Země se míjejí o celých 22 miliónů km, jsou meteoroidy způsobující Orionidy na naší obloze velmi staré. Není přesně známo jak dlouho trvá částicím nově vyvrženým z kometárního jádra než se vlivem gravitačního působení planet a tlaku slunečího záření dostanou na dráhu, která se protíná s dráhou naší planety. Předpokládá se, že to může trvat celá století či dokonce tisíciletí.
Zdroj: Science@NASA ze dne 17. října
a IMO News
PK

15.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Galileo opět míří k Io

Vytrvalá kosmická sonda Galileo změnila 13. října svoji dráhu kolem Jupitera tak, aby mohla 16. října v ranních hodinách našeho času prolétnout 181 km nad povrchem měsíce Io. Přelet nad jižními polárními oblastmi poskytne příležitost pro studium magnetického pole, což umožní nahlédnout do roztaveného nitra toho měsíce. Zvolená dráha umožní studovat i další zajímavé znaky na povrchu, například nedávno objevenou horkou skvrnu jižně od vulkánu Loki. Vzhledem k neustálým změnám na povrchu Io očekávají vědci další možné překvapivé objevy. Při posledním obletu v srpnu letošního roku objevila sonda nový obří vulkán v oblasti, kde se předtím žádný nevyskytoval. Ve dnech kolem přiblížení k Io budou zkoumány i detailní struktury oblačnosti Jupitera a jeho radiační pásy. Už dříve byla kamera sondy vybavena novým softwarem, který by měl snížit pravděpodobnost selhání vlivem intenzivní radiace ve vnitřích částech Jupiterova magnetického pole. Sonda už nyní zažila trojnásobek kumulativní dávky záření než na jakou byla původně konstruována. Rovněž původně zamýšlená dvouletá životnost na oběžné dráze Jupitera byla už téměř třikrát překonána. Výprava se ale pomalu blíží ke konci, protože množství paliva na palubě sondy je nízké. Na programu zbývá už jen jeden průlet kolem Io v lednu 2002, průlet vnitřním radiačním pásem a v blízkosti malého měsíce Amalthea v listopadu 2002 a konečně zánik družice v atmosféře Jupitera v září 2003.
Zdroj: JPL Press release ze dne 12. října
PK

09.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Rusové posté vystoupili do kosmického prostoru

Ruští kosmonauté Vladimír Děžurov a Michail Ťurin, členové třetí stálé posádky Mezinárodní kosmické stanice (ISS), vystoupili do volného kosmického prostoru a připsali na konto sovětské a ruské kosmonautiky jubilejní 100. výstup mimo bezpečí kosmické lodě či stanice. Bez dvou minut pětihodinová "kosmická procházka" byla první ze tří, které jsou plánovány pro zprovoznění ruského spojovacího modulu a přechodové komory Pirs. Během výstupu mimo stanici provedli kosmonauté řadu operací. Vůbec poprvé použili ruskou přechodovou komoru. Na jejím povrchu nainstalovali zábradlí a madla, která umožní snažší pohyb při dalších výstupech. Za stejným účelem dále umístnili mezi moduly Pirs a Zvezda žebřík a oba moduly spojili i datovými kabely. Dalším úkolem byla instalace dvou antén, které poskytnou radarová data při přibližování lodí Sojuz a Progress. V závěrečné fázi tohoto manévru bude používán naváděcí terč, který byl rovněž v rámci tohoto výstupu umístěn na požadované místo. Posledním úkolem kosmonautů bylo připojení 12m jeřábu Strela, který bude sloužit pro manipulaci s náklady pro ruskou část stanice. Test tohoto jeřábu byl odložen na další výstup. Velitel posádky Frank Culbertson sledoval celou operaci z kosmické stanice. První ruský výstup do volného prostoru, který byl zároveň vůbec prvním v historii kosmických letů, uskutečnil sovětský kosmonaut Alexej Leonov 18. března 1965.
Zdroj: Space.Com ze dne 8. října
PK

04.10.2001 00:00 Pavel Koten Vzdálený vesmír

Perfektní snímek perfektní galaxie

Po sedmi letech konstrukce a pouhé dva týdny po uvedení do provozu pořídil moderní, sofistikovaný přístroj GMOS spojený s 8,1m dalekohledem Gemini na Mauna Kea vynikající první snímky spirální galaxie M74 v souhvězdí Ryb. Pro svůj téměř ideální tvar je tato galaxie nazývána "Perfektní spirální galaxií" a nový snímek to jen potvrzuje. GMOS neboli Gemini Multi-Object Spectrograph je sice určen zejména pro simultánní studium stovek spekter hvězdokup či galaktických kup, ale první data ukazují, že je schopen pořídit i krásné astronomické snímky. Galaxie M74 je vzdálena 30 miliónů sv. r., přesto jsou na snímku zřetelně viditelné hvězdokupy, plynná oblaka a prachové pásy. Některé z nich jsou tak výrazné, jako je běžně vidíme v naší Galaxii. Nový přístroj váží 2 tuny, stál 5 miliónů dolarů a byl vyroben spoluprací vědců z projektu Gemini a kanadských a britských odborníků. Ti jsou nadšeni tím, že GMOS byl schopen hned po uvedení do zkušebního provozu pořídit tak kvalitní data. Do plného provozu by měl být uveden na konci letošního roku. V současnosti je naplánováno už několik měsíců pozorování s tímto přístrojem. Projekt Gemini zahrnuje dva identické dalekohledy postavené na Havajských ostrovech a v Chile, čímž bude plně pokryta severní i jižní obloha. Druhý z dvojice dalekohledů by měl být uveden do provozu ještě letos.
Zdroj: Gemini Observatory Press release ze dne 2. října
PK

26.09.2001 00:00 Pavel Koten Sluneční soustava

První data o kometě Borrelly

Na tiskové konferenci byly představeny první, předběžné výsledky blízkého průletu sondy Deep Space 1 okolo komety Borrelly. Sonda pořídila dosud nejpodrobnější snímky kometárního jádra. Jádro komety svým tvarem připomíná bowlingovou kuželku. Délka jádra je 8 km, šířka 4 km. Nejlepší dosažené rozlišení na snímcích je 45 m na pixel, což je lepší rozlišení než na snímcích jádra komety Halley pořízenými sondou Giotto v roce 1986. Na povrchu jádra jsou patrné světlé a tmavé oblasti. Světlejší oblasti jsou souvisí s několika pozorovanými výtrysky prachu a plynu. Tyto výtrysky jsou spojovány s prasklinami na "krku" kuželky, které mohou vést v budoucnosti k rozpadu komety. Povrch je velmi členitý, mnohem více než se původně předpokládalo, a je tvořen velmi tmavým materiálem. Na jeho složení si musíme ještě několik týdnů počkat než budou analyzována data pořízená infračerveným spektrometrem. Iontový a elektronový spektrometr odhalil jinou zajímavost. Předběžný pohled na data ukazuje, že jádro komety není ve středu komy, ale je posunuto poněkud stranou. To by mohlo být způsobeno právě výtrysky viditelnými na černobílých snímcích. Vědci jsou nadšeni kvalitou získaných dat a také nečekaně bezproblémovým průběhem přiblížení obou těles. Technické poznatky získané při tomto setkání budou prospěšné i pro budoucí výpravy ke kometám.
Zdroj: JPL Press release ze dne 25. září
PK

předchozí 1 …508 509 510 511 512 513 514 …537 následující