Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Petr Bartoš Ostatní

Pocta Ondřejovu

vernisa.jpg
24. dubna 2003 v 18.30 hod proběhla, v rámci knižního veletrhu Svět knihy 2003, vernisáž výstavy Štěpána Kováře Pocta Ondřejovu
Jiří Grygar Ostatní

Projekt Pierre Auger Observatory

jg-web.jpg
V roce 1998 se začal rozbíhat projekt výzkumu kosmického záření o ultravysokých energiích [UHE CR], jehož duchovními otci jsou americký fyzik a nositel Nobelovy ceny Jim Cronin z Chicaga a britský fyzik z Leedsu Alan Watson. Smyslem projektu, který nese jméno francouzského fyzika a průkopníka výzkumu sekundárních spršek od primárních částic kosmického záření Pierra Augera, je získat solidní údaje o primárním kosmickém záření s energiemi částic nad 10 trilionů elektronvoltu (1019 eV).

Se svolením autora převzato z Instantních astronomických novin (www.ian.cz).

Milan Halousek Kosmonautika

Columbia - vyšetřování pokračuje...

Od tragické havárie raketoplánu COLUMBIA uplynulo již dva a půl měsíce - je tedy čas na hodnocení prvních výsledků vyšetřování.

Ačkoliv má plán možných důvodů a příčin havárie, vypracovaný vyšetřovací komisí CAIB (Columbia Accident Investigation Board), téměř 3200 bodů zaměřme se pouze na několik málo z nich - na ty, které se jeví jako nejpravděpodobnější a které svým nešťastným propojením nejspíše zapříčinily ztrátu sedmi lidských životů a vesmírného korábu.

Petr Bartoš Ostatní

Vesmír v knihách

Stejně jako v loňském roce, bude mít i letos Česká astronomická společnost výstavní stánek na veletrhu Svět knihy 2003. Na stánku naleznete ty nejzajímavější knižní tituly s tématikou astronomie a kosmonautiky, v sousedství stánku pak výstavy o Africe a především premiéru výstavy Pocta Ondřejovu od Štěpána Kováře.
Těšíme se na Vaší účast a podrobnější program uvádíme níže.
Frederik Velinský Multimédia

ČRo: Dohlédneme jednou až k velkému třesku?

Počátkem letošního roku byl tisk plný pohledů do vzdáleného vesmíru. Nedíval se jen Hubbleův teleskop. Kupříkladu sonda WMAP nám zprostředkovala pohled na vesmír, starý necelých čtyři sta tisíc let. I vy jste možná dumali nad tím, jak je vůbec možné pohlédnout do tak vzdálené minulosti - a co to tam vlastně vidíme. To vám prozradí Jiří Grygar.
Ota Kehar Sluneční soustava

Měsíce Jupitera

Upřesnění minulého článku o Jupiterových měsících.

Astronomové z Havajské univerzity oznámili 12. dubna 2003 objev dalších sedmi nových měsíců Jupitera. Toto oznámení způsobilo další navýšení počtu měsíců Jupitera, toto číslo se prozatím zastavilo na čísle 59. Ovšem dne 14. dubna 2003 došlo ke zveřejnění dalšího měsíce a tím se současný počet měsíců dostal na 60.

Karel Mokrý Kosmonautika

mise: Pluto-Kuiper

Kuiperův pás, vnější část sluneční soustavy je oblast ledových objektů. Rozprostírá se za drahou Neptunu a prozatím zůstává téměř neprozkoumaná. Známe mnoho objektů - Pluto a jeho měsích Charon a díky výkonným dalekohledům i velké množství objektů. Boužel, žádná sonda se nevydala zblízka prozkoumat tuto "bílou oblast" na mapě sluneční soustavy.

Jan Vondrák Úkazy

Květen bude letos ve znamení zatmění

Tiskové prohlášení ČAS číslo 46

V květnu 2003 dojde hned ke třem astronomicky zajímavým a neobvyklým úkazům. Jde o zcela ojedinělé soustředění jevů, z nichž každý sám o sobě je velmi vzácný, do poměrně krátkého časového intervalu necelých čtyř týdnů. V květnu budeme svědky přechodu Merkura přes Slunce (7.5.), úplného zatmění Měsíce (16.5.) a prstencového zatmění Slunce (31.5.). Všechny přitom budeme moci pozorovat i z našeho území (zatmění Slunce alespoň jako částečné). Tyto úkazy mají jeden společný jmenovatel - ve všech třech případech se dostanou 3 tělesa Sluneční soustavy téměř přesně do přímky a umožní tak úkazy úplného zatmění Měsíce (Slunce, Země a Měsíc), částečného (či prstencového) zatmění Slunce (Slunce, Měsíc a Země) a přechodu Merkura před Slunečním kotoučem (Slunce, Merkur a Země). S trochou nadsázky tak můžeme letošní květen označit za "Měsíc stínů".

Petr Bartoš Ostatní

INTERKAMERA

Vážení přátelé, nezapomeňte, že dnes 15.4.2003 začal v Průmyslovém paláci v Praze, veletrh INTERKAMERA.
20. mezinárodní výstava foto a video technika
Otevřeno 15.-17. 4. 10 - 18 hod, 18. 4. do 16,30
Vstupné 100,- Kč
Karel Mokrý Multimédia

Zlaté století astronomie

Česká televize opakuje velmi zdařilý seriál autorů: RNDr. Jiřího Grygara, CSc. a doc. RNDr. Zdeňka Pokorného, CSc. s názvem: Zlaté století astronomie. Je vlastně volným pokračováním legendárního seriálu Okna vesmíru dokořán.

Repríza začíná prvním dílem seriálu dne 29.dubna od 18:00 hodin na programu ČT2. Další díly budou návazně každé úterý od 18:00 hodin. "Zlaté století astronomie" tak plynule naváže na 3-dílný britský seriál BBC Vesmír, který je vysílán rovněž na ČT2 od 8. dubna (od 20:00 hodin)

Zlaté století astronomie bylo vysíláno již před 3 lety, ale v tak nevhodné době (léto a odpoledne), že jej prakticky nikdo neviděl.

Karel Mokrý Sluneční soustava

Nové měsíce: Jupiter a Saturn

Na počátku letošního roku jsme znali 40 měsíců planety Jupiter. Nyní jich známe 58. Před nedávnem jsme Vás informovali o objevu dvanácti nových měsíců, nyní bylo objeveno dalších šest malých měsíců. V článku Pojmenovány nové měsíce Jupitera se dozvíte podrobnosti o pojmenování měsíců Jupitera.

Stejný tým oznámil objev nového měsíce u planety Saturn. Jedná se o první podobný objev od konce roku 2000. Nyní známe 31 měsíců obíhajících Saturn.

Karel Mokrý Kosmonautika

42. výročí letu J. Gagarina

12. dubna 1961 v 09:07 hodin (moskevského času) z kosmické základny Bajkonur odstartovala kosmická loď Vostok 1 s J. Gagarinem na palubě. Let trval 1 hodinu 48 minut a kosmonaut jednou obletěl Zemi.

S Gagarinem bylo navázáno a udržováno radiové spojení. Během letu pil, jedl, viděl východ Slunce nad Severní Amerikou, rozeznal hranice kontinentů, řeky a pozoroval hvězdy.

Kosmonaut přistál na padáku poblíž města Saratovo v 10:55 hodin. Je nazýván Kolumbem vesmíru.

Text převzat ze serveru www.astronomie.cz

Miloš Bura Ostatní

František Kozelský devadesátiletý

Dne 12.4.2003 se dožije devadesátky zasloužilý člen ČAS a nejlepší konstruktér astronomických přístrojů pan František Kozelský. Tento článek navazuje na interview RNDr Zajonce z Kosmosu 3/1993 u příležitosti osmdesátin F. Kozelského. Tento obsáhlý článek dokumentuje vše, co pro hvězdárny F. Kozelský v republice vyrobil.

Jiří Dušek Kosmonautika

Výstava papírových modelů

Na brněnské hvězdárně v těchto dnech probíhá výstava unikátních papírových modelů orbitálních stanic, umělých družic a kosmických raket. Téměř stovku modelů sestavil Miloš Drábek a Petr Balda. K vidění je například model rakety Sojuz, na které letěl první československý kosmonaut Vladimir Remek, speciální modely lodí Mercury, které u nás dosud nebyly vystavovány, a třeba i první umělá družice Zeme -- Sputnik 1.
Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Pozitiva černých děr

V okolí některých černých děr nacházíme extrémní "větry". Z okolí černé díry odnášejí ohromná množství hmoty - v průběhu života odnesou hmotu odpovídající až miliardě hmotností Slunce!. Takové černé díry nalezneme v jádrech některých kvasarů. Opravdu tyto objekty pouze "požírají" okolní hmotu?

Anton Paschke Hvězdy

Proměnné hvězdy v Namibii - II

farma Hakos
farma Hakos
farma Hakos
Během mého pobytu v dubnu a květnu 2002 byla v provozu pouze část hvězdárny, jedna místnost s odsuvnou střechou. V této místnosti je Liebscherova montáž schopná nést asi 300 kg, zatím ale nesoucí zapůjčeny Celestron 14. Během podzimu 2002 byla namontována také druhá odsuvná střecha. Na sjezdu IAS 15.března 2003 bylo rozhodnuto především dokončit tuto druhou pozorovací místnost. Všechen materiál už je v Namibii, členské příspěvky za rok 2003 stačí na dokončení stavby. Do místnosti přijde rámcová anglická montáž nesoucí Bathovu komoru. Pan Bath, učitel v důchodu a sekretář spolku, tuto fotografickou komoru průměru 45 cm postavil a přenechal spolku zadarmo. Původně byla stavěna výhradně pro film 6x6 cm, podařilo se ale pana Batha přesvědčit, že bude lépe mít také možnost pro použití ccd kamery.
Anton Paschke Hvězdy

Proměnné hvězdy v Namibii - I

(poněkud přepracovaný a rozšířený článek z časopisu Perseus, 2002/5)

Gamsberg - Namibie
Gamsberg - Namibie
hora Gamsberg
Už delší dobu se snažím nalézt pozorovatele na jižní polokouli, kteří by měli zájem na pozorování krátkoperiodických proměnných hvězd, tedy hvězd zákrytových a RR Lyr typu. Tyto hvězdy jsou zcela zanedbané. Problému se v posledních letech ujali také astronomové z Varšavy, provozují přehlídku jižní oblohy pomocí ccd kamer. Pro amatéry ale ještě zbývá práce více než dost. Jenže dost seriózní a neplacené práce, což většinu z nich, žijících v ne příliš dobrých hospodářských podmínkách, zjevně neláká. Na druhé straně je pro značnýmu počet Evropanů možné si na jižní polokouli zajet na prázdniny a tudíž také pozorovat jižní hvězdy. Existuje několik hvězdáren, hotelů či farem, které se o takové návštěvníky snaží. Výhodou pak je, že část zařízení už je instalována na místě a nemusí se tahat do letadla. Musíme ovšem mít realistická očekávání. To co je pro obyvatele typické jižní země drahý a luxusní přístroj je v očích náročného Evropana pro seriosní práci sotva postačující.


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »