Čínská generálka úspěšná
 |
| Vnitřek lodi Shenzhou IV s testovacími figurínami taikonatů |
Vyhledávání v článcích
Čína chce letos vyslat člověka do vesmíru
V druhé polovině roku by měla odstartovat první čínská vesmírná loď. s kosmonautem na palubě. Přislíbila to ve čtvrtek oficiální čínská média s odvoláním na tamní odborníky. Čína by se tak stala třetí zemí světa schopnou vyslat člověka do kosmu.
Nový rok 2003
Tak máme opět jeden rok za sebou a musíme si zvykat psát v datumu jinou číslovku. Právě nám začal 3. rok nového tisíciletí a to je příležitost především pro přání, předsevzetí a bilancování. ¨Dovoluji si Vám, příznivcům ASTRO.CZ, popřát jménem výkonného výboru České astronomické společnosti mnoho zdraví a pracovních i životních úspěchů v novém roce.
Planeta s prstenci... která?
Krásné prstence... ale pozor - nedíváte se na snímek planety Saturn! Rozmístění a jasnost měsíců může být jedním z vodítek, že se nejdedná o nejznámější planetu s rozsáhlým systémem prstenců. Druhým neobvyklým jevem je poměr jasnosti prstenec/planeta. Jedná se o Uran - dalšího plynného obra v sluneční soustavě. Nachází se ve vzdálenosti 3 miliard kilometrů, přibližně dvacetinásobku vzdálenosti Země - Slunce.
Záhada energetických elektronů
Kde se vzaly urychlené elektrony? Otázka, kterou si kladou astronomové studující zajímavou hvěydokupu RCW 38. Tuto hvězdokupu obklopuje oblak urychlených eletronů. Vysokoenergetické částice mohou dramaticky změnit chemické vlastnosti disků, které mohou obklopovat hvězdy v tomto objektu.
Sledujte komety
Vyhledávací mapka pro kometu C/2002 X5 (Kudo-Fujikawa)Vyhledávací mapka pro kometu C/2002 V1 (NEAT)
Blíží se dvojice jasných komet
Tiskové prohlášení ČAS číslo 44
Začátek roku 2003 nám přinese možnost sledovat dvě jasné komety, které budou zřejmě natolik nápadné, že je bude možné pozorovat i pouhým okem, zejména pak na tmavší obloze mimo města. Podobně jasné komety jsme mohli pozorovat naposledy v letech 1996, 1997 a na jaře letošního roku. Tentokrát však bude zcela výjimečná situace v tom, že obě komety dosáhnoumaximální jasnosti krátce po sobě - v rozmezí necelého měsíce. Pro Zemi tyto komety nebudou představovat žádné nebezpečí, naopak nabídnou pěknou podívanou pro její obyvatele.
Galileo opraven
Sonda Galileo začala přenášet důležitá vědecká data. Po listopadovém těsném přiblížení k Jupiteru byla sonda vystavena intenzivní radiaci a došlo k poškození, v jehož důsledku nebylo možné získat data uložená na pásce. Inženýři vystopovali původ chyby (poškozená dioda) a nyní dokončili opravu sondy.
Virtuální observatoř
Při každém výzkumu je třeba nejdříve sehnat data. Což občas bývá problém. Nyní se připravuje systém, který umožní přístup k libovolným pozorováním daného objektu. Během několika okamžiků umožní získat informace z katalogů po celém světě, včetně starých pozorování. V průběhu příštích dvou let to umožní Astrofyzikální Virtuální Observatoř (Astrophysical Virtual Observatory - AVO). I když byla založena minulý rok, již nyní nabízí unikátní výzkumný nástroj který umožní mnoho nových objevů.
Afrika - úplné zatmění Slunce
Úplné zatmění je natolik úchvatný úkaz, že ho prakticky nelze popsat slovy. Za prvé: je to úžasná náhoda, že Měsíc je čtyřistakrát menší než Slunce a současně je k nám také čtyřistakrát blíže. Obě tělesa proto mají při pohledu ze Země prakticky stejnou úhlovou velikost kolem půl stupně a Měsíc při své cestě oblohou dokáže občas Slunce zcela zakrýt. Slunce tak na krátkou chvíli zmizí a my v okolí temného měsíčního kotouče spatříme vnější sluneční atmosféru, odborně nazývanou koróna. 4. prosince 2002 došlo k úplnému zatmění Slunce v jižní Africe.Pokračování na serveru www.rozhlas.cz
Daleký infračervený pohled
 |
První snímky Integralu
INTEGRAL, gamma observatoř ESA pořídil první snímky a vědecká data. Tyto snímky potvrdily, že INTEGRAL pracuje výborně. Všichni zúčastnění jsou s výsledky velmi spokojeni. 18. prosince proběhne v Paříži tisková konference, na které budo představeny první výsledky. Na vývoji a provozu experimentů družice INTEGRAL spolupracuje i AÚ Ondřejov.
Geminidy 2002
V noci z pátka 13. prosince na sobotu 14. prosince nás čeká další meteorářské divadlo. Nad ránem totiž nastane maximum meteorického roje Geminid.Tablo výkonného výboru ČAS k 70. narozeninám Fr. Nušla
Na podzim tohoto roku jsem navštívil pana Kopeckého, v Historickém archívu AÚ AV ČR v Ondřejově. Již z dřívější doby jsem tušil, co tam mohu nalézt, ale skutečnost předčila mé pčekávání. Mezi mnohy fotografickými alby byl i jeden, který obsahoval portréty kompletního Výboru České astronomické společnosti, a to při příležitosti 70. narozenin Františka Nušla. Tímto děkuji Astronomického ústavu, především pak panu Kopeckému, za zapůjčení a vám nyní umožňuji shlédnutí na stránkách Historické sekce ČAS.Odkazy: Tablo HISEC
Amalthea: měsíc plný děr
Blízké přiblížení sondy Galileo k Jupiterovu měsíci Amalthea ukázalo, že měsíc je je provrtán velkým množstvím děr a pravděpodobně (vzhledem k objemu) obsahuje více volného prostoru než pevných částí.
50 000 planetek aneb překračování hranic
Žijeme v letech planetkového boomu. Objevů klasických těles hlavního pásu, blízkozemních asteroidů i těles za drahou Neptunu přibývá rychlostí ještě před několika lety nepředstavitelnou. Další hranice padla právě před 14 dny - počet číslovaných planetek v katalogu Mezinárodní astronomické unie překročil 50.000 (slovy padesát tisíc).
Pokračování: www.planetky.cz
Hvězdárna Františka Nušla v Jindřichově Hradci
Za skutečně solidního mrazu se v sobotu 7. prosince 2002, vpředvečer 85. výročí ustavující schůze České astronomické společnosti,konala v Jindřichově Hradci astronomická slavnost při příležitostikřtu místní hvězdárny jménem místního rodáka a předního českéhoastronoma univ. prof. Františka Nušla (1867-1951).
Prosincová SKYMASTER starpárty
V pondělí 8.prosince jsme s Evou narychlo oznámili ostatním členům ASHK, že večer vyjíždíme s naším CELESTRONem 11 GPS na první SKYMASTER starpárty.Cassini-Huygens - stav mise
Úspěšnou zkoušku absolvovali kamery na sondě Cassini, kdy začali snímat Saturn již 20 měsíců před příletem této sondy k Saturnu.ASHK: Povětroň 6/2002
Vyšlo nové číslo časopisuPovětroň 6/2002- občasníku Astronomické společnosti v Hradci Králové.Poslední číslo 10. ročníku zahajujeme článkem o ondřejovském meteorickémradaru. Dozvíte se řadu technických zajímavostí o tomto unikátnímpřístroji a naučíte se číst filmové záznamy meteorických ozvěn.
