Nové měsíce planety Jupiter objevené v roce 2003
Astronomové z Havajské univerzity oznámili objev dvanácti nových měsíců Jupitera, což vedlo ke zvýšení počtu známých Jupiterových měsíců na 52.
Astronomové z Havajské univerzity oznámili objev dvanácti nových měsíců Jupitera, což vedlo ke zvýšení počtu známých Jupiterových měsíců na 52.
Na stránkách Astronomického deníku si můžete poslechnout záznam z tiskové konference, která se 10. března uskutečnila na brněnské hvězdárně u příležitosti 25. výročí letu Vladimíra Remka do vesmíru. Vzácné události se zúčastnila celá řada pozoruhodných osobností, především pak Ivan Bella, Alexej Alexandrovič Gubarev,Valerij Ivanovič Tokarev, Vitalij Ivanovič Sevasťjanov, Oldřich Pelčák, Vladimír Remek, Mark Liberzon a Vladimír Sokolov.
Nové informace naznačují, že rudá planeta má tekuté železné jádro o velikosti přibližně jedné poloviny planety. Tento výsledek potvrzuje podobnost této planety se Zemí s Venuší.
![]() |
Při pohledu na na noční oblohu žasneme nad její nezměrností. Stáli jste někdy pod oblohou a přemýšleli, kolik hvězd je nad Vámi? Tento problém zaujal vědce i filozofy, hudebníky a snílky všech dob.
V rámci solidarity s partnery International Space Stasion změnila ESA program letů evropských kosmonautů. ESA souhlasla s šestiměsíčním odkladem dvou letů evropských kosmonautů. Lety se měly uskutečnit v dubnu a říjnu 2003 pomocí ruských lodí Sojuz.
Astronomický časopis Perseus se specializuje na obor Proměnných hvězd. Vychází 6x ročně o rozsahu cca 40 stran a vydává ho Sekce pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti. Členům Sekce je zdarma rozesílán poštou. Všechna dosud vydaná čísla si můžete stáhnout na adrese http://var.astro.cz/brno. Nyní je k dispozici naskenované i poslední číslo (6/2002), které přináší například informace Dr. V. Šimona o dvou zajímavých rentgenových dvojhvězdách či přehledový článek Doc. Z. Mikuláška o záhadě slunečních neutrin. Přímý odkaz na číslo 6/2002 je zde (PDF, 2.9 MB) | ![]() |
Na serveru NASA můžete shlédnout vidozáznam (formát Real Media) z kabiny reketoplánu Columbia.
Vyšla nová číslaPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu. Speciál S1/2003 je věnován impaktnímu kráteru Steinheim.Může vám sloužit jako průvodce, který vás seznámí s touto pozoruhodnoupamátkou na dávnou kosmickou katastrofu.U příležitosti začátku března - měsíce Internetu připravilaObservatoř Kleť do provozu nový Internetový portáltýkající se zajímavých objektů naší oblohy - komet.Těšíme se na shledanou s Vámi na www.komety.cz.
Poznámka redakce: Díky spolupráci správce www.komety.cz je možné články nalézt i pomocí astronomickém rozcestníku www.astro.cz/cz/overview/
![]() |
Obrázek: Koláž planety Jupiter se svými největšími družicemi (v pořadí odshora dolů) Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Snímky byly pořízeny sondami Voyager a Galileo, JPL, NASA.
Hvězdárna Valašské Meziříčí pořádá ve dnech 28. a 29. března 2003 mimořádný seminář s názvem SVĚTOVÁ KOSMONAUTIKA - DRAMATICKÉ OKAMŽIKY, věnovaný především tragické události havárie raketoplánu Columbia.
Je to již celých 25 dní co se kosmonautika zachvěla, strnula a na chvíli zemřela. Je to již 25 dní co zemřelo sedm astronautů a mnoho iluzí. Je to 25 dlouhých dní, co se mnoho lidí dnem i nocí snaží přijít na to, co se vlastně v několika tragických minutách první únorové soboty stalo. Je ještě příliš brzo na jakékoliv závěry - ale podívejme se přesto, co již víme, nebo co si myslíme, že víme.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,