Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Tomáš Hynek Vzdálený vesmír

NGC 7662 - Modrá sněhová koule

ngc7662_061117.jpg
V pátek večer jsem chtěl nasnímat nějakou malou ale jasnou planetární mlhovinu v plném rozlišení sestavy 12" dalekohledu Meade a kamery ST8XME, tedy v ohnisku 3 metry. Počasí mé záměry sice překazilo, ale stihl jsem pořídit alespoň 1 hodinu expozic přes filtr Clear v plném rozlišení kamery (zbývají tedy ještě udělat snímky v polovičním rozlišení přes filtry RGB a vše pak zkombinovat do výsledného LRGB obrázku). Zobrazené detaily jsou ale i přes ne úplně zdařilou pointaci celkem překvapivé! Sami se podívejte...
Tomáš Hynek Multimédia

Velká sluneční skvrna - snímek z Ostravy

sun_061117.jpg
V uplynulých dnech byla po dlouhé době opět na Slunci viditelná poměrně velká sluneční skvrna, která lákala nejen k pohledu a pokochání se, ale také k zaznamenání této události v období minima sluneční aktivity tak vzácné.

Obrázek, který zde můžete vidět, byl pořízen kamerkou Meade LPI přes objektiv Rubinar 5.6/500 mm opatřený Baader sluneční folií (expozice 0.002 sekund - kombinace 20-ti snímků).

Ivo Míček Úkazy

Zvýšená aktivita meteorického roje Leonid v roce 2006

Noční obloha se pravidelně kolem 17. listopadu stává jevištěm pro nejmenší částečky periodické komety 55P/Tempel-Tuttle. Zdánlivě se tak v těchto dnech ze souhvězdí Lva (lat. Leo) rozlétají meteory, které označujeme jako Leonidy. Díky poslednímu návratu jejich mateřské komety v roce 1998 jsme mohli zažít v roce 1999 a dalších letech vysokou aktivitu tohoto kometárního "odpadu", který protíná dráhu naší Země a setkává se pravidelně s naší atmosférou. V tomto roce předpokládáme, že nastane obvyklé maximum 17. 11. v 17:45 SEČ, kdy ale nebude pozorování meteorů z tohoto radiantu možné, protože bude pro nás skrytý hluboko pod obzorem. Těšit se však můžeme na mimořádné podružné maximum dne 19. 11. kolem 5:45 SEČ, v ranních hodinách bychom mohli spatřit spršku až 100 meteorů za hodinu.

Tiskové prohlášení č. 90 České Astronomické Společnosti

redakce Ostatní

Kniha: Proměny vesmíru

promeny_vesmiru.jpg
Lawrence M. Krauss: Proměny vesmíru. Od velkého třesku k životu na Zemi... a ještě dál.

Známý astrofyzik populárním způsobem seznamuje s tématy jako je historie atomu kyslíku od vzniku částic ve velkém třesku přes tvorbu prvků ve hvězdách až k úloze kyslíku pro život organismů. Přitažlivým způsobem představuje málo známá fakta z teorie elementárních částic a podává základy termodynamiky a atomové fyziky. Za tuto knihu byl autor v roce 2002 vyznamenán Americkým institutem fyziky cenou za popularizaci fyziky a astronomie.

Pavel Suchan Ostatní

Dny otevřených dveří v Ondřejově

V rámci Týdne vědy a techniky se budou na observatoři Astronomickéhoústavu Akademie věd ČR konat Dny otevřených dveří 10.-12.11.2006vždy od 9 do 17 hod. Vstup zdarma, propagační a informační materiály kdispozici.

František Martinek Multimédia

Obraz Velké mlhoviny v Orionu - mistrovské dílo kosmických dalekohledů

nebula_orion.jpg
Dvě největší kosmické astronomické observatoře: Hubblův kosmický teleskop HST a Spitzerův kosmický dalekohled SST, spojily své síly k vytvoření skutečně mistrovského díla - viz obrázek. Jedná se složený snímek mlhoviny, která byla vyfotografována v oboru viditelného světla, ultrafialového a infračerveného záření. S trochou nadsázky lze říci, že výsledný obraz byl "namalován" stovkami mladých hvězd na malířském plátně, tvořeném plyny a prachem, působením ultrafialového záření a intenzivního hvězdného větru, nahrazujícího malířský štětec.
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 4 a 5/2006

Vyšla nová číslaPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Píšeme v nich mimo jinéo konstrukci analematických slunečních hodin,o odhalení pamětní desky Wilhelmu von Bielovi v Jaroměři-Josefově,o informacích v gravitačních vlnách a v reliktním zářenínebo o krásách dění na obloze.Otiskujeme další dvě oceněné prózy z Hradeckého Škrabáka.Nakonec v několika článcích vzpomínáme na našeho kolegu a kamarádaPepíka Bartošku.
František Martinek Kosmonautika

Kosmonautický seminář ve Valmezu 2006

panel.jpg
Hvězdárna Valašské Meziříčí se v rámci své činnosti věnuje nejen popularizaci astronomie, ale také propagaci kosmonautiky a raketové techniky. Pravidelně je poslední listopadový víkend věnován semináři o kosmonautice, který pořádá hvězdárna ve Valmezu jako jediná v České republice již asi 35 let. Seminář je v posledních letech realizován ve spolupráci s Valašskou astronomickou společností a s KosmoKlubem. Ten letošní kosmonautický seminář se koná ve dnech 24. až 26. 11. 2006.
Luboš Brát Hvězdy

38. konference o výzkumu proměnných hvězd

Ve dnech 17. až 19. listopadu 2006 proběhne na hvězdárně ve Valašském Meziříčí konference věnovaná problematice proměnných hvězd. Toto každoroční setkání profesionálních i amatérských astronomů bude mít letos netradiční náplň. Kromě "běžných" přednášek o proměnných hvězdách bude do programu zahrnut velký diskusní blok věnovaný hledání smysluplného pozorovacího programu.

František Martinek Sluneční soustava

Japonská družice Hinode sleduje Slunce

solar-b.jpg
Japonská vědecká družice k výzkumu Slunce s názvem Hinode (předstartovní označení Solar-B), kterou vyrobila organizace JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency), byla vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země 22. 9. 2006 pomocí japonské nosné rakety M-V. Start se uskutečnil z kosmodromu Uchinoura Space Center na ostrově Kjúšú (prefektura Kagošima).
Marcel Bělík Multimédia

ČAM 2006.10: Antares

antaresb_20092006_11x4m.jpg
Když jsem před několika lety obdivoval poprvé nádherné snímky pořízené Hubbleovým teleskopem, nevycházel jsem z údivu nad krásou barevného vesmíru. Nyní na mne z monitoru do tmy svítí vítězný snímek říjnového kola soutěže „Česká astrofotografie měsíce“. Až neskutečně barevné mlhoviny obklopující hvězdu Antares, které na čip digitálního fotoaparátu zachytil Dalibor Hanžl, mne přivádějí k podobnému úžasu.
Pavel Suchan Kosmonautika

HST do roku 2013?

Greenbelt (Maryland, USA) 31. října (ČTK) - Americký Národní úřad proletectví a vesmír (NASA) se rozhodl prodloužit životnost Hubbleovavesmírného teleskopu, který pomohl vědcům výrazně rozšířit znalosti okosmu. Oznámil to dnes šéf NASA Michael Griffin v Goddardově vesmírnémcentru v Greenbeltu ve státě Maryland. Raketoplán se na servisní misi soznačením STS-125 vypraví pravděpodobně v roce 2008. Pokud bude úspěšná,může prodloužit provoz přístroje až do roku 2013, kdy NASA plánujevypustit na oběžnou dráhu nový vesmírný teleskop Jamese Webba.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »