< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Tomáš Bezouška Multimédia

Fotografická soutěž „Moje vánoční kometa...“

Společnost pro meziplanetární hmotu (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS)a Sekcí pro mládež ČAS vyhlašuje 3. ročník fotografické soutěže „Moje vánoční kometa...“ se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.

František Martinek Sluneční soustava

Saturnovy měsíce ve tvaru „létajících talířů“

Zajímavý tvar Saturnova měsíce Pan.
Zajímavý tvar Saturnova měsíce Pan.
Dva malé Saturnovy měsíce vypadají na snímcích ze sondy Cassini jako „létající talíře“. Tyto měsíce, které se nacházejí uvnitř prstenců planety, mohly získat své zvláštní tvary postupným nabalováním materiálu z prstence, čímž v oblasti jejich rovníku „vyrostla“ pozorovaná vyvýšenina.
Miroslava Hromadová Hvězdy

Obří jet u rodící se hvězdy

l1157.jpg
Spitzer Space Telescope pořídil infračervený snímek rychle rostoucího výtrysku (jetu) u právě se rodící hvězdy L1157 v souhvězdí Cephea. Hvězda je zahalena do prachové obálky, proto není ve viditelném světle pozorovatelná.
František Martinek Sluneční soustava

Byla Venuše sestrou Země?

Porovnání velikosti Země a Venuše.
Porovnání velikosti Země a Venuše.
Dnešní Venuše je doslova pekelné místo ve vesmíru díky vysoké teplotě a obrovskému atmosférickému tlaku na jejím povrchu. Evropská sonda Venus Express (start 9. 11. 2005) však zjistila, že tomu tak nebylo vždycky. Ve vzdálené minulosti byla Venuše pravděpodobně velmi podobná Zemi a obsahovala velké množství vody.
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 6/2007 a S1/2007

Vyšla nová čísla Povětroně - Královéhradeckého astronomického časopisu. V běžném čísle se mimo jiné věnujeme výjimečným kometám 17P/Holmes a 8P/Tuttle. Přinášíme reportáže z několika podzimních akcí, například ve Valašském Meziříčí úspěšně proběhlo setkání slunečních hodinářů, o čemž informuje sám organizátor Jaromír Ciesla.

Povětroň speciál "Galaktická stezka" slouží jako průvodce naučnou stezkou, kterou jsme vybudovali u hradecké hvězdárny v roce 2007. Zobrazujeme na ní jedenáct nejznámějších nebeských objektů v naší Galaxii, a navíc jednu sousední galaxii Velké Magellanovo mračno. Zvolenému měřítku 1 ku 180 biliardám odpovídají vzdálenosti zastávek i rozměry objektů znázorněné na informačních tabulích. Celková délka naučné stezky je 9,5 kilometru. Nejprve vede podél "panoramatické" silnice ke kostelu na Novém Hradci Králové a pak pokračuje hlubokými lesy do malebného Bělečka.

Petr Sobotka Multimédia

Astronomie na ČRo Leonardo – listopad 2007

ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Na vědecké stanici ČRo Leonardo se v různých pořadech objevuje astronomie nebo je hostem astronom. V následujícím přehledu najdete seznam a stručný obsah takových pořadů za měsíc listopad. Všechny pořady si můžete stáhnout pomocí přímého odkazu do mp3 archivu. V listopadu se astronomie objevila v 9 pořadech, 7 článcích a jednom speciálním projektu.
Miroslava Hromadová Exoplanety

Planety u extrémně mladé hvězdy

ux_tau_a.jpg
Astronomové jsou přesvědčeni, že hvězda stará pouhý 1 milión let, může být již obklopená mladými planetami. Hvězda podobná Slunci leží v systému nazvaném UX Tau A, ve vzdálenosti asi 450 světelných let od Země. Vědci doufají, že objev poskytne pohled do doby, kdy v naší vlastní Sluneční soustavě začaly vznikat planety.
Pavel Suchan Ostatní

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 104 ze 6. 12. 2007


Česká astronomická společnost devadesátiletá

Česká astronomická společnost byla založena 8. prosince 1917 za účasti padesáti zájemců o astronomii v posluchárně České techniky v Náplavní ulici 6. Vytkla si tři hlavní cíle: vybudovat v Praze lidovou hvězdárnu, zřídit knihovnu s čítárnou a popularizovat výsledky moderní astronomie. Toho dosáhla o 11 let později, kdy v roce 1928 byla slavnostně otevřena Lidová hvězdárna na Petříně. Členskou základnou České astronomické společnosti prošla řada dnes již světově uznávaných osobností a mnoho významných astronomů dnešní doby. V historii české, respektive československé astronomie sehrála společnost nezanedbatelnou úlohu.
Pavel Suchan Ostatní

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 103 ze 6. 12. 2007


Česká astronomická společnost udělila první čestnou Kopalovu přednášku

Česká astronomická společnost udělila historicky první Kopalovu přednášku 2007 RNDr. Pavlu Spurnému, CSc. z Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. za jeho nedávné významné výsledky při výzkumu malých těles sluneční soustavy a jejich interakce s atmosférou Země. Slavnostní předání ceny proběhne v rámci shromáždění k 90. výročí založení České astronomické společností v Zrcadlové kapli Národní knihovny v Praze 8. 12. 2007 v 11 hodin. Po předání ceny bude přednesena přednáška „Systematické sledování bolidů ve Střední Evropě a v Západní Austrálii – nové metody, přístroje a některé zajímavé výsledky.“ Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti, zdarma.
Pavel Suchan Ostatní

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 102 ze 6. 12. 2007

Česká astronomická společnost udělila Nušlovu cenu 2007

Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2007 Ing. Jana Vondráka, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i. Slavnostní předání ceny proběhne v rámci shromáždění k 90. výročí založení České astronomické společností 8. 12. 2007 v Zrcadlové kapli Národní knihovny v Praze v 15:15 hodin. Poté bude přednesena laureátská přednáška „Precese a nutace: včera, dnes a zítra“, na kterou má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma).

František Martinek Sluneční soustava

Třetí průlet sondy ULYSSES nad severním pólem Slunce

Kosmická sonda Ulysses.
Kosmická sonda Ulysses.
Evropská sonda Ulysses pokračuje ve výzkumném programu, který zatím žádná jiná kosmická sonda neprováděla. Jedná se o výzkum polárních oblastí Slunce a jeho působení na okolní kosmické prostředí. Zhruba před rokem sonda prolétala nad jižními polárními oblastmi Slunce, nyní začal její průlet nad oblastmi kolem severního pólu.
Tomáš Bezouška Ostatní

Pozvánka na shromáždění k 90. výročí České astronomické společnosti

Česká astronomická společnost
si Vás dovoluje pozvat na slavnostní shromáždění konané u příležitosti 90. výročí vzniku ČAS, které se koná v sobotu 8. prosince 2007 od 10:00 do 17:00 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v Praze.

Zváni jsou všichni členové České astronomické společnosti i vzácní hosté.

Slavnostní pozvánka je ke stažení na adrese /akce/vyroci/cas90
František Martinek Sluneční soustava

Blesky na Venuši

Blesky na Venuši.
Blesky na Venuši.
Na povrchu Venuše panují doslova pekelné podmínky vzhledem k vysoké teplotě a atmosférickému tlaku. Sonda Venus Express, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA, přidala k těmto poznatkům první svědectví o tom, že atmosféra Venuše generuje bleskové výboje. Tento objev je jen částí vědeckých poznatků, které poskytla sonda Venus Express.
Martin Vilášek Multimédia

Kosmické pixely

Kosmické pixely
Kosmické pixely
Soutěž o nejlepší digitální astronomickou fotografii

Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy vyhlašuje soutěž o nejlepší digitální astronomickou fotografii.

František Martinek Kosmonautika

Postřehy ze semináře o kosmonautice a raketové technice 2007

Účastníci víkendového semináře o kosmonautice a raketové technice.
Účastníci víkendového semináře o kosmonautice a raketové technice.
Hvězdárna Valašské Meziříčí uspořádala ve dnech 23. až 25. listopadu 2007 tradiční seminář, věnovaný novinkám ze světa kosmonautiky, raketové techniky a výzkumu vesmíru. Akce je nepřetržitě organizována hvězdárnou již více než 35 let. Reportáž ze semináře pořizoval Pavel Sedláček, redaktor Českého rozhlasu Brno, kterého mj. zajímalo, zda i v době rozšířených možností přístupu na internet máme ještě dostatek účastníků. Odpověď je nasnadě. Letošního ročníku se zúčastnilo 60 zájemců o kosmonautiku, kteří se podepsali do prezenční listiny a zaplatili konferenční poplatek.
1 …387 388 389 390 391 392 393 …537

36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »