Rok se s rokem sešel a je zde opět tradiční akce konaná po celém světe pod názvem World Space Week (Světový kosmický týden). Jedná se již o sedmý ročník této oslavy kosmonautiky a pátý ročník konaný v České republice. Počet zúčastněných států pozvolna roste z počátečních 31 v roce 2000 až k loňským 46 aktivně zastoupeným zemím. V České republice se v roce 2005 do projektu Světového kosmického týdne zapojily na tři desítky organizací a jednotlivců, jejichž akce navštívilo něco málo přes 3 000 posluchačů. Patřili jsme tak k jedněm z nejaktivnějších účastníků Světového kosmického týdne, za což můžeme děkovat především husté síti hvězdáren na našem území.
V pátek 29. září 2006 se v rámci večerních safari pořádaných v ZOO Dvůr Králové skuteční i pozorování noční oblohy objektivy astronomických dalekohledů.František MartinekOstatní
Hvězdárna Valašské Meziříčí se i druhým rokem zapojila do akce Noc vědců, kterou vyhlásila Evropská komise na pátek 22. 9. 2006. Garantem astronomické části Evropské noci vědců 2006 v České republice byla Česká astronomická společnost. Do akce se zapojilo více než 20 hvězdáren, planetárií a dalších astronomických institucí a společností.Milan HalousekKosmonautika
Už popáté se naše země prostřednictvím České kosmické kanceláře přihlásila k mezinárodní akci World Space Week, Světový kosmický týden (SKT). Ta se koná vždy v termínu od 4. do 10. října. Nejinak tomu bude i letos, přičemž ústředním mottem akce je "Vesmír pro záchranu životů".
Ve dnech 22. - 23. 9. 2006 se v Plzni uskuteční výstava "Věda a technika v ulicích", která bude součástí akce "Dny vědy a techniky 2006". Netradičně pojatá výstava představí některé nové vědecké objevy a technické novinky a umožní návštěvníkům si o nich pohovořit s odborníky.František MartinekMultimédia
Nový velmi difuzní prstenec, shodný s drahami Saturnových měsíců Janus a Epimetheus, byl objeven při pohledu v protisvětle. Tento nový prstenec je viditelný na publikovaném snímku a pro snazší nalezení je jeho poloha označena křížkem. Nachází se vně přeexponovaného hlavního prstence, pak následují vzdálenější prstence G a F. Prstenec G má ostré vnitřní ohraničení. Prstenec E je mimořádně široký a je zachycen v dolní i horní části tohoto snímku.Pavel SuchanOstatní
Dovolujeme si upozornit na Evropskou noc vědců, kterou Evropská komisevyhlásila na tento pátek 22. září 2006 a která bude probíhat napříč zeměmiEvropy. V České republice byl připraven rozsáhlý astronomický program,jehož přehled najdete na adrese www.astro.cz/akce/noc_vedcu/2006/.Zde si můžete vybrat podle místa konání i charakteru programu.Doporučujeme zcela mimořádný program Astronomického ústavu AV ČR vOndřejově spojený s účastí Astronautické sekce ČAS.Vladimír WagnerVzdálený vesmír
V nedávné době proběhla i v českých mediích informace o pozorování, které by mohlo být jedním z klíčových při cestě ke konečnému prokázání existence temné hmoty a tedy potvrzení naší současné představy o tom, že větší část hmoty našeho vesmíru má pro nás zatím neznámou podstatu. Pokusil bych se zasadit tento objev do širšího kontextu a zmínit se ještě o jedné skulince, kterou by se modifikace gravitačních zákonů opět mohla vrátit do hry.Jiří KordulákÚkazy
Na území České republiky bylo vystavěno přes 160 nejrůznějších typů hvězdáren. Předkládaný soubor fotografií představuje výběr z tohoto počtu tak, aby každý typ hvězdárny byl zastoupen. Výstava je součástí rozsáhlého architektonicko - astronomické projektu zaměřeného na dokumentaci a sběr historického materiálu o mimořádném fenoménu - české hvězdárně.
Výstavu naleznete od 4.9. do 6.10. v Malé galerii vědeckého obrazu UK MFF. Ke Karlovu 3, Praha 2.
"Máme před sebou jedno maximum sluneční činnosti, abychom zjistili, co všechno potřebujeme vědět předtím, než pošleme astronauty znovu na Měsíc", prohlásil v červnu roku 2006 profesor Robert Lin, vedoucí pracovní skupiny Solar Sentinels.František MartinekSluneční soustava
Nová Sluneční soustavaNa Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie IAU (International Astronomical Union), které se uskutečnilo v Praze ve dnech 14. až 25. 8. 2006, bylo mj. rozhodnuto, že naše Sluneční soustava obsahuje pouze 8 planet. Stalo se tak po bouřlivém jednání, kdy byly brány v úvahu nejrůznější argumenty i protiargumenty. Přestože původní návrh počítal s 12 planetami (další by v budoucnu přibývaly), zvítězila nakonec varianta s počtem 8 planet.Martin VilášekOstatní
O víkendu 6. - 8. října 2006 se zájemci o pozorování proměnných hvězd CCD kamerou mohou zúčastnit neformálního setkání, které se bude konat na malebné horské chatě v Peci pod Sněžkou. Akci pořádá Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS. Účastníci setkání se dozvědí, jaký dalekohled je možné použít s CCD kamerou, jaké programy a jak se používají na zpracování snímků oblohy a jak nakládat se získanými pozorováními dále. Všichni zájemci jsou vítáni, akce je však omezena na maximálně 25 osob.
V letošním roce není příliš možností spatřit Měsíc v rudém či tmavě hnědém závoji zemského stínu. Přesto jsme měli a máme možnost spatřit alespoň kusý okamžik scénáře tohoto úkazu. První nesmělá příležitost nastala v noci ze 14. na 15. března tohoto roku, kdy se Měsíc dostal do zemského polostínu. Bohužel bylo nad celou republikou zataženo. Druhá, zajímavější příležitost nastane zvečera ve čtvrtek 7. září 2006. Zatmění Měsíce bude u nás viditelné v celém rozsahu. Jedná se ale pouze o částečné zatmění Měsíce - do zemského stínu navíc vstoupí velice malá část Měsíce, která pouze nepatrně ztmavne. Čeká nás tedy spíše zatmění pro "fajnšmekry" či zkušené pozorovatele těchto úkazů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
