24. března tohoto roku byla předána prestižní juniorská cena za astrofotografii, a to za rok 2017. Cenu uděluje Česká astronomická společnost na základě volby poroty soutěže Česká astrofotografie měsíce. Ta toto ocenění navrhla na základě snímků zaslaných do soutěže v roce 2017. Tato cena je nová a doplňuje stávající cenu Jindřicha Zemana za astrofotografii, kterou uděluje Česká astronomická společnost.
Patnáctý z řady úspěšných workshopů věnovaných astrofyzice vysokých energií a pozemním experimentům, pozorováním zejména robotickými dalekohledy a také rentgenovým družicím se uskuteční v Karlových Varech od 17. do 20. dubna 2018. IBWS (INTEGRAL/BART Workshop) je pracovní setkání odborníků především z oblasti rentgenového výzkumu vesmíru s pomocí družic pozorujících v gama a rentgenovém oboru a návazných pozemních robotických dalekohledů.
Již 18. ročník KOSMOS-NEWS PARTY se uskuteční 27. – 29. dubna 2018 v Pardubicích. Tradiční setkání odborníků i amatérských zájemců o kosmonautiku je opravdu mimořádnou akcí. Ačkoli z hlediska ubytování je již setkání téměř obsazeno, považujeme za čest vám ji připomenout. Letos zde totiž bude zavedena nová tradice, když Astronautická sekce České astronomické společnosti vyhlásí prvního držitele Ceny Antonína Vítka. Našeho předního znalce a popularizátora kosmonautiky, který nás navždy opustil před šesti lety, jistě nemusíme dlouze představovat. Jsme hrdí, že se jeho jméno dostává mezi další významná ocenění ČAS.
Přehled událostí na obloze od 16. 4. do 22. 4. 2018. Měsíc je v novu a objeví se na večerní obloze. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už po půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze si představíme zajímavou galaxii v souhvězdí Žirafy. Uplynulý i následující týden je plný mnoha startů raket. Namátkou vybíráme významnou vědeckou družici TESS. Před 420 lety se narodil Riccioli, autor mnoha známých pojmů na mapě Měsíce.
Astronomové využívající k pozorování Hubbleův kosmický teleskop HST uskutečnili nejpřesnější měření rychlosti rozpínání vesmíru od jejího prvního určení před téměř jedním stoletím. Neobvyklé závěry přinutily astronomy vzít v úvahu, že možná objevili důkazy poněkud neočekávaného fungování vesmíru. Nejnovější objevy z HST ukazují, že vesmír expanduje v současné době rychleji, než bylo předpokládáno na základě jeho pozorované trajektorie krátce po Velkém třesku.
Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 světelných let, nalezneme „Vánoční stromeček“. Nu ovšem, není to opravdický ozdobený stromek, byť se třpytí nejméně dvaceti modrými hvězdami. Ve skutečnosti se jedná o otevřenou hvězdokupu, jejíž členové nám na obloze vytvářejí trojúhelníkovou podobu vánočního stromku. Objevil ji britský astronom William Herschel 18. ledna 1784. A právě k této hvězdokupě obrátil skleněné oko svého dalekohledu astrofotograf Pavol Kollarik, vítěz březnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce.
Z hlediska popsání a objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu je důležité, že byl zaznamenán prakticky všemi přístroji Evropské bolidové sítě, které jsou pro tento účel určené a jsou umístěné na 17 stanicích Evropské bolidové sítě, které leží především na území České republiky (14), ale také na Slovensku (2) a Rakousku (1). Díky těmto záznamům bylo možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě a dokonce i složení a strukturu původního tělesa (meteoroidu). A to vše i přesto, že jeho dráha v atmosféře byla daleko nad JZ Maďarskem a Chorvatskem a nejbližší naše kamery byly od bolidu vzdáleny 250 – 300 km.
Nové snímky, které astronomové pořídili pomocí přístroje SPHERE a dalekohledu ESO/VLT, odhalují v dosud nedostižných detailech prachové disky obklopující nedaleké mladé hvězdy. Zachycují kolekci bizarních tvarů, velikostí a struktur, které jsou pravděpodobně také důsledkem efektů vyvolaných formujícími se planetami.
Astronomové objevili modrou hvězdu, které dali přezdívku Icarus. Jedná se o doposud nejvzdálenější pozorovanou osamělou hvězdu. Normálně by byla příliš slabá na to, abychom ji mohli pozorovat, a to dokonce i největšími dalekohledy světa. Avšak prostřednictvím gravitační čočky, která nesmírně zesílila slabou záři hvězdy, astronomové využívající Hubbleův kosmický teleskop HST byli schopni identifikovat tuto velmi vzdálenou hvězdu a ustanovit tak nový pozorovatelský rekord v této kategorii. Hvězdu Icarus rovněž využili k testování teorie temné hmoty a k průzkumu složení kupy galaxií, která se nachází v popředí.
Nové snímky získané dalekohledem ESO/VLT v Chile a dalšími teleskopy odhalují bohatou oblast plnou hvězd a zářících plynných oblaků, která se nachází v Malém Magellanově oblaku – jedné z nejbližších sousedních galaxií. Mezi filamenty plynu, které jsou pozůstatkem 2 000 let staré supernovy, se astronomům podařilo identifikovat obtížně zachytitelný hvězdný objekt. Přístroj MUSE byl použit ke zjištění jeho polohy a starší pozorování pořízená kosmickou observatoří Chandra následně potvrdila, že se jedná o osamocenou neutronovou hvězdu.
Přehled událostí na obloze od 9. 4. do 15. 4. 2018. Měsíc je na ranní obloze před novem. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už po půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Z objektů noční oblohy připomeneme trojici galaxií ve Lvu. ISS má nové zásoby a přístroje dovezené lodí Dragon. Očekáváme živý rozhovor s Andrewem Feustelem na ČT24. Virgin Galactic probudila motor VSS Unity. 12. dubna mají proběhnout dva starty raket. Konstruktér František Kozelský se narodil před 105 lety.
Astronom ze slunečního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR Mgr. Miroslav Bárta, PhD. Zůstává hostem i tohoto druhého dílu. Beseda se točí kolem výzkumů z ALMA (Atacama Large Millimeter Array), observatoře na náhorní planině v Chile. Vysoko, v 5000 metrech nad mořem, v mikrovlnném oboru, zde sleduje blízký i hluboký vesmír.
Společnost Astropis už dokázala připravit a vydat 111 čísel časopisu, který se již pevně zabydlel na naší scéně. Obálce dominuje nádherná fotografie ze startu Falconu Heavy a tak je jasné, jaké je jedno z hlavních témat tohoto čísla. Z astronomických jevů ovšem nezapomínejme ani na mezihvězdného návštěvníka Oumuamua, kterému je také věnován jeden článek. Očekávat můžeme i další pohled na gravitační vlny z pera Petra Kulhánka a mnohé další.
Přijďte na přehlídku nejnovějších a nejzajímavějších filmů pro digitální planetária, které byly natočeny v posledním roce. Již po třetí se v brněnském planetáriu koná odborný Fulldome Festival Brno (6. až 8. června), na který navazuje přehlídka těch nejzajímavějších pořadů - DigiFest o víkendu 9. a 10. června
Současné předpovědi počasí se opírají o složité počítačové modely. Tyto simulace využívají všechny fyzikální rovnice, které popisují stav atmosféry včetně proudění vzduchu, změn teploty, vzniku oblačnosti a výskytu srážek. Postupem času došlo ke zdokonalení prognózy, takže současné pětidenní předpovědi počasí jsou přesnější, než byly třídenní předpovědi před 20 roky. Avšak vy nepotřebujete superpočítač, abyste si udělali vlastní předpověď, jaké bude počasí a zda se změní v průběhu několika příštích hodin – to znaly již různé kultury v uplynulém tisíciletí.
U příležitosti konání 28. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (5. a 6. října 2018) Česká astronomická společnost již po šestnácté udělí prestižní cenu Littera Astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jež svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Nominace osobností lze Výkonnému výboru České astronomické společnosti podávat do konce dubna 2018.
V našem seriálu se ohlížíme, jaká zajímavá videa nám pomohla prožít zajímavé události v kosmonautice nebo výzkumu vesmíru. Dnes začneme událostmi z kosmonautiky, protože první zcela úspěšný let si připsala raketa Electron a první let absolvoval Falcon Heavy. Z astronomických úkazů si prohlédneme zákryty hvězd Měsícem a planetkou či Velkou červenou skvrnu na Jupiteru. VLT v Chile poprvé pracovaly najednou jako jeden velký dalekohled. Ohlédneme se za výsledky mise New Horizons, pohlédneme na dosavadní cestu Curiosity a kráter Neukumm. Závěrem se podíváme na přípravy motoru pro raketu Ariane 6 a podíváme se na několik startů raket.
Přehled událostí na obloze od 2. 4. do 8. 4. 2018. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nad západem jasná Venuše. V druhé polovině noci a nad ránem je vidět Jupiter a ráno nejlépe Mars a Saturn, které se tento týden potkávají ve Střelci. Zanikne čínská stanice Nebeský palác 1. Všechny plánované starty byly úspěšné a další nás čeká již v pondělí z Floridy a ve čtvrtek z Francouzské Guayány. Před 50. lety proběhl nepilotovaný test Apolla.
Svého času ho navštívilo šest kosmonautů a tři vesmírné lodě, nyní je 7,5tunový orbitální kolos už dva roky mrtvý a brzy zanikne v zemské atmosféře. Nějaké trosky však údajně mohou pád z oběžné dráhy přežít a dosáhnout zemského povrchu. Aktualizace na konci článku.
Celá desetiletí vědci zvažovali, zda může existovat život pod ledovým povrchem Jupiterova měsíce Europa. Díky nedávným kosmickým misím, jako je například sonda Cassini, mohou být k tomuto měsíci doplněna i další tělesa – například Titan, Enceladus, Dione, Triton, Ceres a Pluto. Ve všech případech se předpokládá, že by na nich mohl existovat život uvnitř oceánů, většinou v okolí hydrotermálních sopouchů nacházejících se na rozhraní jádra a vodního pláště těles.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4