Země a Venuše prošly odlišným vývojem Autor: Jeremy LeconteMám pro vás dvě zprávy o naší Zemi – jednu dobrou a jednu špatnou. Kterou chcete slyšet dřív? Tak dobře – napřed tu špatnou. Se vzrůstajícím výkonem Slunce stoupne teplota na Zemi natolik, že se postupně zcela vypaří i voda v oceánech. A ta dobrá zpráva spočívá v tom, že k tomu nedojde dříve než asi za miliardu roků.
Evropská sonda Rosetta u komety - kresba Autor: ESA–C. Carreau/ATG medialabEvropská kosmická sonda Rosetta byla vypuštěna 2. 3. 2004. Od té doby vykonala 5 oběhů kolem Slunce, přičemž díky gravitačním manévrům při průletech kolem Země (3krát) a kolem Marsu (jedenkrát) „nabrala“ dostatečnou rychlost k dosažení cíle – komety 67P/Churyumov–Gerasimenko. Během letu zkoumala rovněž planetky Steins a Lutetia.
Mapa oblohy 12. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 9. 12. do 15. 12.
Měsíc dorůstá k úplňku. Večer září jasná Venuše, téměř celou noc Jupiter a po půlnoci také Mars. Kometa Lovejoy je stále viditelná na ranní bezměsíčné obloze. Ráno kolem 14. prosince lze spatřit výrazný roj Geminid. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Čína dorazila na oběžnou dráhu Měsíce a chystá přistání. Začínají večerní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. prosince v 18:00 SEČ.
Zimní Hvězdárna v Úpici. Autor: Marcel Bělík.V pracovním týdnu od 16. do 20. prosince zve úpická hvězdárna širokou na opravdu pestře nabitý program. Celý pracovní týden poběží mimořádné večerní pozorování dvou jasných planet a Měsíce, který je v úterý 17. prosince v úplňku. V ten den se rovněž se uskuteční cestopisně-astronomická přednáška o zatmění Slunce v Ugandě. Vše pak vyvrcholí v pátek 20. prosince od 15 hodin tradiční vánoční besídkou se soutěžemi a překvapením nejen pro děti, druhou přednáškou, tentokráte o Betlémské hvězdě. V průběhu týdne budou rovněž odhaleny dvě malé fotografické výstavy.
Rozmístění vědeckých přístrojů na Curiosity Autor: NASAUž několik desetiletí se hovoří – tu méně vážně, tu seriozněji – o realizaci pilotovaného letu na planetu Mars. Jedním z vážných problémů, který je nutné vyřešit, je ochrana posádky před radiací (během letu a po přistání na Marsu nebudou kosmonauti pod ochranou zemského magnetického pole). Přesnější informace o intenzitě záření při letu na Mars poskytly nejnovější kosmické sondy, především americká pojízdná laboratoř Curiosity.
Údajné meteority a zranění, které měly způsobit Autor: YouTube/Niall Bradley/CBS12Koncem listopadu 2013 se v médiích objevila zpráva, že meteorit zasáhl malého chlapce. Podle ní k události došlo v obci Loxahatchee, která se nachází v jihovýchodní části amerického státu Florida. Sedmiletý Steven Lippard si zde právě hrál na příjezdové cestě před domem se svou novou krabicí s nářadím, když jej něco udeřilo do hlavy. Začal silně plakat a jeho otec Wayne zjistil, že má ošklivou ránu na hlavě, která naštěstí příliš nekrvácela. Chlapec se brzy uklidnil a chtěl si jít zase hrát, ale otec jej raději vzal do nemocnice na ošetření a pozorování. Nechtěl poranění hlavy zanedbat, protože Steven trpí jistou formou autismu. Lékař ránu vydesinfikoval a stáhl třemi malými sponkami.
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.V roce 2014 bude k datu narození dr. Zdeňka Kvíze, tedy k 4. březnu, Českou astronomickou společností opět udělovaná Cena Zdeňka Kvíze. Už nyní můžete zasílat své návrhy na kandidáty pro toto významné ocenění. Uzávěrka je 31. 12. 2013.
nová administrativní budova ESO - eso1350 Autor: ESONová budova při ředitelství ESO v Garchingu byla slavnostně otevřena
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (050/2013): Dne 4. prosince 2013 se v ředitelství ESO v Garchingu u Mnichova (Německo) konala oficiální inaugurační ceremonie u příležitosti otevření budovy nového administrativního křídla. Slavnosti se zúčastnili členové nejvyššího orgánu ESO Council, zástupci místní samosprávy, zástupci architektonické firmy Auer+Weber+Assoziierte, i hlavního dodavatele BAM Deutschland AG a členové vedení ESO.
Ota Kéhar v Hlubinách vesmíru. Autor: TV Noe.V sobotu 7. prosince 2013 ve 20 hodin bude premiéra nového dílu pořadu Hlubinami vesmíru. Hostem je PhDr. Ing. Ota Kéhar, spolutvůrce katalogů na webu Astronomia. V zorném poli budou tedy Astronomické katalogy a práce s nimi.
Vzdálená hvězda prosvětluje atmosféru exoplanety - kresba Autor: NASA, Goddard Space Flight CenterDvě skupiny astronomů využily mimořádných kvalit Hubblova kosmického dalekohledu HST, přičemž se jim podařilo objevit slabé známky přítomnosti vodní páry v atmosférách pěti vzdálených planet za hranicemi Sluneční soustavy (tzv. exoplanet).
Kulová hvězdokupa M 15 Autor: NASA/ESA/HSTV souhvězdí Pegasa, ve vzdálenosti 35 000 světelných roků od Země, se nachází toto nádherné seskupení hvězd – kulová hvězdokupa Messier 15 (zkráceně M 15). Její stáří bylo určeno na 12 miliard let (pro porovnání – stáří Slunce je 4,6 miliardy roků). Jedná se tudíž o jednu z nejstarších kulových hvězdokup, které jsou součástí naší Galaxie (Mléčné dráhy).
start stratosfériského balónu - Společně do stratosféry Autor: Společně do stratosféryHvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace Zlínského kraje a nezisková Slovenská organizácia pre vesmírne aktivity (SOSA) se sídlem v Bratislavě vyhlašují studentskou soutěž s názvem Společně do stratosféry. Soutěž dává žákům a studentům možnosti vlastní tvořivé práce. Předmětem soutěže jsou nápady, náměty a návrhy na experimenty, pokusy či přístroje pro výzkumy a měření realizovatelná na gondole stratosférického balónu.
Tisková zpráva č. 3 projektu Společně do stratosféry.
Nové planetárium a výstavní prostory při ředitelství ESO - eso1349 Autor: Architekten Bernhardt + Partner (www.bp-da.de)Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (049/2013): ESO dostane darem planetárium a návštěvnické centrum, které vyroste v areálu ředitelství ESO v Garchingu u Mnichova (Německo). Nové zařízení bude velkolepou výkladní skříní astronomie určenou široké veřejnosti. Projekt se stane skutečností díky nadaci Klause Tschira, která nabídla uhrazení veškerých stavebních nákladů.
Pozorování meteoru rádiově. Autor: NASA.Už se vám určitě někdy stalo, že jste chtěli pozorovat maximum meteorického roje a bylo zataženo. Nebo svítil Měsíc, takže z předpovídaných 30 meteorů za hodinu jste viděli 4, nebo žádný, a ještě jste třeba zmokli. Bohužel, to je realita pozorovatelů meteorů už po desítky let. Dnešní technika ale umožňuje se těmto starostem úplně vyhnout.
Animace přistávacího modulu a vozítka Jutu po jeho výsadku Autor: Spaceflightnow.comNedělním startem rakety Dlouhý pochod z území Číny započala vědecká mise, která, když klapne, bude znamenat (ač to zní neuvěřitelně) první přistání umělého tělesa na povrchu Měsíce od roku 1976. A nepůjde o jen tak ledajakou sondu – po přistání z ní vyjede do nástrah lunárního prachu malý průzkumný rover! Čínský kosmický program se nadále rozjíždí a cesta „tajkonautů“ na Měsíc už také není úplně nereálná.
Česká kosmická kancelář Autor: Česká kosmická kancelářCentrum studentských aktivit České kosmické kancelář upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.
Konec úplného zatmění Slunce v Austrálii. Autor: Petr Horálek.S úplným zatměním Slunce bývá často spojen konec světa - nejoblíbenější téma konspiračních teorií. Jak může být někdo tak šílený, aby konspiracím uvěřil? A zdaleka nejen to se dozvíte v prosincových přednáškách na brněnské hvězdárně.
Hvězdárna Valašské Meziříčí Autor: Hvězdárna Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. ve spolupráci s Krajskou hvězdárnou v Žilině, pracoviště Kysucká hvězdárna v Kysuckom Novom Meste, pořádá dne 7. prosince 2013 poslední akci v rámci projektu Se Sluncem společně, kterou je FOTOGRAFICKÉ SOUSTŘEDĚNÍ – workshop k realizované fotografické soutěži Společně se Sluncem. Akce je určena všem zájemcům.
Mapa oblohy 4. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 2. 12. do 8. 12.
Měsíc po novu bude vidět večer. Kometa ISON nepřežila průlet kolem Slunce, na nebi je jiná poměrně jasná kometa Lovejoy. Večer
září jasná Venuše, téměř celou noc je vidět Jupiter a po půlnoci dobře také Mars. Aktivita Slunce je na přivrácené straně nízká.
Indové se vydali k Marsu. Progress se musel s ISS spojit pomocí ručního řízení.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 4. prosince v 18:00 SEČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
