Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Jiří Srba Vzdálený vesmír

Kosmický humr bez prachu

mlhovina Humr-NGC6357-ESO/VISTA Autor: ESO/VVV Survey/D. Minniti. Acknowledgement: Ignacio Toledo
mlhovina Humr-NGC6357-ESO/VISTA
Autor: ESO/VVV Survey/D. Minniti. Acknowledgement: Ignacio Toledo
Nový infračervený záběr mlhoviny NGC 6357 z dalekohledu VISTA

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (009/2013): Nový snímek pořízený dalekohledem ESO/VISTA zachycuje kosmickou krajinu plnou zářících oblaků plynu a cárů prachu obklopujících mladé horké hvězdy. Na tomto infračerveném záběru je v překvapivých nových detailech zachycena hvězdná porodnice známá pod označením NGC 6357. Snímek byl pořízen v rámci přehlídky Mléčné dráhy prováděné v současnosti pomocí dalekohledu VISTA, jejímž úkolem je mapování struktury Galaxie a vysvětlení jejího původu.

Jan Kříž Ostatní

Přednáška: Působení kosmických vlivů na život na Zemi

Meteorit v Rusku šokoval celý svět. Autor: Ruské dopravní služby.
Meteorit v Rusku šokoval celý svět.
Autor: Ruské dopravní služby.
Týden po neblahých událostech v Rusku zve Astronomická společnost Pardubice širokou veřejnost na přednášku, která by mohla mnohým osvětlit, jak velké štěstí Rusové měli. V pátek 22. února 2013 od 19 hodin přivítáme do Velkého sálu DDM DELTA Pardubice vzácného hosta, Mgr. Vladimíra Sochu z UK v Praze. V přednášce nazvané „Působení kosmických vlivů na život na Zemi“ se mimo jiné dozvíme, jaké reálné nebezpečí nám hrozí z vesmíru. Za přednáškou se vydejte do Gorkého ulice 2658.

Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.

František Martinek Hvězdy

Nejmladší černá díra v naší Galaxii

Pozůstatek po výbuchu supernovy W49B Autor: X-ray: NASA/CXC/MIT/L.Lopez et al.; Infrared: Palomar; Radio: NSF/NRAO/VLA
Pozůstatek po výbuchu supernovy W49B
Autor: X-ray: NASA/CXC/MIT/L.Lopez et al.; Infrared: Palomar; Radio: NSF/NRAO/VLA
Velmi zdeformovaný pozůstatek po explozi supernovy na připojeném obrázku může obsahovat nejmladší černou díru, jaká vznikla v naší Galaxii. Obrázek byl vytvořen kombinací dat získaných v oboru rentgenového záření družicí Chandra X-ray Observatory (modrá a zelená barva na snímku), data v rádiovém oboru pořídila observatoř NSF Very Large Array (růžová barva) a informace v oboru infračerveného záření získala Caltech's Palomar Observatory (žlutá barva).

Zuzana Kuljovská Ostatní

V Brně na dosah Měsíci

Měsíc v úplňku. Foto: T.A. Rector, I.P. Dell'Antonio.
Měsíc v úplňku. Foto: T.A. Rector, I.P. Dell'Antonio.
Únor 2013 se na brněnské hvězdárně nese plně v duchu našeho nejbližšího kosmického souseda. Měsíc je jak v hledáčku dalekohledů - zejména tento týden - tak tématem hlavního pořadu Měsíční podvod a neposledně populárních přednášek pro veřejnost.

František Martinek Vzdálený vesmír

Hvězdy z naší Galaxie na útěku

Současná představa o stavbě naší Galaxie Autor: NASA/JPL
Současná představa o stavbě naší Galaxie
Autor: NASA/JPL
Hvězdný průvodce by mohl informovat o téměř polovině naší mateřské Galaxie jako o neznámé zóně. Jedná se především o tu část Galaxie za galaktických středem, která je téměř nepozorovatelná a o které toho víme opravdu velmi málo. A to i přesto, že Mléčná dráha je jednou z dobře zmapovaných spirálních galaxií v blízkém vesmíru. Zaplnit tato prázdná místa, jak se zdá, by mohly hvězdy vyvržené z rodných hvězdokup. S jejich pomocí bude snad možné vytvořit první přesnější mapu celé naší Galaxie.

Jana Tichá Sluneční soustava

1000 planetek z Kleti

Všechny planetkové objevy z Kletě. Autor: Observatoř Kleť.
Všechny planetkové objevy z Kletě.
Autor: Observatoř Kleť.
Počet potvrzených objevů planetek z jihočeské Observatoře Kleť v lednu 2013 dosáhl tisícovky. Astronomové z Kleti se tak zařadili mezi dvacítku nejúspěšnějších hledačů planetek na světě.

Tisková zpráva Hvězdárny na Kleti.

Martin Gembec Úkazy

8. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 20. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 20. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 18. 2. do 24. 2.

Měsíc dorůstá k úplňku. Večer končí viditelnost planety Merkur, poté lze pozorovat Jupiter, ráno Saturn. Večer jsou ideální přelety ISS. Ohlédneme se po pádu malého asteroidu za Uralem.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. února v 19:00 SEČ.

Jakub Černý Sluneční soustava

Rozhovor: Petr Scheirich - Čeljabinský meteorit nejničivější od Tunguské katastrofy

Údajné místo dopadu Čejlabinského meteoritu v čebarkulském jezeře. Autor: Ria.ru.
Údajné místo dopadu Čejlabinského meteoritu v čebarkulském jezeře.
Autor: Ria.ru.
Je pravděpodobné, že v případě pádu bolidu v Rusku jde o nejsilnější zásah kosmickým tělesem od roku 1908. Po události byla nalezena v blízkém čebarkulském jezeře kruhová díra v ledu. Oblast prý zajistila policie a zkoumá se, zda ji způsobilo dopadnuvší těleso, případně zda se zde nachází jeho pozůstatky. Zatím se nepovedlo žádné pozůstatky tělesa najít. Časová souhra s průletem planetky 2012 DA14 je čistě náhodná, obě tělesa mají diametrálně odlišné dráhy ve Sluneční soustavě. Ohledně události jsme položili pár otázek odborníkovi zkoumajícímu planetky na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, Mgr. Petru Scheirichovi, Ph. D..

Jakub Černý Úkazy

Kometa PanSTARRS popadla druhý dech!

Kometa PanSTARRS z 12. února 2013. Autor: Tom Herradine.
Kometa PanSTARRS z 12. února 2013.
Autor: Tom Herradine.
Kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) se zdá být velice záludná. Ještě před několika dny jsme ji zatracovali a nyní už zase přitahuje větší pozornost. Po svém objevení začala zjasňovat s neočekávanou rychlostí, což vedlo k velice optimistickým předpovědím pro letošní rok. Pokud by tento trend pokračoval, mohla být velice jasná a dosáhnout dokonce záporné magnitudy. Bohužel, jak se obvyklé stává v případě dynamicky nových komet, mezi které kometa PanSTARRS patří, když se přiblíží pod 3 AU od Slunce, rychlost zjasňování velice zpomalí. To u komety vedlo k opačným, velice pesimistickým scénářům: maximální jasnost mezi 3-4 mag, navíc v době nepozorovatelnosti komety. Nicméně, vizuální odhady jasnosti komety v posledních týdnech naznačují další změnu v rychlosti zjasňování. Jasnost komety je opět větší, než se očekávalo, a zdá se, že kometa chytla druhý dech.

Jiří Srba Ostatní

Na stopě původu částic kosmického záření

čelo rázové vlny v pozůstatcích po explozi supernovy SN 1006 pomocí VLT/VIMOS Autor: ESO, Radio: NRAO/AUI/NSF/GBT/VLA/Dyer, Maddalena & Cornwell, X-ray: Chandra X-ray Observatory; NASA/
čelo rázové vlny v pozůstatcích po explozi supernovy SN 1006 pomocí VLT/VIMOS
Autor: ESO, Radio: NRAO/AUI/NSF/GBT/VLA/Dyer, Maddalena & Cornwell, X-ray: Chandra X-ray Observatory; NASA/
VLT zkoumá pozůstatky středověké supernovy

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (008/2013): Pomocí dalekohledu VLT vědci uskutečnili nová velmi detailní pozorování pozůstatku po výbuchu supernovy z roku 1006, která je přivedla na stopu původu kosmického záření. Pozorování poprvé naznačují přítomnost rychle se pohybujících částic v pozůstatcích po explozi supernovy, a právě tyto částice by mohly být původcem kosmického záření. Výsledky byly publikovány 14. února 2013 v odborném časopise Science.

Petr Horálek Multimédia

Meteorit v Rusku: Nejzajímavější videa a fotografie

Stopa čeljabinského bolidu. Autor: Screen Grab.
Stopa čeljabinského bolidu.
Autor: Screen Grab.
Páteční dramatické ráno 15. února 2013 z Ruska už zaplnilo internet tak houfně, že nemáte šanci nenarazit na nějaké zajímavé video z čeljabinské události. Meteorit Čerkabul, jak si patrně jev získá oficiální pojmenování, byl často spojován i s večerním průletem planetky 2012 DA14 kolem Země toho dne. Jak se ovšem ukazuje, dráhy těles jsou odlišné, tělesa tedy spolu nijak nesouvisí a jde jen o jednu obří náhodu. Rozhodně si však můžete celou čeljabinskou událost s námi znovu připomenout a zrekapitulovat z několika doposud nejfrekventovaněji uváděných či nejzajímavějších videí. Článek ještě budeme aktualizovat.

Aktualizováno: 20. února 2013, 13:36 SEČ.

Petr Horálek Úkazy

Nad Ruskem explodoval meteorit

Bolid z 15. února 2013 nad Uralem. Autor: Screen Grab.
Bolid z 15. února 2013 nad Uralem.
Autor: Screen Grab.
V pátek 15. února 2013 ráno okolo 9:15 ruského uralského času (4:15 SEČ) došlo k nebývale intenzivní astronomické události nad uralskou oblastí Ruska. Od jihovýchodu se na tamní ranní obloze rozzářil mimořádně jasný bolid, který krom záře dále provázela hlasitá rázová vlna. Podle dostupných zpráv byla zvuková hladina v některých místech tak vysoko, že roztřásla a rozbila okenní skla v některých místnostech. Po bolidu na obloze zůstala po dlouhé desítky minut jasná kouřová stopa. Samotné meteoritické zbytky dopadly na jižním Urale v Čeljabinské oblasti, asi 1500 km na východ od ruské metropole.

Aktualizováno: 26. února 2013, 13:23 SEČ.

František Martinek Hvězdy

Superbublina ve Velkém Magellanově oblaku

Superbublina DEM L50 s vyznačenou polohou supernovy Autor: X-ray: NASA/CXC/Univ of Michigan/A.E.Jaskot, Optical: NOAO/CTIO/MCELS
Superbublina DEM L50 s vyznačenou polohou supernovy
Autor: X-ray: NASA/CXC/Univ of Michigan/A.E.Jaskot, Optical: NOAO/CTIO/MCELS
Publikovaný kompozitní snímek ukazuje superbublinu DEM L50 (N186), která se nachází ve vzdálenosti 160 000 světelných roků od Země. Je součástí blízké nepravidelné galaxie – Velkého Magellanova mračna. Superbubliny jsou nalézány v oblastech, kde se v období uplynulých několika miliónů roků zformovaly velmi hmotné hvězdy.

Jiří Srba Vzdálený vesmír

Kaňka na zářící obloze

hvězdokupa NGC 6520 a temný oblak Barnard 86 Autor: ESO
hvězdokupa NGC 6520 a temný oblak Barnard 86
Autor: ESO
Nebeský gekon na snímku kamery WFI

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (007/2013): Tento nový snímek, pořízený pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) v ohnisku dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile, zachycuje jasnou hvězdokupu NGC 6520 a jejího souseda – podivný tmavý oblak Barnard 86 (který někomu může připomínat gekona). Tato dvojice objektů se promítá na pozadí milionů zářících hvězd jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy – oblast je hvězdami tak přehuštěna, že na celém snímku snad není ani kousek tmavé oblohy.

Petr Horálek Úkazy

Komety hrají karty, nejvíc es má ISON

Kometa Lemmon 5. února 2013. Autor: Dieter Willasch.
Kometa Lemmon 5. února 2013.
Autor: Dieter Willasch.
Honí kočka myš, nebo myš kočku? I tak by se dalo popsat pomyslné konkurenční klání letošních očekávaných komet. S kometami se tento rok doslova roztrhl pytel, a ač jsme ještě ani jednu z těch "pořádných" na severní polokouli neviděli, je jasně cítit, že je to ve vzduchu a že se něco blíží. Neustále opakujeme lidem, že jsou komety opravdu nevyzpytatelné, pokud jde o předpovědi jejich jasností. Překvapují i klamou, ale hlavní je, že se nabízejí. Pořadí karet zamíchala překvapivě zjasňující kometa Lemmon, která bude patrně zajímavějším kometárním objektem než rok a půl dlouho avizovaná kometa PanSTARRS. Do toho jim oběma dýchá na záda překvapivě se vyvíjející kometa ISON. Takže, jaký bude rozsudek?
Petr Scheirich Sluneční soustava

Vyhledávací mapky pro průlet planetky 2012 DA14

Orientační mapka letu planetky 2012 DA14. Autor: Petr Horálek, Stellarium.
Orientační mapka letu planetky 2012 DA14.
Autor: Petr Horálek, Stellarium.
Během pátečního večera, 15. února, prolétne v blízkosti Země blízkozemní planetka 2012 DA14, pozorovatelná celkem snadno i malými dalekohledy. O planetce jsme informovali v tiskovém prohlášení č. 182. V tomto článku přinášíme slibované vyhledávací mapky, které Vám pomohou planetku na hvězdném pozadí nalézt.

František Martinek Hvězdy

Záhadná mladá dvojhvězda

Objev mladé dvojhvězdy Autor: NASA/ESA/JPL
Objev mladé dvojhvězdy
Autor: NASA/ESA/JPL
Dvě velké kosmické observatoře NASAHubble Space Telescope (HST) a Spitzer Space Telescope (SST) – společně pracovaly na odhalení záhadného hvězdného nemluvněte, které se navenek chová podobně jako policejní maják. Ve skutečnosti se jedná o mladou vznikající dvojhvězdu.

Josef Jíra Světelné znečištění

Absolutní vítěz „Sviťme si na cestu … ne na hvězdy 2012“

Světelné moře. Autor: Lubomír Sklenár.
Světelné moře.
Autor: Lubomír Sklenár.
Druhý ročník mezinárodní Česko - Slovenské fotografické soutěže se zaměřením na problematiku světelného znečištění vyhlásila Česká astronomická společnost a Slovenská ústredná hvezdáreň ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty. Národní organizátory soutěže přivedl ke spolupráci společný zájem o zachování tmavé noční oblohy a kvalitního nočního životního prostředí.

Martin Gembec Úkazy

7. vesmírný týden 2013

Mapa oblohy 13. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 13. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 11. 2. do 17. 2.

Dorůstající Měsíc je vidět večer a v první polovině noci. Večer je vidět také planeta Merkur, v první polovině noci Jupiter a ráno je nejlépe vidět Saturn. Velmi blízko kolem Země se 15. února protáhne malý asteroid. Začaly přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. února v 18:00 SEČ.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »