Nejjasnější kometa Kreutzovy skupiny Ikeya-Seki zazářila na obloze v roce 1966. Autor: Roger Lynds.Pomyslný klid na obloze byl narušen neohlášeným hostem. Tím je kometa patřící do skupiny tzv. Kreutzovy skupiny "lízačů Slunce". Tyto komety prolétají jen velice blízko nad pomzslným slunečním povrchem. Kometa nese označení C/2011 W3 (Lovejoy) a objevil ji amatérský astronom Terry Lovejoy z Austrálie pomocí 0.20-m Schmidt-Cassegrainova dalekohledu v neděli 27. listopadu. Zhruba za dva týdny projde jen 190 tisíc kilometrů nad viditelným povrchem naší životadárné hvězdy.
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2011 RNDr. Jiřího Grygara, CSc. Slavnostní předání ceny proběhne v budově Akademie věd v Praze 1, Národní 3 ve středu 7. 12. 2011 v 18:00. Poté bude přednesena laureátská přednáška „Záludné výběrové efekty a zářivé vyhlídky astronomie“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma). Akce se koná ve spolupráci České astronomické společnosti se Střediskem společných činností, Divizí vnějších vztahů Akademie věd ČR.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 163 z 2. 12. 2011.
Jiří Grygar. Zdroj: TV NoeI v druhém díle Žni objevů 2010, představí dr. Jiří Grygar, astronom Fyzikálního ústavu AV ČR, nejvýznamnější objevy astronomických výzkumů, a to hlubokého vesmíru. Premiéru dalšího dílu pořadu Hlubinami vesmíru s dr. Jiřím Grygarem, Žeň objevů 2010, 2. díl můžete sledovat v sobotu 3. prosince 2011 od 21:25 na TV Noe.
NASA Goddard's Vector Electric Field Instrument (VEFI) aboard the U.S. Air Force's Communications/Navigation Outage Forecast System (C/NOFS)Americký satelit Communications/Navigation Outage Forecast System změřil z oběžné dráhy projevy pozemských blesků. Jde o první detekci z vesmíru, až dosud probíhala jen s povrchu Země.
Znázornění vzniku tepelných napětí v tělese s nerovnoměrným rozložením teploty. Autor: David ČapekPukaní kamenů je jev, který známe dobře ze Země. Protože stejný fyzikální princip funguje i ve vesmíru, nevyhnou se mu ani vesmírné kameny - meteoroidy. Na čem všem záleží, jestli meteoroid odolá působení teploty a jak kosmická tělíska snáší tepelné napětí, tím se ve svém výzkumu zabývá dr. David Čapek, vědecký pracovník Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV.
Svitme si na cestu, ne na hvezdyDo soutěže přišlo celkem 1 555 fotografií od 61 autorů. Česko - slovenská porota, která zasedla na Hvězdárně Valašské Meziříčí, vyhlašuje výsledky této fotografické soutěže zaměřené na světelné znečištění.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 28. listopadu 2011.
Mars Express (zdroj: ESA)Když v prosinci 2003 dorazila k červené planetě evropská sonda Mars Express,
byla nejprve plánována základní část mise, trvající dva roky. Ta byla nakonec prodloužena a trvá dodnes. V polovině
října letošního roku však došlo k neočekávané chybě v ukládání dat a vědecký výzkum byl dočasně zastaven. Technici
nyní sondu pomalu vrací do normálního provozu.
planetka Lutetia - sonda RosettaTisková zpráva Evropské jižní observatoře (044/2011): Nová pozorování odhalila, že planetka Lutetia je fragmentem stejného materiálu, ze kterého vznikaly planety Země, Venuše či Merkur. Astronomové zkombinovali data získaná evropskou sondou Rosetta, dalekohledem ESO/NTT i dalšími teleskopy (NASA) a zjistili, že vlastnosti asteroidu se nápadně podobají jednomu vzácnému typu meteoritů nalézaných na Zemi. O těch se předpokládá, že vznikly ve vnitřní části Sluneční soustavy. Na současnou dráhu v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem se tedy Lutetia musela postupně dostat v určitém období svého vývoje.
Příklad zbytečného plýtvání energiíKrkonošský Harrachov se stal další obcí, která se rozhodla snížit na svém území světelné znečištění. V platnost dnes vstoupila vyhláška města, která zakazuje promítání světelných reklam a efektů na oblohu.
Průzkum povchu Marsu
Pokud půjde všechno podle současných plánů, v sobotu 26. listopadu 2011
se na kosmodromu Cape Canaveral Air Force Station, konkrétně na jeho startovacím komplexu 41, zažehnou motory rakety
Atlas V (varianta 541)
a na svou cestu do vesmíru se vydá americká pojízdná laboratoř Mars Science
Laboratory (MSL). Jejím úkolem bude přistát na planetě Mars a provést průzkum
jejího povrchu.
Zapadající Slunce ze zápraží hotelu Kelta (foto Hotel Kelta).Na letošní předposlední astronomickou přednášku pro veřejnost si Astronomická společnost Pardubice pozvala vzácného hosta - Marcela Bělíka, současného ředitele úpické hvězdárny. Přednášející nás provede strastiplnou expedicí úpické hvězdárny za úplným zatměním Slunce v červenci 2010 v povídání nazvaném "Černé Slunce v Patagonii". Přednáška se uskuteční v pátek 25. listopadu 2011 od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.
Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2011 Doc. RNDr. Marku Wolfovi, CSc. z Astronomického ústavu Karlovy univerzity za současné významné výsledky dosažené při výzkumu apsidálního pohybu těsných zákrytových dvojhvězd.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 162 z 23. 11. 2011.
Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011. Autor: Michal MagnerV pátek 25. listopadu se v ranních hodinách světového času odehraje na jižním zemském pólu výrazné částečné zatmění Slunce. Půjde o poslední svého druhu, které se ve světě odehraje až do října 2014. Pro nadšené cestovatele zvané „eclipse chasers“ tak pomalu končí trpělivé čekání, neboť příští rok po dlouhé době opět nabídne jedno zatmění prstencové a jedno úplné. Středoevropané se navíc za přibližně dva týdny dočkají příbuzného jevu – rovněž ne příliš obvyklého zatmění Měsíce. Příští rok také spatří úkaz století…
Kabina Sojuzu po přistání ve stepi. Autor: Roscosmos.ruV úterý 22. listopadu extrémně brzy ráno našeho času v kazašských stepích skončil hladkým přistáním lodi Sojuz TMA-02M téměř půlroční výlet do kosmu rusko-americko-japonské posádky. Pojďme si vynahradit absenci online přenosu a podívat se, jak to vše probíhalo.
Recyklace plynů v některých galaxiíchNová pozorování prostřednictvím Hubblova kosmického dalekohledu HST rozšířila znalosti astronomů o tom, jakým způsobem některé galaxie nepřetržitě recyklují nepředstavitelné objemy plynného vodíku a těžších chemických prvků. Tento proces umožňuje galaxiím vytvářet další generace hvězd v období trvajícím miliardy roků.
Mapa oblohy 23. 11. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 21. 11. do 27. 11. 2011.
Měsíc se blíží k novu. Jupiter vládne dvěma třetinám noci, k ránu nastupuje Mars a Saturn. Venuše je pouze nízko na večerní obloze. Blíží se start Curiosity k Marsu.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. listopadu 2011 v 18:00 SEČ.
Logo České astronomické společnostiV roce 2012 bude opět udělována cena Zdeňka Kvíze (poprvé byla udělena v r. 1996). Cena je udělována jednou za dva roky k datu narození dr. Zdeňka Kvíze, tj. ke 4. březnu. Navrhněte české astronomy, kteří by cenu měli získat.
Na ISS je nyní na pár dní opět šest lidí. Zleva: S. Furukawa, M. Fossum, S. Volkov, A. Ivanišin, D. Burbank a A. Škaplerov. Autor: NASAVe středu 16. listopadu se k Mezinárodní kosmické stanici připojila kosmická loď Sojuz TMA-22 a z jejích modulů na palubu stanice přestoupili tři kosmonauti. Dorazili jako bájní hrdinové na poslední chvíli, aby zachránili situaci a veliká kosmická stanice nemusela na oběžné dráze naprosto osiřet.
Oblaka primordiálního plynu ve vesmíru na základě počítačových simulacíAstronomům se vůbec poprvé podařilo pozorovat starodávná oblaka primordiálního plynu, který vznikl krátce po velkém třesku (po vzniku vesmíru). Složení plynu odpovídá teoretickým předpokladům a poskytuje přímé svědectví podporující moderní kosmologické vysvětlení původu částic ve vesmíru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
![\"Částečné](\"/_data/images/news/2011/01/06/p1160729.jpg\" "\\"Částečné")
