Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Karel Mokrý Kosmonautika

SIRFT: první světlo

SIRFT - prvni snimek
SIRFT - prvni snimek
Satelit SIRFT bezproblémově prošel prověrkou přístrojů. Po odstranění prachové zátky a otevření clony byla otestována kamera IRAC (Infrared Array Camera). 5. září byl teleskop o průměru 85cm zaměřen směrem k souhvězdí Persea a kamera IRAC pořídila první 100 vteřin trvající expozici na vlnové délce 3.6 mikronů.
Petr Sobotka Kosmonautika

Vypuštěn nový vesmírný dalekohled SIRTF

SIRFT
SIRFT
Po čtyřech měsících zpoždění byl na oběžnou dráhu z mysu Canaveral ve Floridě 25. srpna úspěšně vypuštěn nový vesmírný dalekohled. Zatím nese označení SIRTF (Space Infrared Telescope Facility) a je určen pro zkoumání infračerveného záření z vesmíru.
Petr Bartoš Ostatní

Astronomická olympiáda 2003/4

Letos poprvé v dlouholeté tradici fyzikální olympiády se objevuje zcela nová kategorie, která rozšiřuje dosavadní fyzikální olympiádu o astronomii. Astronomie i fyzika jsou vědní disciplíny, které spolu velmi úzce souvisí a po mnohá desetiletí se vzájemně doplňují. Například experimentální pozorování jedné disciplíny pomáhají objasňovat nevyřešené otázky té druhé a naopak. Zdá se nám proto zcela rozumné a správné, aby i nově vznikající Astronomická olympiáda začala psát svoji historii v těsné blízkosti Fyzikální olympiády.
Petr Sobotka Ostatní

Vyšel Perseus 4/2003

Stáhnout Persea 4/2003Z obsahu bych chtěl upozornit především na první část článku doc. Mikuláška, který podává přehled o horkých hvězdách. Jde vlastně o úvodní část vysokoškolských skript, ale nebojte se, text není příliš náročný. Zajímavou problematikou vlastností pulzujících hvězd (cefeid) ve dvojhvězdách se zabývá článek P. Pecharové. K. Hornoch po roce objevil druhou novu v galaxii M31 a napsal nám o tom článek. Další příspěvky pojednávají o zvláštním typu kataklyzmických dvojhvězd, o zjasněních Ró Cas, pozorování miridy U UMi, zprávě o činnosti projektu Prosper a otevření soukromé hvězdárny SKYMASTER.
Štěpán Kovář Ostatní

Nušlova cena za rok 2003

Tiskové prohlášení ČAS číslo 51

Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2003 slunečního fyzika doc. RNDr. Josipa Kleczka, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Slavnostní předání ceny proběhne ve středu 10. září 2003 od 17 hodin v budově Akademie věd ČR v Praze. Laureát při této příležitosti přednese přednášku na téma "Zánik světa z hlediska astronomie" Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.

Štěpán Kovář Ostatní

Slavnostní předání Ceny Františka Nušla za rok 2003

Česká astronomická společnost si Vás dovoluje pozvat na
Slavnostní předání Ceny Františka Nušla za rok 2003,které se koná dne 10. září 2003 od 17 hodv budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1, sál číslo 206.
Součástí programu je přednáška doc. Josipa Kleczka na téma
"Zánik světa z hlediska astronomie"
Srdečně všechny zveme.
Karel Mokrý Kosmonautika

Kudy k Marsu?

Dráha sondy Mars Express
Dráha sondy Mars Express
K Marsu míří čtyři kosmické sondy, které se na svou cestu vydaly před několika měsíci (v případě Japonské Nozomi v roce 1998). Proč nebyly vyslány až nyní, když včera 27.8. byl Mars Zemi nejblíže (56 milionů kilometrů) za posledních 60 tisíc let?
Petr Bartoš Úkazy

MARS na hvězdárnách v ČR

Velké přiblížení Země a Marsu přivádí na naše hvězdárny stále více zájemců o pozorování tohoto zajímavého úkazu. Přinášíme Vám proto stručný přehled hvězdáren, které pro tuto příležitost zřídili mimořádná pozorování.

update: 2003.08.28

Karel Mokrý Úkazy

Mars: kde ho nalézt?

V dnešních dnech se lze téměř všude setkat s informacemi o ideálních podmínkách k pozorování Marsu. Kde ho na obloze nalezneme?
Tomáš Tržický Ostatní

Do Anglie s PP ČAS

Poslední volné místo v cestě PP ČAS do Anglie
Pražská pobočka ČAS pořádá ve dnech 12. - 19. září výpravu s názvem "TOULKY (S) ČASem JIHOZÁPADNÍ ANGLIÍ". Na programu bude např. exkurse observatoří Greenwich, Norman Lockyer Observatory, Goonhilly Satellite Earth Station, dále prohlídka megalitických památek Stonehenge, Avebury Stone Circle (kamenné kruhy), West Kennett Avenue (kamenné řady), Silbury Hill, historických měst a přírodních zajímavostí atd. Ubytování je zajištěno v hostelech, cestujeme najatým autobusem. Cena pro členy pobočky je 6800,- Kč pro ostatní pak 7800,- Kč.
Podrobnější informace o nabitém programu cesty do Anglie naleznete na této stránce.
Přihlásit se můžete na e-mail soumarova@observatory.cz.
Petr Bartoš Úkazy

Unikátní úkaz budeme moci spatřit poprvé za historii lidstva

Poslední dobou se neúprosně množí dotazy na otevírací dobu hvězdárny, pozorování Marsu, co že to tak červeně svítí na obloze, zda jsme také viděli to načervenalé UFO atd. Když si přečtu noviny, tak se ani nedivím. Přikládám proto úžasné citáty z jediného novinového článku (LN).
Kamil Hornoch Ostatní

Zpravodaj SMPH - 9/2003

V čísle 9/2003 Zpravodaje Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu,které vyšlo 15. srpna 2003, jsou čtenáři informováni o zákrytu hvězdySAO 144929 planetkou (420) Bertholda, jež nastane mezi 23:42-23:45 SELČ 26. srpna a měl by být pozorovatelný především ze západních Čech.Následuje pasáž o meteorických rojích, které můžeme pozorovat nazačátku podzimu.

Frederik Velinský Multimédia

ČRo: Na výletě s astrobusem

logo_astrobus.jpg
V sobotu 9. srpna jsem si udělal příjemný výlet do Kunratic u Cvikova na Českolipsku. Obloha byla takřka bez mráčku a panovalo vysilující vedro. Děti ze zdejšího Dětského křesťanského tábora se na totálně vysušené louce s radostí polévaly studenou vodou a totéž jsem činil i já. Přesto jsem byl rád, že je hezky. Na konci žhavého odpoledne totiž do tábora v Kunraticích dorazil astrobus. Přijeli s ním tři pánové ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Nebyla to žádná jednorázová akce. Hvězdáři z Petřína takhle o letních prázdninách objíždějí dětské tábory už řadu let. I v Kunraticích byla jejich návštěva řádně objednána a dychtivě očekávána...
Karel Mokrý Kosmonautika

Pheonix - staronová sonda k Marsu

phoenix.jpg
Na počátku srpna oznámila NASA vývoj mise "Phoenix" k Marsu. Start je plánován na rok 2007, v květnu 2008 by sonda již měla obíhat Mars. Mise má dva hlavní cíle. Prvním je studium historie vody na Marsu - klíčový prvek k odhalení změn klimatu. Druhým cílem je výzkum oblastí vhodných pro život jednoduchých organismů.
Petr Scheirich Multimédia

Snímky planetky Juno s vysokým rozlišením

Představa planetky Juno
juno_artist.jpg
pořídili astronomové Sallie Baliunas a kol. z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics s užitím adaptivní optiky 100-palcového dalekohledu na Mount Wilsonu. Práce byla zaslána do časopisu Icarus v září 2001, v květnu 2003 byla opublikována a v srpnu se snímky objevily na internetu.
Petr Sobotka Hvězdy

Asymetrická supernova

Mezinárodní tým astronomů z ESO vykonal s pomocí dalekohledů VLT nová a velmi detailní pozorování supernovy 2001el ve vzdálené galaxii. Poprvé se podařilo ukázat, že v počátečních fázích vzplanutí je supernova typu Ia asymetrická.
Karel Mokrý Sluneční soustava

Počasí na Marsu

Mars
Mars

Sonda Mars Express dorazí k Marsu v prosinci 2003, krátce poté dosedne přistávací modul Beagle 2 na povrch "rudé planety". Jaké prostředí lze očekávat? Co víme o počasí na Marsu?

Lubomír Kazík Ostatní

Astronomický týden ve Veselí nad Moravou

Veselská hvězdárna byla založena v roce 1960 a slavnostně otevřena poslední srpnový den v roce 1963. Letošní konec měsíce srpna je tedy pro veselskou hvězdárnu jubilejní, oslaví 40 let své činnosti. Při této příležitosti pracovníci hvězdárny a její věrní příznivci ve spolupráci s městem Veselí nad Moravou připravili

Astronomický týden od 26.8.2003 do 29.8.2003. Program je uveden v textu článku.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »