Některé superhmotné černé díry rotují tak rychle, že část materiálu je ve formě jetů vyvrhována do okolního mezigalaktického prostoru. Tyto jety s sebou odnášejí obrovské množství energie a tím ovlivňují růst mateřské galaxie. Jeden z dosud nejlepších důkazů poskytla rentgenová kosmická observatoř Chandra (NASA).Petr KubalaMultimédia
NASA zveřejnila panoramatický snímek kráteru Victoria na Marsu. Kráter zkoumá již několik měsíců vozítko Opportunity, které před několika dny oslavilo čtvrté narozeniny na povrchu rudé planety.
Astronomové pozorovali v srdci Oriona v Trapezu cirkumstelární prachový disk velmi neobvyklého tvaru, který připomíná obří „The Moth“ („Můru“). Tento objev poskytuje nový pohled na formování a vývoj planetárních soustav.Jiří GrygarOstatní
Podle sdeleni Dr. Z. Sekaniny [JPL]zemrel 23. ledna 2008 v Kalifornii
cestny clen Ceske astronomicke spolecnosti Miroslav J. Plavec [*1925],
emer. profesor astronomie UCLA.
Doplněno video (20,7 MB) SpaceShipTwoSpaceShipTwo - celková sestava.
Podnikatel Richard Branson ve středu 23. ledna 2008 představil model raketoplánu, který, jak doufá, bude jako první dopravovat platící cestující při pravidelných startech za hranice zemské atmosféry. Raketoplán SpaceShipTwo ponese na své palubě 6 cestujících a 2 piloty během suborbitálního letu do výšky přes 100 km. Celková délka letu se bude pohybovat kolem 2,5 hodiny, z toho necelých 5 minut stráví cestující v beztížném stavu. Cena letenky bude 200 000 dolarů. Startovat se bude z kosmické základny v Novém Mexiku (USA) a zkušební starty by měly být zahájeny v průběhu roku 2008.
Konjunkce Venuše s Jupiterem v roce 2004Na ranní obloze by vás mohl posledních několik dní překvapit pár skutečně jasných objektů. Těm pozornějším pak jistě neuniklo, že oba objekty jsou den co den u sebe blíže. A není daleko od pravdy, že se schyluje k poměrně zajímavé nebeské podívané – konjunkci dvou nejjasnějších planet na obloze, tedy Venuše a Jupitera.
Motto:
"a přede mnou se otevřely hlubiny,
kterým se říká nebe.
(Jaroslav Seifert – Halleyova kometa)
Společnost pro meziplanetární hmotu (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) a Sekcí pro mládež ČAS vyhlašuje vítěze 3. ročníku výtvarné a fotografické soutěže „Moje vánoční kometa...“ se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.
Nové snímky Marsu ukázaly vysokou, hustou oblačnost, která vrhá velmi temné stíny na suchý povrch rudé planety. Fotografie pořídila pomocí spektrometru evropská sonda Mars Express (ESA).František MartinekSluneční soustava
Část povrchu planety Merkur. Fotografie, pořízené americkou sondou Messenger, ukazují na přítomnost ztuhlých lávových proudů na povrchu planety Merkur. Jestli se tento předpoklad potvrdí, měly by tyto informace poskytnout rozhodující vodítko k poznání dávné historie této Slunci nejbližší planety.redakceOstatní
Družice Integral (ESA) objevila záhadný, asymetrický oblak antihmoty v centrálních oblastech Mléčné dráhy. Tento nečekaný objev může být novým klíčem k objasnění původ antihmoty.Pavel SuchanOstatní
V roce 1750 založil páter Stepling při jezuitské koleji v Klementinu pražskou hvězdárnu, která se na dlouhá léta stala astronomickým centrem naší země. Věž Klementina sice záhy přestala vyhovovat astronomickým pozorováním pro své nevýhodné umístění uprostřed města, avšak všechny snahy o založení nové observatoře ztroskotaly. Hvězdárna ale pracovala nadále a stala se důležitým centrem časové služby, meteorologickou stanicí a první geofyzikální observatoří. Zásluhou profesora Seidlera se česká univerzita postarala o zřízení univerzitní hvězdárny v Praze na Letné, později přemístěné na Smíchov do Švédské ulice.
Nedávno informoval ředitel Institutu kosmických výzkumů Ruské akademie věd (IKI RAN) Lev Zelenyj o zajímavém experimentu, který se připravuje v rámci projektu ruské kosmické sondy Fobos-Grunt, jehož hlavním úkolem je odběr přibližně 100 gramů vzorků horniny z povrchu Marsova měsíce Phobos.František MartinekMultimédia
Jeden z prvních snímků planety Merkur, pořízený sondou Messenger.Donedávna byla jedinou kosmickou sondou, zkoumající Merkur – nejbližší planetu od Slunce – americká sonda Mariner 10. Byla vypuštěna 3. 11. 1973. Po gravitačním manévru při průletu kolem Venuše (5. 2. 1974) sonda absolvovala tři průlety kolem Merkuru (29. 3. 1974, 21. 9. 1974 a 16. 3. 1975). Průlety se uskutečnily vždy nad stejnou polokoulí Merkuru, takže sonda mohla vyfotografovat méně než jednu polovinu povrchu planety.František MartinekExoplanety
Srážka dvou protoplanet 2M1207B v souhvězdí Kentaura. Astronomové oznámili, že záhadný objekt, obíhající kolem hvězdy vzdálené od Země 170 světelných let, mohl vzniknout při vzájemné srážce a následném splynutí dvou protoplanet. Objekt známý jako 2M1207B byl pro astronomy hádankou již od jeho objevu, protože se zdálo, že jeho spektrum nezapadá do základních fyzikálních předpokladů. Jeho teplota, svítivost, stáří a poloha neodpovídala žádným teoriím.Jiří KordulákÚkazy
Směrem k naší Mléčné dráze se přibližuje obrovský oblak plynného vodíku. Ke srážce by mohlo dojít asi za 40 miliónů let a pro naši Galaxii by to znamenalo mohutné exploze hvězdných formací.Miroslava HromadováSluneční soustava
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236