Kulová hvězdokupa M 13.Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil fotografii mnoha set tisíc hvězd, pohybujících se uvnitř kulové hvězdokupy M 13, což je jedna z nejjasnějších a nejlépe prozkoumaných kulových hvězdokup na severní polokouli. Tato jiskřící "metropole" hvězd se dá snadno nalézt v souhvězdí Herkula. Snímek zachycuje pouze část vnitřní oblasti hvězdokupy.
Ultralehké montáže pro astrografiiPOSEC: Při cestách za tmou se můžeme setkat s problémem přepravy dalekohledu a montáže např. letadlem. Jednou z možností je vézt malý dalekohled, nebo objektiv z fotografickým přístrojem a ultralehkou montáží.
V současné době se nám nabízí dvě možnosti. Zařízení u nás kdysi známé jako "pantový stolek" dnes technologicky skvěle "dotažené" zařízení AstroTrac.
IYA 2009Redakce astro.cz ve spolupráci s ČOV IYA 2009 vám přináší první vydání "Posla Mezinárodního roku astronomie". Ten do značné míry vychází z podobně laděného elektronického oběžníku IYA 2009 a je doplněn o další informace a odkazy. V nepravidelných intervalech vám tak přineseme informace o aktuálním dění okolo Mezinárodního roku astronomie v ČR i na stránkách astro.cz.
Astronómovia z Lowell Observatory ohlásili objav novej triedy komét. David Schleicher (planetárny astronóm, Lowell Observatory) meral prítomnosť výskytu piatich druhov molekúl uhlíka v 150 kometárnych kómach. Počas výskumu zistil, že kométa, 96P/Machholz 1, vykazuje extrémne chemické zloženie.
Plato ze sondy Lunar OrbiterKaždého, kdo se kdy zadíval na Měsíc ať už nějakým větším dalekohledem nebo jen triedrem či pouhým okem, na jeho povrchu jistě něco zaujalo. Jsou zde měsíční moře (škoda že bez vody), pevniny, pohoří, brázdy a mnoho jiného, to všechno poseto nespočetným množstvím kráterů. Některé z nich silně připomínají právě měsíční moře, jsou totiž také zality utuhlou čedičovou lávou. Jako například Plato na severním okraji Moře dešťů.
Skupina francouzských astronomů využívajících ESO Very Large Telescope objevila objekt poblíž hvězdy Beta Pictoris, který se zřejmě nachází uvnitř již dříve objeveného disku materiálu obklopujícího hvězdu. Vzdálenost objektu od hvězdy je odhadována na osminásobek vzdálenosti Slunce-Země. Těleso je s velkou pravděpodobností obří planetou, která je zodpovědná za neobvyklý tvar disku a pozorovaný přísun materiálu směrem k hvězdě. Mohlo by se tak jednat o první snímek planety, která je od své mateřské hvězdy jen tak daleko jako Saturn od Slunce.
Jádro Jupiteru je dvakrát hmotnější.Nové počítačové simulace vedou k závěru, že kamenné jádro Jupiteru, obklopené ledem, může být více než dvakrát hmotnější, než se dříve předpokládalo.
"Provedli jsme počítačové simulace chování směsi vodíku a hélia při vysokém tlaku a teplotě, tj. za podmínek, jaké existují v nitru planety Jupiter. Laboratorní experimenty nemohou v žádném případě dosáhnout takovýchto extrémních tlaků," říká profesor Burkhard Militzer (University of California, Berkeley), který počítal vlastnosti vodíku a hélia pro různou teplotu, hustotu a tlak v různých vrstvách od povrchu planety až do jejího středu.
Pomalu odlétající servisní brašna. Zdroj: NASA TV.Ano, není to žádný vtip ani novinářská kachna. Poté, co se podařilo astronautům z nedávné mise Endeavour "upustit" servisní brašnu s nářadním během "rutinní" práce, je možné tento balíček pozorovat na obloze jako slabou družici viditelnou krátce před přeletem Mezinárodní kosmické stanice ISS. Chcete ji taky vidět? Čtěte dále.
Hvězdárna M. Koperníka v BrněVýbor SMPH si co nejsrdečněji dovoluje pozvat všechny zájemce na tradiční podzimní seminář Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu (tedy SMPH), který se uskuteční v prostorách Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně v sobotu 6. 12. 2008.
Americká sonda Juno u Jupiteru - kresbaPo dvouletém odkladu dala NASA zelenou projektu kosmické sondy Juno k planetě Jupiter v ceně jedné miliardy dolarů. Elektrickou energii budou sondě dodávat - na rozdíl od předcházejících sond do vnějších oblastí Sluneční soustavy - panely slunečních baterií. Původně se měl start sondy Juno uskutečnit již v roce 2009, avšak omezené finanční prostředky vedly ke zpoždění vývoje této kosmické sondy.
Soutěž: Moje vánoční kometa Společnost pro meziplanetární hmotu, o. s. (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) a Sekcí pro mládež ČAS vyhlašuje 4. ročník fotografické soutěže "Moje vánoční kometa..." se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu
a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých
a lidských vůbec.
Gejzíry na Enceladu v představě malíře.Astronomové pokračují v hledání původu gejzírů na Saturnově měsíci Enceladus. Tyto gejzíry jsou pozorovatelné jako velké výtrysky vodní páry a ledových krystalků, unikajících z měsíce. Uvnitř těchto výtrysků byly zjištěny proudy prachu a plynů. Co způsobuje a ovlivňuje tyto výtrysky, je pro vědce zatím záhadou. Kosmická sonda Cassini pokračuje v získávání nových dat za účelem vyřešení této hádanky.
IXO – International X-ray ObservatoryKosmické agentury Evropy, USA a Japonska se spojily v novém velkém společném projektu IXO - International X-ray Observatory, projektu obřího kosmického rentgenového dalekohledu, který výrazně posune naše poznání vesmíru. Špičkoví odborníci 7 zemí se sejdou v Praze a budou diskutovat o nových technologiích pro tento projekt i o české účasti v něm.
Snímek expandující bubliny ionizovaného plynu o průměru kolem 10 světelných let názorně ilustruje možnosti astronomie na submilimetrových vlnových délkách. Expanze bubliny způsobuje hromadění okolního materiálu do hustějších shluků, které se stávají rodištěm nových hvězd. Záření o submilimetrových vlnových délkách je klíčem ke zkoumání nejchladnějšího materiálu ve vesmíru, který představují právě tato chladná hustá oblaka.
Česká astrofotografie měsíceVyhlášení tématického zaměření soutěže Česká astrofotografie měsíce - ČAM
Rok 2009 byl organizací UNESCO vyhlášen "Mezinárodním rokem astronomie". A právě česká a slovenská, onehdy i československá astronomie a nakonec i ta habsburská Rudolfa II či lucemburská Karla IV, nebo i pradávná astronomie keltská na Závisti u Prahy a jinde, patřila vždy k astronomii vysoké úrovně. A je asi nepodstatné, zda tuto kvalitu tvořili naši astronomové doma nebo v cizině, nebo snad cizí astronomové v našich zemích. Vzpomeňme snad jen počtáře Keplera zabývajícího se v Praze pohybem Merkura, bratry Fričovy, zakládající Ondřejovskou observatoř, neúnavného Štefánika, na Lunu zahleděného Karla Anděla, Antonína Bečváře s jeho atlasy i Skalnatým Plesem, fotografy Klepeštu a Zemana, v cizině působícího Zdeňka Kopala, Miroslava Plavce a mnoho dalších. K nim se připojují astronomové současní, jejichž úspěchy završil vstup České Republiky do Evropské jižní observatoře (ESO) v roce 2007.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
