Úkazy na obloze ve 4. týdnu (24. - 30. ledna 2005)
Přehled astronomických úkazů na 4. týden (24.1.-30.1.2005).
Přehled astronomických úkazů na 4. týden (24.1.-30.1.2005).

"Nyní můžeme pochopit, jaké procesy formovaly povrch měsíce," říká Martin Tomasko, hlavní tvůrce aparatury DISR (Descent Imager-Spectral Radiometer) a pokračuje: "Geologické důkazy probíhající eroze, mechanického obrušování a další fluviální aktivity naznačují, že fyzikální procesy, formující povrch Titanu, jsou velmi podobné silám, které známe na Zemi."
Od poslední zprávy o objevu novy v M31 už uběhly 4 měsíce a tak je nejvyšší čas informovat o výsledcích hledání nov v galaxii M31 v měsících říjen - prosinec 2004. Rovněž konec uplynulého a začátek nadcházejícího roku vybízí k malému bilancování.
Známka k připomenutí Petra Ginze je na světě. Návrh na její vydání podpořila také Česká astronomická společnost. Během několika dní přineseme podrobnější reportáž z představení známky, která má nominální hodnotu 31 Kč. Další informace viz. Lidové noviny
Pokud fórum neznáte, doporučujeme k návštěvě. Před položením dotazu zkuste funkci "hledat".


V úterý 18. ledna 2005 od 18 hodin proběhne v planetáriu na Kraví hoře mimořádná přednáška Jana Píšali z katedry organické a jaderné chemie Přírodovědecké Fakulty Univerzity Karlovy věnovaná Saturnovu měsíci Titanu. Návštěvníci se dozvědí, jaké jsou naše současné představy o tomto výjimečném světě, a především uslyší první komentář pozorování pořízeného během úspěšného sestupu sondy Huyghens, ke kterému došlo během pátku 14. ledna 2005. Titan je přitom posledním, skutečně záhadným světem sluneční soustavy. Odborníci se shodují v názoru, že podobně vypadala i Země před čtyřmi miliardami roků, kdy na naší planetě vznikal život.
Přehled astronomických úkazů na 3. týden (17.1.-23.1.2005).

Přehled očekávaných událostí během sestupu sondy Huygens k povrchu Titanu 14 ledna 2005.
Pro astronomy a zvláště ty, kteří se zabývají meteory, začíná nový rok záhy po začátku roku kalendářního. Pravidelně kolem 3. či 4. ledna totiž nastává maximum činnosti meteorického roje Kvadrantid. Ačkoliv se jedná o jeden z nejaktivnějších rojů, příliš známý není.
Dokončení prvního dílu


Nakladatelství Academia právě vydalo knížku "Sluneční hodiny na pevnýchstanovištích. Čechy, Morava, Slezsko a Slovensko".Najdete zde především katalog 2094 slunečních hodinna pevných stanovištích v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku.Jedná se o první soupis svého druhu a rozsahu.Součástí knihy jsou i texty o principech fungování slunečních hodin,jejich stavbě a obnově, gnómonických zajímavostech a nejhezčích(ne nutně nejznámějších) slunečních hodinách na našem území.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.