Viktor Michajlovič Afanasjev Autor: www.spacefacts.dePoslední den letošního roku oslaví své 65. narozeniny ruský (sovětský) vojenský letec a kosmonaut, 238 člověk ve vesmíru, Viktor Michajlovič Afanasjev. Zúčastnil se celkem čtyř výprav na oběžnou dráhu Země, kde v součtu strávil více než rok a půl (555 dní, 18 hodin a 35 minut). Uskutečnil sedm výstupů do otevřeného kosmu o celkové délce 38 hodin, 33 minut.
Mapa oblohy 1. ledna 2014 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 30. 12. 2013 do 5. 1. 2014
Měsíc je kolem novu. Večer můžeme vidět jasnou Venuši. Jupiter je v opozici se Sluncem. Po půlnoci vychází Mars, ráno Saturn. Kometa Lovejoy je nyní viditelná po setmění a ještě výše je nad ránem. Nastane maximum meteorického roje Kvadrantid. Slunce je pokryto více skvrnami a není zcela klidné. Na Mezinárodní vesmírné stanici byl vyřešen problém s chlazením americké části.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. ledna v 18:00 SEČ.
Mapa oblohy 25. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 23. 12. do 29. 12.
Měsíc je kolem poslední čtvrti. Večer můžeme vidět jasnou Venuši, celou noc Jupiter a po půlnoci Mars. Ráno začíná být
vidět také Saturn. Kometa Lovejoy je nyní viditelná po setmění a postupně bude ještě lépe viditelná i ráno. Slunce je pokryto
poměrně malými skvrnami, aktivita se však zvýšila. Na Mezinárodní vesmírné stanici probíhají opravy chlazení americké části a
období její večerní viditelnosti pokračuje.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. prosince v 18:00 SEČ.
Vypouštěcí zóna pro rakety Sojuz na kosmodromu Kourou Autor: ESAV tomto článku proběhl přenos ze startu evropské kosmické observatoře jménem Gaia, která má v příštích pěti letech de facto vytvořit atlas naší Galaxie a pomoci vědcům nahlédnout pod roušku tajemství jejího vývoje. Gaia se také zaměří na asteroidy uvnitř sluneční soustavy. Start se uskutečnil v 10:12:19 našeho času, náš přenos začal v 09:45!
Geminidy nad Svratouchem. Autor: Vilém HeblíkLetos bylo maximum meteorického roje Geminid předpovězeno na 14. prosince ráno (IMO), nicméně, z měření některých radiových stanic na našem území vyplývá, že nejvíce meteorů létalo 13. prosince mezi sedmou a osmou hodinou ranní středoevropského času.
Ligeia Mare - velké jezero na Titanu Autor: NASAPředstavte si, že stojíte na travnatém břehu jezera – krásná představa. A nyní si představte, že nejste na Zemi. Zmizela veškerá vegetace, teplota klesla na -179 °C a obloha nad vámi má bledě oranžový odstín. Navzdory tomu, že vane ledový vítr, tmavý povrch jezera kupodivu postrádá sebemenší vlnky. Vítejte na břehu velkého jezera Ligea Mare, které se nachází na Saturnově měsíci Titanu.
Mapa oblohy 18. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 16. 12. do 22. 12.
Měsíc je kolem úplňku. Večer září jasná Venuše, téměř celou noc Jupiter a po půlnoci také Mars, ráno také Saturn. Kometa
Lovejoy bude nyní nejlépe viditelná po setmění než vyjde Měsíc. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Čína dopravila úspěšně na povrch
Měsíce přistávací modul s vozítkem. Stanice ISS, kterou můžeme nyní pozorovat při večerních přeletech, má problém s chlazením
americké části. Nastává zimní slunovrat, nejkratší den v roce.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. prosince v 18:00 SEČ.
Animace přistávání Čchang'e 3 Autor: Čínská státní televize CCTVV sobotu 14. prosince se uskutečnilo první přistání člověkem vyrobeného plavidla na Měsíci po 37 letech (od ukončení sovětského programu Luna v roce 1976), které zařadilo nejlidnatější zemi světa na třetí příčku z existujících tří za Sovětský svaz a USA v disciplíně přistávání na nebeských tělesech. Aneb dosednutí sondy Čchang’e 3 do lunárního prachu bylo dle očekávání docela hladké a malý průzkumný rover se již projíždí po Měsíci.
Kometa Lovejoy u M 13 v Herkulu Autor: Martin GembecSobotní ráno bylo nejspíš ve znamení rojení astronomů po kopcích. Důvodem byla inverze, která přinesla příkrov oblačnosti prakticky do celého Česka. V horách se však dalo pozorovat krásně jasné nebe, nebyl ani takový mráz a co víc, když zapadl Měsíc, bylo se opravdu na co dívat.
Nejpočetnější skupina se nejspíš sešla na Jizerce. A co vy další? Pokud jste také pozorovali, pošlete nám své snímky komety Lovejoy nebo Geminid přes formulář.
Pozůstatek po výbuchu supernovy SN 1006.V sobotu 14. prosince 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem prof. RNDr. Petrem Kulhánkem, CSc. Hlavním tématem budou závěrečná stadia vývoje hvězd - od těch poklidných až po ty vybuchující.
Mezinárodní kosmická stanice, šipkami jsou označeny moduly, jichž se týká částečné vypnutí systémů Autor: NASAVčerejšího dne, tj. ve středu 11. prosince, vypověděl službu jeden ze dvou vnějších chladících obvodů americké části Mezinárodní kosmické stanice kvůli neobvyklým podmínkám v jeho útrobách. Přestože život kosmonautů není nikterak ohrožen a v podstatě se ani příliš nezměnil, příčiny a důsledky této události jsou zatím nejasné.
Země a Venuše prošly odlišným vývojem Autor: Jeremy LeconteMám pro vás dvě zprávy o naší Zemi – jednu dobrou a jednu špatnou. Kterou chcete slyšet dřív? Tak dobře – napřed tu špatnou. Se vzrůstajícím výkonem Slunce stoupne teplota na Zemi natolik, že se postupně zcela vypaří i voda v oceánech. A ta dobrá zpráva spočívá v tom, že k tomu nedojde dříve než asi za miliardu roků.
Evropská sonda Rosetta u komety - kresba Autor: ESA–C. Carreau/ATG medialabEvropská kosmická sonda Rosetta byla vypuštěna 2. 3. 2004. Od té doby vykonala 5 oběhů kolem Slunce, přičemž díky gravitačním manévrům při průletech kolem Země (3krát) a kolem Marsu (jedenkrát) „nabrala“ dostatečnou rychlost k dosažení cíle – komety 67P/Churyumov–Gerasimenko. Během letu zkoumala rovněž planetky Steins a Lutetia.
Mapa oblohy 12. prosince 2013 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 9. 12. do 15. 12.
Měsíc dorůstá k úplňku. Večer září jasná Venuše, téměř celou noc Jupiter a po půlnoci také Mars. Kometa Lovejoy je stále viditelná na ranní bezměsíčné obloze. Ráno kolem 14. prosince lze spatřit výrazný roj Geminid. Aktivita Slunce se mírně zvýšila. Čína dorazila na oběžnou dráhu Měsíce a chystá přistání. Začínají večerní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. prosince v 18:00 SEČ.
Zimní Hvězdárna v Úpici. Autor: Marcel Bělík.V pracovním týdnu od 16. do 20. prosince zve úpická hvězdárna širokou na opravdu pestře nabitý program. Celý pracovní týden poběží mimořádné večerní pozorování dvou jasných planet a Měsíce, který je v úterý 17. prosince v úplňku. V ten den se rovněž se uskuteční cestopisně-astronomická přednáška o zatmění Slunce v Ugandě. Vše pak vyvrcholí v pátek 20. prosince od 15 hodin tradiční vánoční besídkou se soutěžemi a překvapením nejen pro děti, druhou přednáškou, tentokráte o Betlémské hvězdě. V průběhu týdne budou rovněž odhaleny dvě malé fotografické výstavy.
Rozmístění vědeckých přístrojů na Curiosity Autor: NASAUž několik desetiletí se hovoří – tu méně vážně, tu seriozněji – o realizaci pilotovaného letu na planetu Mars. Jedním z vážných problémů, který je nutné vyřešit, je ochrana posádky před radiací (během letu a po přistání na Marsu nebudou kosmonauti pod ochranou zemského magnetického pole). Přesnější informace o intenzitě záření při letu na Mars poskytly nejnovější kosmické sondy, především americká pojízdná laboratoř Curiosity.
Údajné meteority a zranění, které měly způsobit Autor: YouTube/Niall Bradley/CBS12Koncem listopadu 2013 se v médiích objevila zpráva, že meteorit zasáhl malého chlapce. Podle ní k události došlo v obci Loxahatchee, která se nachází v jihovýchodní části amerického státu Florida. Sedmiletý Steven Lippard si zde právě hrál na příjezdové cestě před domem se svou novou krabicí s nářadím, když jej něco udeřilo do hlavy. Začal silně plakat a jeho otec Wayne zjistil, že má ošklivou ránu na hlavě, která naštěstí příliš nekrvácela. Chlapec se brzy uklidnil a chtěl si jít zase hrát, ale otec jej raději vzal do nemocnice na ošetření a pozorování. Nechtěl poranění hlavy zanedbat, protože Steven trpí jistou formou autismu. Lékař ránu vydesinfikoval a stáhl třemi malými sponkami.
Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.V roce 2014 bude k datu narození dr. Zdeňka Kvíze, tedy k 4. březnu, Českou astronomickou společností opět udělovaná Cena Zdeňka Kvíze. Už nyní můžete zasílat své návrhy na kandidáty pro toto významné ocenění. Uzávěrka je 31. 12. 2013.
nová administrativní budova ESO - eso1350 Autor: ESONová budova při ředitelství ESO v Garchingu byla slavnostně otevřena
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (050/2013): Dne 4. prosince 2013 se v ředitelství ESO v Garchingu u Mnichova (Německo) konala oficiální inaugurační ceremonie u příležitosti otevření budovy nového administrativního křídla. Slavnosti se zúčastnili členové nejvyššího orgánu ESO Council, zástupci místní samosprávy, zástupci architektonické firmy Auer+Weber+Assoziierte, i hlavního dodavatele BAM Deutschland AG a členové vedení ESO.
Ota Kéhar v Hlubinách vesmíru. Autor: TV Noe.V sobotu 7. prosince 2013 ve 20 hodin bude premiéra nového dílu pořadu Hlubinami vesmíru. Hostem je PhDr. Ing. Ota Kéhar, spolutvůrce katalogů na webu Astronomia. V zorném poli budou tedy Astronomické katalogy a práce s nimi.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
