polární záře z ISS, credit: NASANa našich setkáních s veřejností mimo jiné ukazujeme to nejzajímavější, co se za poslední
měsíc na obloze a v kosmonautice událo. Nedílnou a velmi oblíbenou součástí je prezentace mnohdy až dechberoucích videoukázek.
Vzhledem k ohlasům a žádostem na jejich odkazování vznikl první díl nového seriálu, v němž pro vás budeme vybírat videa známá a
doufejme i dosud neznámá.
Díry v oblasti Tyagaraja. Autor: NASAAmerická planetární sonda MESSENGER objevila zvláštní jámy na povrchu Merkuru. Snímky pořízené z oběžné dráhy odhalují tisíce neobvyklých prohlubní na různých místech planety. Rozměry jam se pohybují od 20 m do cca 1600 m v průměru a jejich hloubky dosahují 20 až 40 m. Nikdo zatím neví, jak vznikly.
Nová hala v planetáriu v rámci projektu Vesmírná brána. Zdroj: HaP J. Palisy v Ostravě.V roce 2012 čekají Hvězdárnu a planetárium Johanna Palisy velké změny. Na konci listopadu roku 2011 bylo schváleno financování projektu, který si klade za cíl přebudovat naši instituci do zcela nové podoby. Dva hlavní prvky naší současné činnosti - tedy projekce v planetáriu a veřejná pozorování na hvězdárně - budou zachovány, současně však dojde k jejich modernizaci a vytvoření nového programu pro vás, naše návštěvníky z řad žáků, studentů i široké veřejnosti.
Srpek Venuše v dalekohleduPo Slunci a Měsíci je Venuše třetím nejjasnějším objektem na obloze. V maximu dosahuje hvězdné velikost -4,3 mag. Müller (jak uvádí J. M. Mohr, 1954) kdysi odvodil z pozorování empirický vztah, podle něhož nastává toto maximum pro fázový úhel 125° (měřeno od horní konjunkce, kdy je Slunce mezi Venuší a Zemí). V tomto článku se pokusíme o stanovení polohy kdy nastává maximum na základě geometrických úvah.
Hvězdárna a planetárium v Hradci KrálovéVesmír jako na dlani budou mít před sebou návštěvníci připravovaného digitálního planetária, které se začne stavět v Hradci Králové v létě příštího roku. Na projekt se Královéhradeckému kraji podařilo získat více než 100 milionů korun z Evropské unie a státního rozpočtu. Nové planetárium s unikátním projekčním systémem a kapacitou kolem stovky sedadel by mělo být dokončeno do konce roku 2014.
Představa neutrinového dalekohledu KM3NeT Lovci nepolapitelných neutrin budou mít brzy k dispozici největší a nejvýkonnější aparaturu: obrovský neutrinový teleskop KM3NeT (Cubic Kilometre Neutrino Telescope), který v současné době vyvíjí společenství 40 institucí z deseti evropských států: z Francie, Holandska, Irska, Itálie, Kypru, Německa, Řecka, Španělska, Velké Británie a Rumunska. V budoucnu se nepochybně připojí i další země.
Mapa oblohy 28. 12. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 26. 12. 2011 do 1. 1. 2012.
Měsíc a Venuše jsou vidět večer. První půlka noci patří Jupiteru, v druhé jsou nejlépe vidět Mars a Saturn. Ráno za svítání ještě končí viditelnost Merkuru. Jižní obloze vévodí kometa Lovejoy, my můžeme zkusit ráno kometu Garradd. Stanice ISS pokračuje večerními přelety a má opět úplnou posádku. Ztracený Fobos-Grunt přelétá ráno. Pěkný rok 2012 všem příznivcům astronomie a kosmonautiky.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 28. prosince 2011 v 18:00 SEČ.
Klanění tří králů - obraz renezančního malíře GiottaTakzvaná Betlehemská hviezda (česky Betlémská) sa podľa Biblie zjavila trom kráľom, ktorí sa prišli z východu pokloniť malému Ježiškovi. Pravdou je, že ju spomína iba jediný zo štyroch evanjelistov, a to Matúš slovami: "A hľa, hviezda, ktorú videli na východe, išla pred nimi, až sa zastavila nad miestom, kde bolo dieťa." (Mt 2, 9). Dodnes si však astronómovia nie sú úplne istí, o aký objekt v skutočnosti išlo. S určitosťou ale vieme povedať, že to nebola obyčajná hviezda.
Pulsar SXP 1062 a oblast vzniku hvězd v Malém Magellanově oblakuAstronomové získali důkazy o existenci pulsaru v pozůstatku po výbuchu supernovy v Malém Magellanově oblaku. Pozorování rentgenového záření pomocí kosmických observatoří Chandra a Newton ukázala, že pulsar rotuje mimořádně pomalu - jednou dokola se otočí za 18 minut. Objekt pojmenovaný SXP 1062 se nachází poblíž nápadné oblasti prachu a plynu (pozorovatelné ve viditelném světle), kde se rodí nové hvězdy.
Fáze Venuše. Autor: Chris Proctor, TBGS ObservatoryPo dlouhé době se na večerní oblohu vrací planeta Venuše. Její následující půlroční večerní viditelnost, při které ji jako večernici snadno rozeznáme hned za soumraku, bude velmi příznivá. Jasná planeta se v průběhu tohoto a následujícího měsíce postupně vyhoupne poměrně vysoko nad jihozápadní obzor posoumračného nebe a setrvá tam až do třetí dekády května příštího roku. V červnu pak svou pozornost završí úkazem století - přechodem přes Slunce.
Stratolaunch System pro lety na oběžnou dráhuLetecký konstruktér Burt Rutan, miliardář Paul G. Allen, průkopník kosmonautiky Elon Musk a bývalý šéf NASA Mike Griffin se dali dohromady za účelem vývoje a provozování nového letecko-kosmického dopravního systému. Bude se skládat z obřího letounu o rozpětí křídel větším než délka fotbalového hřiště, který bude vynášet raketový nosič na kapalné pohonné látky do výšky kolem 10 km. Zde bude raketa uvolněna a pomocí vlastních motorů vynese užitečný náklad či pilotovanou kosmickou loď na oběžnou dráhu kolem Země.
Umělecká představa splynutí dvou hvězd. Autor: A. Simonnet, NASA E/PO, Sonoma State UniversityČeský fyzik z AV ČR se podílí na objasňování unikátního astronomického jevu. O vysvětlení neobvyklého záblesku gama, jenž byl pozorován 25. prosince 2010, a proto je nazýván "Vánočním zábleskem", se snaží autoři dvou článků publikovaných v těchto dnech v časopise Nature. Nechybí mezi nimi ani jméno českého vědce z oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR Mgr. Petra Kubánka. Významně se totiž podílel na automatizaci a robotizaci dalekohledu (o průměru zrcadla 1,23 m) na observatoři Calar Alto ve Španělsku, jímž byl jako jedním z prvních teleskopů záblesk pozorován.
Celkový pohled na startovací komplex a zvedající se raketu. Autor: Energia.ruZ Bajkonuru ve středu 21. prosince 2011 vzlétla raketa Sojuz se stejnojmennou lodí. V útrobách lodi seděli tři kosmonauti, které čeká téměř půlrok práce na Mezinárodní vesmírné stanici, mezi nimi také holandský astronaut, vyslaný ESA. Start také znamenal konec nucené redukce posádky ISS. Start se uskutečnil ve 14:16 SEČ, náš přenos vypukl ve 13:30.
Představa evropské sondy Solar Orbiter k výzkumu Slunce Evropská kosmická agentura ESA vybrala k realizaci další dva kosmické projekty. Prvním z nich bude sonda do blízkosti žhavého povrchu Slunce, v druhém případě se bude jednat o astronomickou družici k mapování struktury vesmíru. Se starty se počítá v letech 2017 a 2019.
Kosmická sonda Dawn u planetky VestaKosmická sonda NASA s názvem Dawn byla vypuštěna před čtyřmi roky (27. 9. 2007) směrem k asteroidu Vesta - a možná objevila novou planetu.
Planetka Vesta byla objevena zhruba před dvěma stovkami roků, kdy byla pozorovatelná jako nejasný rozmazaný objekt a byla považována za poněkud větší kamenné těleso. Nyní můžeme pomocí přístrojů na palubě kosmické sondy Dawn odhalit celkovou stavbu tohoto starobylého objektu.
André Kuipers. Autor: ESAKdy se dočkáme dalšího Čecha na oběžné dráze? To nikdo neví. Ale pokud chceme do pilotované kosmonautiky vpašovat aspoň trošku vlastenectví, další možnost klepe na dveře: ve středu 21. prosince z Bajkonuru odstartuje další loď Sojuz, jejíž posádku, čítající také evropského astronauta, čeká dlouhodobý pobyt na stanici ISS. Mise holandského astronauta Andrého Kuiperse má navíc nést velmi slibný název: PromISSe (Slib).
Mapa oblohy 21. 12. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 19. 12. do 25. 12. 2011.
Předvánoční Měsíc bude vidět ráno, blíží se nov. Pozorujeme všechny planety - večer okem Venuši a Jupiter, ráno Mars a Saturn, za svítání i Merkur. Kometa Lovejoy přežila průlet kolem Slunce a je na jižní obloze. Večer a ráno lze spatřit obtížně kometu Garradd. Mezinárodní stanice ISS přelétá večer a Fobos-Grunt ráno. 22. 12. ráno je zimní slunovrat a začne se prodlužovat den.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 21. prosince 2011 v 18:00 SEČ.
Autor: Jakub TomanPozdě, ale přeci - se zpožděním přinášíme slibovanou fotogalerii. Na večerní obloze v sobotu 10. prosince se vyhoupl neobvykle ukousnutý Měsíc. Ti, co měli jasno, byli svědky záverečné částečné fáze úplného zatmění Měsíce. Jak potemnělý úplněk stoupal nad obzor, pozvolna se vynořoval ze zemského stínu a na obloze se objevily i výrazné otevřené hvězdokupy Hyády a Plejády. Do redakce došlo několik snímků tohoto monumentálního nebeského představení. Jejich autorům za ně děkujeme.
Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) u Slunce v koronografu C2 sondy SOHOKometa C/2011 W3 (Lovejoy) se překlasifikovala z komety sebevražedné na milovníka adrenalinových sportů. Surfing u povrchu Slunce se oproti předpokladům nestal kometě osudným. Celá astronomická komunita je v šoku, teprve nyní si astronomové začínají plně uvědomovat rozměr této události (a komety). U Slunce se dnes skutečně děly věci, při přibližování zjasňovala dle konzervativních předpovědí a její denní viditelnost byla ze hry. Před "dotykem" dosáhla jasnosti zhruba -3 mag. Mnoho pozorovatelů ve světě se snažilo kometu na denní obloze nalézt, ale bez úspěchu.
Obr.4. Dvojitá lampa osazená rtuťovou i (vysokotlakou) sodíkovou výbojkou a jejich spektra. Autor: Pavel Nesét, spektra: Jan MartišSvětelné znečištění, rušivé světlo, světelný smog… Tento negativní jev vzniká nehospodárným svícením, neúčelným směrováním světla ve svítidlech, ale i odrazem od povrchů. Za následek má nejen zvýšenou spotřebu elektrické energie, ale také dopady na přírodu, zdraví člověka a kupodivu přebytek světla nemusí vždy přispívat k bezpečnosti. Ale jak je to se světelnými zdroji? Závisí také negativní účinky světla na použitém typu zdroje?
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
