Stejná kometa 9P Tempel ze dvou družic. Zdroj: NASA.V úterý 15. února ráno našeho času provedla "recyklovaná" sonda NASA - Stardust průlet ve vzdálenosti 178 km od jádra komety 9P/Tempel. Jednalo se o druhou návštěvu této komety, neboť v červenci 2005 ji poprvé navštívila sonda Deep Impact. Ta provedla experiment, při kterém na jádro komety vystřelila impaktor, který uvolnil materiál jádra. Bohužel se NASA nepovedlo nasnímat vzniklý kráter, a tak bylo rozhodnuto o přesměrování jiné sondy k této kometě, sondy Stardust.
Oleg Skripočka při výstupu. Autor: NASADva ruští kosmonauté ve středu 16. února opustili na skoro pět hodin interiér Mezinárodní vesmírné stanice, aby mohli "venku" připravit nové vědecké experimenty a trochu uklidit, bez problémů splnili všechny úkoly. Výstup začal ve 14:30 SEČ, náš přenos ve 14:00.
Autor: Martin GembecPřed několika dny, když jsem opět pozoroval kometu 103P/Hartley ve své slábnoucí kráse, jsem si uvědomil, že je tomu již přesně půl roku od léta, kdy jsem kometu spatřil poprvé. Za tuto astronomicky krátkou dobu se udála spousta věcí. Kometa se přiblížila k Zemi na 18 miliónů kilometrů. Zatímco někteří pozorovatelé byli schopni ji pozorovat neozbrojeným okem, jiní k jejímu vyhledání potřebovali alespoň triedr. Je to asi znakem doby a zvětšujícího se světelného znečištění, kdy je pozorování podobných objektů stále obtížnější. Ale i přesto se našlo mnoho amatérských astronomů, kteří kometu pozorovali souběžně s kosmickou sondou NASA - Deep Impact. Díky tomu se povedlo nashromáždit obrovské množství dat o této zajímavé kometě.
Raketa Ariane s ATV-2 na startovací rampě po odvolání startu. Autor: ESA V úterý 15. února ve 23:13 SEČ měla odstartovat z Jižní Ameriky druhá evropská loď ATV s nákladem k Mezinárodní vesmírné stanici, kde má zůstat více než 3 měsíce. Online přenos startu začal ve 22:45, start byl však 4 minuty před plánovaným vzletem odvolán kvůli technické závadě.
Logo mise ATV-2 Johannes Kepler. Autor: ESAPři přečtení nadpisu jistě mnohým čtenářům bleskla hlavou myšlenka na slavného německého astronoma, řeč ovšem bude o evropské kosmické lodi ATV-2, nesoucí astronomovo jméno, kterou již dělí jen necelý den od jejího startu k Mezinárodní vesmírné stanici.
Hvězdárna Valašské Meziříčí - hlavní budova Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. pořádá ve dnech 24. až 25. února 2011 závěrečnou pracovní konferenci s názvem CESTOVNÍM RUCHEM K POZNÁVÁNÍ A PROSPERITĚ v rámci projektu "Astronomické cestování". Chcete-li se dozvědět více, čtěte dál.
Mapa oblohy pro 7. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 14. 2. do 20. 2. 2011.
Úplněk nastává v pátek. Zvečera končí viditelnost planety Jupiter, Saturn vychází už před desátou večer. Ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Kolem jádra komety Tempel 1 polétá sonda Stardust.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. února 2010 ve 20:00 SEČ.
Narudlá stěna záře v Labuti při cestě do Bohdanče. Kresba: Petr HorálekPřipoutávám se a Václav startuje Škodovku 105, jak jen to jde. Rozjíždíme se za snem, ale on to ještě netuší. Já v to věřím. Plně! Míjíme stromy, Paramo, předjíždíme i ten trolejbus. Míjíme Semtín a Rybitví, kde trpce studoval Petr Komárek na základní škole. Tma je jak v pytli. Jen pár pouličních světel. Ze zvědavosti koukám kupředu a puká mi srdce. Hledím směrem k Labuti. Je v červeném závoji s šikmou strukturou. Ta se dvojí na dvě jasné nažloutlé linie. "Podívej před sebe!!" hlásím a ukazuji před sebe s vědomím, že je Vašek řidičem. Labuť nízko nad obzorem ho vyvádí z míry.
NanoSail-D na oběžné dráze Země. Zdroj: NASA.aneb O nečekaných překvapeních a malé lekci marketingu
Poslední události na oběžné i meziplanetární dráze naznačují, že se budeme potkávat vedle vědeckých a technologických postupů stále více i s postupy komerčními a marketingovými, a že i přes všechen pokrok stále bude hrát důležitou roli náhoda. Za tu by se dal považovat malý zázrak kolem sluneční plachetnice NanoSail-D, ke kterému NASA a Spaceweather.com vyhlásily celosvětovou fotografickou soutěž...
Ondřejov, fotoaparat Olympus C-2020Z, expozicni doba 16 sekund. Autor: J. BorovičkaVeliké ohlasy z mikroklimatického prostoru v autě naznačují ukotvenou senzaci a Petr Musil vjíždí do mlhy. Obšlehává nás ze všech stran a kužele reflektorů rozlišují jinak zcela skrytou silnici. Tuze z toho šílím, ale hustota mlhy se zmenšuje. Viditelnost zlepšuje… Jáj. Ostrý záblesk protijedoucího auta nás všechny uvrhl do slepoty. Jen Petr byl opět připraven a oslnit se nenechal. Odbočuje na místo vpravo. Tu žádná lampa a vlevo sestává pohled k severu. Mezi stromy, natlačenými na sebe jak rodina, se rozbíhá rozkošně nazelenalá mostová struktura.
Tranzitující exoplanety u hvězdy Kepler-11Astronomická družice s názvem Kepler (NASA, start 7. 3. 2009) objevila první kandidáty na exoplanety velikosti Země a první pravděpodobné exoplanety obíhající v tzv. obyvatelné zóně, což je oblast v okolí hvězdy, kde může na povrchu planety existovat voda v kapalném stavu. Pět z předpokládaných exoplanet jsou tělesa o velikosti srovnatelné se Zemí a zároveň obíhající v obyvatelné zóně menších a chladnějších hvězd, než je naše Slunce.
Václav Knoll při pozorování zatmění Slunce na Kunětické hoře v roce 2003Ve čtvrtek 10. února je tomu přesně rok, co zesnul vynikající pardubický popularizátor astronomie Václav Knoll. Když jsme se na pardubické hvězdárně před rokem rozmýšleli, co bychom o něm vlastně řekli, co tak nějak nejvíc popisovalo jeho povahové rysy i jeho vliv na nás - jeho odchovance, mnozí přicházeli s kusými dialogy z veselých chvil. Pro mě je ale asi tou nejosobitější vzpomínkou na něj zážitek spojený s pozorováním jedinečné polární záře v noci z 20. na 21. listopadu 2003. Krátce po svém zážitku jsem tehdy napsal povídku s názvem Jak je ta technologie úžasná. Jak jsem tedy spatřil poprvé polární záři? A jaký vlastně byl Václav Knoll?
Logo Messierova maratónu. Zdroj: Hvězdárna v Rokycanech.Již od roku 2003 organizuje Hvězdárna v Rokycanech ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Plzeň a Západočeskou pobočkou ČAS tzv. Messierovský maratón. Nevíte o co se jedná?
Sviťme si na cestu... ne na hvězdy
Slovenská ústredná hvezdáreň a Česká astronomická společnost ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty vyhlašují 1. ročník mezinárodní Česko - Slovenské fotografické soutěže se zaměřením na problematiku světelného znečištění.
Sluneční protuberanceJedna z nejdéle odolávajících záhad sluneční fyziky je otázka, proč vnější vrstva sluneční atmosféry - koróna - má o několik miliónů stupňů vyšší teplotu než viditelný povrch Slunce (tzv. fotosféra). Nyní se astronomové domnívají, že objevili hlavní zdroj horkého plynu, který korónu zásobuje. Jedná se o výtrysky plazmy doslova vystřelující vzhůru z oblasti těsně nad povrchem Slunce.
Dovolená s dalekohledem... s meziplanetární hmotou pro majitele amatérské astronomické techniky
Dvacátý druhý ročník Dovolené s dalekohledem se bude konat na již tradičním místě v rekreačním středisku Melchiorova Huť. Po poměrně dlouhém a obtížném hledání se nám podařilo ukotvit Dovolenou s dalekohledem v této lokalitě, která svými parametry splňuje všechny naše základní požadavky. Akce proběhne ve dnech 20. - 27. 8. 2011.
Ten, kdo za zimních mrazivých nocí pohlédl na souhvězdí Oriona, patrně nepřehlédl mlhavou skvrnku pod jeho pásem v místech, kde má tento bájný lovec zavěšen svůj pomyslný meč. Tento obláček, známý jistě již dávno ve starověku, září tu nyní před námi v podobě vítězného snímku soutěže Česká astrofotografie měsíce.
Mapa oblohy pro 6. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 7. 2. do 13. 2. 2011.
Měsíc je v pátek v první čtvrti. Zvečera uvidíme Jupiter na jihozápadě, v druhé polovině noci je dobře viditelný Saturn a ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Končí ranní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. února 2010 ve 20:00 SEČ.
Posádka Apolla 14. Zdroj: NASA.40. výročí přistání pilotovaného letu Apolla 14 si připomeneme v pondělí 7. února besedou s na slovo vzatými odborníky. Karel Pacner a Antonín Vítek rozeberou
třetí přistání lidí na Měsíci v kontextu programu Apollo a
zavzpomínají na posádku ve složení Alan Shepard, Stuart Roosa a Edgar
Mitchell. Objasní také další podrobnosti devítidenní výpravy včetně
použití dvojkolového transportéru, který nazvali rikšou.
Východ Měsíce nad Lickovou observatoří. Autor: Rick BaldridgeMěsíc je po Zemi pravděpodobně nejlépe prozkoumaným vesmírným tělesem vůbec. Po jeho povrchu se procházelo dvanáct astronautů. Kolem našeho přirozeného satelitu kroužil nespočet sond, které nám poskytly nepřeberné množství informací. Přesto se i dnes setkáváme s úkazy, které vzbuzují pochybnosti o svém původu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
