Jasnější komety ve druhé polovině roku 2019

Rok 2019 není na jasné komety příliš bohatý, nicméně je tu několik očekávaných komet, které by ve druhé polovině roku mohly být v dosahu běžných amatérských dalekohledů. V článku přinášíme jejich přehled.

Obrazem: Sbírka pozoruhodných měsíčních zatmění

V letech 2018 a 2019 se průběžné odehrávala neúplná tetráda měsíčních zatmění (tři ze čtyř byla úplná). S velkým štěstím se mi je podařilo všechna odpozorovat, a tak vznikla nezvyklá sbírka, pořízena stejným vybavením, stejným nastavením, stejným zpracováním. Ale každé z nich je zároveň spojeno se samostatným příběhem, dobrodružstvím a návštěvou jiného místa na Zemi. A každé z nich je také unikátní samo o sobě.

Luboš Perek, čestný člen České astronomické společnosti, se 26. července dožívá 100 roků

V pátek 26. července 2019 se sta roků dožívá doyen české astronomie Luboš Perek. Do dějin se nesmazatelně zapsal jako člověk, který pomohl definovat kosmický prostor, jako první upozornil na problematiku kosmického smetí a byl zároveň učitelem nejvýznamnějším československým astronomům.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 259 z 24. 7. 2019

Vychází Astropis č. 118

Vychází letní Astropis 118, jehož obálku zdobí snímek Petra Horálka letošních prozatím nejvýraznějších nočních zářících oblaků, které koncem června rozsvítily večerní oblohu. Toto číslo je doslova nabité články na aktuální témata. Jiří Podolský přináší článek o prvním „snímku“ černé díry, který nedávno obsadil přední místa ve všech zpravodajských kanálech. Na něj naváže Václav Pavlík rozhovorem s prof. Kipem Thornem, nositelem Nobelovy ceny za fyziku, který v květnu navštívil Prahu. Petr Scheirich se ve svém textu věnuje úspěchům automatických sond ve výzkumu planetek Bennu (OSIRIS-REx) a Ryugu (Hayabusa 2), kde shrnuje nejnovější poznatky i průběh misí. Jelikož právě oslavujeme 50 let od přistání prvních lidí na Měsíci, neškodí si připomenout další misi, a to Apollo 15, které přistálo v okolí Hadleyho brázdy, kterou nám jako pozorovací objekt představí Milan Blažek.

Astronomové studovali hnízdo velmi hmotných mladých hvězd

Pomocí soustavy dalekohledů VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO vybudované v oblasti Cerro Paranal v Chile zkoumal mezinárodní tým astronomů populaci hmotných hvězd v mladé hvězdokupě VVV CL074. Pozorování vedla k odhalení základních vlastností 25 hvězd, z nichž 19 bylo identifikováno vůbec poprvé. Výsledky pozorování byly představeny v článku publikovaném 4. 7. 2019 na arXiv.org.

30. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 22. 7. do 28. 7. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Během noci je vidět Jupiter a Saturn, k nimž se přidává i Neptun a nad ránem Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Vyvrcholí roj jižních delta Aquarid. K ISS dorazila nová tříčlenná posádka v lodi Sojuz MS-13. Indové odložili start sondy k Měsíci. Mezitím očekáváme další čtyři starty raket. Významné jubileum, 100 let, oslaví český astronom doc. Luboš Perek.

Astronomové vyvinuli novou metodu ke změření Hubbleovy konstanty

Hubbleova konstanta určuje současnou rychlost rozpínání vesmíru a hraje stěžejní roli v kosmologii: může být využita ke stanovení velikosti a stáří vesmíru, stejně tak může posloužit jako dokonalý nástroj pro interpretaci pozorování vesmírných objektů a jevů. Mezinárodní tým astronomů použil kombinaci detekce gravitačních vln a rádiových pozorování úkazu GW170817, kdy došlo ke splynutí dvou neutronových hvězd pozorovaného v roce 2017, a to k určení mnohem přesnější hodnoty Hubbleovy konstanty.

Dětští redaktoři u astronauta

Na jaře letošního roku přijel do Česka americký astronaut Andrew Feustel. Měl zde úžasné několikadenní turné, v rámci něhož navštívil snad každý kout naší republiky. Setkal se se stovkami nadšenců, pózoval na stovkách fotografií, odpověděl na desítky dotazů novinářů. Jedno setkání s novináři bylo ale tak trochu nevšední…

Fotogalerie: Částečné zatmění Měsíce 16. – 17. 7. 2019

V noci z 16. na 17. července 2019 vstoupil Měsíc zčásti do zemského stínu. Díky tomu, že bylo pěkné počasí na většině našeho území, můžeme se s vámi podělit o fotografie, které nám k tomuto úkazu vložili naši čtenáři.

Výzkumy v AsÚ AV ČR (144): Poruchovost v české rozvodné síti v závislosti na úrovni sluneční aktivity

O negativních vlivech sluneční aktivity na pozemní infrastrukturu bylo napsáno mnoho. Geomagnetické superbouře po sobě často zanechávají poškozená zařízení. Ve Spojených státech se nedávno objevila studie poukazující, že i malé události mají svůj vliv na poruchovost zařízení. Představujeme práci, jejíž autoři provedli podobnou studii pro zařízení české rozvodné sítě. I zde byla nalezena zvýšená závadovost klíčových zařízení v období zvýšené sluneční aktivity.

Částečné zatmění Měsíce 16. 7. 2019, základní informace

Částečné zatmění, které nastane v noci z úterý na středu 16./17. 7., je pro Středoevropany poslední na dlouhé tři roky. V roce 2020 totiž vstoupí Měsíc dvakrát pouze do polostínu a 2021 nečekáme zatmění vůbec. V dalších letech bude možné vidět jen zatmění částečná a nejbližší úplné zatmění Měsíce bude od nás vidět až v roce 2025! Letošní zatmění proběhne poměrně nízko nad obzorem a částečná fáze začíná po 22. hodině. Maximální zanoření Měsíce do zemského stínu očekáváme v půl dvanácté v noci našeho letního času.

Velký ohňostroj hvězdy Eta Carinae pohledem Hubbleova teleskopu

Představte si ohňostroj probíhající jako zpomalený film, který započal explozí před 170 roky a stále ještě pokračuje. Tento typ ohňostroje nebyl zažehnut v zemské atmosféře, ale ve vesmíru velmi hmotnou hvězdou odsouzenou ke zkáze s názvem Eta Carinae, která je větší složkou binárního hvězdného systému. Nové snímky pořízené pomocí Hubbleova kosmického teleskopu HST v oboru ultrafialového záření zachycují expandující plyny vyvržené hvězdou znázorněné červenou, bílou a modrou barvou. Eta Carinae je od Země vzdálena 7 500 světelných roků.

Kterak jsem málem spáchal atentát

Druhý červenec roku 2019, nějakých sto let od potvrzení Einsteinovy teorie relativity a padesát let po dobytí Měsíce nebo založení věhlasné observatoře ESO La Silla v Chile. Pro většinu obyvatel Zeměkoule poměrně běžné úterý, ovšem pro větší hrstku nadšenců i profesionálů dosti významný den. Den, kdy po téměř dvou letech čekání příroda přislíbila lidem v úzkém pásu v Pacifiku a na území Chile s Argentinou v závěsu pozoruhodné úplné zatmění Slunce.

29. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 15. 7. do 21. 7. 2019. Měsíc bude v úplňku a nastane jeho částečné zatmění. Během noci je vidět Jupiter a Saturn, k nimž se přidává i Neptun a nad ránem Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Indie letí k Měsíci, koncem týdne čekáme dva starty k ISS. Hayabusa 2 provedla druhý odběr vzorků z planetky Ryugu. Raketa Proton-M vynesla dalekohled Spektr-RG, raketa Vega selhala. Před 50 lety přistáli lidé na Měsíci a před 25 lety dopadaly první kusy komety na Jupiter.

Létající dron NASA bude pátrat po životě na Titanu

Na ilustračním obrázku v úvodu článku je znázorněn projekt NASA s názvem Dragongly, což je létající dron určený k výzkumu Saturnova nevětšího měsíce Titan. Při využití výhody husté atmosféry a nízké gravitace bude sonda Dragonfly studovat na několika místech ledový povrch měsíce, odebírat vzorky a určovat složení organického materiálu na povrchu Titanu za účelem zjištění obyvatelnosti prostředí, a také zkoumat vývoj chemického složení v období před možným vznikem života.

Hlubinami vesmíru se Zdeňkem Bardonem, 2. díl – astrofotografie

Vášnivý astrofotograf Zdeněk Bardon je hostem i v tomto druhém díle. Budeme společně besedovat o tom, jak a proč fotit oblohu a objekty vzbuzující zvědavost a inspiraci pro smysluplné hledání podstaty světa.

ČAM za červen 2019: Nočné svietiace oblaky

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2019 obdržel snímek

„Nočné svietiace oblaky“, jehož autorem je Jakub Zahuranec

Noční svítící oblaka, nebo „nočné svietiace oblaky“, v rodné řeči autora snímku Jakuba Zahurance ze Slovenska, jsou krásným úkazem. Chtělo by se říci astronomickým, neboť právě astronomové jej nejčastěji zmiňují. Nu, asi je nejčastěji vidí, v době kdy si připravují své astronomické dalekohledy k pozorování. Jsou totiž nejlépe pozorovatelné právě na počátku noci. Jsou totiž osvětlovány Sluncem, které je už dosti hluboko pod horizontem, kdy nižší vrstvy atmosféry jsou v zemském stínu a jsou osvětleny právě pouze tyto oblaky ve výškách 80-90 kilometrů.

Jak jsme pozorovali komety v roce 2018

Jednou z činností Společnosti pro meziplanetární hmotu je soustavné pozorování komet a měření jejich jasnosti přes elektronická záznamová zařízení, nebo pořizování vizuálních odhadů. Taková pozorovnání jsou důležitá, pomahají určit fotometrické chování komet v různých vzdálenostech od Slunce, umožňuje jejich třídění podle různých projevů aktivity a odhadnout jejich velikost, nebo aktivní povrch. Zde přinášíme souhrn pozorování komet za rok 2018.

Astronomové rozluštili záhadu supermasivních černých děr v mladém vesmíru

Astrofyzikové z Western University objevili důkazy potvrzující přímý vznik černých děr smrštěním hmoty, které nepotřebují jako mezistupeň vyvinout se z velmi hmotných hvězd v závěrečném stadiu vývoje. Vytvoření černých děr v mladém vesmíru, zformovaných tímto způsobem, může vědcům poskytnout rovněž vysvětlení přítomnosti extrémně hmotných černých děr ve velmi rané fázi vývoje našeho vesmíru.

28. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 8. 7. do 14. 7. 2019. Měsíc bude v první čtvrti a koncem týdne bude v konjunkci s Jupiterem. Během noci kulminuje nejdřív Jupiter a pak i Saturn, který bude 9. 7. v opozici. Nad ránem je nejlépe vidět Neptun a Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Stále se objevují noční svítící oblaka. Po úspěšném startu CubeSatů s českými kořeny očekáváme start rentgenového dalekohledu Spektr-RG a indické sondy k Měsíci s názvem Chandrayaan-2. Před 40 lety proletěl Voyager 2 kolem Jupiteru a zanikl Skylab.