Exoplaneta HAT-P-7b v představě malířeHubblův kosmický dalekohled HST překonal další milník své kosmické anabáze při výzkumu blízkého i vzdáleného vesmíru. Vesmírný dalekohled kroužící kolem Země uskutečnil v pondělí 4. července 2011 již miliónté vědecké pozorování. Jednalo se konkrétně o pátrání po přítomnosti vody v atmosféře exoplanety, která je od Země vzdálena 1000 světelných roků.
Autor: NASADva astronauté z dlouhodobé posádky stanice ISS 12. července 2011 podnikli jediný kosmický výstup plánovaný v rámci poslední mise raketoplánu a splnili několik důležitých úkolů. Výstup začal v 15:22 SELČ a trval šest hodin a 31 minut, náš přenos začal ve 14:15.
Neptun na snímku ze sondy VoyagerKaždý se nějak setkal v mládí s astronomií. Mě v ní od mládí provázely především knihy, protože hvězdárna u nás široko daleko nebyla. Mám dodnes vzpomínky na knihu o Sluneční soustavě z edice OKO. V dnešních měřítkách neuvěřitelně zastaralá knížečka, avšak obsahovala příběh, který mě neustále fascinoval. Příběh vypočítané planety – Neptunu. Tento příběh nyní znovu ožívá, neboť Neptun slaví narozeniny a to ne ledajaké. Bude mu 164 let a ještě asi 9,5 měsíce k tomu. Divné narozeniny? Moc starý? Žádné kulatiny? Ale kdeže – to jen 12. července uplynul přesně jeden rok na Neptunu od doby jeho objevu. A byl objeven opravdu až v 19. století? A jak to bylo s tím slavným výpočtem jeho polohy?
Autor: Petr HorálekDnes 12. července 2011 v časných ranních hodinách se nad severním obzorem odehrálo spektakulární a nesmírně fotogenické přírodní představení. Ještě před rozbřeskem a během něho se především z horských výchledů ukázala jedna z nejvýraznějších letošních nočních svítících oblak. K ránu pak na mnoha místech České republiky celý úkaz doplnila bělavá přízemní mlha dodávající všemu ještě dramatičtější vzhled. Noční oblaka můžete vyhlížet i v následujícíh dnech.
Mapa oblohy 13. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 11. 7. do 17. 7. 2011.
Měsíc se blíží k úplňku. Rozlučte se se Saturnem. Ráno je pěkný Jupiter. ISS přeletá přes Slunce. Dawn se dostane k planetce Vesta. Nad ránem je vidět kometa Garrad.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Náměstí Moskovskaya v PetrohraduDEN ČTVRTÝ - 6. 7. 2011
Ve středu 6. července se konference přehoupla do své druhé poloviny. Než k tomu došlo, byl jsem na dosud nejlepší přednášce. Ale k ní později. Hned ráno jsem pokračoval v poslechu symposia č 5: fyzika hvězd. Dr. L. FOSSATI měl příspěvek Deriving physical and chemical stellar parameters: how well we can do it? Z názvu příspěvku jsem se domníval, že se bude autor zabývat přesnosti určování hmotnosti a poloměru hvězd, dvou nejdůležitějších parametrů z hlediska obíhajících exoplanet.
Emblém mise STS-135V tomto článku vám budeme přinášet čerstvé informace z právě probíhající mise raketoplánu Atlantis, jehož úkolem je spojit se s Mezinárodní kosmickou stanicí a dopravit na její palubu poslední pořádný náklad zásob. V oddílech článku, věnovaných jednotlivým dnům mise, se budou postupně objevovat čerstvé zprávy.
Mise je plánována jako 13denní s přistáním 21. července.
Start viděný z letadla. Autor: NASADnešní den vešel do historie kosmonautiky jako den posledního startu raketoplánu, závěrečná mise 30letého programu připadla na letoun Atlantis, který se 8. července 2011 v 17:29 našeho času, mírně zpožděn technickou chybou, vydal ke stanici ISS. Náš přenos začal v 16:20.
Hvězdárna ve Vlašimi. Zdroj: Cestykrajem.cz.Hvězdárna ve Vlašimi letos slaví 50. výročí svého vzniku. Už proběhly dvě významné akce s tímto výročím spojené, v září oslaví poloviční výročí tradiční seminář "O mezních otázkách". Do té doby můžete hvězdárnu navštěvovat i v letních měsících. Každý pátek od 21 hodin je pro vás až do konce srpna připraveno pozorování nočních objektů či nebeských úkazů. Počasí na hvězdárnou můžete sledovat nepřetržitě na internetu.
Oblast mezihvězdného prachu zkoumaná vědci na observatoři Paranal v Chile. Autor: S. Guisard /ESOMezinárodnímu týmu vědců na chilské observatoři Paranal se podařilo v okolí hmotné dvojhvězdy Rho Ophiuchi ve fotogenické oblasti nedaleko cetra Mléčné dráhy objevit stopy molekul peroxidu vodíku. Objev by mohl být vodítkem k vysvětlení vzniku života na Zemi.
L. Brát a profesor I. AndronovDEN TŘETÍ - 5. 7. 2011
Další konferenční den začal přívětivě až v půl desáté a tak bylo dost času docestovat do kongresového centra z observatoře. Místní autobusy mě nicméně nepřestanou udivovat. Autobus, který včera stál 21 rublů dnes vyšel na 40 rublů. Při placení řidiči žádný lístek nedostanete. Navíc se někdy platí při nástupu, jindy při výstupu. Pro člověka, který není místní (a navíc neumí rusky) je cestování Petrohradskou městskou hromadnou dopravou skutečné dobrodružství.
Vrchol Kletě s kopulemi observatořeHvězdárna na jihočeské Kleti je nejvýše položenou hvězdárnou v České republice. Proslulá je hlavně výzkumem komet a planetek včetně blízkozemních asteroidů. Zdejší astronomové však ochotně přibližují svoji práci široké veřejnosti. Na letní prázdniny, kdy se hora Kleť stává významným a lákavým turistickým bodem, připravili pro návštěvníky oblíbené letní exkurze pod názvem Astroléto na Kleti aneb Od Slunce ke slunečním hodinám.
Observatoř Pulkovo. Autor: L. BrátNa začátku roku 2011 mi napsal profesor N. N. Samus, editor všeobecného katalogu proměnných hvězd (GCVS) a pozval mě na setkání evropských astronomů JENAM - Join European and NAtional Meeting, které se uskuteční v Ruském Petrohradu ve dnech 4. až 8. 7. 2011. Pozvání jsem s díky přijal (být zvaný přednášející na tak významném symposiu, to je nabídka, která se neodmítá) a začal plánovat cestu a zjišťovat finanční náročnost. Ukázalo se, že je značná.
Proba-3 bude vytvářet umělé zatmění SlunceStanislav Gunár, vědecký pracovník Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR, získal Prémii Otto Wichterleho udělovanou Akademií věd mladým vědeckým pracovníkům. Dnes přinášíme rozhovor s laureátem o jeho vědecké práci.
Raketoplán Atlantis je na Floridě připravován k poslednímu startu. Autor: NASAKdo by je neznal - legendární americké mnohonásobně použitelné kosmické letouny, které se do knihy historie kosmonautiky zapsaly skutečně velmi tučným písmem. V pátek 8. července na Floridě naposledy zaburácejí motory raketoplánu a 135. misí se uzavře éra těchto strojů.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 158 z 5. 7. 2011.
Planetární soustava kolem dvojhvězdy UZ FornaxTým astronomů, jehož členem byl i Gavin Ramsay (Armagh Observatory), našel důkazy, které naznačují existenci pozoruhodné planetární soustavy. Dvě obří planety, jak se zdá, obíhají v různých vzdálenostech kolem kompaktního binárního systému známého jako UZ For, který se skládá ze dvou malých hvězd obíhajících ve velmi malé vzdálenosti navzájem kolem sebe.
Snímek komety C/2009 P1 Garradd ze 27. června 2011. Autor: Michael JägerČeká nás dlouhé období, při kterém budeme moci pozorovat pozoruhodnou kometu s označením C/2009 P1 (Garradd). S velkou pravděpodobností se nebude jednat o jasnou kometu zaplňující přední stránky novin, přesto půjde o velice výjimečný objekt. Tato kometa bude téměř rok z našich šířek viditelná malými dalekohledy a triedry, které mívá ve skříni schovaný kdekdo. Kometa se nijak výjimečně nepřiblíží ani ke Slunci ani k Zemi, uctivou vzdálenost vyrovná překotná aktivita kometárního jádra. To by mohlo mít průměr okolo úctyhodných 10 km (tento údaj je ale velkou spekulací) a mezi kometami je takový velký rozměr spíše výjimkou. Právě díky tomu můžeme vděčit za tak dlouhé období stabilní viditelnosti komety, při kterém budeme moci pozorovat změny její jasnosti, vývoj ohonů i jejich postupné otáčení na obloze, jak se bude poloha komety měnit vůči Slunci.
Mapa oblohy 6. 7. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 4. 7. do 10. 7. 2011.
Měsíc je kolem první čtvrti. Saturn se pomalu loučí za soumraku nad jihozápadem. Jupiter přichází nad ránem na východě. ISS přeletá přes Slunce. Dawn se blíží k planetce Vesta. Zjasňuje kometa Garrad.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.
Petr Horálek v pořadu Hlubinami vesmíru. Zdroj: TV NoePrvní prázdninový měsíc se setkáme v pořadu Hlubinami vesmíru s pardubickým popularizátorem astronomie a vedoucím redaktorem serveru České astronomické společnosti Petrem Horálkem.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264
LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka.
Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu.
Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť.
Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy.
Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú.
Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
16.3. až 25.4.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
