Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Petr Horálek Úkazy

1. prosince Měsíc zakryje Venuši

 Pohled velkým dalekohledem na detail měsíčního srpku krátce po výstupu Venuše. Oba objekty v té době budou velmi nízko nad obzorem, což zjista znepříjemní pozorování.
Pohled velkým dalekohledem na detail měsíčního srpku krátce po výstupu Venuše. Oba objekty v té době budou velmi nízko nad obzorem, což zjista znepříjemní pozorování.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 126 z 27. 11. 2008

V pondělí 1. prosince 2008 večer spatříme na 4 roky poslední zákryt planety Měsícem. Bude-li počasí přát, půjde o skutečně pěknou podívanou. Měsíc ve fázi úzkého srpku po 17. hodině zakryje Venuši, v té době po Měsíci druhý nejjasnější objekt na obloze. Nejprve Venuše pomalu zmizí za neosvětlenou částí Měsíce a přibližně o hodinu později začne planeta vystupovat zpoza měsíčního srpku. Několik vteřin po výstupu planety tak bude s trochou nadsázky Měsíc na obloze vypadat jako ulomená část prstenu s diamantem. Celou scenérii na nebi ještě doplní nedaleká planeta Jupiter.

Luboš Brát Hvězdy

Dvě exoplanety objevené okolo zákrytové dvojhvězdy HW Vir

HW Vir, zákrytová dvojhvězda s exoplanetami
HW Vir, zákrytová dvojhvězda s exoplanetami
Korejští astronomové zveřejnili článek o průlomovém objevu dvou exoplanet obíhajících kolem velmi těsné dvojhvězdy HW Virginis. Planety obíhají kolem obou složek po široké orbitě. Byly objeveny analýzou dlouhodobého O-C diagramu, tedy z kolísání orbitální periody dvojhvězdy v srdci tohoto unikátního planetárního systému.

Jakub Vošmera Vzdálený vesmír

Ozvěny temné hmoty?

Umělecká vize částic kosmického záření vstupujících do zemské atmosféry.

Mezinárodní tým vědců ohlásil objev záhadného přebytku vysokoenergetických elektronů náležejících ke kosmickému záření galaktického původu. Jejich zdroj je sice (stejně jako velká část jiných zdrojů kosmického záření) blíže neidentifikovaný, ale měl by ležet relativně blízko sluneční soustavy a možná by mohl být tvořen částicemi temné hmoty.

Pavel Suchan Ostatní

Evropská astronomie dnes představila výhled na 20 let

Vlajka Evropské unie
Vlajka Evropské unie
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 125 z 25. 11. 2008.

Astronomie prožívá svůj zlatý věk plný důležitých objevů. Evropa je v tomto výzkumu na čelním místě díky padesátileté spolupráci. Aby tomu tak bylo i v příštích dvaceti letech, musí si Evropa ujasnit své priority a pečlivě koordinovat své finanční a lidské zdroje.

Vít Straka Kosmonautika

Všechno nejlepší, ISS!

ISS v červnu 2008
ISS v červnu 2008
Hodně z vás už určitě vidělo na obloze její přelet. Ti, kteří mají dostatečné vybavení k tomu, aby si ji při této příležitosti prohlédli podrobněji v teleskopu, mi určitě dají za pravdu, že je to opravdu zážitek. Když k ní přilétá raketoplán, jeho posádka si pohled na ni nemůže vynachválit. Nemluvím o ničem jiném, než o Mezinárodní kosmické stanici, která ve čtvrtek oslavila 10. narozeniny.
Petr Sobotka Exoplanety

Vznikla Sekce proměnných hvězd a exoplanet

Trantitující exoplaneta HD 209458b byla první, kterou pozorovali amatérští astronomové
Trantitující exoplaneta HD 209458b byla první, kterou pozorovali amatérští astronomové
Přesněji řečeno o exoplanety se rozšířil bývalý název Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS. Rozhodla o tom plenární schůze Sekce 16. listopadu ve Valašském Meziříčí. Sekce tak reagovala na obrovský zájem o exoplanety mezi astronomy v České republice a rozmach tohoto oboru ve světovém měřítku.
Tomáš Mohler Vzdálený vesmír

Vzdálené moře galaxií

Chandra Deep Field South (CDF-S)
Chandra Deep Field South (CDF-S)
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (039/2008): Ultrafialový snímek nejhlubšího vesmíru

Následující snímek potěší každého, kdo si někdy představil, jaké by to bylo potápět se v moři miliónů galaxií různých barev a tvarů. Snímek byl pořízen s pomocí dalekohledu VLT a představuje zatím nejvzdálenější oblasti vesmíru nasnímané pozemním dalekohledem v ultrafialovém oboru. Čítá celkem 27 miliónů pixelů a je výsledkem 55 hodinového pozorování přístroje VIMOS

Petr Horálek Úkazy

Blíží se setkání Venuše s Jupiterem aneb období pro mylná hlášení UFO

Venuše s Jupiterem nízko nad obzorem v souhvězdí Střelce. Autor: Jimmy Westlake
Venuše s Jupiterem nízko nad obzorem v souhvězdí Střelce.
Autor: Jimmy Westlake
Na večerní obloze hned po západu Slunce je v těchto dnech při jasném počasí možné spatřit velmi jasný objekt. Jedná se o planetu Venuši, která se pomalu "dere" z denní oblohy na večerní oblohu. V průběhu soumraku pak nalezneme od Venuše severovýchodním směrem druhý nápadný objekt. Tím je planeta Jupiter, kterou jsme mohli pozorovat v období léta celonočně a na podzim v první polovině noci. Obě dvě tato tělesa nám v následujících dvou týdnech připraví zajímavou podívanou.

Petr Horálek Úkazy

Nad Kanadou zazářil extrémně jasný bolid

Foto bolidu vzaté z videa Andyho Barletta.
Foto bolidu vzaté z videa Andyho Barletta.
Na serveru www.spaceweather.com se 21. listopadu objevilo zpravodajství o extrémně jasném bolidu (meteoru jasnějším než Venuše), který byl spatřen nad kanadskou provincií Saskatchewan. K bolidu došlo 20. listopadu v 17:30 MST (13:30 našeho času). Jasnost bolidu se mohla pohybovat kolem -18 magnitudy (možná jasnější), neboť očití svědci (a video) dokazují, že během pádu bolidu bylo okolí jasné jako za denního světla.

Ivo Zajonc Ostatní

Teleskopie - díl devátý (Okno jako astronomická pozorovatelna )

Obr. 2: Dalekohled pro pozorování z okna.
Obr. 2: Dalekohled pro pozorování z okna.
Mezi přáteli astronomie je dobře známo, že okno obytného domu nepatří k vhodným místům pro pozorování oblohy, zvlášť pokud k tomuto účelu chceme použít i astronomický dalekohled. Praxe však ukazuje, že takovýto způsob využívá při realizaci své záliby mnoho amatérů. Důvodem není jen skutečnost, že nemají k dispozici jinou možnost, jakou poskytují například hvězdárny. Důležitou úlohu zde hraje nedostatek času. Když si chce astronom amatér odpočinout od každodenních starostí při pozorování Měsíce, planet nebo zajímavých úkazů na obloze, je pro něj nejpřijatelnější připravit svůj přístroj a využít výhled z okna svého bytu. Ze zkušenosti víme, že amatéra často odradí zdlouhavá příprava přístroje na pozorování, nebo i jeho přenášení na vhodné místo. To zabírá mnoho času, takže nevyužije svůj přístroj vždy, když je k tomu vhodná příležitost (dobré počasí, zajímavé objekty a jevy na obloze). Uvedené skutečnosti jsou důvodem k tomu, abychom si o využívání okenní observatoře něco pověděli.

Vít Straka Kosmonautika

STS-126: Průběžné zpravodajství

Znak STS-126
Znak STS-126
Už po 27. navštívil raketoplán Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Endeavour je k ní připojený právě v těchto dnech a plní zde důležitou zásobovací misi. Je to jeho 22. mise a celkově 124. let raketoplánu do vesmíru. Co se týče letošního roku, je to 4. mise raketoplánu a 2. let Endeavouru.
Kateřina Hofbauerová Multimédia

Matematika, která je vidět

akce_praha.jpg
ITI MFF UK a VZ MSM0021620838 zvou na přednášku: Matematika, která je vidět.

Přednáší Prof. Ing. M. Druckmüller, CSc., FSI VUT Brno v úterý 25. listopadu 2008 v 16:00 hod v posluchárně S3 MFF UK, Malostranské nám. 25



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »