SpaceShipTwo - raketoplán pro kosmickou turistiku



4. ročník Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost, byl zahájen. Kromě kategorie E-F (8. a 9. ročník ZŠ a ekvivalentní ročníky na SŠ) byla letos poprvé vyhlášena také kategorie G-H určená pro 6. a 7. ročník ZŠ a ekvivalentní ročníky na SŠ. Informace k průběhu letošního 4. ročníku Astronomické olympiády a k průběhu a podmínkám všech kol najdete na adrese olympiada.astro.cz.
Od pondělí 2. do pátku 6. října 2006 probíhá Sluneční týden. Vyhlásila ho NASA, která tak chce přivést informace o Slunci do školních tříd. Jednotlivé dny Slunečního týdne představují různá témata, od Slunce jako hvězdy přes sluneční aktivitu a její působení na Zemi až po sluneční zatmění. Každé téma nabízí informace pro učitele a také možnost ptát se a dostat odpověď. Vše probíhá v anglickém jazyce, podrobnosti jsou na stránkách projektu http://solarweek.org/. "Solar week" není novinkou, např. webové stránky z roku 2003.
Are you a physics teacher, or do you have a physics teacher colleague who would like to get a taste of CERN by visiting us for 3 days to learn a little bit about what we are doing at the world's largest particle physics centre?
Stockholm 3. října (ČTK) - Letošní Nobelova cena za fyziku byla udělena dvěma americkým vědcům. John Mather a George Smoot ji získali za objevy v oblasti kosmické radiace.
4.10.: doplněno
Už popáté se naše země prostřednictvím České kosmické kanceláře přihlásila k mezinárodní akci World Space Week, Světový kosmický týden (SKT). Ta se koná vždy v termínu od 4. do 10. října. Nejinak tomu bude i letos, přičemž ústředním mottem akce je "Vesmír pro záchranu životů".

Rok se s rokem sešel a je zde opět tradiční akce konaná po celém světe pod názvem World Space Week (Světový kosmický týden). Jedná se již o sedmý ročník této oslavy kosmonautiky a pátý ročník konaný v České republice. Počet zúčastněných států pozvolna roste z počátečních 31 v roce 2000 až k loňským 46 aktivně zastoupeným zemím. V České republice se v roce 2005 do projektu Světového kosmického týdne zapojily na tři desítky organizací a jednotlivců, jejichž akce navštívilo něco málo přes 3 000 posluchačů. Patřili jsme tak k jedněm z nejaktivnějších účastníků Světového kosmického týdne, za což můžeme děkovat především husté síti hvězdáren na našem území.




Úkazy na obloze ve 38. týdnu (18. - 24.9.2006)


Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4