Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Tomáš Bezouška Ostatní

Astropis 1/2005

Astropis
Astropis
Právě vyšlo letošní první číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vstupuje již do svého 12. ročníku, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o prodejních místech, o předplatném a o obsahu jednotlivých čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.
  • P. Najser: Charles Messier - katalog mlhovin a hvězdokup
  • M. Prouza: Nejenergetičtější fotony
  • V. Kopecký: Přistání na Titanu
  • Z. Řehoř: Hodnocení kvality optických přístrojů I.
Michal Švanda Sluneční soustava

Přímé pozorování 3-D magnetické rekonexe v zemské magnetosféře

Předpokládá se, že magnetická rekonexe je v zemské magnetopauze nejefektivnější mechanismus umožňující průnik materiálu přicházejícího od Slunce skrz magnetický deštník. Již dříve byly pozorovány některé geometrické vlastnosti penetrujících plazmatických struktur (transientů) a prostorově ohraničených rekonexí, ale jejich principy nebyly spolehlivě vysvětleny především kvůli vysoké rychlosti magnetopauzy a protože byla k dispozici data vždy jen z jedné družice. 8. října 2004 byla v časopise Geophysical Research Letters publikována případová studie založená na vícebodovém měření získaném během mise Cluster. Vědci dostali poprvé příležitost trojrozměrně přímo pozorovat topologii magnetického pole v magnetopauze a její změny, vedoucí k rekonexi ve více místech, kterou lze vysvětlit pozorované geometrické vlastnosti.

Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Zamrzlé moře na Marsu

Mars.jpg
Pod povrchem Marsu v blízkosti rovníkové oblasti Elysium může ležet obrovské, zamrzlé moře vody o rozměrech 800 x 900 km a hloubce 45 m. Oznámil to evropský tým vědců. Předpokládají, že krajina byla zaplavena vodou před 5 milióny let, pak zamrzla a byla pokryta sopečným prachem. Velké zásoby vodního ledu jsou na pólech Marsu, ale pokud se potvrdí tento objev, bude to poprvé v oblasti s tak nízkou zeměpisnou šířkou.
Pavel Koten Vzdálený vesmír

Hledání gravitačních vln z domova

Už vás omrzelo analyzovat na svém domácím počítači rádiové signály a hledat v nich stopy mimozemských civilizací? Nyní se můžete zapojit do projektu Einstein@Home, jehož cílem je hledání gravitačních vln, které předpověděl Albert Einstein v teorii obecné relativity. Stejně jako v případě SETI@Home se jedná o program, který využívá volné kapacity počítačů k analýze dat získaných detektory gravitačních vln.
Petr Sobotka Hvězdy

Hvězdný kolotoč

Nová ultrafialová pozorování ukázala, že v naší galaxii existuje hvězda, která se otáčí 200krát rychleji než naše Slunce.

redakce Ostatní

astro.cz hacknut

V průběhu víkendu došlo k hacknutí serveru astro.cz. Všechny stránky byly nahrazeny textem "simiens crew". Stránky jsou opět dostupné. Pokud narazíte na problematickou či nedostupnou stránku, dejte nám prosím vědět na adresu info@astro.cz.
Pavel Koten Úkazy

Polární záře na Saturnu

Dynamika polární záe na Saturnu.
Dynamika polární záe na Saturnu.
Dlouhou dobu se předpokládalo, že polární záře na této planetě jsou určitým křížencem mezi stejnými jevy na Zemi a Jupiteru. Nyní se na základě dat získaných HST a sondou Cassini ukazuje, že tato představa nebyla správná. Saturnovy polární záře se svými projevy výrazně liší od ostatních planet.
redakce Ostatní

rozesílání informací

V poslední době se objevilo několik upozornění naproblémy s formátem automatických upozornění nanové články. Dnes došlo k úpravě skriptu a problémby již měl být odstraněn. Problémy zasílejte nainfo@astro.cz. Omlouváme se za vícenásobné rozeslání poslední zprávy.
Libor Lenža Sluneční soustava

Obří kráter na Titanu

krater_titan.jpg
Na radarových snímcích měsíce Titan pořízených radarovou aparaturou na palubě sondy Cassini byla identifikována obří kruhová struktura s venkovním průměrem přibližně 440 kilometrů. Útvar je podobný velkému kráteru nebo části kruhového bazénu za jejichž vznikem stojí dopad komety nebo planetky o velikosti desítek kilometrů. Jedná se o první impaktní útvar, který byl na radarových snímcích Titanu nalezen.
Libor Lenža Kosmonautika

Mise evropské sondy SMART-1 se prodlužuje

smart_1c1.jpg
Ukončení mise sondy SMART-1 bylo odloženo o jeden rok. Plánovaný konec se přesunul ze srpna 2005 na srpen 2006. Výbor pro vědecký program Evropské kosmické agentury (ESA), při svém zasedání 10. února 2005 jednohlasně schválil návrh na jednoroční prodloužení mise. Prodloužení mise o jeden rok umožní pokračovat v dalším snímkování měsíčního povrchu a porovnat nové snímky se snímky získanými při původní šestiměsíční misi. Bude pokračovat mapování severní i jižní polokoule Měsíce s vysokým rozlišením.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Pluto slaví 75. narozeniny

Pluto_Tombaugh.jpg
Je to již 75 let, co Clyde Tombaugh (4.2.1906-17.1.1997) objevil 9. planetu sluneční soustavy. Odpoledne 18. únoru 1930 pečlivě zkoumal na Lowellově observatoři dvojici fotografických desek. Pořídil je během 2 nocí 13 palcovým (33 cm) dalekohledem Abbott Lawrence Lowell Telescope. Pak následovalo zdlouhavé hledání planety pomocí "blink komparátoru", který odhalí pohyb těles sluneční soustavy na hvězdném pozadí snímku.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Obří planetka Sedna možná vznikala daleko za Plutem

Sedna1.jpg
Nedávno oznámili astronomové překvapující objev velmi velké planetky z Kuiperova pásu. Oběžná doba planetky (90377) Sedny je 12.500 let, její dráha je značně protáhlá až do vzdálenosti 500 AU od Slunce. Průměr Sedny je odhadován na 1.600 km, tj. dvě třetiny průměru Pluta. Počáteční studia, zabývající se původem Sedny, uvažovala, že mohla být vymrštěna z oblasti obřích planet daleko za oběžnou dráhou Pluta nebo snad byla zachycena v Kuiperově pásu z procházejícího hvězdného systému v blízkosti našeho Slunce.
Libor Lenža Sluneční soustava

Rychlost proudění v Titanově atmosféře

huygensbig.jpg
Odborníci publikovali první výsledky měření rychlosti proudění v atmosféře měsíce Titan. Díky využití globální sítě radioteleskopů mohli vědci měřit rychlost větrů, které "cloumaly" sondou Huygens při jejím sestupu atmosférou Titanu. Tento naplánovaný experiment nemohl být uskutečněn z kosmického prostoru, jak bylo původně plánováno. Příčinou byla porucha na jednom z přijímačů mateřské sondy Cassini. V blízkosti povrchu vane jen mírný vítr, jehož rychlost pomalu roste s přibývající výškou do přibližně 60 km. Pak nastává prudká změna, která může naznačovat přítomnost bouřlivé vrstvy atmosféry, tedy oblasti náhlých prudkých změn rychlosti proudění.


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »